Dánskou jezdkyni Stinnu Tange Kaastrup nikdy nešlo přehlédnout. Usměvavá slečna s nakažlivě dobrou náladou bojovala v nejvyšších paradrezurních soutěžích, byť na svět přišla bez nohou. Ovšem s velkou dávkou optimismu a silné vůle.

1. října odstartoval v kryté jízdárně VetUni Brno národní šampionát v paravoltiži. Výkony některých cvičenců po oba dny opět dokazovaly, jak při sportu dokáže mysl přemoci nedostatky těla.

Třetí letošní závody v paravoltiži hostila 8. května Praha pod taktovkou JO TJ Orion. V sobotu se zde konaly voltižní závody a v neděli byla na řadě paravoltiž, tzn. koně přešli na závodním kruhu ze cvalu do kroku.

A teď už „naostro“ na hřbetech koní! 23. dubna se v kryté jízdárně VFU Brno konaly paravoltižní závody a po odstartování sezóny na barelových závodech ve Frenštátu se v Brně cvičilo i na koních. Premiéra v kulisách budoucího mistrovství prověřila výkonnost po dlouhé zimní pauze.

23. národní šampionát v paravoltiži nenechal nikoho na pochybách, že je v téhle disciplíně pořád kam růst. Jak počtem cvičenců, tak výkony. Jezdecká hala v areálu Veterinární Univerzity v Brně 2. a 3. října zněla hudbou, smíchem a tichými došlapy kopyt těch nejtrpělivějších účastníků – paravoltižních koní. A jak to dopadlo?

Život rakouského jezdce všestrannosti Pepo Pucha se zcela změnil po úrazu v roce 2008. Ale věčného optimistu nedokázala zastavit ani zlomenina dvou krčních obratlů. Díky extrémně tvrdé práci a silné vůli se probojoval zpátky do života, a dokonce i do sedla. Na olympijských hrách v roce 2004 v Aténách startoval ve všestrannosti. V Londýně 2012 už slavil úspěchy jako paradrezurní jezdec – získal zlatou a bronzovou medaili. O čtyři roky později v Riu 2016 opět vybojoval zlato, a k němu ještě stříbro. Tento rok bude v Tokiu opět na startu připraven podat ten nejlepší výkon. Pepo Puch, jezdec se železnou vůlí a nakažlivou dobrou náladou…

Přeložené XVI. letní paralympijské hry odstartují slavnostním zahajovacím ceremoniálem již za pár dní. Slavnostní zahájení proběhne na olympijském stadionu v Tokiu v úterý 24. srpna a diváci jej budou moci sledovat na programu ČT sport od 13:00.

Jak to všechno začalo… Terezka Dubcová je paradrezurní jezdkyně a Erin je kůň, který se paradrezuře (drezurní ježdění hendikepovaných jezdců) věnuje již řadu let. Terezka je čtrnáctiletá slečna, která má Apertův syndrom a k tomu mnoho spojených problémů, např. poruchu soustředěnosti, rovnováhy, citlivosti prstů…

Teď vás seznámíme s velkou bojovnicí, devětatřicetiletou Kateřinou Lesovou. V šesti letech jí objevili nádor, s následky nemoci a léčby statečně bojuje dodnes. Sílu jí dodává láska ke koním a paradrezura. Bohužel, kvůli zhoršujícímu se zdraví ji čekají poslední závody.

Už sedminásobnou domácí šampionkou v paradrezuře je Anastasja Vištalová. Čtyřiadvacetiletá jezdkyně ze středočeských Jevan navíc jako vůbec první česká reprezentantka v této disciplíně startovala na paralympiádě. V Riu 2016 vybojovala třinácté místo a skončila v polovině výsledkové listiny. Teď vše směřuje k létu 2020 a účasti na hrách v japonském Tokiu.

Staccato pneumatik na jistém úseku D1 napovídá, že do Brna to už není daleko. Ještě je tma a prší. V areálu Veterinární a farmaceutické univerzity vyložíme koně. Mohutný slezský norik Patron zapluje do jednoho z pečlivě nachystaných boxů a pustí se do sena. Je půl sedmé ráno a národní šampionát v paravoltiži začíná přesně v 11 hodin.

Rok ho dostávali na koně čtyři chlapi. Dnes je už poněkolikáté na mistrovství republiky důležitým členem týmu, který pravidelně bývá na bedně. Na koni zacvičí i sestavy, které bych fakt moc ráda viděla takhle zacvičit jezdce, které nebrzdí žádný handicap, včetně sebe. Paravoltiž s sebou nese příběhy - i návrat k tomu, co věděli staří kavaleristé. Inspirujte se!