Souhlasím, že ne každé venkovní ustájení, obzvláště v hodně spartanském duchu, je vhodné pro kteréhokoli koně. Ale nesouhlasím, že existuje kůň, který by neprofitoval z otevřených dveří svého boxu.

Potřeba soustavného, libovolně dávkovaného pohybu je pro koně přírodou daná samozřejmost, bytostná potřeba, se kterou se zvíře rodí. Na jakýkoli jiný režim si kůň (lépe či hůře) přivyká. Umožnit koním kdykoli si vyjít mimo čtyři zdi boxu je pouze o uzpůsobení podmínek ustájení. I sebemenší paddock před boxem rovná se obrovské pozvednutí welfare koní.

Stabilně venku? Můj kůň odmítá…

Jistě všichni znáte alespoň jednoho koně, kterému dané ustájení, ačkoli pro něj majitel chce to nejlepší, prostě a jasně nevyhovuje. Tak, jako se někteří koně těžce smiřují s nočním boxovým režimem, jiní mají problém opačný – uvyknout venkovnímu prostředí, obzvláště v hmyzí sezóně nebo v sychravých ufučených dnech. Sama jsem měla v našem venkovním systému pár celoživotně boxovaných koní, kteří v novém režimu zpočátku prostáli neuvěřitelné množství času pod střechami přístřechů, než se postupem měsíců aklimatizovali ve venkovní veselé koníky, otužilé a především spokojené.

Jedna kobylka dodnes, i po letech, miluje venkovní přístřešek extrémně – tráví v něm mnohem více času než zbytek stáda. Zajímavé jistě je, že zavřít ji v něm není jednoduché – přepadá ji doslova panika, ačkoli zbylí koně ze stáda stojí v její těsné blízkosti a přes mříže na ně nejen vidí, ale může se s nimi i kontaktovat. Tato kobylka, do 14 let pobývající ve sportovní stáji, kde nepoznala život ve stádě a ani nechodila na samostatný výběh více než na hodinku dvě denně, se tak bojí, aby o svou svobodu volby pobytu (uvnitř x venku) a kolegy ze stáda nepřišla, že ji zavření bez možnosti opustit prostor, ačkoli přístřešek miluje, přináší obrovský stres. Což je samozřejmě extrém, na kterém by měl každý majitel vždy pracovat – pro koně může být životně důležité umět určitý čas strávit v boxu, a to v klidu, bez nadměrné nervozity. Přece jen nikdy nevíme, kdy bude například zraněné zvíře nutné zavřít a léčit…

Z boxu rovnou na celoroční pastviny?

Celoživotní „boxák“, převedený ve vyšším věku na pastevní režim, může být velkým oříškem pro majitele i ustajovatele. Pokud ho rovnou vyšoupneme do otevřených rozlehlých pastvin bez staveb, nechtěně mu můžeme způsobit obrovskou životní nepohodu – to vše s těmi nejlepšími úmysly, ve jménu koňského blaha.

Uvědomme si ale, že kůň pevně uvyklý být po noční hodiny mimo venkovní prostory, je důvěrně napojen na stájový režim – tedy na noční klid mezi čtyřmi stěnami. Naučil se zdi vnímat jako základní prvek ochrany a životních jistot. Dlouhodobě boxovaným koním jejich box nahrazuje pocit bezpečí uvnitř stáda. Takovíto koně mohou být na zcela přírodních pastvinách opravdu nešťastní – nejsou zvyklí na mračna obtěžujícího hmyzu, na celodenní déšť, prudký vítr a neodstíněné zvuky ze všech směrů, které příroda neustále a zcela bez oddychu produkuje. Většinovým pobytem uvnitř bytelných stájí a tam ještě uvnitř svého soukromého boxu mají tito koně zcela jiné požadavky na komfort odpočinku, na standard vjemů z okolí, na hladinu nočního ticha. Někteří si na venkovní režim zvyknou rádi a rychle – jiným to ale může trvat hodně dlouho a bez vaší podpory se neobejdou, nemají-li strádat. Buďte na takováto zvířata ohleduplní, neházejte je do vody s tím, že se MUSÍ naučit plavat. Nemusí. Mohou se také utopit…

Pokud jste přesvědčeni, že vašemu koni bude lépe venku, ale on, nevděčník, vaše přesvědčení nesdílí – nezoufejte! Není nutné chtít vše ihned a na první dobrou. Přechod na venkovní režim se dá provést velmi šetrně a ohleduplně.

