Koně chovaní 24/7 venku (tedy celoročně) musí mít možnost ukrýt se před nepřízní počasí. Ne každý má stromový porost o hustotě, která i v zimních měsících poskytne komfort, který by stál za řeč. A tak většina venkochovatelů vymýšlí a buduje nejrůznější typy přístřešků, od jednoduchých plachtových „stanů“ s pochybnou životností až po opravdu krásné a funkční velkorysé bydlení.

Na začátku budování domova pro koně myslíme především na funkčnost staveb, na odvodnění a zpevnění výběhu a osetí pastvin. Stojí-li koně na výbězích po prvním dešti zanoření v blátě, asi nás v tu chvíli příliš nezajímají možnosti osázení vnějšku ohrad květinami a keři, ale řešíme, aby koně důstojně žili. Jenže jednoho dne je hotovo – a potom nás začne zajímat i okolí...

V dnešním díle nehod se podíváme mimo stáje a výběhy, do terénu. Obzvláště do terénu políbeného civilizací. Zásahy člověka do okolního reliéfu krajiny se často nesou v duchu nebezpečných překážek, kterým se koně ne vždy umí vyhnout.

V minulém díle jsme se bavili o výsadbě dřevin u koní a kolem koní, o vhodných druzích do pastevních sadů a pouze lehce jsme naťukli ochranu kmene stromů. Dnes si tuto problematiku, tedy jak stromy chránit před okusem i sešlapem koňmi, rozebereme více do hloubky.

Kdo je nespokojen s holými pastvinami bez křoví a stromů, bez remízků a lesíků? Věřte, že každý, kdo má koně venku a je posedlý zvláštním druhem choroby: vytvářením životního prostředí přátelského nejen koním samotným, ale i ostatním obyvatelům krajiny.

Když jsem poprvé spatřila fotografie a videa rodinné zahrady Trostových, kterou dali (spolu s loukami) k dispozici koním, doslova mi spadla brada. I v noci se mi o té nádheře zdálo a první, co mi ráno po probuzení naskočilo, bylo: "Opravdu jde skloubit něco tak úchvatně krásného v parkovém stylu s dusajícími ničiteli, koňmi? A opravdu má někdo odvahu pustit si zvířata mezi jednu jedovatou rostlinu vedle druhé?!" Okamžitě jsem se s Christiane spojila a vyprosila si rozhovor plus souhlas s uveřejněním fotografií. Po zjištění, že je profesí zahradnice, se mnohé objasnilo. :-) Ale stále jsem si připadala jako ve snu...

V dalším díle Toulek po venkovních chovech si ukážeme, co vše se může začít dít, pokud si koňmi nepolíbení lidé koně koupí. Respektive dceři. Aby hned v prvních měsících v ustájení zjistili, že běžný standard péče o nového člena rodiny jim, a především jejich kobylce, nevyhovuje. A co se děje dál, pokud taková rodina začne studovat, rozhlížet se a hledat... A co posléze zvládne v rekordně krátké době vlastnoručně vybudovat, pakliže pochopí, v čem venkovní péče o koně bez zavírání na box spočívá (pokud mají zvířata celoročně prosperovat, nikoli část roku bojovat v bahně do půli holení o jakýs takýs komfort života). Najít, nakoupit, vymyslet a zrealizovat celoročně funkční venkovní koňoprostory pořešené téměř k dokonalosti je přece sen mnohých z nás, ne?

Také máte koně na rovných nebo jen mírně zvlněných pastvinách? A jste doslova na "Větrné hůrce"? Pořiďte si větrolam!

Zajímá vás, jaké to je mít doma nebezpečného koně? Co vše se může stát, když si k němu pořídíte, jak čas přirozeně plyne, jednoho dne i děti? Řešíte dilema, jak naložit se zvířetem, které napadá naprosto každého krom vás – a vy už nezvládáte časovou a organizační stránku takovéhoto majitelství? Možná vám s orientací v problému, jakým vlastnictví nebezpečného koně může být, pomůže osobní zkušenost Kateřiny Prušákové.

Minule jsme se podívali na zoubek přírodním hranicím pozemků tvořených živými ploty. Ovšem jsou tu i další netradiční možnosti, jak ohraničit koňské plochy tak, aby zapadaly do krajiny: optický přírodní předěl nemusíme nutně vysazovat, obzvláště, pokud je jen dočasný (například na pronajatých pastvinách) – můžeme ho celkem jednoduše skládat, vrstvit či plést. Krom rostoucích živých plotů je tu totiž ještě jiná varianta – ploty z proutí a klestí, zapomenout nesmíme ani na kamenné suché zídky (těm se budeme věnovat v dalším díle).

V dnešním díle Toulek nakoukneme za pracovitou mámou dvou malých dětí, která má krom rodiny „na krku“ i 12 koní a oslíka – pojďme si představit Kláru Bišickou a jejího šikovného manžela, který umí postavit veliké, prostorné a také esteticky opravdu pěkné přístřešky. Pojďme to společně okouknout do Kosteleckých Končin u Náchoda.

Dnešní díl Toulek bude zajímavý pro ty, kteří uvažují nad přestěhováním koní domů, na zahradu. Těšíte se na to? A bojíte se zároveň? Protože sice máte zahradu hodně velikou, ale stejně tušíte, že při stabilním pobytu dvou rodinných koní u domu bude po čase vypadat... jinak?