Konejšivé signály a řeč těla u koní - móda, nebo kniha pro každého?

Koně komunikují hlavně řečí těla, přesto jsou mistry v tom říct, co si zrovna myslí, co prožívají a co chtějí. Poznat naštvaného, zaujatého nebo uvolněného koně umí kde kdo, takové ilustrace najdeme v každé koňské encyklopedii, ale o skutečné řeči koní toho bylo řečeno jen málo. Na český trh poprvé přichází překlad pořádného „koňského slovníku“ – Konejšivé signály a řeč těla u koní od nizozemské autorky Rachaël Draaisma. Máme pro vás pořádnou ukázku!

Konejšivý signál

...označuje chování, které slouží k uklidnění sebe sama nebo svého okolí.

Jde o projev zdvořilosti ze strany koně. Říká nám tím, že nestojí o konflikt a odbourává tím vnitřní napětí. Někdy je výrazný, někdy ho rozpozná až zkušenější oko. Po konejšivém signálu buď dochází k uklidnění, zmizení stresu, nebo dalším silnějším fázím (přeskokovému chování, vzdálenost zvětšujícím signálům, …).

Autorka své závěry nezakládá jenom na svých zkušenostech, ale především na velmi obsáhlém výzkumu, při kterém detailně zkoumala okolo 200 videí rozdílných koní v různých situacích. Výzkum prováděla na domestikovaných koních držených v dobrých podmínkách – nešlo tedy o koně týrané a nemocné. Výsledky jsou tak co nejobjektivnější, takže z nich může znalosti čerpat doopravdy kdokoliv.

Knihu doplňuje velké množství obrázků ke každému tématu. Celý text je poskládán tak, že nejdříve Rachaël čtenáře seznámí se svým výzkumem, následně přejde k ujasnění si řeči koňského těla (uvědomění si měnícího se tvaru nozder, očí, nesení ocasu, …) a až potom jde autorka k problematice samotné.

Text obohacují diagramy shrnující to, co už víme (projevy v řeči těla), v souvislosti s úrovní stresu a se způsobem, jakým roste, nebo klesá.

Na závěr se dočkáme detailních rad, jak s nově nabitými znalostmi pracovat. Podle Rachaël není hlavní, jak se kůň chová, ale co přitom prožívá. Není tolik podstatné, proč kůň kouše, ale co musí prožívat, že je nucen se tak chovat.

Nakladatelství Arcaro, které knihu vydalo v prosinci 2018, poskytlo exkluzivně pro EQUICHANNEL.cz i část knihy, která vás do problematiky lépe uvede. Navíc pokud objednáte přes naše odkazy, podpoříte další činnost EQUICHANNELu. Děkujeme! ♥

objednat na webu konskeknihy.cz

Vybrané ukázky z knihy:

Všechny mé závěry a hodnocení vycházejí z videozáznamů a jejich analýz. Když jsem videa prohlížela, začala jsem objevovat signály, které pro mě byly jako komunikační signály nové a o kterých jsem jako o takových nečetla v žádné publikované práci. Jednalo se o několik konejšivých signálů, konkrétně odvrácení pohledu, mrkání, přivření očí, natočení zádí, natočení bokem a žraní. Také jsem si všimla, že některé typy chování se za určitých okolností vracejí.

Na základě rozdělení komunikace do jednotlivých skupin jsem vytvořila schémata úrovní komunikace. Každý diagram úrovní komunikace reprezentuje jednu situaci a vzorec komunikace, které jsem pozorovala během svého výzkumu. Jsou to schémata, díky kterým na první pohled uvidíte, jak souvisí chování vašeho koně s podněty v jeho běžném okolí, a zda se jeho napětí zvyšuje nebo možná klesá. To vše provázejí patřičné signály.

