Dostatek tekutin v těle ovlivňuje jak životní funkce, psychickou pohodu, tak i výkonnost. Jak významně se v horkých letních dnech může množství vody v organismu měnit a co vše se na hydrataci organismu podílí?

Po většinu roku si této v posledních dekádách expanzivně se šířící rostliny ani nevšimnete. Že existuje, obvykle zaznamenáte, až když rostliny koncem června jásavě žlutě vykvetou. To ale už může být pozdě. První senoseč je v tu dobu pod střechou a nevyzrálé rostliny ještě nemají s počátkem léta dostatek hořčin, které by koně před obsahem toxických alkaloidů varovaly.

Sůl je pro koně k základnímu fungování zcela nezbytná, reguluje vodní hospodaření organismu, přenos nervových vzruchů, svalové kontrakce. Nedostatek soli je koňmi ihned pociťován formou zvýšené chutě na slané. Stáda dokážou putovat kilometry do oblastí, kde se nalézají zásoby soli. Přirozená potřeba doplnění sodíku a chlóru je naplňována hledáním zasolených zemin a ložisek slaných minerálů. U koně domácího v lidské péči tato starost zvířatům odpadá – solný liz mají vždy k dispozici, navíc pěkně „po ruce“. Je to tak dobře?

Rostliny s antinutričními a toxickými látkami jsou v posledních letech stále větší a větší strašák, protože jsou běžnou součástí lučních ekosystémů a při pastvě koní a standardním zpracování čerstvých travních porostů nikdy nelze zcela zabránit kontaminaci zdrojů krmiva. Vědět, které rostliny mohou být problematické a jaký postup je vhodné zvolit v případě nálezu potenciálně toxické rostliny v lučním porostu, má tedy mimořádný význam. Dalším žlutým bubákem, na kterého si posvítíme, je pryskyřník prudký.

Nejen pivovarské kvasnice, ale také droždí v kostce či sušené je dobré mít při ruce, pokud chováme koně. Proč? A co je vlastně droždí?

Můžeme zkrmovat čerstvě sbalené seno nebo musíme počkat, než se za šest, osm týdnů „vypotí“?

Rostliny s antinutričními a toxickými látkami jsou v posledních letech stále větší a větší strašák, protože jsou běžnou součástí lučních ekosystémů a při standardním zpracování čerstvých travních porostů, tedy při výrobě sena a siláže, nikdy nelze zcela zabránit kontaminaci zdrojů krmiva. Vědět, které rostliny mohou být problematické a jaký postup je vhodné zvolit v případě nálezu potenciálně toxické rostliny v lučním porostu, má tedy mimořádný význam. Tentokrát si posvítíme na vlezlého žlutého bubáka, prasetník kořenatý.

Pokud náš kůň nechá ve žlabu svou obvyklou porci koncentrovaného krmiva a valný zájem neprojevuje ani o seno, měl by to pro nás být poměrně jasný impuls ke konzultaci s veterinárním lékařem. Naštěstí ale ne vždy musí ztráta apetitu koně souviset se změněným zdravotním stavem. Důvody mohou být i prozaičtější.

Vlny letních veder už trápí jižní části Evropy a brzy dorazí i k nám. Jak můžeme zpříjemnit tropické dny našim koním, kteří jsou lépe uzpůsobeni chladu a přehřívají se desetkrát rychleji než my?

Také se cestou po naší vlasti, milí koňáci, rozhlížíte „postiženýma“ očima? Tedy očima koňáka, který krajinu přejíždí koňopohledem? Takovým tím „jé, tady by se nádherně cválalo!“ či „tady je rovinka jak podle pravítka, to by se stavěla venkovní jízdárna!“ nebo „ti mají krásně členité, veliké výběhy pro ovečky, tam by šlo vybudovat úplný ráj pro naše koně!“…?

Víme, že stres má negativní dopad na gastrointestinální trakt a celkové zdraví koní. Co ale s tím? Úprava a optimalizace krmné dávky a její obohacení o určité živiny nebo doplňky může koním pomoci lépe se vyrovnat s fyzickými změnami způsobenými stresem.

Jedním slovem ANO. Fytoestrogeny ovlivňují plodnost klisen. Tento závěr podporují jak zkušenosti chovatelů, tak i publikovaná věda. Ale pozor, neměli bychom házet všechny fytoestrogeny do jednoho pytle.