Ovlivňují fytoestrogeny plodnost klisen?

21. 5. 2024 Anna Mochanová Autor fotek: Gabriela Rotová

Jedním slovem ANO. Fytoestrogeny ovlivňují plodnost klisen. Tento závěr podporují jak zkušenosti chovatelů, tak i publikovaná věda. Ale pozor, neměli bychom házet všechny fytoestrogeny do jednoho pytle.

Co jsou to fytoestrogeny?

Tímto termínem jsou souhrnně označovány látky rostlinného původu, které se svojí strukturou a velikostí molekuly podobají estrogenním hormonům. Zajímavé je, že různé fytoestrogeny jsou antagonisté estrogenu (blokují účinek estrogenu) nebo agonisté estrogenu (zvyšují účinek estrogenu). Fytoestrogeny obsahuje mnoho druhů rostlin, včetně námi dobře známé sóji, vojtěšky, jetele a lnu.

Výskyt fytoestrogenů  byl poprvé popsán ve čtyřicátých letech minulého století a to v souvislosti s takzvanou jetelovou nemocí (clover disease), která se objevila v Austrálii u ovcí pasoucích se na porostech jetele podzemního (Trifolium subterraneum). Nemoc doprovázely různé reprodukční poruchy. Nedospělá zvířata vykazovala příznaky říje, ovce nebyly schopny zabřeznout, objevovaly se děložní abnormality a endometriózy. Docházelo k abnormálnímu vývoji mléčné žlázy nebo abnormálnímu průběhu laktace a výhřezům dělohy. U beranů byl popsán snížený počet i motilita spermií.

V rostlinné říši se vyskytuje mnoho různých fytoestrogenů, ne všechny ale ovlivňují plodnost. Některé, jako je kumestrol, což je hlavní fytoestrogen tolice vojtěšky, který se kromě vojtěšky nachází hlavně v luštěninách a jetelových a sójových klíčcích, mají poměrně dramatické negativní účinky na plodnost mnoha druhů zvířat, včetně koní. U jiných, jako například isoflavony (genistein, daidzein, glycitein), které patří do skupiny fytoestrogenů bohatě se vyskytujících například v květech červeného jetele nebo v plodech sóji (dále např. čočka, len, apod), nejsou k dispozici žádné relevantní důkazy, které by negativní vliv na plodnost jednoznačně prokázaly.

Kůň není ovce

Některé z uvedených plodin jsou značně zastoupeny v krmných dávkách hospodářských zvířat, proto je nutné o nich vědět a brát na ně zřetel. Jak už bylo zmíněno – první z událostí, které dovedly řadu výzkumných týmů k této problematice, bylo významné ovlivnění plodnosti a vysoké ekonomické ztráty v extenzivních chovech ovcí v Austrálii na pastvinách s vysokým zastoupením jetelovin. Výzkumy následně ukázaly, že většina rostlin z čeledi bobovitých, které jsou využívány pro výživu hospodářských zvířat, obsahují 5–25 % fytoestrogenů (koncentrace závisí na teplotě, vlhkosti, hnojení, době sklizně). Zjištěno rovněž bylo, že u samic vlivem fytoestrogenů, přesněji jejich působení na hladiny přirozeně se vyskytujícího estrogenu v jejich těle, může docházet k reprodukčním poruchám. Potlačování produkce estrogenu v těle vede k narušení hormonální rovnováhy s dopadem na vývoj folikulů, čímž může být následně ovlivňován nástup říje a ovulace. Byl zjištěn vztah mezi koncentrací isoflavonů v krevní plazmě a výskytem tichých říjí u krav. Při dalších experimentech bylo zjištěno, že v tkáních žlutého tělíska odebíraného jalovicím s krmnou dávkou obsahující sójové produkty byly koncentrace metabolitů fytoestrogenů vysoké. Tento stav měl za následek snížení koncentrace progesteronu a zvýšený výskyt časných zmetání. S tímto mechanismem působení fytoestrogenů je spojena rovněž menší míra zabřezávání. U bahnic byl zjištěn vliv zkrmování jetelovin na zabřezávání i po synchronizačních protokolech. Na druhou stranu je však zajímavé, že byl prokázán pozitivní stimulační vliv fytoestrogenů na obnovení cyklu u krav po otelení.

