Dub (Quercus) je rod rostlin z čeledi bukovité. Jde o druhově nejbohatší rod stromů severní polokoule a jen v Evropě je původních okolo 23 taxonů dubů, přičemž v České republice je půdních druhů hned několik. Nejběžněji se na našem území vyskytuje dub letní (Quercus robur), lidově nazývaný křemelák, a dub zimní (Quercus petraea, syn. Q. sessilis, Q. sessiliflora) neboli drnák. Zavrhnout duby nemůžeme, do naší přírody po celá tisíciletí patří, jen musíme dobře znát s nimi související rizika.

Přestože dub má své místo v lidovém léčitelství, ke koním pasoucím se v jejich sousedství tento rod rostlin příliš přátelský není. Toxická je pro koně celá rostlina. Toxicita dubů je založena na působení tříslovin – taninů (sekundární metabolity rostlin patřící do skupiny polyfenolických látek) a jejich metabolitů. Významný je obsah kyseliny digallové. Ta je bakteriální fermentací ve střevě metabolizována na kyselinu gallovou a pyrogallol, které se dále vstřebávají do krevního oběhu. Obsah tříslovin v rostlině kolísá jak v průběhu roku, tak i dne, nižší teploty vedou k vyššímu obsahu taninů. Výzkumy rovněž naznačují, že obsah taninů ovlivňuje aktuální klima – v některých letech může být obsah taninů v rostlině vyšší než v jiných.

Nebezpečné třísloviny

Nejčastěji jsou otravami dubem postiženi přežvýkavci (skot, ovce), toxický je dub ale i pro koně. Zajímavé je, že proteiny obsažené ve slinách prasat se na tyto třísloviny vážou, čímž neutralizují jejich toxický účinek. Pro prasata jsou tedy plody dubu bezpečné. K intoxikacím dochází u koní nejčastěji na jaře, kdy je v pupenech a také mladých listech obsaženo nejvíce taninů, a na podzim, kdy dozrávají žaludy a není dostatek travního porostu. Jsou koně, kteří si žaludů v podstatě nevšímají, takoví ale rozhodně nejsou všichni. Někteří koně žaludy preferují a sami je aktivně vyhledávají, a to přestože jsou hořké. Nespoléhejte se tedy na to, že koně dobře vědí, čemu se mají vyhnout! Opatrnost je na místě i při procházkách se psy! Štěně nebo hravý pes může snadno žalud spolknout. A i psům (čím menší pes, tím vyšší riziko) hrozí otrava. Třísloviny obsažené v dubu vyvolají zvracení, letargii, průjmy a hrozí poškození jater a ledvin.

Pozor! Tanin (gallotanin – hydrolyzovatelný tanin) se nachází v žaludech, kůře a listech dubů, a přestože se hladina taninu u různých druhů dubů liší, je nezbytné zabránit koním v konzumaci všech částí rostliny. Nebezpečná dávka není přesně známa a zdá se, že koně jsou na obsah těchto tříslovin různě citliví. Uvádí se, že pro koně průměrné hmotnosti by mohla být smrtelná dávka 3,2 kilogramu žaludů. Někteří jedinci ale netolerují ani významně menší množství v dubu obsažených tříslovin a zdá se také, že v některých letech může být koncentrace taninů v plodech rostliny tak vysoká, že nebezpečná dávka může být ve výsledku mnohonásobně nižší. Přesná data ale ještě k dispozici nemáme. Mimořádně pozor je ale třeba dávat v souvislosti s nezralými žaludy, v nichž je obsah tříslovin velmi vysoký vždy.

Intoxikace tříslovinami obsaženými v dubech

Požití částí rostliny a plodů dubu je u koní spojováno s akutním parenchymatózním renálním selháním (akutní tubulární nekróza) a s akutním zánětem GI traktu – poškození sliznice trávicího traktu, které vede k průjmu a kolikám. Objevuje se edém tlustého a tenkého střeva a céka, difuzní nekrohemoragická a ulcerózní tyflokolitida a enteritida. V důsledku toxického poškození tubulárních buněk – které způsobuje v žaludech obsažená kyselina digallová, gallová a pyrogallol – dochází k nefróze, k přímému poškození až nekróze parenchymu ledvin. To vede k poklesu denní diurézy (produkce moči). Dojít může až k úplnému zastavení produkce moči (anurie), objevuje se takzvaný uremický syndrom (starší název uremie), jehož důsledkem je hromadění dusíkatých látek v organismu a porucha vodní a elektrolytové rovnováhy (dysbalance elektrolytů). Dochází k hemolýze – rozpadu červených krvinek, který provází uvolnění krevního barviva — hemoglobinu a vzniku podkožních krvácenin a hematomů.

