Náhlý přechod ze sena na jarní pastvu může vést ke kolikám nebo i vzniku laminitidy. Je možné se těmto závažným zdravotním problémům vyhnout? Opravdu představuje jarní pastva pro koně takové riziko?

Nejen pivovarské kvasnice, ale také droždí v kostce či sušené je dobré mít při ruce, pokud chováme koně. Proč? A co je vlastně droždí?

Zrovna si užíváte poklidnou vyjížďku a povídáte si se spolujezdcem, když najednou ze křoví vylétne bažant (nebo cokoliv jiného) a vy musíte uklidňovat vyplašeného koně. I když nejste z přerušení nadšení, nejste překvapení, protože váš kůň se leká pořád...

Jaro je tu! Koně pouští srst ve velkém, stojí je to energii navíc, kterou potřebují po zimních měsících bez kouska čerstvé travičky zadotovat jinak. Jejich jezdci sice chlupy nepouští, ale zima s nimi také pěkně zacvičila – mnoho jich přibralo, někdo „jen“ zlenivěl a přišel o elán, ledaskdo dlouhé dny bez dostatku slunečního svitu prostonal. To nejmenší, co můžeme teď v předjaří a v časném jaru udělat, je ozdravná detoxikační kúra. Pro nás i pro naše koně.

Máte koně na hliněných výbězích? Máte pastvinu věčně vypasenou až na kořínky – tedy travní plochu s narušeným (nesouvislým) drnem? Potom jistě víte, že právě na takovýchto plochách se nejvíce projevuje jeden nepříjemný a přitom tak opomíjený jev, totiž větrná eroze.

Zpestřit životní prostor koním na výbězích a pastvinách je bohužel většinou velmi potřeba. Jen málokdo má plochy plnohodnotně pestré od přírody. Větší část koňáků chová koně spíš na nezajímavých rovných čtvercích a obdélnících než v podnětném terénu. Dá se s tím něco udělat? Můžeme své, často malé, výběhy zatraktivnit jejich čtyřnohým obyvatelům?

Estetická stránka chovu koní zajímá většinu koňáků až na posledním místě. Jinak bychom nepotkávali tolik hospodářství zanedbaných a doslova utopených v nepořádku. Ale nemusí tomu tak být. Dnes se podíváme k těm chovatelům, co dokázali finančně nenáročným způsobem zkrášlit své koňoprostory.

Mnozí z nás, kteří máme koně celoročně venku, bědujeme nad stavem hřív a kštic našich miláčků. S láskou pěstovanou vlající okrasu ne a ne udržet dost hustou a dlouhou… Se zkrácením vypomůže tu kolega ze stáda, tu drbadlo na výběhu nebo strom na pastvině. Někteří experti si s délkou poradí během jediného oteplení, jiní si oškubou svůj dlouhý závoj postupně, jak rok pomalu ubíhá, jedno, jestli mrzne nebo je horko na padnutí. Dá se s tím vůbec něco dělat?

O kompostu a o tom, jak tento poklad pro pastviny a veškerou půdu vyrobit, jsme už psali. Víte tedy, že máte schraňovat kobyláky, slámu, zbytky sena, pilin, shrabané listí, zeleninové slupky a dokonce i větvičky. Ale co když máme k dispozici jen čisté kobyláky? Jde kvalitní humus zfermentovat bez mísení surovin, jen z čistých koňských koblížků?

Snaha o zajištění dobrých životních podmínek koní je dnes pro drtivou většinu jezdců a majitelů prioritou. Prostřednictvím koní si plníme své sny, koně jsou naším zaměstnáním nebo je využíváme pro sport a volný čas. Zákonitě se proto snažíme zajistit jim maximální možnou pohodu, kvalitu života a tak i vysokou míru zdraví.

Bláto u koní je podle mnoha názorů důležité. Někteří chovatelé mají pocit, že natolik, že nemá význam pokoušet se o budování suchého základního výběhu a nechávají koně celý podzim až do jara v bahně po břicha. Odmítají vysušovat, zpevňovat, razí cestu „přírodna“. Ale vyskytuje se v přírodě opravdu kůň bahenní?

Pomóc, můj kůň už není jezdecký! Pokud vás tato situace nepotkala, možná na vás čeká hned za příští životní zatáčkou. Víte, jak si s ní poradíte? Jen málokdo si pořizuje jezdeckého koně s tím, že jezdit nebude. A proto úraz, který koně vyřadí ze sportu (a nebo „jen“ z hobby ježdění), přináší po doléčení jedno obrovské dilema: co dál? Nechat si koníčka doma jako sekačku zahrady někteří majitelé zvládají. Ale platit sekačce ustájení? To už je snesitelné jen pro málokoho.