„To víte, pijou statečně. Čtyři kýbly denně dají určitě. Napijou se, než vyjedeme, když přijedou domů, a když je třeba, tak i cestou,“ říká formanka Jana Šůsová, asi jediná žena s touto profesí v Česku.

Plzeňští hasiči zachraňovali ve čtvrtek 14. ledna odpoledne mezi obcemi Příšov a Nekmíř v jámě uvízlého koně, který tahal dřevo s dělníky v lese. Nakonec se ho podařilo vyprostit pomocí úvazku a lan, a to přesto, že jim zásah výrazně komplikoval nepřístupný terén.

Salaš – Vystoupil jsem náhodně z auta v lese zvaném Hrabina mezi obcemi Velehrad a Salaš a zaposlouchal se do šumění smrků. Několik vteřin tiše stojím a z blízkého lesního porostu slyším praskání větví a povely „čehý, hot, hyje…"

Alena Bumbová ze Sokolova se vzdala práce veterinární asistentky. Přibližování dřeva s koňmi ji podle jejích slov naplňuje víc.

Podnikání s chladnokrevnými koňmi se šumavskému parku nevyplatí. Projekt „Návrat chladnokrevných koní na Šumavu" proto končí, vedení parku ale hledá nové způsoby, jak koně na Šumavě uplatnit.

Využívat koně v zemědělství zavání na první pohled příliš komplikovanou alternativou. Ale žijeme v době, kdy špičková technika ve spojení s ochotou a sílou tažného zvířete dokáže za určitých podmínek konkurovat traktorům.

Janovičky – Koně dnes lidé vlastní především pro zábavu a často zapomínají, že ušlechtilé zvíře je stále člověku nápomocno i při těžké práci.

Zvíře, člověk a těžká práce. Pevné pouto, které přetrvává v nezměněné podobě už staletí. Práce koní v lesích je nenápadná a vytrvalá stejně jako potřebná a nenahraditelná. Zítra v 9 ráno vám Česká televize ukáže tři dvojice, které s touto prací a chladnokrevnými koňmi spojily svůj život.

Otázka dalšího přežití a pokračujícího chovu chladnokrevných koní je přímo závislá na možnostech jejich pracovního využití. „A o to my se právě snažíme," říká ředitel Zemského hřebčince Písek Karel Kratochvíle.

V domácnosti Pavla Blažka dostává snídani jako první jeho kolega - čtyřletý čistokrevný norik Brit.

Zajímavý pohled na pracovního koně a udržitelný rozvoj. Budou jednou koně orající pole a svážející úrodu běžným obrázkem venkova, nebo jen zpestřením školních výletů v zemědělských skanzenech? Kůň, nebo traktor – půda, nebo nafta? Dá se vrátit k tažné síle koní, až budeme mít v ruce poslední litr nafty?

Chladnokrevní koně plemene slezský norik, které Správa NP a CHKO Šumava pořídila loni v létě, nacházejí stále větší uplatnění v šumavských lesích. Množství dřeva, které ze šumavských lesů vytáhnou koně, je vzhledem k celkovému ročnímu objemu těžeb nejvyšší za posledních pět let. Koně navíc výrazně pomáhají i k vylepšení nabídky turistického vyžití. Správa šumavského parku přidala pro turisty další atrakce – koně vozí turisty na více místech na území Národního parku Šumava.