Jak zabezpečit pohodu koní v letních měsících?

16. 6. 2024 Ela Provan Autor fotek: Jonáš Dušánek

Vlny letních veder už trápí jižní části Evropy a brzy dorazí i k nám. Jak můžeme zpříjemnit tropické dny našim koním, kteří jsou lépe uzpůsobeni chladu a přehřívají se desetkrát rychleji než my?

Nepodceňujte vysoké teploty

V chovu koní je nutné brát vysoké teploty, obzvláště pokud koně nejsou dostatečně aklimatizovaní nebo zdraví, vážně. Již teploty nad 25 °C mohou koním za určitých okolností působit zdravotní problémy a vést k přehřátí organismu. Majitelé koní by proto měli při vysokých teplotách přijmout vhodná opatření a zajistit ochranu svých koní ve výbězích, na pastvinách, při zátěži a transportech. Je třeba si uvědomit, že pokud kůň a člověk středně těžce pracují v horkém počasí, kůň se může přehřát už za 17 minut; člověku to bude trvat 3-10x déle.

Tip číslo 1: Voda a elektrolyty v centru pozornosti

Koně musí mít vždy volný přístup ke zdroji pitné vody a soli. Při teplotách nad 25 °C je ale nutné ke slovu vždy připsat vykřičník, protože v horkých letních dnech může kůň pít významně více, než je obvyklé. Koně, kteří nejsou v zátěži, při teplotě prostředí nižší než cca 25 °C, vypijí 3–7 litrů vody na 100 kg tělesné hmotnosti, což je 15–35 litrů na kus a den pro koně o hmotnosti 500 kg. V horkých letních dnech ale tato spotřeba může stoupnout až na dvojnásobnou hodnotu - například pokud je kůň v zátěži, laktaci nebo je vysoká vlhkost vzduchu. V rámci jednoho z experimentů se zvýšil denní příjem vody o 79 %, když koně přešli z termoneutrálního prostředí (20°C a 45-50% relativní vlhkost) do prostředí horkého a vlhkého (33-35°C a relativní vlhkost 80-85 %).

Přestože tedy může být pro nás, ustajovatele, doplňování zásob vody náročné, neexistuje žádná omluva pro omezování jejího příjmu. Pomozte svému koni v době letních veder udržet rovnováhu tekutin už tím, že mu umožníte volný – nepřetržitý – přístup k vodě! Pokud koně nemají přístup k napáječkám a jsou napájeni z nádob, pamatujte na to, že nádoby mohou převrhnout, s čímž souvisí nutnost jejich pravidelné kontroly. Na rozdíl od napáječek je nádoby také nutné pravidelně (minimálně jednou týdně) umývat. Z důvodu eliminace růstu nežádoucích řas a jiných mikroorganismů by nádoby měly být umístěny ve stínu a chráněny před zdrojem znečištění – prachem, volně poletujícími stébly a částmi rostlin, které při vysokých teplotách ve vodě rychle zahnívají.

Voda, kterou koním nabízíte, by měla být voda pitná. Přírodní zdroje vody a voda dešťová mohou být znečištěné či kontaminované a mohou tedy koním způsobovat zdravotní problémy různé závažnosti. Gastrointestinální trakt koní je velmi citlivý, a proto ani tuto skutečnost nepodceňujeme. I pokud tedy máme na pastvině či ve výběhu přírodní zdroj vody, nabídneme raději alternativu v podobě nádoby s pitnou vodou.

Platí rovněž – koním neomezujeme příjem vody ani po zátěži. Zapomeňte na stále ještě rozšířený mýtus, že po zátěži by kůň neměl pít, protože by mohl dostat koliku. Opak je pravdou! Napájet můžeme ihned po vykrokování, tedy asi dvacet minut po ukončení zátěže. Pouze koně, kteří neměli přístup k vodě den či více, by se měli rozpít pozvolna. Nabídneme menší množství – ne ledové – vody a častěji.

Nezapomínejte také na elektrolyty. I k solným lizům by měli mít koně vždy volný přístup. V případě, že v letních měsících požadujeme od koní vysoké výkony a koně se ve zvýšené míře potí, jedná se o koně staré, nemocné, koně v rekonvalescenci, klisny před porodem či v laktaci, měli bychom konzultovat se svým veterinárním lékařem i možnost aplikace elektrolytů v jiné formě, protože jejich příjem z volně přístupných solných lizů nemusí být dostatečný. Používejte ale výhradně výrobky určené pro koně.

