Dřín obecný (Cornus mas)

Setkat se můžete i s názvem dřín jarní. Tento skromný, opomíjený, v ČR chráněný opadavý ovocný keř, občas přerůstající v strom, je jednou z nejdříve kvetoucích dřevin u nás. Je-li teplý konec zimy, výjimečně už koncem února, ale určitě v březnu, můžete potkat žlutě vykvetlé holé větvičky. Dřín totiž kvete dříve, než nasadí na list. S tím se pojí jeho vysoká odolnost vůči namrzání. Bylo potvrzeno, že jde o původní dřevinu ČR, v minulosti se cenila pro kvalitní dřevo, používané k výrobě šípů, kopí, oštěpů. Dnes sice patří na seznam ohrožených druhů, ale není problém zakoupit si šlechtěné sazenice a výsadbou některé z odrůd, například velkoplodých nebo i zajímavých žlutoplodých, obohatit koním jedlé živé ploty kolem výběhů a pastvin. Jelikož dříny netrpí příliš okusem zvěří, je velmi pravděpodobné, že s výsadbou v těsné blízkosti hrazení výběhů nebudete mít problém a semenáčkům se bude dařit, aniž by vám je navštěvovaly srnky. Nám chodí mladí srnci na mladé ovocné stromky, které musíme chránit, ale sazenic dřínů si nikdy nevšímali. Ani koně mi je nijak neničí, maximálně uštípnou nejmladší koneček větvičky. Navíc jsou dříny odolné vůči chorobám, netrpí na škůdce, včelám poskytují první jarní potravu – prostě ideální bezúdržbový „divoký“ keř do koňského areálu! Nejedovatý, samozřejmě.

Dalším bonusem dřínových keřů je hloubka jejich kořenů – ochotně se větví a pronikají hluboko, takže výborně zpevňují svahy a brání tak nadměrné erozi.

Plody nadupané vitamíny

Dřínky – tímto krásným názvem označujeme olivám podobné plody dřínu v barvě červené až karmínové, s peckou uvnitř (některé kultivary se povedly vyšlechtit i ve žlutých tónech). Jsou to plody časného podzimu, dozrávají z většiny v září, některé odrůdy již koncem srpna. Chuťově se můžeme těšit na aromatickou, sladkokyselou, osvěžující příchuť, podle odrůdy trpkou méně či více. Čím tmavěji červené plody, tím více sladkosti a méně kyselosti. Dřínky jsou bohaté na vitamín C, mají ho mnohem více než pomeranče, citrony či grepy, obsahově se řadí hned za černý rybíz a rakytník. Zralé plody obsahují spoustu minerálních látek, tříslovin, organických kyselin. V lidovém léčitelství se používaly proti žaludečním chorobám a průjmům, podporují celkovou obranyschopnost organismu. Dřínky se mohou konzumovat přímo, není nutná tepelná úprava. Skvělé jsou do bublanin místo třešní a višní. Při větší úrodě stojí za to navyrábět si z plodů džemy a marmelády, sirupy a šťávy, také kompoty. Dřínky se suší vypeckované i v celku (sušíte-li je na čaj, pecka vám nevadí, kdežto za účelem rozdrcení sušených plodů k pozdějšímu ochucování pokrmů je naopak pecka naprosto nevhodná), při sušení se nedoporučuje přesáhnout teplotu 50 stupňů. Ze sušených plodů si můžete celou zimu připravovat chutný čaj (stejný princip jako šípky), nebo usušené rozdrtit a používat k ochucení zvěřiny nebo mletého masa. Na Slovensku a Ukrajině se ze zralých dřínek pálí drienkovica. Také se naslano zavařují coby náhrada oliv. Ze semen se dříve pražila náhražka kávy.

Čerstvě spadané dřínky jsou lesklé, zatímco starší plody mají matnou barvu.

Tvrdší sklizené plody se nechají ještě alespoň týden odležet, aby „došly“. Dozrají a změknutím vylepší chuť i vůni.

Dřínky jsou cenné vysokým obsah vitaminu C (100 až 300 mg/100 gramů plodů). Dále dřínky obsahují provitamín A, vitamín P, pektiny, ovocné kyseliny, především jablečnou, třísloviny, stopové prvky (draslík, hořčík, síru, vápník, železo), flavonoidy, katechiny a antokyany. Pecky dřínu obsahují až 34 % oleje.

Neotrháváme všechny dřínky, na keřích něco ponecháváme ptactvu k podzimní a časně zimní hostině – tyto plody opeřencům nebývale chutnají. Mysleme tedy na ně!

Dřínky – účinky:

• zdroj vitamínu C a minerálů (draslík, fosfor, vápník, železo, hořčík, síra)
• zpomalují procesy stárnutí
• podporují obranyschopnost organismu
• snižují tinnitus (hučení v uších)
• snižují nadměrné pocení
• snižují některé formy močové inkontinence
• bakteriostatické a antialergické účinky
• působí proti horečce
• zdroj elektrolytů (vápník, draslík, hořčík)
• vhodné při průjmech
• při problémech žaludku a trávicího ústrojí
• zpevňují cévy
• zlepšují chuť k jídlu
• pomáhají při bolestech hlavy
• mají analgetický, tonizující a posilující účinek
• vhodné pro diabetiky, snižují hladinu cukru
• ve střední Evropě se používaly dřínky jako náhrada oliv

K léčebným účelům se používají plody, listy (sklízeny po odkvětu), kořen (brzy na jaře nebo na podzim) a kůra (v období toku mízy).

