Klíčový dokument, který pomůže výrazně zlepšit ochranu přírody v České republice, certifikovalo ministerstvo životného prostředí. Aktualizovaná Metodika přirozené pastvy velkých býložravců poskytuje návod k přírodě blízké a finančně efektivní ochraně velkých krajinných celků.

Česká společnost ornitologická (ČSO), která spravuje ptačí park Mnišské louky u České Lípy, vypustila v dané lokalitě malé stádo dospělých klisen exmoorských pony. ČSO tak zavedlo pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků.

Už tu opět máme kouzlo Vánoc. Všichni si lámou hlavu s dárky, extrémně šikovné koňačky stíhají kromě rodiny, zaměstnání a koní ještě i napéct dvanáct druhů cukroví, pánové už nakupují obří stromeček, nejlépe hustou jedličku, která, na rozdíl od smrku, hned neopadá. Což na chvíli zpomalit a uklidnit si zaměstnanou hlavu pár tipy na zimní pohodu s koňmi?

Také máte koně na rovných nebo jen mírně zvlněných pastvinách? A jste doslova na "Větrné hůrce"? Pořiďte si větrolam!

Stav krajiny České republiky je dlouhodobě neutěšený a seznamy ohrožených druhů naší flóry a fauny nabízejí mimořádně smutnou statistiku. Ne vše můžeme my sami teď hned změnit. Něco málo ale ano. I malý posun v managementu našich výběhů a pastvin totiž může naší přírodě významně pomoci. Stačí třeba i trochu jiný úhel pohledu na nedopasky. Právě ty totiž mají potenciál zvýšit biodiverzitu lokalit.

Přestože objekty určené pro chov koní vyžadují jen málo estetických kudrlinek, mohou být zajímavým architektonickým zadáním. Úspěšně propojit funkční a estetickou stránku projektu ovšem může být tvrdý oříšek i pro renomované architekty. V dnešním dílu seriálu si představíme jezdecké a chovatelské centrum, o kterém se nám v České republice asi skutečně může jen zdát.

V uplynulých týdnech rezonovala médii a jezdeckou komunitou emotivní sdělení o dění v pastevní rezervaci Milovice. Tento text je snahou vnést do diskuze chybějící informace, bez nichž je těžké se v tématu zorientovat.

Ptačí park Josefovské louky je od roku 2018 domovem nejen mnoha druhů lučních a mokřadních druhů ptáků, ale i několika zástupců plemene exmoor pony. Koně zde částečně nahradili doposud využívanou těžkou techniku a pomáhají udržovat vhodné prostředí. A jak se zde divokým koním daří? Zjistěte sami! Pro všechny hipology skvělý tip na výlet!

Minule jsme nakoukli pod krovky koprofágních brouků a jejich veledůležité úloze při odstraňování trusu z pastvin. Dalšími dříči pod kopyty našich koní jsou žížaly.

Majitelé se vždy snaží udělat pro své koně maximum, a to se samozřejmě týká jak péče o ně, tak i výživy. Koně ale někdy mohou potřebovat, stejně jako lidé, vyladit jídelníček, aby odpovídal jejich potřebám. Doporučení, která přináší překlad článku z časopisu The Horse, proto stojí za přečtení. Přestože výživu svého koňského svěřence jistě neberete na lehkou váhu, můžete se snadno dopustit běžných chyb.

Od května 2018 spásají Havranické vřesoviště a Mašovickou střelnici Národního parku Podyjí dvě stáda poníků plemene exmoor pony. Jak se jim daří? Mění pastva velkých kopytníků druhovou diverzitu těchto chráněných biotopů?

Mít živou pastvinu neznamená jenom hemžení pasoucích se koní. Znamená to mít bohaté hemžení také pod jejich kopyty, a to nejen na povrchu, ale i pod ním. Od malých larviček, choulících se na konci vyhloubených tunýlků v hnízdních komůrkách, až po pořádné kousky, někdy i v překvapivě nádherných barvách. Ano, řeč je o koprofágních broucích.