Významná část historie kladrubského hřebčína a Velké pardubické? O tom jsou příběhy čtyř hrdinů: Libora Štencla, Petra Vozába, Pavla Liebicha a Miroslava Šamšiňáka, které byly ztvárněny ve dvou knihách.

Koně komunikují hlavně řečí těla, přesto jsou mistry v tom říct, co si zrovna myslí, co prožívají a co chtějí. Poznat naštvaného, zaujatého nebo uvolněného koně umí kde kdo, takové ilustrace najdeme v každé koňské encyklopedii, ale o skutečné řeči koní toho bylo řečeno jen málo. Na český trh poprvé přichází překlad pořádného „koňského slovníku“ – Konejšivé signály a řeč těla u koní od nizozemské autorky Rachaël Draaisma. Máme pro vás pořádnou ukázku!

Recenze nerecenze na jednu knihu, která prezentuje dnes již dávno zapomenuté dálkové jízdy Praha-Košice a Teresva-Praha v letech 1934 a 1938.

Když jsem v nedávné době bloumal po knihkupectví a řešil obvyklý problém, jakou knihu si mám koupit, jelikož si v tom množství knih nikdy neumím vybrat, upoutala moji pozornost titulní strana knihy, na které byla fotografie prvorepublikového důstojníka na koni.

Naskoč na vůz a pobídni koně vpřed. Tohle je cesta. Za další zatáčkou můžeš potkat štěstí. Máte rádi pěknou historickou fantasy? Pokud možno takovou, která skutečně přibližuje život a uvažování středověkých lidí, žijících v těsném sepjetí s přírodou a zvířaty, především koňmi? Pak by se vám tahle knížka o nebezpečném putování tří mužů a jednoho hřebce mohla líbit. A na konci někoho z vás čeká překvapení od autorky :-)

Kdo četl předchozí knížku Trénink je rozhovor (nebo její recenzi zde), má představu, o čem asi bude řeč. O tréninku prostřednictvím pozitivní motivace. Nicméně tahle knížka už nepojednává o základech „pozitivky“, o těch toho bylo napsáno dost, ale navazuje na ně a věnuje se podrobnostem. Mě osobně zaujala ze všech knížek o „pozitivce“ nejvíc, protože, podle mého názoru, tohle už vůbec není o pozitivce, ale o celém výcviku. O faktorech, které nám do něho vstupují, které ho ovlivňují, urychlují, brzdí nebo dokonce úplně znemožňují.

Naplánovala jsem si napsat recenzi na druhou knížku Františka Šusty „Trénink je v hlavě“ a zjistila jsem, že nemáme recenzi na tu první, „Trénink je rozhovor“. Takže napravujeme, i když asi trochu s křížkem po funuse (protože už tuhle knížku jistě všichni máte) a na recenzi pokračování se těšte za týden (dva, tři...). Takže co si v téhle knížce přečtete?

Zprvu to vypadalo, že tento počin nakladatelství Synergie bude jedním z tuctů přeložených "amerických" knížek o koních, psaných pro "cetileté náctileté", ale ukázalo se, že tomu tak není. Že kromě toho, že mnoho z nás bude rezonovat s autorkou a jejími trabli, je tam i spousta překvapivě rozumných informací. Kéž by si ji přečetl každý, kdo se rozhodne si bez dlouholetých předchozích zkušeností dopřát luxus pořízení vlastního koně.

Vytrvalost je disciplína, kterou člověk pochopí až po aspoň 60 kilometrech, a přesto nebude většinou schopen vysvětlit, v čem tkví „kouzlo“ zdolávání desítek kilometrů v často na pohled nesjízdném terénu a v nemožném počasí, a pro neznalé i nepochopitelnou rychlostí. Na knihu Terezy Kucharské jsem byla zvědavá už po přečtení ukázek na internetu. Dokáže se v díle věnovaném své životní koňské lásce vyhnout pasti sebestřednosti a patosu a přitom otevřít okno do vytrvalcovy duše – i do vytrvalosti samotné – dokořán?

Je pátek, takže ten správný den pro recenzi. Možná jste už tuhle knížečku zaznamenali, ale pokud ne, trochu vám ji přiblížíme. Na čtení k vodě je poněkud tenounká, ale na cestu MHD ke koním myslím ideální. Posuďte sami, zda v ní najdete něco nového, nebo vám bude „pouze“ mluvit z duše a možná pojmete nápad věnovat ji někomu, kdo si se svým koněm ne a ne porozumět. Nudit nebude určitě.

Holštýnský kůň je prototypem špičkového skokového koně a holštýnští hřebci ovlivnili celosvětový chov koní, ten český nevyjímaje. Nakladatelství Asmussen vydalo sérii knih nazvaných Holsteiner Hengste (Holštýnští hřebci) psanou skutečným mistrem ve svém oboru, Clausem Schridde. Dodnes bylo vydáno pět dílů, které právem patří k pokladům v knihovně každého chovatele a neměly by proto uniknout pozornosti ani našim čtenářům.

Počátkem letošního roku mě oslovil EQUICHANNEL.cz a jeho partnerská firma Granofyt, s.r.o., abychom udělali spotřebitelský test jejich podestýlky z drcené granulované slámy Granofyt. Přiznám se, že se mi do toho příliš nechtělo a byl jsem k podestýlce ze slámy značně skeptický. Proč?