Tyto úrovně komunikace jsem pak ověřovala první otázkou: lze podle nich rozdělit vzorce chování do různých kategorií? A druhá otázka: jsou tyto kategorizace a způsob vysvětlení natolik jednoduché, aby je mohl využít každý, kdo pracuje s koňmi? Jednotlivé typy chování jsem rozdělila do následujících kategorií:

  • Konejšivé signály jsou typy chování, jejichž cílem je uklidnění, vyhnutí se konfliktu – být zdvořilý. Když kůň používá konejšivé signály, může překonat určitou situaci, a přitom neporušit sociální vztahy. Konejšivé signály také umožňují zmírnit případné napětí.
  • Přeskoková chování mají také za úkol uvolnit napětí. Tím, že se soustředíte na něco jiného a uzavřete se před vnějšími vlivy, můžete (někdy podle naučených sociálních norem) situaci zvládnout. Přeskokové chování však fyzicky patří do úplně jiné kategorie než chování, které mu předcházelo.
  • Stresové signály jsou signály, které koně vysílají ve chvíli, kdy se jejich vnitřní napětí zvýšilo na takovou úroveň, že je jejich tělo připraveno zahájit útok nebo útěk.
  • Vzdálenost zvyšující signály jsou signály, které koně vysílají, když se snaží zastavit podnět, který je pro ně rušivý, nebo chtějí zvětšit vzdálenost mezi sebou a podnětem.

Tato studie začala jako pouhé pátrání po konejšivých signálech, ale postupně nabrala mnoho dalších rozměrů. Samozřejmě kůň může v určité situaci vysílat pouze konejšivé signály, ale viděla jsem také mnoho případů, v nichž skrze konejšivé probleskovaly i jiné signály, někdy dokonce úplně převládly.

Konejšivé signály, přeskokové chování, stresové signály, oslabené signály boje nebo útěku: na filmu jsou vidět tělesné signály v jejich plném rozsahu, a to v krátkém čase a v různých variantách. Tím, že se identifikovaly všechny, bylo možné lépe vykreslit realitu i rozmanitost koňských reakcí a komunikace.

Někdy jsou mé analýzy koňských signálů nové, někdy jsou stejné jako ty, které provedli jiní vědci, a někdy se od nich liší. Lišit se může i kategorizace signálů. Já například řadím zatřepání krkem do kategorie konejšivých signálů. Jiní vědci ho řadí mezi přeskokové chování. Doufám, že díky mému roztřídění do kategorií budete schopni pojmenovat každodenní zážitky, které máte se svým koněm, lépe pochopíte jeho chování ve vztahu k jeho okolí a dokážete mu pomoct se s ním vyrovnat.

Konejšivé signály

Je teplý slunečný den. Sedíte na zahrádce před kavárnou s kamarádem a povídáte si. Usrknete čaj a znovu se opřete ve svém pohodlném křesle. Sledujete lidi, jak okolo vás chodí, tolik tvarů a barev. Paní se zrzavými loknami rychle projde okolo vás, poskakující dítě, robustní dáma s malým psem a starší, mírně pokulhávající pán. Vaše oči se zastaví na pánovi. Sledujete ho, jak přijde ke kavárně. Zastaví se před ní, prohlíží stoly. U vašeho stolu se jeho oči zarazí. Podívá se vám přímo do očí. Na chvíli nevíte, co dělat. Pozdravit? Přikývnout? Dívat se na něho? Odpovíte na jeho pohled přátelským úsměvem a přikývnutím. Pán odvrátí pohled a pokračuje v pomalé chůzi po ulici. Znovu si usrknete čaj a divíte se, proč se na vás ten pán díval.

Tento scénář ukazuje, jak se jedna situace, v níž neprobíhá mezi osobou v kavárně a kolemjdoucími žádná komunikace, změní v jinou situaci, kdy byla zahájena komunikace mezi kulhajícím mužem a osobou pijící čaj.

Tato komunikace se může odehrát zcela přirozeně, vyšlete signál, pokývnutí nebo úsměv, a ani si to neuvědomíte. Může to být ale také zamýšlená akce, jako například v případě, kdy nastoupím do hotelového výtahu plného namačkaných, mlčících, zírajících lidí a řeknu: „Ahoj!“

Zareagovala jsem tímto způsobem proto, abych uklidnila a uchlácholila druhou osobu nebo více lidí, protože jsem chtěla dosáhnout pozitivní atmosféry nebo ji udržet, chránit sociální vztahy a předejít negativnímu vyhrocení situace. Stejně jako lidé, psi a nepochybně mnoho dalších savců, i koně používají konejšivé signály. Není překvapující, že si právě koně vyvinuli tyto komunikační dovednosti. Žijí přirozeně ve skupinách. Dobré, stabilní přátelství a rodinné vztahy zajišťují bezpečí, dobrý život a přežití. Pro koně je proto velmi důležité předejít konfliktům a zraněním nebo nucené izolaci, k níž by mohlo dojít. A stejně jako psi a lidi, i koně jsou schopni tvořit mezidruhové vztahy a používají stejné signály pro komunikaci s těmito jinými druhy, jaké používají při komunikaci s jinými koňmi.

