V dnešním článku z The Horse Magazine se podíváme s Christianem Thiessem na téma poloviční zádrže a proč je kolem ní tolik nejasností.

Obsedání je v životě jezdeckého koně kapitola stěžejní a veledůležitá. A právě o ní si dnes budeme povídat s Jiřím Kašpárkem a jeho partnerkou Nikolou Voborskou, kteří se na obsedání, výcvik a nápravu nevhodně obsednutých koní specializují.

Doteky tvoří nebo se spolupodílí na většině povelů, které v komunikaci s koňmi používáme. Taktilní kontakt má proto ve výcviku koní skutečně zásadní, nezastupitelnou roli. Za pomoci doteků – rukama, nohama, bičem, vodítkem a později způsobením změn v rozložení naší hmotnosti – vytváříme pomůcky (povely, signály) a také sdělujeme zprávy týkající se našich emocí – ať jde o náklonnost, podporu, radost či trest až agresi. Dotek, místo jeho působení a také jeho síla a délka trvání tedy plní nejen funkci informační, ale zprostředkovává také přenos emocí a ocenění výkonu – trest a pochvalu.

Že koně nejsou od přírody rovní, to je poměrně známý fakt. Proč tomu tak je a co s tím můžeme dělat, se v článku The Horse Magazine zabývá Miguel Tavora.

„Existují různé způsoby, jak začít pracovat s mladým koněm. Někteří lidé rádi koně hodně lonžují, aby získali rovnováhu, než na nich začnou jezdit, já dávám přednost časnému obsednutí, pak je vrátím do výběhu a přivedu je zpět na podzim jako čtyřleté. Přišel jsem na to, že nic nezapomenou,“ říká Ulf Möller v článku The Horse Magazine.

Čtenářce časopisu Cavallo Nicole Junga se s jejím haflingem ve cvalu nedaří, protože po nacválání valach zpravidla začne prchat nebo z něj hned vypadne. Drezurní trenérka Dr. Britta Schöffmann nabízí pro tento problém několik důležitých tipů.

Pracoval jsem s mnoha nadějnými vrcholovými jezdci a při jejich pozorování mě stále překvapovalo, kolik je v jejich výkonech základních chyb. Zpočátku jsem si myslel, že je to pozůstatek určitého stylu, který se rozšířil kvůli přehnanému působení některých učitelů. I když tomu tak zpočátku nemuselo být, domnívám se, že tyto problémy jsou nyní univerzální u mnoha špičkových drezurních jezdců bez ohledu na jejich zemi. Dnes se budu zabývat ohýbáním koně.

Jak jsme již v předchozích článcích zmínili, je motivace alfou i omegou všech výcvikových úspěchů a její nedostatek vede ke kognitivním a emočním deficitům a celkovému snížení pozornosti. A to je něco, co žádný cvičitel nechce a ani nepotřebuje. Dnes jako bonus ještě něco málo o tom, jak vyladit výkon odměnou.

V minulém článku jsme si připomenuli, že výcvik koní není magie, ale výsledek procesu učení, které rozvíjí a proměňuje vrozené schopnosti a vzorce chování a také to, že na efektivitě tohoto procesu se významně podílí i úroveň motivace. Dnes tedy nabídneme pár výcvikových tipů, které by nám s budováním motivace, jejím kořeněním a rozvojem mohly být nápomocny.

Snažíte se svého koně učit novým věcem, ale i pastva psovi jde o poznání lépe? Výsledky neodpovídají očekávání? Nemá to šťávu, energii, švih? Proč váš kůň i přes vynaložené úsilí napůl spí a pomůcky plus mínus ignoruje? Proč tak moc chybuje anebo dokonce vzdoruje?

Ve věku jedenácti let nedávno Ferrero startoval ve své první úloze Grand Prix, ale my se v článku z The Horse Magazine vrátíme do doby, kdy mu bylo sedm a s Jennifer Sekreve trénovali s Johanem Hammingou…

Mnozí se v určité fázi života ocitnou v situaci, kdy z různých důvodů nemohou docházet na jezdecké lekce tak často, jak by si přáli, nebo jejich výkonnostní posun ztratí progres - i přes veškerou snahu zamrznou v určitém bodě a efektivita tréninků je ta tam. Právě tady nám může pomoci vizualizace, která se, pokud ji ovládáme, může stát účinným pomocníkem jak v procesu zbavování se nejistoty, tak i ve výcviku jezdců a koní.