Zvýšení motorizace v zemědělství v 50. letech minulého století vedlo k tomu, že se více než 40 let nevyráběly žádné stroje pro koňská spřežení, natož aby se upravovaly a modernizovaly. Nedostatek náhradních dílů donutil mnoho farem, aby od koní přešly raději k traktorům. Těch pár, které zůstaly věrny koňské síle, se muselo spoléhat na zastaralá zařízení. Obvyklý "zrezivělý" a "chatrný" vzhled vytvářel negativní obraz pracovních koní a působil jako symbol zjevné zaostalosti.

Tento vývoj probíhal stejně po celém světě v téměř všech vysoce industrializovaných zemích. Pouze komunita Amišů ve Spojených státech udržovala - byť z náboženských důvodů - tradici práce koní (1). Od konce roku 1980 a stále od 90. let začali ve vlastních dílnách replikovat osvědčené techniky a také rozvíjet nové. Mezitím vznikl v některých státech opravdový průmysl, který je schopen vybavit potřebnými stroji trh několika tisíc koní zemědělských podniků. V posledních letech jsou k nám transportovány kontejnery plné strojů vyrobených v USA, což znamená další impuls pro vlastní vývoj.

Moderní stroje za tažné koně

Orba

Orba bývá tradičním symbolem zemědělské práce - a to zejména v případě, že se provádí s koňmi. Ale všude tam, kde je potřeba vynaložit trvalou velkou sílu, jsou koně z hlediska výkonu slabší než traktory.

To platí hlavně pro základní zpracování půdy. Ani využití moderních strojů za koně na to nestačí. Ty přispívají pouze do té míry, že se dá použít vícespřeží a dosáhnout širšího záběru, než tomu bylo dříve. Na druhé straně promyšlené techniky zápřeže umožňují, aby jedna osoba snadno ovládala spřežení šesti až osmi koní. Inovace je tedy o tom, jak zlepšit komfort při využívání této techniky.

Vedle jednoradličného pluhu dnes existuje mnoho variant nesených mechanických nebo hydraulických pluhů. Pro ošetření velkých ploch jsou k dispozici vhodná zařízení jako hydraulické dvou- až čtyřradličné pluhy americké firmy Whitehorse, a to tam, kde je potřeba na středně těžkých půdách tažnou sílu šesti až dvanácti koní.

U tradičního dvojspřeží v Německu je při orbě denní výkon samozřejmě omezený, ale v malých firmách, v zahradnictví, u pěstitelů speciálních plodin, na citlivých půdách nebo ve skleníku, ale i lesních školkách může mít uplatnění a být úspornější než motorizované alternativy.

Přípravné a sklizňové práce

Sklizňové práce jsou ideální pro využití koní. Tady nejde tolik o sílu, ale o zručnost a přesnost. Samozřejmě, že na to existuje opět celá řada zařízení: jednořadé ruční kultivátory po víceřadá zařízení nosičů s citlivým ovládáním. Například UNIVECUS vyvinutý v Německu a nyní vyráběný ve Švýcarsku. Toto polyfunkční zařízení má základní rám s držákem a lze tak připojit všechny druhy běžně dostupných komponent, jako kombajn, řádkovač, brány nebo secí zařízení.

Novinky a techniky „Vorderwagen"

Použití nových materiálů, moderních převodů a ložisek u obvyklých zařízení na sklizeň sena nebo rozmetání hnoje a jiných látek má významný efekt v tom, že nevyžadují tak velkou tažnou sílu jako jejich historičtí předchůdci. Často jde o repliky, u kterých se použije moderní materiál. Sekačky - nyní s dvojitou žací lištou, obracečky nebo rozmetadla lze snadno provozovat na vlastních kolech.

Relativně nový vývoj je tzv. "Vorderwagen" - tedy „přední vozy": tyto vozy jsou jednoosé nebo dvouosé, vybavené sedadlem pro řidiče a jdou "v protisměru" příslušných pracovních jednotek. Jednoduché varianty těchto vozů mají více než připojení přívěsu s přívěsem nebo jednoduchých zařízení.

Ještě složitější jsou modely, které mají svůj vlastní hydraulický systém. Ten je propojen s pracovním zařízením a usnadňuje jeho provoz. Kola pohání čerpadlo, které vhání hydraulickou kapalinu do speciálního zásobníku, odkud se podle potřeby stáhne. Jiné jsou vybaveny pro pohon hydraulického systému bateriemi.

Velké přední vozy mají obvykle pomocný pohon a některé mají dokonce tříbodový závěs. Jsou poháněny koly nebo vlastním motorem. Oba typy mají velmi propracovanou konstrukci a podle požadavku a typu připojeného zařízení se využije jeden nebo druhý.

Ať tak či onak, tento druh předního vozu je kompromis. Dá se použít jak za koně, tak za traktor. Přitom není nutné kupovat všechno nové, ale jen toto zařízení dál používat.

Pomocné motory

Použití pomocných motorů je diskutabilní. Nicméně také umožňují použít zařízení, která by jinak nebyla vhodná pro koně - balíkovací stroje, nakladače nebo dokonce kombajn. Zařízení lze stěží pohánět koly, když vezmeme v úvahu závislost tažné síly na rychlosti a trakční charakteristiku.

V zásadě platí, že zemědělci pomocné motory umožní s několika koňmi provádět téměř všechny práce a do značné míry obejít se bez traktoru. Fosilní paliva se spotřebovávají pouze během vlastního pracovního procesu a pouze v malém množství, protože není nutný žádný motor pro pohyb zařízení. Také se samozřejmě dají teoreticky použít všechna aktuálně diskutovaná alternativní paliva (rostlinný olej, řepková bionafta, ethanol, ...). Možnosti v oblasti techniky pro pracovní koně nejsou ani zdaleka vyčerpány...

Nové perspektivy

Je nesporné, že z hlediska udržitelnosti, zdrojů a ochrany životního prostředí je pracovní kůň jako tažná a poháněcí síla pro stroje a zařízení bezprecedentní a všechny dosud diskutované „moderní" alternativy využívání fosilních paliv jsou této eko-bilanci v jejím stínu.

Existují pochybnosti o efektivitě? Podle studie Michigan State University stoupá v tomto americkém státě už několik let počet těch, kteří se vrací od traktorů ke koním. Studie prokázala, že v tamějších podmínkách farmy o velikosti do 60 hektarů jsou schopny hospodařit pomocí koní a mul dlouhodobě s vyšší rentabilitou než s traktory (2). Schopnost výrobního prostředku „tažného koně" se reprodukovat a přitom produkovat obchodovatelné hodnoty - hříbata, to je rovněž další přínos do pozitivní bilance.

Moderní zemědělské stroje za koně, které dokážou koňskou sílu efektivně využít a zvýšit výkonnost, rovněž přispívají k pozitivním hospodářským výsledkům.

Nasazení koní do zemědělství - stojí za to o tom přemýšlet?

1) Ester, Peter: Die Amish People, Düsseldorf 2005
(2) Kendell, Chet, PhD., Michigan State University: „Economics of Horse Farming" in der Zeitschrift „Rural Heritage", 3/2005.
Další informace k tématu: Interessengemeinschaft Zugpferde, AK Landwirtschaft, info@ig-zugpferde.de