Kromě uklidnění lidí, zvířat a jiných podnětů z prostředí mají konejšivé signály další důležitou funkci: snižují vlastní napětí koně. Samozřejmě může být těžké rozpoznat rozdíl mezi tím, kdy se kůň sám uklidňuje a kdy se pokouší uklidnit jiné. Já osobně se řídím domněnkou, že když se kůň pokouší umírnit osobu, když upravuje sociální vztah, komunikuje s tou osobou. Na filmu uvidíte, jak kůň vysílá jeden nebo dva konejšivé signály, dívá se na osobu nebo jiný podnět, se kterým komunikuje, a čeká na reakci, a možná vyšle i další konejšivý signál.

Takže mezi konejšivými signály mohou být přestávky, během kterých kůň vyhlíží možné reakce.

Když však kůň uklidňuje sám sebe, často uvidíte, jak vysílá konejšivé signály, aniž by vytvářel přímý kontakt s něčím ve svém okolí. Podle mého názoru konejšivé signály splňují obě funkce najednou: kůň uklidňuje sebe i ostatní podněty.

V této knize uvádím 20 nejčastějších konejšivých signálů. To neznamená, že je váš kůň bude vysílat jeden po druhém, nebo že dokonce použije všechny. Koně se liší v tom, jaké konejšivé signály použijí, a zdá se, že si vyvinuli vlastní zvyky v jejich používání.

Kde jeden kůň hodně mrká, aby sebe nebo jiné uklidnil, jiný může více žvýkat. Jeden kůň několikrát zamrká, pak odvrátí pohled a nakonec žvýkne, jiný spíš zatřepe krkem a otočí se. Každý kůň má svoji vlastní časovou kostru, podle které je schopen vyrovnávat se se situací.

Jako základní pravidlo platí:

  • Když kůň vysílá konejšivé signály, může použít jeden nebo více z nich.
  • Když kůň vysílá více signálů, mohou následovat jeden za druhým.
  • Je však také možné, že dva nebo tři signály z toho sledu vyšle současně.

Čím více konejšivých signálů, tím vyšší je napětí

Když se na konejšivé signály podívám s odstupem, vidím, že čím více konejšivých signálů kůň vysílá v krátkém čase a čím víc jdou po sobě, tím dřív bude kůň vykazovat přeskokové chování, stresové signály nebo obojí. Pokud kůň vysílá několik konejšivých signálů v jednu chvíli současně nebo těsně po sobě, skutečně dle mého názoru pociťuje napětí nebo jeho napětí roste.

Pokud se v koni stupňuje napětí a potom se opět sníží, uvidíte, že ve chvíli, kdy se dostatečně uklidnil k tomu, aby použil konejšivé signály, často nejdřív kývne hlavou, přičemž se stále pohybuje. Potom když náhle zastaví (z kroku, klusu nebo cvalu), zatřepe krkem nebo se celý otřepe. Méně výrazné signály, jakými jsou mrkání a žvýkání, bude vysílat až tehdy, když se více uvolní a zmírní i zklidní fyzickou aktivitu.

Během ambivalentního chování kůň střídavě mění komunikační vzorce, protože je současně, nebo za sebou aktivních více systémů chování, a on má protikladné motivace.

Je však důležité, abyste poznali, zda se napětí vašeho koně zvyšuje, nebo snižuje. Když začne váš kůň vysílat konejšivé signály, je uvolněný nebo je jen v mírném napětí. V tomto stavu pak může zůstat, ale může se z tohoto napětí zotavit a uvolnit se, ať už s vaší pomocí, nebo bez ní. Jakmile kůň vysílá stresové signály, jeho tělo se připravuje buď na úprk ze situace, nebo s ní začne bojovat. Zda k tomu nakonec skutečně dojde, závisí na tom, jak mu v tom člověk pomůže nebo jak přizpůsobí situaci, aby ji kůň byl schopen zvládnout. Abyste dobře vyhodnotili stav svého koně, pomůže vám, když budete:

  • Číst jeho tělesné signály, čili konejšivé signály, přeskokové chování, stresové signály a vzdálenost zvyšující signály.
  • Analyzovat jeho mimiku a držení těla.