Typ a závažnost klinických příznaků závisí na množství požitého taninu a délce trvání otravy. Může trvat pět až sedm dní, než se objeví klinické příznaky otravy, jindy je její manifestace velmi rychlá. Mezi příznaky otravy patří celková skleslost – apatie, zeslabení zájmů a reakcí vůči vjemům, nechutenství, úbytek hmotnosti, špatná nebo hrubá srst, žíznivost, vředy v dutině ústní, časté močení, moč s příměsí krve, zácpa s tvrdými, tmavými výkaly nebo naopak krvavý průjem, edém břicha a nohou. Může se objevit nadměrné slinění, pomalý nebo nepravidelný srdeční tep, zvýšená teplota, bledé sliznice a výtok z očí.

Při akutní otravě se objevují výrazné kolikové bolesti, které může provázet výrazná peristaltika, kůň opakovaně kálí, přičemž odchází jen malé množství stolice nebo hlenu s krví (tenezmus). Objevit se může zácpa nebo naopak průjem s příměsí krve. Může dojít i k rozvoji hypovolemického šoku v důsledku přestupu tekutiny do tělních dutin.

         Fotografie znázorňující stav po intoxikaci tříslovinami: a) střední až výrazný mezenterický edém; b) difuzně nekrotická a hemoragická sliznice tlustého střeva. Měřítko = 10 cm.

Léčba intoxikace těmito tříslovinami není známa. Terapie je proto pouze symptomatická a spočívá v podpůrné infuzní terapii (korekce hypovolemie, dehydratace a acidobazické rovnováhy). Vhodné je perorální podávání laxativ, aby se zabránilo dalšímu poškození zažívacího traktu. Pokud existuje podezření na otravu tříslovinami dubu, je důležité okamžitě zabránit další konzumaci částí rostliny nebo žaludů. Rychlé zahájení infuzní terapie může pomoci zmírnit důsledky otravy a zabránit selhání ledvin. Nečekejte tedy a volejte při podezření na otravu dubem veterinárního lékaře ihned.

Prevence intoxikace tříslovinami obsaženými v dubu 

Pokud paseme koně na pastvinách, kde rostou duby, měli bychom rostliny oplotit tak, aby je koně nemohli okusovat. Pokud mohou zralé žaludy napadat do výběhů, měli bychom koně před jejich dozráním přemístit a plody mechanicky odstranit. Pozor na silný vítr, ten může srazit ze stromů velké množství plodů v krátkém čase nebo i velmi toxické nezralé žaludy. Určitou prevencí je také dostatek objemového krmiva v průběhu celé pastevní sezóny. Ukazuje se, že nebezpečí mohou představovat i nádoby na vodu, v nichž se louhuje větší množství dubového listí nebo žaludů. Zpozornit je nutné opět především na jaře, kdy je obsah tříslovin v listech rostliny vysoký.

Tip na závěr

Duby nejsou jen nepřátelé, umí i pomáhat. V lidovém léčitelství se po staletí používá kůra z mladých stromů - ceněné jsou desinfekční a stahující účinky odvarů z kůry pro vnější použití. Odvar z kůry má totiž významné protizánětlivé a regenerativní účinky a používá se kupříkladu k léčbě špatně se hojících, mokvajících ran a ekzémů.

Recept na odvar k vnější aplikaci (nehojící se, mokvající rány): 2 polévkové lžíce dubové kůry zalijeme 250 ml studené vody, přivedeme do varu a 10 minut povaříme, následně scedíme – používáme k omývání postižených míst, nebo na obklady. /pro přípravu odvaru ke kloktání snížíme dávku kůry na 1 polévkovou lžíci do 250 ml vody, pro čaj na 1 čajovou lžičku do 200 ml vody/

Pokud chceme využít dubovou kůru k léčbě špatně se hojících ran, doporučit lze také tinkturu z dubové kůry – takzvané dubové kapky. Jejich příprava není náročná. Sušenou dubovou kůru (mladou) zalijeme čistým – alespoň 42% alkoholem, a to v poměru 1 díl kůry na 5 dílů alkoholu a necháme směs tři týdny louhovat. Následně scedíme. Používáme všude tam, kde je třeba stahovat rány a bránit rozvoji infekce.

Použité zdroje

• Smith, S., R.J. Naylor, E.J. Knowles, T.S. Mair, S.D. Cahalan, D. Fews, and B. Dunkel. 2015. Suspected acorn toxicity in nine horses. Equine Veterinary Journal. 47(5):568-572.
• Fatal acorn poisoning in a horse: pathologic findings and diagnostic considerations. Anderson GA, Mount ME, Vrins AA, Ziemer EL. J Am Vet Med Assoc. 1983 May 15;182(10):1105-10. PMID: 6863124
• Smith, B.P. (2009) Oak (acorn) toxicosis. In: Large Animal Internal Medicine, 4th edn., Ed: B.P. Smith, Elsevier, St Louis. p 874.