Infekce

Na pastviny, do stájí a venkovních prostor se při záplavách dostává voda z různých zdrojů a ta může být kontaminovaná. Ve vodě totiž přežívají - a jsou schopné se rozmnožovat - různé druhy bakterií. Nejčastěji se jedná o Campylobacter jejuni, C. coli, Escherichia coli (E.coli), Legionella spp., Pseudomonas aeruginosa, Salmonella spp., Shigella spp. a Yersinia enterocolitica. Mnohé z těchto bakterií mohou přežívat ve vlhké půdě a prostředí i několik týdnů nebo měsíců. Především hříbata, starší koně a koně se sníženou imunitou těmto patogenům hůře odolávají a jejich dobrý zdravotní stav může být ohrožen.

V zaplavených oblastech je proto prioritou zajistit koním pitnou vodu a nezkrmovat mokrý, povodněmi zasažený luční porost. Před využitím luk a pastvin je vhodné nechat porost prosušit - choroboplodné zárodky deaktivovat slunečním zářením, teplem a suchem. Nový, čerstvě vyrostlý porost je pro koně obecně bezpečný ke zkrmení, porost ulehlý v důsledku vody ovšem není vhodný ke krmení pro zdravotní riziko a ani z dietetického hlediska, pro vyplavení živin.

V důsledku změn v managementu koně ohrožují různé zdravotní potíže související s narušením metabolismu. Mohou se objevit průjmy, což je závažný problém, především pokud není k dispozici kvalitní seno a koně není možné přesunout do vodou nezasažených, méně rizikových lokalit. Jestliže jsou koně na částečně zaplavené pastvině a nemáme možnost je přesunout, alespoň jim přehraďte přístup k zátopové hladině a zajistěte jim dostatek kvalitního sena a pitnou vodu. Podcenit není vhodné ani nedostatek pohybu. Koním, kteří jsou náhle omezeni na malou plochu nebo převedeni z režimu 24/7 na box, hrozí obstipace (zácpa) a další problémy. 

Během záplav a po nich koně ohrožují nejen průjmy a kožní infekce, ale i zvýšené riziko botulismu. Botulismus (otrava botulinem) je závažné neuroparalytické onemocnění způsobené bakteriálním botulotoxinem (BTX), který postihuje nervový systém. Botulotoxin produkuje především skupina bakterií označovaná jako Clostridium botulinum (vzácně pak C. butyricum a C. baratii). Bakterie C. botulinum jsou běžně přítomny ve střevech zvířat, včetně ryb a s jejich výkaly se dostávají do prostředí. Ve formě spor se vyskytují v půdě, prachu a říčních sedimentech. Prostředí může být C. botulinum kontaminováno také rozkládajícími se těly uhynulých živočichů (i drobných, volně žijících).

Koním v zatopených oblastech proto hrozí jak alimentární botulismus, způsobený konzumací potravy nebo pitné vody obsahující botulotoxin, tak i střevní botulismus (bakterie nebo jejich spory mohou kolonizovat střevo a následně produkují toxin) a tak zvaný ranný botulismus, po kontaminaci rány sporami klostridií.

Jedince, kteří nebyli delší dobu očkováni proti tetanu (především více než 2 roky), nechejte přeočkovat. Důkladně hlídejte jakékoli zranění a ihned ho důkladně dezinfikujte účinným přípravkem. Tetanus  je pro koně potenciálně smrtelné onemocnění a proto očkování nepodceňujte.

Infekce a zdravotní potíže související s narušením metabolismu koně ohrožují nejen akutně, ale i po opadnutí vody. Proto koně intenzivně kontrolujte po dobu minimálně dvou týdnů. V půdě pastvin i v rostlinách bude pravděpodobněji více bakterií a působit na ně bude tzv. infekční tlak (počáteční inokulum - určité množství jednotek, které se dostanou na hostitelskou rostlinu).

Kožní problémy

Dlouhodobý pobyt ve vodě, blátě a vlhku má negativní vliv na kůži i kopyta. Srst tvoří první linii fyzické obrany, která chrání proti kontaktu patogenů s pokožkou, ale může se stát útočištěm plísní a bakterií (např. stafylokoků). Hniloba kopyt, dermatofytóza, dermatofylóza, lymfangitida, flegmóna, to vše jsou zdravotní problémy, které ve vlhkém a kontaminovaném prostředí koně ve zvýšené míře ohrožují a dočíst se o nich můžete v článku zde na EQUICHANNELu: Bláto a nemoci.

Hyperlipidemie

Jestliže koně zůstali v důsledku krizové situace delší dobu bez přísunu potravy, může docházet k hyperlipidemii. Jde o nekontrolovanou mobilizaci tukových zásob, kdy organizmus reaguje na negativní bilanci energie - onemocnění patří do heterogenní skupiny metabolických onemocnění, kdy dochází ke zvýšené hladině lipidů a lipoproteinů v plazmě. Jedná se o rychle progredující a život ohrožující onemocnění (pony plemena, osli, koně s nadváhou), které se může rozvinout už po jednom až dvou dnech hladovění nebo radikálním snížení krmné dávky. Rozvoj onemocnění může způsobit jakékoliv náhlé snížení množství přijímaného krmiva. Příznaky jsou poměrně nespecifické a zahrnují apatii, celkovou slabost, snížený příjem vody a krmiva, průjem a mohou se vyskytovat i kolikové bolesti.