Jak na to?

Čistě venkovní pobyt koní s velkým stádem, ač se to nezdá, je pro neuvyklé zvíře zprvu náročný – kůň musí být se členy stáda v určitém stupni interakce neustále, což jedinci zvyklému na soukromí boxu může činit problémy. Tím více, čím je venku zprvu unavenější, bez dostatečné dávky individuálního odpočinku, kterého dříve ve slámě pod střechou stáje bývalo nepřeberně. Takový kůň může ocenit možnost nočního rozdělení stáda, kdy se mu dostane jen jednoho kamaráda, se kterým se cítí dobře a vedle kterého si lehne bez obav z příliš velkého množství kolem se pohybujících, dosud nepříliš spřátelených koní.

Někteří ustajovatelé na tyto případy myslí speciálními přístřešky, pohyblivou stěnou raz dva předělitelnými na části – mají tak možnost velké stádo na nočních výbězích, kam je shání z pastvin, rozdělit dočasně na menší skupiny. Velmi praktické je to i u tlustých koní, kterým se tak dá přidělit jiné složení i množství sena než koním se standardní hmotností.

Kůň se tmy nebojí! Ale je ostražitější…

Každé lovené zvíře má od přírody zakódován pocit větších rizik za tmy, tedy i nutná ostražitost musí být více v pohotovosti, když není okolí přehledné tak jako za světla. Boxovaný kůň je uvyklý na pravý opak: noc je ve stájích dobou většího klidu, větší porce libovolně dlouhé relaxace vleže bez vyrušování lidmi a provozním hlukem stájí, větší míry soukromí. A zvyk je železná košile – každý ji neumí odhodit dostatečně rychle a na požádání. Mějte s dlouhodobě boxovanými koňmi, kteří nezvládají přepnout na jiný režim lusknutím prstů, obrovskou trpělivost! Hledejte ustajovatele s porozuměním, doma ve svém budujte s ohledem na možnost, že budete jednou stádečko rozšiřovat – a třeba natrefíte právě na takovéto zvíře.

Přemýšlejte o každém koni jako o individualitě.

Když musíme využívat jakýkoli smysl ve zvýšené míře (tedy v noci především sluch), vytříbíme si ho, naučíme se spoléhat na něj a věřit mu. Ani si neuvědomujeme, jak moc by byl život jiný, kdyby se nám ze dne na den rapidně zhoršil. Jako přirovnání k situaci nočně boxovaného koně je tento příměr možná snadno použitelný – pouze obráceně: koni uvyklému využívat své smysly při nočním odpočinku mezi tichými stěnami v mnohem menší míře, než ve dne na výběhu, se musí život zcela převrátit, když je z podnětově značně sterilního prostředí nočních stájí odvelen do přírody, kde se sebemenší šum násobí větříkem procezeným chrastícími keři a větvemi, kde šustí noční život z každého směru, kde tma překypuje aktivitou. Pokud si dokážeme u koní, kteří přechod na pastviny nezvládají komfortně, ale evidentně strádají, uvědomit tyto a další okolnosti, nemělo by již být neschůdné uzpůsobit vše tak, abychom jim změnu maximálně ulehčili.

Jak tedy venkovnímu stádečku zařídit zvýšený komfort v případě, že jeden dva členové soustavným pobytem na pastvině v určitá období nebo denní doby trpí?

