Recenze knihy: Trénink hřbetu koně na lonži

31. 1. 2023 Kateřina Lipinská

Počet fotografií: 4

Zdravý hřbet našich koní je něco, co si musíme hýčkat, a to bez ohledu na to, jestli máme koně na rekreaci nebo do sportu. Pokud totiž není v pořádku hřbet a pohyb koně neprochází celým tělem, vystavujeme se velkému riziku poškození nejen hřbetu, ale také nohou, které se tímto nesprávným pohybem opotřebovávají a následně poškozují.

Jezdit koně „přes záda“ se vždy považovalo za vyšší dívčí a je pravda, že to není úplně snadné, protože to vyžaduje umět pružně sedět, abychom koni nevadili, a zároveň na něj působit tak, abychom ho učili správně pracovat. Tohle je nesmírně těžké, vyžaduje to léta trénování a pro spoustu lidí, kteří mají koně pro radost a na vyjížďky, je to velká oběť. Navíc se často stává, že nevhodným působením ze sedla na koně dosahujeme pravého opaku a místo toho, abychom mu pomáhali, mu škodíme. Práce na lonži a ze země je v tomto směru mnohem jednodušší – nemusíme být tolik pružní, umět tak moc koordinovat své tělo a navíc máme vizuální kontrolu, jak se kůň pohybuje. Je to tedy způsob, jak koni pomoci, jestliže na to jezdecky úplně nestačíme. A i když stačíme – lonžování je výborný doplněk práce ze sedla. Samozřejmě pouze pokud ho provádíme správně.

„Pokud se kůň pohybuje s vadným držením těla, používá špatné svaly. Ty správné zakrní a klouby se opotřebí, protože se přitom používají nefyziologicky. Vlastně by mělo být logické, že u koně, který má problémy se zdravím, je špatně jezditelný nebo se nevhodně chová, se jako první zkontroluje jeho držení těla.“

Ale pojďme od začátku

Připadá mi, že lidé se dělí na dva tábory – jedni preferují absolutní uvolnění (což s sebou zpravidla nese formát dopředu, dolů a pohyb pod kmihem) a druzí se soustředí na aktivitu, kmih, shromáždění a napřímení, přičemž to napřímení je často falešné. Nebo jak ho nazývají v knize – „absolutní“. Jenomže si často neuvědomujeme, že to, jak budeme pracovat, bychom neměli určovat my a naše sklony, ale stavba těla koně, kterou se především musíme naučit správně zhodnotit.

Autorka vysvětluje, proč moderní koně mívají větší problém se pohybovat správně, než tomu bylo dříve. Šlechtí se především na pružný, prostorný pohyb. Takoví koně ale mají „příliš dlouhé krky, krátké hřbety, příliš dlouhé pánevní končetiny a z toho vyplývající páteř výrazně se svažující zezadu dopředu. Tito koně mají stoprocentní posuvnou sílu… proto těmto koním chybí „schopnost nést“. Postižená jsou dnes skoro všechna plemena.“ Na spoustě obrázků v knize si můžete prohlédnout příklady správně a špatně stavěných koní a také koní s dobrým a špatným držením těla, a pak to můžete porovnat se svým koněm.

Další kapitola se zabývá posouzením koně v pohybu, ale kromě posouzení také vysvětluje, jak by měl vypadat správný pohyb koně a správné držení těla v pohybu. Vysvětluje, proč je pro schopnost nést potřeba vyšší tělesné napětí.

Dopředu a dolů nestačí

Pokud bych na knize měla vyzdvihnout jednu nejdůležitější věc, pak je to právě důraz na pozitivní svalové napětí. Tedy – že pro správnou práci celého těla nestačí mít koně uvolněného, musí být také přiměřeně aktivní. A pro správnou práci hřbetu nestačí pouze dopředu a dolů vytažený krk. Samotný, byť i správně dopředu a dolů vytažený krk, vůbec nezaručí, že kůň správně pracuje hřbetem. Uvolněnost je pouze předpokladem pro správnou činnost svalů, pokud zůstaneme jen u ní, dosáhneme až příliš povoleného koně, který prověsí hřbet. Co nás zachrání, je výše zmiňované pozitivní svalové napětí. Toto napětí způsobí, že začnou „pracovat i nosné (statické) svaly, které zvednou a stabilizují páteř, svažující se směrem dopředu“.

V kapitole Držení těla a přilnutí se dozvíte více o tom, jak na koně působit, ale především o tom, jak poznáte, že kůň pracuje správně, tedy, že používá své stabilizátory trupu, zvedá kohoutek a přední část hřbetu. Dalším oříškem, na který narazíme, jak v knize, tak při výcviku, je křivost a padání koně na preferovanou plec, většinou na pravou. Opět vám poslouží fotografie, na kterých si vycvičíte oko, abyste to potom u svého koně poznali.

Lonžování od začátku

Od další kapitoly se již kniha zabývá praxí. Výstrojí počínaje, přes vysvětlení pomůcek, přípravy, až po postupy, které můžete použít, abyste svého koně motivovali ke správnému držení těla. Nicméně je potřeba si uvědomit, že než se pustíte do zkoušení popsaných postupů, musíte mít koně navyklého na tuto práci, klidného a ve správném tempu. Musí dobře reagovat na vaše pomůcky a především je potřeba se naučit mít pod kontrolou jeho plece. Jinak nemůžete korigovat ani jeho přirozenou křivost a celá práce může být i kontraproduktivní.

Jaké konkrétní postupy tedy můžete použít? Pro podrobnější popis vás odkážu na knížku, nicméně zcela jistě vám pomohou změny tempa, „narovnání stopy“ a aktivace pánevních končetin tak, aby kůň přitom nevyběhl dopředu, ale pouze energicky vyšlápl a přitom se „uzavřel“. Vše je v knize podrobně popsáno.

Pokud se budete poctivě snažit aplikovat tyto postupy, velice pravděpodobně u slabého nebo hůře stavěného koně (což je většina) narazíte na problémy – buď vám bude spěchat, nebo se bude pohybovat příliš lenivě. Možná bude padat krkem moc dolů, nebo naopak hvězdařit, případně ho vytáčet do strany. Může utíkat zádí nebo plecemi a vymyslet tucet dalších způsobů, jak se vyhnout práci, která je pro jeho neuvyklé svaly náročná. Není potřeba věšet hlavu a své snahy vzdávat, pouze trpělivě opravujte držení těla tak, abyste se přiblížili tomu, jak to má vypadat. Konkrétní postupy, jak na výše zmíněné, ale i další potíže, najdete v kapitole Řešení problémů.

No a poslední kapitoly se již zabývají přesunem nově získaných dovedností do sedla a také doporučením, kdy vyhledat odbornou pomoc, protože se jedná o problém, který pouze správným tréninkem neodstraníte. Věřím ale, že u většiny koní tohoto nebude zapotřebí.