Zamyšlení nad možným návratem koní na pole a lány, kde se nyní prohánějí ohromné traktory. Jsou takové úvahy naivní, nebo jen odrážejí reálné vyhlídky na poslední kapky černého zlata?

Stromy napadené kůrovcem v děčínských lesích je potřeba pokácet. Na některá místa se však lesníci s technikou nedostanou, proto do strmých svahů město vyslalo koně. Pod kopcem, kde tento týden pracovali, vede silnice. Dopravu na ní během prací řídí policie, aby pokácené stromy nesjely z kopce na některé z projíždějících aut. Na práci s koňmi je podle lesníka a majitele jedenáctiletého hřebce Branislava Lauka těžké všechno. Těžké klády po svahu ujíždějí a mohou sjet i se zvířetem, zranit se mohou i samotní lesníci. "Je to dost nebezpečné," uvedl.

„Hojta, prrr,“ nese se mezi cinkáním rolniček nad prudkou strání mezi Přípeří a Jalůvčím silný hlas Branislava Lauka. Je jedním ze tří kočí, kteří stahují stromy na jednom z nejproblematičtějších míst v městských lesích v Děčíně. Právě kvůli složitému terénu se Lesní úřad rozhodl využít na stahování stromů koně. Pokud by suché kmeny zůstaly na místě, hrozil by jejich pád na silnici nebo na domy. Dalším důvodem pro jejich stažení je požární bezpečnost.

Přesuňme se o 65 let zpět, do doby, kdy byl kladenský revír významným dodavatelem uhlí u nás. V dole Mayrau tehdy ukončili svoji pracovní kariéru poslední koně, kteří tam tvrdě pracovali. Pomáhali havířům přímo hluboko pod zemí, tahali vozíky s uhlím nebo s traverzami. V šachtách žili i řadu let. O jejich práci se zajímal reportér Radek Duchoň.

Říká se, že řemeslo nenahradíš. V moderní době, kdy lidskou činnost již z velké části zastávají stroje, se toto pořekadlo zdá jako přežitek. V zemědělství to platí dvojnásob. Jenže jsou sitace, kdy stroje lidské ruce nezastoupí. Například při orbě těžko dostupných míst. Děkujeme panu Sokolovi za dnešní příspěvek.

Slezský norik je chladnokrevný kůň, který vyniká svou chladnou hlavou a zapáleným srdcem. To projevil už v historických bitvách, v nichž nosil rytíře v těžké zbroji. Také vojevůdce Jan Žižka sedí na pražském Vítkově na norikovi. Toto plemeno se ale osvědčilo především na polích mírových. A v lesním hospodářství.

/VIDEO/ Ovladatelnost, rychlost a síla. Tyto tři vlastnosti a předpoklady musí mít koně, které lidé využívají pro práci v lese nebo k převážení nákladu i lidí. Jak může vypadat souhra člověka s koněm při práci, se snaží ukázat soutěžící při závodech. A jedny takové se konaly v sobotu v hlučínských Bobrovníkách.

V Třešti na Jihlavsku v sobotu kočí s tažnými koňmi ukázali, co je potřeba umět při práci v lese. Absolvovali vozatajskou jízdu mezi překážkami, soutěž v těžkém tahu a v ovládání klády. Odpoledního trojboje se zúčastnili kočí s šesti koňmi. Součástí Dne chladnokrevných koní byla přehlídka klisen s hříbaty, majitelé přijeli i z Uherskohradišťska.

Co kůň, to osobnost. Jako člověk, vypráví chovatel pracovních koní Josef Svoboda, který je mistrem Evropy v disciplíně ovladatelnosti koně s kládou. V lese pracuje s koněm 33 let. „Není to taková dřina, když víte, co máte dělat a máte k tomu vycvičeného koně. Přijdete, začnete pracovat s koněm a nadechnete úplně jinou energií. Je to prostě spojené se zemí,“ říká. Kolik má v éře lesní mechanizace v Orlických horách práce? A co znamená, když kůň „jede na pomyšlení“?

Podle vedení státních lesů je v českých regionech zničených zhruba 150 tisíc kubíků dřeva.

Libor Bednář pracuje v lese přes patnáct let, ale teprve posledních pět se svému vysněnému povolání může věnovat naplno. Začal při práci v dopravě s malou kárkou a poníkem, se kterým vytahoval menší souše z lesa, aby si vydělal na svého prvního pořádného koně.

Turisté při cestě přes vodopády Bílé Opavy využívají dvě nové lávky. Dřevo ke stavbě přitáhl do kopců kůň. Ochranáři o cesty pečují, protože na oblíbenou stezku vyráží čím dál více lidí.