Řešíme problém: „Rubi při ježdění vyplazuje jazyk“

21. 5. 2024 Nadine Szymanski Autor fotek: Lisa Rädline Zdroj: Cavallo

Čtenářka německého časopisu Cavallo doufala, že problém s vyplazováním jazyka její klisny Rubi dokáže nějak vyřešit sama. Vyzkoušela všechno možné, ale bez úspěchu. Jak jí pomohla drezúrní trenérka Britta Schöffmann?

Bývalá skoková jezdkyně Nicole Junge věděla, že její westfálská klisna Rubi (12) má problém s jazykem, už když ji kupovala. Myslela si, že problém vyřeší trpělivostí a citlivou rukou. Jenže se nic nezměnilo, i když klisnu jezdila co nejopatrněji a vystřídala spoustu typů udidel. I na bezudidlové uzdečce klisna tu a tam vyplazovala jazyk. Se svým problémem se obrátila na časopis Cavallo a k Rubi míří renomovaný odborník na drezúrní výcvik, dr. Britta Schöffmann. 

Hledání příčiny

Dnes máme co dělat s poněkud neposednou klisnou. Čtyřnohá dáma chvilku nepostojí, ale je tak krásná, že člověk nemá to srdce jí sdělit, jak mu to její caplování leze na nervy. Jsme u ní společně s drezúrní trenérkou Dr. Brittou Schöffmann kvůli tomu, že má klisna problém. Nejde o caplování, ale, jak nám její majitelka sdělila, o vyplazování jazyka. Dělala to už u bývalých majitelů. „Často tento problém odezní sám od sebe. Má to co dělat spíš se zvykem než s nějakou konkrétní příčinou,“ vysvětluje Dr. Schöffmann. Trenérka nejprve zkouší, zda horní a dolní čelist nejsou vůči sobě posunuté, stav není úplně dobrý. Rubi má zuby pravidelně kontrolované veterinářem, ale možná by se na ni měl podívat specialista, koňský zubař. Už při uzdění Rubi pohybuje jazykem a hraje si s udidlem. Nánosník a řemínek má zapnutý korektně. Když Dr. Schöffmann kontroluje klisně hřbet, nachází citlivá místa. Trapézový sval za lopatkou je atrofovaný, což je patrné z prohlubně. Také na zádi má Rubi několik citlivých míst.

Problém Rubi: jazyk visí ven, i když je jezdkyně velmi opatrná. Nebo právě proto?

Sedlo měla Rubi napasované před několika týdny, ale mezi lopatku a sedlo se trenérce sotva vejde ruka. „Sedlář nechtěl sedlo udělat kvůli prohlubním ještě užší a doporučil mi, abych ta místa vypolstrovala dečkou,“ vysvětluje Nicole. „Sedlo tlačí na lopatky a s podsedlovkou je moc úzké. Tlačí i silnější okraje podsedlovky, které leží přímo na kůži,“ říká Dr. Schöffmann. „Nemusí to být zrovna důvod vyplazování jazyka, ale může to být jeden dílek celého puzzle.“ Majitelka Rubi je zklamaná, protože věřila názoru svého sedláře.

Výrazné prohlubně za lopatkou: trapézový sval je oslabený

Sedlo je úzké a tlačí

Pod svou jezdkyní působí Rubi spokojeně, ale velmi rychle je jazyk venku. Podle Nicole jí visí vždy na stejné straně. „Vypadá to na vážný problém. Nejsem si jistá, zda se s tím dá ještě něco dělat,“ Dr. Schöffmann nevidí nápravu příliš nadějně. Hned si všímá, že zadní nohy jsou v pohybu pomalejší. Měly by došlapovat rychleji a aktivněji. „V tom by mohl být základ problému s jazykem,“ míní trenérka. „Nedostatečný vznos enormně zatěžuje hřbet. Kromě toho klisna padá na předek, proto jsou slabé svaly zadních nohou,“ vyvětluje Dr. Schöffmann. Rubi reaguje pomaleji na holeň a při pobídce švihá ocasem a zatne hřbet. Jezdkyně by neměla působit neustálým klepáním holeněmi, ale měla by očekávat, že kůň na pobídku promptně zareaguje. Nicole vysvětluje, že Rubi je celkem dopředná, když se zahřeje. 