0K0X6528.JPG

Tip číslo 2: Dopřejte svému koni stín

Pokud je koním horko, mají přirozenou tendenci vyhledat stín. Proto je základním požadavkem, aby ho koně měli k dispozici. V pastevním ustájení je tento požadavek dnes obvykle zajištěn. Problémy se ale stále objevují ve stájích, kde jsou koně pouze výběhovaní. Pokud výběhy/pastviny nemají dostatek přirozeného stínu (hluboký stín stromů – nestačí jedna napůl ohlodaná souška) anebo nejsou vybudovány kvalitní, vzdušné, vhodně umístěné a prostorné přístřešky, měli by mít koně v horkých letních dnech obrácený režim. Ve dne by tedy měli pobývat ve stáji, ideálně vzdušné a dobře větrané, a v noci být ve výběhu. Vždy myslete na to, že vysoké teploty snáší koně podstatně hůře, než my, lidé. Naše termoneutrální zóny jsou rozdílné!

Neomlouvejte nepřítomnost přístřešku na pastvině tvrzením, že koně je stejně nevyhledávají. Neexistují koně, kteří by komfort přístřešků ignorovali, existují jen špatné, nevhodně konstruované či umístěné přístřešky! Pro představu – jedna nedávno publikovaná švédská studie doložila, že islandští koně, chovaní na velké několikahektarové pastvině, která obsahovala i lesní prostředí s dostatkem přirozeného stínu, v zimě přístřešky téměř nevyužívali, a to i ve dnech, kdy teplota klesala pod -20 °C, ale v teplých dnech, kdy byla vysoká aktivita hmyzu, i několik hodin denně ano. I další studie doložily, že již při teplotách od +16 do +25 °C tráví koně v přístřešcích významně více času než při nižších teplotách, obzvláště pak, pokud je vysoká aktivita hmyzu a je bezvětří.

Pozor na mýtus, že deky, sloužící primárně jako ochrana před hmyzem, nahrazují stín. Tyto typy dek mají obvykle světlou barvu, která odráží sluneční záření, což nás může k tomuto předpokladu svádět. Přesto ale deky ochranu před přehřátím nenabízí. Australští vědci testovali, zda mohou deky světlé barvy, určené k ochraně před hmyzem, nahradit stín. Koně byli v rámci studie ponecháni venku na přímém slunci po dobu dvou hodin při teplotě vzduchu > 25 °C. Následně byla polovina koní zadekována. Všichni koně zůstali na slunci další dvě hodiny a jejich tělesné funkce byly monitorovány. Ve výsledku měli koně s dekami významně vyšší dechovou frekvenci a více se potili než skupina koní bez dek. Deky a ochranné masky tedy skutečně nejsou alternativou stínu!

0K0X7890 - kopie.JPG

Tip číslo 3: Upravte management - pozor na přehřátí

V teplých dnech, pokud je to možné, jezděte brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je chladněji, a upravte management koně – míru jeho zátěže. Dávejte pozor na příznaky přehřátí – prvním varovným signálem je samozřejmě zvýšená tělesná teplota. Pokud teplota, měřená v konečníku, překročí 40 °C, je třeba začít koni věnovat zvýšenou pozornost. Tělesná teplota nad 42 °C pak koně přímo ohrožuje na životě! K dalším příznakům přehřátí, kterým by měl majitel věnovat pozornost, patří:

  • kůň se extrémně potí, pot může kapat – ovšem pozor – s nastupujícím přehřátím se kůň může přestat potit
  • změna barvy sliznic (sliznice bledé nebo naopak překrvené) a jejich nedostatečná vlhkost
  • změna temperamentu a chování – změněná koordinace pohybu (klopýtání, padání), dezorientace, apatie, skleslost, ztráta aktivity
  • tepová frekvence vyšší než cca 50 tepů za minutu
  • zrychlené a povrchní dýchání, dechová frekvence ani po asi dvaceti minutách od ukončení zátěže neklesá – normální je 20 až 40 dechů za minutu
  • při vytvoření kožní řasy (za lopatkou) se kůže fyziologicky nevrací do normální polohy, nýbrž zůstává deformovaná
  • negativní výsledek testu kapilárního návratu – zatlačíme-li prstem na dáseň, sliznice zrůžoví za déle než 3 sekundy
  • útlum střevní peristaltiky