Řešením jsou ZÁKLADNÍ VÝBĚHY

Základní výběh je menší, bezpečně ohrazená a celoročně využitelná plocha poblíž stájí či domu, s různými druhy převážně zpevněných povrchů, kde jsou redukována na minimum blátivá místa, odkud mají koně snadný přístup k napáječkám, k místům se senem v takových počtech, aby nevznikaly potyčky, k lehacím plochám a k dostatku zastřešeného prostoru a závětrných míst coby úkrytů před nepřízní počasí.

Koně se velice rychle naučí vnímat základní výběh jako bezpečné místo, obzvláště, je-li dobře situován a pořešen. Každý kůň při tropických teplotách rád využije možnost ulevit si pod vzdušnou střechou, je-li prostorná a nedrží se pod ní hmyz. Velká většina koní rychle přijde na chuť vyšším dávkám pohodlí, nejsou-li v přímém rozporu s pocitem bezpečí. I na stádo velmi navázaný koník časem uvěří, že základní výběh není samotka – že naopak skýtá větší komfort, neustále dostupné seno, vodu a že se v pastevní sezóně z velké většiny nezavírá, takže se z něj dá kdykoli odejít zpět do trávy. Postupně přijde na příjemný fakt, že stádo neuteče, i když je na chvíli opustí a vrátí se mezi čtyři stěny přístřešku. A naopak – že nemusí odejít z trávy okamžitě, jakmile většina koní z pastvin zamíří na záklaďák. Čím déle systém venkovního ustájení se základním výběhem budete využívat, tím více na svůj domovský (základní) výběh budou koně fixováni – je to stejné jako s boxy. Koně na noc zavádění do stájí čekají v podvečer připraveni u východů z pastvin a výběhů, celí nedočkaví, kdy už je ošetřovatelé přijdou konečně zavřít. Většina majitelů z tohoto chování usuzuje, že koně se na boxy těší. A kdo by to rozporoval – těší se.

Vše živé podléhá ustáleným zvykům, lidé i zvířata. A koně maximálně – zvyk je natolik mocný, že nám pomáhá i ve výcviku, umíme-li ho náležitě využívat. Navíc se koně vždy těší do míst, kde jim poskytujeme benefity navíc – tedy například plný žlab nebo luxus chládku v tropech. A ještě více by se těšili, kdyby si po dolízání žlábku a vyválení se ve slámě mohli kdykoli zase odejít – courání sem tam je totiž jedna z nejoblíbenějších koňských aktivit.

Přicházet a odcházet podle své chuti a vlastního uvážení, tedy vědomě si menežovat svůj volný čas, je jedním ze stěžejních bodů životní spokojenosti.

Základní výběh – magnet pro koně

Moji koně, ať je tráva v pastvinách sebešťavnatější, budou odpoledne, kdy začíná čilý ruch a přijíždí majitelé, spolehlivě nastartovaní v záklaďácích, protože si nemohou nechat ujít dění kolem centrálního prostoru. Navíc jsou to chvíle, kdy se doplňují krmelce senem, rozdává se mrkev, večerní krmení – ani za nic by nezůstali bokem! Navíc vědí, že jim pastvina neuteče, kdykoli se do ní odflinkají znovu.

Základní výběh je prostě magnet, staří koně v něm tráví v horkých dnech i bez stáda velké množství času (u sena nebo pod střechami). Kůň to tak prostě má – kde je krmen, kde je snadný přístup k vodě, kde vždy čeká stín a závětří, tam se rád a hojně vrací, tam pobývá nejvíce hodin. Navíc zvyk vytváří určitý stupeň pocitu bezpečí navíc. Kdo svolává na noc koně z pastvin ke kyblíčkům na základní výběhy a zavírá je tam přes noc (z bezpečnostních důvodů například), ještě více je utvrzuje v pocitu „tady je naše doma, tam se rádi vracíme“. Fixace na nejčastější místo pobytu je vlastně tvarování chování – dostatečně vysoké benefity (společnost stáda, bezpečný prostor, voda, stálá dostupnost sena, místa na příkrm jádrem, stín ve vedru, závětří v ufučené dny, střechy v dešti, atd.…) zajistí takovému prostoru vysokou hodnotu v očích zvířete. Na oblíbená místa se každý živý tvor vrací nesmírně rád.

