Recenze na historické fantasy, kde není kůň v hlavní roli (i když tady je to docela sporné, ale to se ukáže až na konci), tady zrovna moc často nezveřejňujeme, ale v tomhle případě udělám výjimku, a to hned ze dvou důvodů. Tím prvním je, že knížka Tři bábiny kobyly je čtivá a myslím si, že se vám bude líbit. A tím druhým – že je dobrá. Myšleno z odborného hlediska.

Narozdíl od většiny historických románů nebo fantasy, kde se věnuje víc prostoru koním (protože koně do tohoto žánru prostě patří), je na ní vidět, že tuhle psal koňař, přesněji řečeno koňařka. Jen tak mimochodem se v ní tedy čtenář dozví pravdivé a užitečné věci o koních (třeba hned zpočátku, že opravdu není pravda, že kůň na člověka nešlápne), což v nás vyvolá spíš úsměv, ale leccos z toho se koňařské lajce může hodit, samozřejmě pokud tomu uvěří a zapamatuje si to. Ovšem, jelikož se jedná o fantasy, připravte se na to, že historický příběh se prolíná s legendami a pověstmi. Je tedy místy těžké rozeznat, co je reálná informace a co legenda. Jenže upřímně – víme my, co všechno koně našim smyslům skrývají?

Na legendách je tato kniha postavena především (takže ideální čtivo pro pátek 13.:-)) a i když způsob psaní je spíš moderní než středověký, poodhalí nám, jak vnímali koně naši předkové a jaké místy magické schopnosti jim přisuzovali. Mimoto myslím poměrně věrně popisuje způsob života koní, kupců, bojovníků, vozatajů, ale i prostých lidí v hloubi středověku. A protože o tom, jak se koně měli v historii, toho většina koňařů moc neví, vidím jako dobrý nápad si ji přečíst.

Příběh začíná v Konstantinopoli kolem roku 930. Konstantinopol v té době byla nejvýznamnější křesťanské město na východě a určitě jedno z největších a nejbohatších měst středověku. Není divu, že tam (a poté zpět) putovali kupci z půlky Evropy se svým zbožím, že se tam pořádaly i největší vozatajské závody a chovali se pro ně nejrychlejší koně. A samozřejmě už tehdy tyto sportovní aktivity vyžadovaly štědré mecenáše. Příběh vypráví asi patnáctiletý vozataj, který věřil, že si vydobude slávu na sportovním poli, ale namísto toho jeho první start končí fiaskem. A protože na jeho slávě závisí i to, zda mu jeden z mecenášů tohoto sportu dá ruku své dcery, do které je zamilovaný, je jasné, že se musí vrátit zpět na vozatajské výsluní. Potíž ale je, že nemá ani vindru, o své místo ve stáji přijde a navíc musí z Konstantinopole rychle zmizet...

Náhoda (kterých je v téhle knížce opravdu hodně a většinou nejsou úplně uvěřitelné :-)) ho svede dohromady se slovanským kupcem a vysloužilým opilým bojovníkem a jeho starým hřebcem. Kupec se chce vrátit domů, a protože se mu hodí jak hřebec (má vůz a o svého koně přišel), tak společníci, vypráví mladíkovi jistou pověst. Podle ní kdesi na severu žije paní, která se svými dcerami chová nejrychlejší koně na světě. Za službu u ní je možné si takové koně vysloužit. Mladík pochopitelně věří, že pověst je pravdivá a sní o tom, že se vrátí do Konstantinopole s nejrychlejším spřežením, všechny své protivníky porazí a za to získá ruku své lásky.

Všichni tři se tedy vydávají na dobrodružnou cestu. Majetku žádnému z nich moc nezbyde, takže během putování musí používat především svou sílu a hlavně důvtip... a jelikož středověké cestování moc bezpečí neskýtalo, obojího je potřeba. A také notná dávka šťastných náhod, o které v knížce není nouze. Jelikož se jedná o fantasy, setkávají se (a utkávají) nejen s lidskými nepřáteli, ale také s bludnými dušemi zemřelých, rusalkami a dalšími bájnými bytostmi.

Postupně se dostávají až na Moravu, kde se skutečně setkávají s jistou paní, která se svými dcerami chová až podezřele skvělé koně... je jasné, že tím jejich dobrodružství nekončí. Vyzrazovat ho ale dál nebudu, přišli byste tím o hodně z příběhu. 

Knihu si můžete objednat nejlépe přímo na adrese nakladatelství: www.straky.cz.

Celá knížka je opravdu zajímavou kombinací historie a legend, tedy v zásadě toho, jak svět vnímal středověký člověk, který si mnoho věcí nedokázal vysvětlit jinak, než pomocí nadpřirozených sil a kouzel. Středověký život je zde vylíčen opravdu bez příkras, takže se nevyhnete pasážím, v nichž se popisuje vyvražďování vesnic nebo zabíjení žen a dětí včetně těch nenarozených. Dozvíte se i něco o pohanských zvycích a rituálech, které byly také mnohdy nemilosrdné a nebyly vyloučené ani lidské oběti. O boji pohanství a křesťanství. Všechno je popisováno s lehkostí a nadhledem a krutá realita je vyvažována odlehčenými pasážemi a vtipem. A protože se jedná o pohádku, nesmí chybět ani dobrý konec, což tak nějak tušíte během čtení, takže jste celkem v klidu.

A k těm legendám – s některými jste se jistě už setkali, přinejmenším v našich národních pohádkách. Jiné pro vás možná budou nové. O rusalkách, které topily žádostivé mladíky. O lidech, kteří se dokázali měnit v koně a naopak. O duších záhubenčat, novorozených dětí, které vlastní matka zabije a ony potom ve mstě lační po krvi nevinných.

Jeden z pozorných čtenářů, který dočetl až sem, má možnost dostat knížku i s věnováním přímo od autorky. Stačí jen jako první správně zodpovědět tuto otázku: „Jak se jmenuje způsob zapřažení čtyř koní vedle sebe, který se používal v závodech vozatajů?“ Odpověď pošlete jako vždy na adresu redakce: info@equichannel.cz spolu se svou poštovní adresou. Kdo četl náš nedávný článek o zapřahání, určitě už odpověď zná.:-) - Soutěž uzavřena, knihu vyhrává Veronika Havířová!

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O autorce

Věra Mertlíková, * 1972

Účetní z malé dědiny Žlutavy na Zlínsku. Příznivce „živé historie“, nadšený šermíř, obstojný jezdec, tanečník, choreograf, kuchařka a zahradnice. Autorka fantasy povídek, například Deset, Pravda o strážci z Hoganova přístavu, Román o růži nebo Svatojánská. Vítězka literárních sci-fi a fantasy soutěží (Napiš si svého Rogana, Žoldnéři fantasie 2015 a 2017, Daidalos 2016, CKČ v kategorii povídka 2015, Napiš romaneto 2016, Tovaryši kalamáře 2017). A v neposlední řadě živý důkaz toho, že s psaním se dá začít i po čtyřicítce. Tři bábiny kobyly je její první kniha.