Faktory, které mohou vést u koní k přehřátí:

  • teploty nad 25 °C
  • intenzivní či dlouhotrvající zátěž
  • nedostatek stínu, nemožnost nalézt úkryt mimo přímé slunce – je nutné si uvědomit, že někdy může být přístup do stínu pro koně diskomfortní (komplikovaný přístup, nevhodné umístění přístřešku), a proto ho koně nevyhledají, i když by pobyt ve stínu nutně potřebovali
  • vysoká vlhkost vzduchu, minimální proudění vzduchu
  • nedostatečný přístup ke zdroji pitné vody, dehydratace
  • nedostatečná fyzická kondice, nadváha
  • nedostatečná adaptace/aklimatizace – náhlé změny klimatu, transport do klimaticky odlišných lokalit
  • oslabení organismu – onemocnění, stres, metabolické problémy
  • plemenný typ – ušlechtilí koně nebo hříbata mají dlouhé končetiny a krky, a proto u nich může docházet k větším tepelným ztrátám než u koní se stejnou hmotností, ale s kompaktnější stavbou těla a kratšími končetinami. Záleží také na absolutní velikosti těla. Například chladnokrevný kůň má více hmoty produkující teplo, ale relativně menší povrch umožňující odvádění tepla.
  • vliv může mít i barva koně – tmavá barva srsti absorbuje sluneční záření více než barva světlá, což znamená, že tmavý kůň získává více tepla ze slunečního záření
  • věk – pamatovat musíme i na to, že starší koně, tak jako staří lidé, mívají schopnost termoregulace významně omezenou. Totéž se týká i velmi malých hříbat.

0K0X4849.JPG

První pomoc při přehřátí

Jestliže se kůň začne přehřívat, je nutné ihned ukončit zátěž, přemístit koně do stínu, nabídnout ne příliš studenou vodu a začít chladit. Pokud je to možné, začněte koně co nejdříve chladit vodou z hadice nebo na něj lijte vodu z kbelíku. Chladit bychom měli ideálně v delších než desetiminutových cyklech. Pokud budeme chladit kratší dobu, efekt se nedostaví a přehřátí se může ještě prohloubit.

Voda a její následné odpařování intenzivně ochlazuje a sprchování je proto jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit tělesnou teplotu. Chladná voda je dobrá, ale ideální je voda vlažná (ne horká!). Naopak – pro optimální účinek je ledová voda nevhodnou volbou. Nemyslete si, že čím chladnější voda je, tím lépe. Ledová voda není vhodná, protože způsobuje další tlak na již tak přetížený krevní oběh.

Chladit musíme pomalu a opatrně, začínáme od kopyt, tedy zdola nahoru a od zadní části těla k přední. Nezačínáme chlazením hlavy či hrudníku! Nejprve tedy chladíme spodní část končetin a následně se zaměřujeme na vnitřní plochu stehen a břicho, souběžně je již vhodné chladit i krk a hlavu, na místě je ovšem použití houby nebo ručníku.

Pokud nemáme vody dostatek, chladíme na etapy – osprchujeme/polijeme a ihned, jak se voda ohřeje, ji setřeme stěrkou – voda se na povrchu těla velmi rychle zahřeje a namísto chlazení povrch těla dále ohřívá – a po chvíli znovu začneme polévat anebo sprchovat. Pokud je to možné, můžeme použít elektrický větrák, který by měl být – i kvůli podpoře cirkulace vzduchu ve stáji – k dispozici. Po asi půl hodině chlazení opětovně změříme tepovou frekvenci, pokud je stále vyšší než 50 tepů za minutu, pokračujeme v chlazení (po uplynutí další čtvrt až půl hodiny měření tepové frekvence zopakujeme), pokud tepová frekvence klesne, koně povodíme a poté znovu zkontrolujeme tepovou frekvenci. Jestliže tep znovu stoupne, znovu začneme chladit.