Proč základní výběh zřizovat?

Protože i venkovní stádo je občas potřeba zavřít. Ať už výjimečně několikrát do roka, nebo denně na noc. Pokud po odčervení nebo po dešti potřebujeme pár dní nechat koně na malém prostoru, kde se snadno vysbírají bobky a kde se nezničí promočený drn, jsme neskutečně vděční, když takové místo, navíc dobře a funkčně pořešené, máme k dispozici. Samozřejmě, mnoho z nás má i boxy – ale proč by tak dlouhý čas, jako je třeba týden v kuse, měli koně trávit na boxech? Není k tomu v těchto situacích žádný důvod, když stačí taková „maličkost“: vybudovat záklaďák!

Výhody základního výběhu u boxových koní, převáděných na venkovní chov

Na základním výběhu mají koně k dispozici střechy, stěny a veškeré technické vybavení, na které bývali uvyklí na boxu. Pomáhá jim to nalézt počáteční opěrný bod. Lépe se aklimatizují, pokud si mohou s druhým vstřícným kamarádem zalézt pod střechu – a do pastvin se ve větrný upršený den jen koukat. Hezky ze závětří a ze sucha, přitom s možností kdykoli prostor opustit. Také se nám může nové zvíře právě takto lépe začleňovat, pokud ho hned na začátku seznámíme s některým z rozvážných starších koní – nejlépe s rozumnou hlavou stáda. Je-li jí alespoň průměrně socializovaný jedinec, bude rád (při odtržení od svých koní) za druhého, i když neznámého, společníka v základním výběhu.

Pokud máte koně v rodinných prostorách svého bydliště, jistě si uděláte za den více času k pozorování chování svých zvířat. A tak po nějaké době už zcela přesně víte, jak a kde který kůň nejraději tráví čas, co preferuje, s kterými koňmi se druží a kolik soukromí chce (či vůbec nechce) občas mít. Díky tomu si jistě najdete způsob, jak rozčlenit prostor základního výběhu tak, aby právě vašim koním vyhovoval – takové šaty na míru…

• Občas stačí předělit přístřešek příčkou a vytvořit tak jedincům s potřebou většího osobního prostoru pocit soukromí u krmení...,
• stlouci z desek závětrný roh, aby nejméně průbojná kobylka ve stádě, která často stojí napůl před přístřeškem, měla své místečko chráněnější...,
• zvětšit výběh o kousek směrem do sousedství zdi přilehlého domu, od které se odráží ranní sluníčko a zimní rána jsou díky tomu pro vašeho důchodce příjemnější...,
• postavit více krmelců na rozličná místa prostor, čímž podpoříte pohyb stáda na maximum a omezíte potyčky...,
• nasypat kupu písku na ležení těsně před přístřešek, takže koním přibude lehací, válicí a hrací plocha navíc, k tomu se někteří přeorientují z močení pod střechou na močení venku – hurá! → zlepšení klima v přístřešcích je přece náš cíl!

To vše jsou možnosti obohacení funkčnosti prostor, které mají koně k dispozici. Navýšení relaxačních zón nad dosavadní stav může výrazně zpříjemnit počáteční pobyt boxového koně venku.

Základní výběh si postupně každý majitel vybaví osvětlením.