Estrogeny hrají důležitou roli i v reprodukčním systému samců, přičemž studie prokázaly i v tomto případě negativní vlivy například na enzymy ovlivňující produkci steroidních hormonů, což je dále spojeno s narušením přeměny testosteronu na jeho aktivní formu. Dalšími ověřenými účinky je negativní ovlivnění spermatogeneze až její úplná blokace, zrání spermií v nadvarleti a zvýšení poškození spermií volnými radikály nebo změny u spermií související s takzvanou apoptózou tedy buněčnou smrtí.  U ejakulovaných spermií může být vlivem těchto rostlinných sloučenin způsoben pokles ve schopnosti spermií projít procesem finálního zracího procesu tzv. kapacitace s následnou akrozomální reakcí, což jsou děje nezbytné pro oplození oocytu. Abnormality způsobující patologické změny v reprodukčním traktu jsou dále spojeny i s vývojem embryí a embryonální mortalitou.

O ztrátě nebo významném poklesu plodnosti ovcí, které byly paseny na plochách, kde dominoval jetel bohatý na isoflavony, je toho tedy doloženo poměrně hodně. Musíme ale zvážit že:

  1. Gastrointestinální fyziologie skotu a ovcí je značně odlišná od koně a to pravděpodobně ovlivňuje, jak jsou fytoestrogeny absorbovány a metabolizovány.
  2. Fyziologie reprodukčního traktu skotu a ovcí je také velmi odlišná, což znamená, že je nepravděpodobné, že by fytoestrogeny ovlivňovaly plodnost u těchto dvou druhů zvířat stejným způsobem jako je tomu u koní.

clover-in-horse-pasture.png

Ne všechny fytoestrogeny jsou stejné

Když se zaměříte na fytoestrogeny v krmných složkách, které možná používáte, a zvažujete jejich potenciální vliv na plodnost, mějte na paměti, že fytoestrogeny z různých složek nejsou stejné. A že množství složky, kterou krmíte za den, ovlivní celkový příjem fytoestrogenů. Také mějte na paměti, že téměř každé krmivo, které krmíte, může potenciálně obsahovat fytoestrogen, dokonce i trávy!

Je třeba si také uvědomit, že jak odrůda rostliny, tak podmínky prostředí, ve kterých je pěstována, ovlivní její obsah fytoestrogenů. Vyšší obsah kumestrolu bude mít například jetel nebo vojtěška napadená mšicemi. Nebo nedostatek dusíku v jeteli může způsobit, že jetel bude mít až dvojnásobný obsah izoflavonů oproti normálnímu obsahu.

Plodnost a fytoestrogeny

Pokud vaše klisny mají problémy s plodností, určitě stojí za to zvážit možný vliv fytoestrogenů, ale nejprve se důkladně podívejte na základní složení krmné dávky. V popředí vašeho zájmu by měli být vojtěška a jetel. Chovné klisny, u kterých by byla vojtěška primární zdroj píce, by zřejmě skutečně mohly přijímat vysoké množství fytoestrogenů a proto by bylo možné dávat reprodukční problémy do souvislosti s fytoestrogenem. Je ale vysoce nepravděpodobné, že jiné přísady, jako je sója nebo len, které jsou obvykle krmeny v mnohem menších množstvích, by mohly být zodpovědné za problémy s reprodukcí. Pokud tedy má vaše klisna potíže v oblasti reprodukce, konzultujte její krmnou dávku v řadě prvé s veterinárním lékařem nebo výživovým poradcem. Zcela se vyhnout fytoestrogenům v krmné dávce našich koní totiž nemůžeme.

Použité zdroje

Hashem, N. M., Soltan, Y. A. 2015. Impacts of Phytoestrogens on Livestock Production. 2nd International Conference on the Modern Approaches in Livestock Production System, October 12-14. Alexandria, Egypt.

Podobné články
Prasetník kořenatý na pastvinách potlačuje mnohé druhy užitečných travin

Rostliny s antinutričními a toxickými látkami jsou v posledních letech stále větší a větší strašák, protože jsou běžnou součástí lučních ekosystémů a…

Pokud náš kůň nechá ve žlabu svou obvyklou porci koncentrovaného krmiva a valný zájem neprojevuje ani o seno, měl by to pro nás být poměrně jasný…