Průběžně nabízíme vodu, pokud kůň pít odmítá, můžeme zkusit vodu osolit, osladit, zamíchat do ní müsli, otruby, kousky jablka, mrkve... důležité je přimět koně k pití, což obvykle nebývá zrovna jednoduché, a proto experimentujeme a opakovaně nabízíme. Chce to trpělivost. Ve starém českém přísloví „Můžeš dovést koně až k řece, ale napít se musí sám" je mnoho pravdy – chce to tedy z naší strany kreativitu a odhodlání.

trailer-with-horses.jpg

Tipy pro bezpečný transport

Pokud potřebujete přepravovat koně v přívěsu na delší vzdálenost během vlny letních veder, je vhodné plánovat transport na brzké ráno nebo na noc, kdy je chladněji. Klíčovým faktorem je dostatek čerstvého vzduchu – větrání. Vždy necháváme otevřené všechny větrací otvory, ale ujistíme se, že kůň v žádném případě nemůže během přepravy vystrčit hlavu ven z přívěsu. V určitých situacích není od věci zvážit použití větráků/ventilátorů. Nikdy nenecháváme svého koně stát na přívěsu – zvláště pokud není ve stínu. Stejně jako v zaparkovaném automobilu mohou teploty v přívěsu dosáhnout velmi rychle i 60 °C nebo více, a proto akutně hrozí úpal! Při přepravě hříbat, nemocných a starých koní buďte obzvláště opatrní – jsou více náchylní k přehřátí než zdraví dospělí koně.

Jak připravit koně na to, že bude muset podávat výkony v horkém počasí?

Důležitá je aklimatizace - změna termoregulačního režimu.

  • Pokud je ještě chladno, můžete s koněm pracovat s lehčí dekou, která bude simulovat působení tepla.
  • Jakmile přijdou teplé dny, můžete zpočátku jeden den jezdit ráno, další den přes den. Postupně budete denní práci prodlužovat a zvyšovat.
  • Když už je horko, doporučuje se, aby kůň v těchto "horkých" podmínkách trávil aspoň 4 hodiny denně nejméně 5 dní v týdnu ideálně po dobu tří týdnů. Vždy druhou hodinu této doby s ním můžete pracovat. Zbytek horkého dne může kůň trávit ve stínu nebo v chladnějším prostředí například dobře větrané stáje.
  • Nejlepší je pro rozvoj termoregulace středně těžká práce, která rozptýlí teplo vyrobené ve svalech po těle, aby se rychleji dostalo do prostředí.
  • Pokud pracujete v horku, podávejte po práci více vody a elektrolytů. Dobré je přikrmovat namočenými řepnými řízky, které mají schopnost zadržet více vody ve střevech, odkud ji tělo může v případě ztráty pocením čerpat.
  • Koně je dobré naučit, aby přijímal vodu s rozpuštěnými elektrolyty. Je třeba začít malým množstvím solí ve vodě, aby si kůň zvykl na chuť a pak postupně během dní a týdnů zvyšovat, až se dosáhne doporučené dávkování.

0K0X6560.JPG

Závěr

Přestože nezkušené majitele může soupis všech výše uvedených doporučení zaskočit, není nutné začít kolem koní poletovat od rána do večera s fonendoskopem ve snaze měřit srdeční frekvenci. Stačí, když budeme používat zdravý rozum a uvědomíme si, že koně pociťují v souvislosti s teplem více diskomfortu než my lidé, a tomuto faktu uzpůsobíme jejich management. Pokud tedy nemáme dostatek zkušeností, pokusíme se objektivně vyhodnotit rizikové faktory, koně nepřetěžujeme - vhodně upravíme zátěž, zajistíme mu dostatek stínu, tekutin a optimální přísun elektrolytů. S promyšleným managementem a zodpovědným přístupem bude i vaše léto určitě fajn!

Podobné články

Dostatek tekutin v těle významně ovlivňuje výkonnost. Jak významně se v horkých letních dnech může množství vody v organismu měnit a co vše se na…

Starček přímětník (Senecio jacobaea)

Po většinu roku si této v posledních dekádách expanzivně se šířící rostliny ani nevšimnete. Že existuje, obvykle zaznamenáte, až když rostliny…