Šaty na míru – ustájení na míru…

Uzpůsobit ustájení koni na míru zní složitě, obzvláště v komerčních stájích. Ale není to tak těžké, jak se může zdát. Stačí, pokud budeme ctít několik pravidel:

• přístřešky stavíme s ohledem na snadné předělení na boxy, případně se stabilním jednoduchým prostorovým rozčleněním zakomponovaným do stavby tak, aby se nový jedinec mohl odklidit více z očí případného usurpátora
• nové jedince zprvu umísťujeme do menšího stáda, a to zásadně se vstřícnými, neproblémovými koňmi → rychlé navázání sociálních pout ohlazuje u koní hrany stresu ze změny
• pokud možno neumísťujeme tlouštíky s hubeňoury do jednoho stáda, ochuzujeme se tak o možnosti předkládání různého poměru sen (výživnější hubeným x méně výživné, příp. smíchané s krmnou slámou, tlustým)
• jsme připraveni na snadné podávání nadstandardních dávek kyblíčkových příkrmů novému koni v případě, že to jeho kondice vyžaduje – například v odhrazeném prostoru uvnitř základního výběhu
• nezatracujeme počáteční dekování koní, kteří to po příchodu k nám z jakéhokoli důvodu potřebují, ať je podle ostatních členů domácího stáda zima jakkoli mírná a pohodová → vždy se řídíme konkrétním koněm!

Pamatujte, že to nejvíc, co dělá koně spokojeným, je vyhovující složení stáda!

Pro některé typy koní je velmi náročné začlenit se mezi nové kolegy. V kombinaci s neznámým prostředím a nutností postarat se o vlastní bezpečnost může kůň hubnout, přestože se k senu bez problémů dostane. Psychika je zásadní článek v komplexu životní spokojenosti koně. Nováčkům bychom měli všemožně ulehčit první dny a týdny se stádem.

Pevně věřím, že do budoucna každý, kdo by rád umístil svého čtyřnohého kamaráda ve venkovním ustájení, nalezne vyhovující prostředí přímo na míru konkrétního koně. Technologie mílovými kroky kráčí vpřed, majitelé ustájení vnáší do svých systémů propracovanější a propracovanější vychytávky, domácí chovy si koně stěhují na předem připravené zpevněné plochy a podle vzoru zkušenějších mají pečlivě vybudované a funkčně pořešené základní výběhy, ze kterých koním snadno dávkují pobyt v pastvinách. I ti, co mají travní plochy nadstandardní, přichází postupně na to, že je lépe udělat z části pastvin vlastní seno a tím pádem zbytek porostu využívat uvážlivě, nepoškodit si travní drn v blátě a raději zbudovat menší záklaďák, využitelný v mokrá období komfortně – tedy bez bláta, s vodou pěkně po ruce, než v mrazech bojovat sice na velkých, ale vzdálených a blátivých plochách.

Nebojte se venkovní koně občas prostorově trochu omezit, vůbec jim neuškodí být zvyklí na více variant pobytu – tedy i na menší plochu než pouze nekonečné pastviny. Není nic smutnějšího než kůň, který změní majitele a v novém domově zprvu zoufale trpí jen proto, že za celý předchozí život nepoznal menší výběh a box. Přitom při seznámení mladých koní s boxem nepotřebujete kobylu s hříbětem zavírat ani pravidelně, ani často, ani dlouho (na celou noc a denně). Znalost boxování – tedy pobytu koně v boxu, patří, mimochodem, do základního vybavení mladého koně pro život. Nezapomínejte na to!

I venkovní ustájení disponují zázemím pro případy potřeb – marodky a porodní boxy by měly být v dobře vybaveném venkovním areálu samozřejmostí.

Základem je záklaďák!

Jestliže jste přesvědčeni, že chcete mít své koně celoročně venku, vězte, že se vám povede převést je z boxového režimu na venkovní s trochou úsilí vždy. Pokud v začátcích vyhovíte jejich individuálním potřebám, budete si všímat, co který potřebuje a preferuje, dáte jim čas a přizpůsobíte své zvyklosti počátečním nárokům konkrétního koně – odměnou vám bude spokojené venkovní stádo, nestresující ani v pastvinách, ani v opačné situaci, totiž když zavítá na box. Takoví multifunkční koně – no neberte to! :-)

Stačí vybudovat základní výběh. Uvidíte, jak hojně ho budete vy i vaši koně využívat.