Je nedělní ráno. Stojím vedle výběhu a dívám se na Prince. Výběh je vedle silnice. Princ se pase. Projíždí auto. Princ vzhlédne. Hlavu a krk drží vodorovně a jeho uši jsou natočené dopředu, směrem k autu. Jeho oči mají tvar mandle, nozdry jsou dlouhé, oválné. Huba není pevně sevřená. Dolní pysk mu lehce vystupuje před horní pysk. Jeho ocas je volně svěšený. Za několik sekund se začne opět pást, otočí se k silnici bokem. O několik minut později projíždí cyklista. Vidím, jak Princ pohnul levým uchem. Sleduje cyklistu. Ale nevzhlédne a dál se pase. Za několik minut Princ vysoko zvedne hlavu. Jeho oči jsou teď kulaté. Huba zavřená, ale ne sevřená. Jeho nozdry se rozevírají, chvíli jsou dlouhé a oválné, pak kulaté a zase zpět. Projíždí člověk na elektrickém vozíku. Princ se nehýbe a zůstává nehybný 8 sekund. Potom zamrká a žvýkne. Člověk na elektrickém vozíku už je z dohledu, ale stále je ho slyšet. Za několik sekund se Princ vrátí k pasení.

V tomto scénáři Princ neměl žádný problém s autem ani cyklistou, nezajímali ho a nepřiměli ho zahájit komunikaci. Ale elektrické vozítko ho přimělo reagovat. Vyslal tři konejšivé signály a na jeho obličeji bylo znát mírné napětí.

Když mého koně přivedou k podkováři, nevysílá žádné konejšivé signály u úpravy tří kopyt. Ale když podkovář přijde k jeho levé zadní noze a zvedne ji, můj kůň začne vysílat konejšivé signály, konkrétně žvýkání s vyplazeným jazykem. Když podkovář skončí, kůň přestane signály vysílat. Pro mě je to známka toho, že kůň má problém se zvedáním této končetiny. Možná mu to působí fyzickou bolest nebo cítí přetrvávající negativní asociaci z minulosti, například proto, že se mu z kopyta vyškrabávala hniloba (obvyklá infekce kopyta) a jeho to bolelo.

Ale věnujte pozornost celé situaci a kontextu. Co když kůň začne žvýkat ve chvíli, kdy mu podkovář zvedá levou zadní končetinu, ale zároveň někdo vejde do stáje? Konejšivé signály mohou být určené té osobě. Proto je dobré vědět, jaké podněty váš kůň viděl, slyšel nebo cítil před nebo během konejšivého signálu.

Pohyby těla koně mohou mít rozdílnou funkci. Rozlišit je můžete analýzou kontextu těchto pohybů.

Používejte konejšivé signály

Mohou koně rozeznat neverbální tělesné signály lidí? Myslím si, že koně a lidé jsou od přírody fyzicky tak odlišní, že automaticky nerozumí jeden druhému. Nemáme jasně viditelné uši, dlouhé krky nebo ocasy, které bychom použili k vysílání snadno čitelných signálů. Stojíme na dvou nohách, ne na čtyřech. Kvůli rozdílům v tělesné stavbě těchto dvou živočišných druhů si myslím, že koně často interpretují naše pohyby jinak, než si to myslíme. Například proto, že naše oči jsou vepředu, uprostřed obličeje, většinou se díváme na koně čelně. Přistupujeme k němu přímo, po rovné linii. Podle mého názoru se koně musí naučit, že to je náš přirozený projev. Pokud nebyli správně socializováni a navyknuti na lidi, při prvním setkání s novou osobou je budou tyto přímé pohyby lekat, místo aby v nich vyčetli přátelský úmysl.

Když jsou koně s lidmi, učí se a získávají zkušenosti, poznají, jaké jsou naše záměry a jak se tyto záměry projeví v držení lidského těla, zvucích a chování.