Rubi jde proti ruce dolů, zadní nohy nechává za sebou

 

Aby se vyhnula tlaku v ruce, Nicole výrazně povolí

Dr. Schöffmann však nechce, aby klusala rychleji, ale aby aktivněji vyšlapovala zadníma nohama. „Rytmus musí zůstat nezávislý na tempu,“ zdůrazňuje. Její tip: „Pokud klisna nevyhazuje, můžeš ji příště, jakmile nezareaguje na holeň, jednou rázně sdělit, že by měla raději dávat na pobídku holení pozor. Vezmi otěže do jedné ruky a bič do druhé ruky jako lonžovací bič. Švihni jím vedle zádi, aniž by ses koně dotýkala.“

Řečeno, uděláno – a klisna naskočí do cvalu. „Teď ji prostě nedrž,“ volá trenérka.

Jezdkyně se přitom předkloní. Má obecně tendenci odlehčit sed a často jde rukou s otevřenou pěstí dopředu, aby se vyhnula tlaku udidla. Většinou je dlouhá otěž dobře míněné gesto, které je ale často všechno, jen ne jemné. Trenérka to koriguje slovy: „Ruka je jemnější, když je pěst sevřená, než když jsou prsty natažené. Zadržující (vydržující) a povolující pomůcka je pro koně srozumitelnější, pokud je provedená jen sevřením a povolením pěsti.“

Nicole Junga by měla kromě toho dbát na hluboký sed a lokty u těla. „Rubi se naučila vytahovat si otěž. Když pak jde jezdec rukou dopředu, nevědomky tohle vytahování otěže posiluje, kůň si lehá do otěží a padá na předek,“ vysvětluje Dr. Schöffmann.

Britta Schöffmann vysvětluje, co způsobí povolená pěst

 

Nicole sedí hlouběji v sedle s lokty u těla. Klisny vyšlapuje zadníma nohama výrazně lépe

Pro Rubi jsou klíčové poloviční zádrže

Jezdkyně by přitom neměla tahat rukou zpátky, ale jen sevřít pěst a současně pobídnout. Pokud se klisna poddá a vpředu se odlehčí, může opět ruku povolit a zmírnit pobídku. Měla by si přitom představit, že jede nahoru po dlouhém schodišti a vědomě jít trupem dozadu, aby nepřepadávala dopředu. Po několika opakováních se Rubi znatelně změnila. Došlapovala dál pod tělo a v klusu a ve cvalu se pohybovala víc do kopce – a mezitím zůstal jazyk uvnitř! Jezdkyně byla nadšená z toho, jaký měla pocit: „Páni, ještě nikdy jsem nezažila tak skvělý trénink!“

Jezdkyně je přešťastná: „Ještě nikdy jsem nezažila tak skvělý trénink“.

Ještě těžší jsou celé zádrže. Nicole se na ně připravuje nejprve několika přechody z klusu do kroku, poté provede zádrž z klusu. Rubi si přitom zase lehá do otěží, za což ji jezdkyně nevědomky odmění tím, že jde rukou dopředu. Když si Nicole dává pozor na to, aby zůstala sedět hluboko v sedle, aby vydechovala shora dolů a držela lokty u těla, klisna nejprve nacouvá. „Tlačí do ruky a přitom se jí nedostane povolení. Sevřít ruce, lokty zaúhlené, sedět uvolněně a vyčkat! Jakmile zastaví, povolit,“ vyvětluje Dr. Schöffmann. Po několika pokusech už je to mnohem lepší.

Při celé zádrži klisna uhne dozadu. Nicole se příliš předkloní a příliš povolí.

 

Teď je to mnohem lepší! Jezdkyně je usazená hluboko v sedle a nepřepadává dopředu.

„Dobře, to pro dnešek stačí,“ chválí trenérka. „Když budeš dbát na sed a klisna během práce pochopí, že už si nebude lehat do otěží, zůstane jazyk většinou v hubě.“ Nicole Junga září. „To byl můj nejlepší trénink, co jsem zažila.“

Jestlipak se brzy zapomene, že byl kdy nějaký problém s jazykem?

Když se klisna nese, po jazyku ani vidu

 

Dr. Britta Schöffmann je drezúrní jezdkyně, rozhodčí a autorka knih. Trénuje jezdce a koně do úrovně Grand-Prix. www.britta-schoeffmann.com

Tento článek obsahuje originální materiály z německého časopisu CAVALLO vydávaného společností Motor Presse Stuttgart GmbH & Co.KG.

Podobné články

Prvních 15 až 20 minut v kroku můžete využít pro trénink efektivně – a hodně typických problémů tak řešit už při rozehřívání. Jak ale na to?

Valach jménem Savigny při práci často ztuhne. Bolí ho hřbet, nebo je to v hlavě? S drezurní trenérkou Sabine Ellinger odhalíme jádro problému.