Léčivé účinky dřínu

Podle dochovaných záznamů se dřín obecný již ve středověku využíval v léčitelství. Nejčastější volbou na žaludeční potíže, na odstranění ledvinových kamenů a proti vykašlávání krve byly plody.

Rozemnutý list se přikládal na rány ke stavění krvácení a proti zanícení. Čaj z listů se používá na potíže močových cest. Má močopudné a žlučopudné účinky.

Kůra se využívala ke koupelím proti dně. Odvar z kůry působí protizánětlivě, má zklidňující efekt a je vhodný k rekonvalescenci po dlouhodobých nemocech.

Nálevem z květů se snižovala horečka.

Současné zdroje uvádí, že účinné látky dřínu tlumí některé typy závratí a některé typy tinnitu (hučení v uších), případně i s tím spojenou nedoslýchavost, ochablost v bederní oblasti a v kolenou, ejaculatio praecox čili předčasný výron semene, chorobné pocení, příliš hojné močení a některé formy močové inkontinence. Fytoncidní komplex obsahových látek působí bakteriostaticky a uplatňuje se jako urodesinficiens. Byly zaznamenány i účinky antialergické.

Podává se ve formě prášku ze sušené drogy v množství 1–2 lžičky, 2–4x denně. Může se aplikovat i formou tříminutového odvaru z 5–8 g drcené drogy na 200–250 ml čaje. Obvykle se bere 3x denně, před jídlem.
Tradiční čínská medicína dřínky hojně využívala, nedala na ně dopustit a považovala je za elixír k prodloužení života.

Dřín a koně

Koním můžeme nasušit vypeckované plody úplně stejně, jako když si pro ně na zimu chystáme šípky. Několikrát týdně do krmení přimícháme menší hrstečku plodů, některým koním je pro návyk lépe na hodinku dřínky namočit, změklé z krmení méně separují. Většině zvířat ale chutnají stejně dobře jako šípky.

Dřínky naložené v jablečném octu (taktéž „obyčejně“ sušené) pomáhají koním v zimních měsících posilovat imunitu.

Obohacením zimní krmné dávky jedlými bobulovinami rozšiřujeme komplex bioaktivních sloučenin, důležitých pro zdraví koní – bohužel ne všichni máme v pastvinách různorodou skladbu jedlých keřů, ze které koně mohou sami svobodně dle nabytých zkušeností volit to či ono pro vlastní zdravotní prospěch. Proto nabízíme prospěšné bobuloviny a větvičky podle sezónní nabídky a necháváme na koních, co si vyberou ke konzumaci. Někteří odborníci na bylinnou léčbu koní, například dr. Carol Hughes, doporučují každý den po celý rok podávat koním dvě hrsti bylin, okusových větviček a jedlých bobulovin coby náhradu druhově pestré bylinné složky pastvy. A nechat na koních, co si z co nejpestřejší nabídky zrovna přeberou.

Dřínové větve k okusu obsahují 7–16 % tříslovin.

Dřín se dá vysazovat i na velmi slunné a suché stanoviště, kde se daří jen minimu pro koně bezpečných keřů.

Plody mají antiseptické účinky

Pár receptů:

Jednoduchý dřínkový kompot

Zajímavostí dřínek je, že se při kompotování obsah vitamínu C snižuje jen velmi málo.

Někde se dřínkové kompoty zavařují do velkých čtyřlitrovek, můj recept je na klasické kompotové sedmidecovky:

Dobře vyzrálé plody i s peckami naplníme jen do tří čtvrtin výšky sklenice, abychom získali více osvěžující lahodné šťávy, která je opravdu mimořádně chutná. Zalijeme centimetr pod okraj cukerným roztokem (cca 800 g cukru na 1 litr vody) a dobře zavíčkujeme. Sterilujeme při 80 stupních 20 minut.

Dřínkový protirevmatický a tlak snižující čaj

Dřínky namočíme na půl hodinky do vody, načež ji přivedeme na 15 minut k varu. Cedíme až mírně vychladlé. Čaj je chutný a voňavý.

Dřínkový likér

Smícháme zralé plody v poměru 1:1 s cukrem, zalijeme čistým lihem (někomu chutná více rum) a necháme dva až tři měsíce louhovat. Poté scedíme a dřínkový likér je na světě! Pije se po šťopičkách, může se použít i do horkého čaje místo rumu.

Doporučená literatura a zdroje:

• Lee Reich: Netradiční ovoce pro každou zahradu, 2015, Volvox Globator
• Kolektiv autorů: ECCE HOMO EKOLOG Permakulturní inspirace pro každou zahradu. Kladno-Čabárna 2013
• https://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/616-cornus-mas-drin-obecny
• https://superpotraviny.webnode.cz/susene-plody/drin/