V dnešním článku z The Horse Magazine se podíváme s Christianem Thiessem na téma poloviční zádrže a proč je kolem ní tolik nejasností.

Obsedání je v životě jezdeckého koně kapitola stěžejní a veledůležitá. A právě o ní si dnes budeme povídat s Jiřím Kašpárkem a jeho partnerkou Nikolou Voborskou, kteří se na obsedání, výcvik a nápravu nevhodně obsednutých koní specializují.

Další tři zcela odlišná a naprosto jedinečná jezdecká odvětví, která obohacují jezdecký sport a činí ho naprosto výjimečným. Od klasického ježdění se v principu všechny tři disciplíny pochopitelně výrazně liší. Svá specifika tedy skýtá i jezdecký úbor určený pro tyto jezdecké disciplíny. Pravidla těchto disciplín nepopisují jezdeckou ústroj zdaleka tak dlouze a detailně jako například pravidla parkuru a drezury. Jako všude jinde i tady ale platí, že bezpečnost je na prvním místě.

Anglický plnokrevník je ušlechtilý, inteligentní, rychlý a výkonný… Ocení ale tyto jeho plemenné atributy i sportovní a hobby jezdci? Může mít A1/1 naději i na jinou úspěšnou kariéru než na tu dostihovou? Koho jiného se zeptat než jejich jezdců a majitelů!

Doteky tvoří nebo se spolupodílí na většině povelů, které v komunikaci s koňmi používáme. Taktilní kontakt má proto ve výcviku koní skutečně zásadní, nezastupitelnou roli. Za pomoci doteků – rukama, nohama, bičem, vodítkem a později způsobením změn v rozložení naší hmotnosti – vytváříme pomůcky (povely, signály) a také sdělujeme zprávy týkající se našich emocí – ať jde o náklonnost, podporu, radost či trest až agresi. Dotek, místo jeho působení a také jeho síla a délka trvání tedy plní nejen funkci informační, ale zprostředkovává také přenos emocí a ocenění výkonu – trest a pochvalu.

Aportuje věci, místo pac podává nohu, reaguje na povel „Lehni!“, na přivolání přikluše. Víc než leckterý lovecký pes toho umí kůň Mango. Díky své majitelce Jarmile Slané z Brna. Žena má letité zkušenosti ze cvičení psů i koní. U dlouho neposedného bělouše je zkusila propojit. „S dřívější majitelkou se Mango obrátil na záda, všichni se ho pak báli a dva roky strávil jen v ohradě. Metoda výcviku jako u psa se vyplatila, ukázalo se, jak je hravý,“ povídá žena.

Že koně nejsou od přírody rovní, to je poměrně známý fakt. Proč tomu tak je a co s tím můžeme dělat, se v článku The Horse Magazine zabývá Miguel Tavora.

Svaz chovatelů a přátel norika, z.s. vás zve na školení na téma: „Práce s koněm v lese“.

V předchozím díle jsme se seznámili s dragouny, tvořícími těžkou kavalerii britské armády v dobách, kdy bylo impérium na samém vrcholu moci. Kampaní v exotických krajích zámoří se však ještě větší měrou účastnily pluky lehké jízdy, reprezentované v prvé řadě husary, pak také kopiníky. O nich pojednává právě tento článek.

„Existují různé způsoby, jak začít pracovat s mladým koněm. Někteří lidé rádi koně hodně lonžují, aby získali rovnováhu, než na nich začnou jezdit, já dávám přednost časnému obsednutí, pak je vrátím do výběhu a přivedu je zpět na podzim jako čtyřleté. Přišel jsem na to, že nic nezapomenou,“ říká Ulf Möller v článku The Horse Magazine.

Čtenářce časopisu Cavallo Nicole Junga se s jejím haflingem ve cvalu nedaří, protože po nacválání valach zpravidla začne prchat nebo z něj hned vypadne. Drezurní trenérka Dr. Britta Schöffmann nabízí pro tento problém několik důležitých tipů.

Claudii Strauß vám jistě nemusíme nijak dlouze představovat. Možná si vzpomenete na článek vydaný před třemi lety, nejspíš ale nevíte, že tato trenérka Academic Art of Riding by Bent Branderup se chystá již brzy do Čech! Pořadatelka kliniky, Soňa Kaloušková, pro vás připravila spolu s Claudií rozhovor.