Ve svém životě s lidmi si koně testují a získávají zkušenosti, která chování mají pro ně pozitivní a která negativní důsledky, a podle toho je přizpůsobují. Součástí tohoto učebního procesu je i pozorování.

Jedna z otázek, která mě zvláště zajímá, je to, zda se lidé mohou naučit používat tělesné signály koní, takže ti nám pak budou rozumět lépe a zlepší se naše vzájemná komunikace. Několik minulých let jsem se pokoušela zjistit, zda já (a jiní) můžeme používat určité konejšivé signály, abychom zlepšili vzájemnou komunikaci, byli pro koně srozumitelnější a tím jim poskytli možnost se více uvolnit. Dospěla jsem k těmto závěrům:

  • Ano, můžu koni vysílat určité konejšivé signály. Pomocí těchto konejšivých signálů mu ukazuji, že nechci vyvolávat konflikt a že jsem schopna snížit jeho vnitřní napětí. Může mu to také dodat více sebedůvěry v naší společné spolupráci.
  • Ano, existuje několik konejšivých signálů, které můžu společně se svým koněm vysílat směrem k jinému podnětu. V tomto případě se buď nechám svým koněm vést, nebo ho naopak vedu já. Pomocí těchto konejšivých signálů se snažím snížit napětí koně vyvolané oním podnětem. Díky tomu bude mít kůň větší důvěru ve mně i v pozitivní spolupráci.

V prvních dvou bodech se nejvíce osvědčily tyto konejšivé signály: rozdělování, přiblížení se obloukem, natočení se zády a bokem, pootočení hlavy, pootočení ramen a klidné stání.

Poznámka: Pokud se rozhodnete použít konejšivé signály a vyslat je směrem ke svému koni nebo je společně se svým koněm vyslat k nějakému podnětu, hlavní zprávou musí být to, že vy, jako člověk, nechcete jít do konfliktu se svým koněm ani s daným podnětem. Chcete koně a podnět uklidnit. Vaše chování a následné pohyby směrem ke koni nebo s koněm vždy musí být v souladu s touto zprávou.

----------------------------------------- konec ukázky z knihy --------------------------------------------------------

Je černobílé provedení knihy skutečný problém?

Touto otázkou se hodně lidí v internetových diskuzích zabývalo. V knize jsou výstřižky z videí, která Rachaël zkoumala, takže jsou snímky mnohdy neostré a v černobílém provedení se někdy detaily skrývají (zahraniční vydání je s barevnými fotografiemi). Na tento fakt již upozornilo několik čtenářů a knize tím dost "strhávali body", ale dle mého to není zase tak zásadní problém. Každá fotografie má detailní popisy, kniha je naprosto polopaticky a skvěle napsaná, takže nepotřebujete vidět každé mrknutí, protože si ho jednoduše domyslíte.

Závěrečné shrnutí

Všechno, o čem Rachaël píše, jste už určitě u svých koní viděli. Naši milovaní čtvernožci předvádí signály zmiňované v knize dnes a denně, jenom ne vždy správně chápeme jejich význam nebo nás vůbec nenapadne o nich přemýšlet. Koně jsou přitom podle výzkumu Rachaël neuvěřitelně "ukecaní" a komunikativní. Kniha Konejšivé signály a řeč těla u koní nám může pomoci je lépe pochopit a začít se na svět dívat trochu víc koňskýma očima. V komunikaci s našimi svěřenci nám to může jedině pomoci.

  • + nové informace i pro zkušené
  • + hodně fotografií
  • + skvělé popisy a vypravěčské schopnosti autorky
  • + založeno na výzkumu
  • + praktické rady, cviky a návrhy na hry
  • - černobílé provedení a neostré snímky

Veronika Nunhardtová
www.konskeknihy.cz

objednat knihu

objednat knihu

Podobné články

Práce na ruce je vedle ježdění a práce na lonži či ve volnosti dalším způsobem, jak koně rozvíjet a vzdělávat. Vodič přitom stojí nebo kráčí vedle…

Zdravý hřbet našich koní je něco, co si musíme hýčkat, a to bez ohledu na to, jestli máme koně na rekreaci nebo do sportu. Pokud totiž není v pořádku…