Pitná voda

Důležité je zajistit koním kontinuální dostatek pitné vody za každé situace. S pitnou vodou ovšem mohou nastat problémy i poté, co hladiny toků opadnou. A to především v případech, kdy koně běžně pili z vodního toku, přírodních napajedel či dostávali vodu z místní studně. Tato voda může být znečištěná, stejně jako půda okolo ní. Kontaminující látky proto mohou postupně unikat do zdánlivě čisté vody. V zamořené půdě se rychle pomnoží celá řada nebezpečných mikroorganismů, ale mohou se zde usadit i různé toxické chemické látky. Je proto důležité nejdříve zjistit, co se nachází proti proudu, kudy protekla záplavová vlna a kudy protéká zdroj vody určený k napájení koní. Ověřit je třeba také kvalitu vody ve studních. Než míru kontaminace vody ověříte, nabízejte pouze pitnou vodu z kontrolovaných zdrojů.

Nebezpečí otrav z postižených pastvin

Nebezpečí představují záplavy i pro luční porosty a pastviny. Problém je, že vznikající vodní laguny bývají často znečištěné kaly z mnoha různých zdrojů - od vyplavených septiků, kanalizace a hospodářství až po hnojiva, motorové oleje nebo naftu. Kal, který se dostává na pastviny, proto může obsahovat těžké kovy a toxické látky. Zaplavená pastvina se sice brzy vrací do dobré kondice a na první pohled může vypadat zdravě. Listy a stonky rostlin však mohou obsahovat nebezpečné látky, které mohou mít nepříznivý dopad na zdraví koní.

Jak a co dezinfikovat po záplavách

Když voda opadne, zůstává po ní bláto a naplavený odpad. Stáje, přístřešky, výběhy a přilehlé plochy je třeba co nejdříve vyčistit a vydesinfikovat, aby se nezačaly šířit nákazy, odstranily toxiny a nebezpečné předměty i látky.

V první řadě se musí kompletně odstranit veškerá zasažená podestýlka, krmivo, hnůj, bláto, ale i předměty běžné potřeby, které nelze snadno vyčistit (textil, dřevo). Kadávery mrtvých živočichů je nutné ihned odstranit (spálit, zakopat). Vše, co přišlo do kontaktu s kontaminovanou vodou je nutné dezinfikovat. Dezinfekci je nejlepší na povrch nastříkat a nechat zaschnout, určitě ji neoplachovat, aby se nedostala do vody a do prostředí. Problematické je dřevo (stěny mezi boxy, dveře a vrata, dřevěné podlahy, ohrady apod.), protože dřevo je schopné nasáknout velkým množstvím vody, vysychá velmi dlouho a dezinfikovat ho proto musíte opakovaně.

Pozornost je třeba věnovat i výběhům, pastvinám a venkovním plochám

Zjistěte pH půdy a podle potřeby (nízké pH) ji posypte vápnem. To upraví nadměrnou kyselost a částečně poslouží i jako dezinfekce. Na nezatravněné výběhy, chodníky či jiné zpevněné plochy je vhodné použít odpovídající dezinfekční prostředky.

Trvalé travní porosty je třeba nechat několik týdnů po záplavách bez koní; pokud jimi protekla poměrně čistá voda (horní toky neznečištěných potoků a říček apod.), nechejte je vyschnout a několikrát popršet, aby se nečistoty ze zelené hmoty opláchly. Trávu následně posekejte a případně z ní usušte seno. Pokud však záplavová voda nebyla čistá nebo si nejste jistí její nezávadností, posečenou trávu nesušte, ale odstraňte. Místa bez porostu může být třeba znovu osít. Podle míry znečištění lze koně na zaplavené pastviny vrátit za několik týdnů, měsíců, či až následující rok.

Co dělat, když je voda pryč?

• Zkontrolujte pastviny a výběhy a odstraňte naplaveniny.
• Zamezte koním přístup na podmáčené plochy.
• Viditelně kontaminovanou pastvinu nespásejte ani nesekejte na seno.
• Pastviny, kde se voda držela dlouho, začnou zahnívat a je třeba je po vysušení posekat.
• Zaveďte do krmné dávky výživové doplňky, které mohou vázat těžké kovy (konzultujte se svým vetem nebo výživovým poradcem) a doplňky na detoxikaci jater a ledvin.
• I když pastvina vypadá nezávadně, pusťte na ni koně až za 10-14 dní, tedy až vyschne a nebude náchylná na rozšlapání a zničení.
• Když se koně vrátí zpět na pastvinu po delší době "hladovění", může dojít k celé řadě zdravotních problémů. Pokud je tráva znečištěná pískem či zeminou, hrozí tzv. pískové koliky. Jestliže je travní porost poškozený, mohou koně z nedostatku spásat i rostliny obsahující antinutriční a toxické látky – jedovaté rostliny. Nebezpečná může být i nově rostoucí tráva, protože bude pravděpodobně plná fruktanů a lehce stravitelných živin. Koním pak hrozí průjmy, koliky a schvácení, podobně jako na čerstvé jarní pastvě.
• Pokud to není nezbytné, nezkrmujte seno sklizené z ploch postižených záplavami, může obsahovat těžké kovy a jedy.

Závěr

Mnoho z vás právě bojuje s následky povodní, má koně ustájené jinde. Mnoho z vás čeká mnoho práce s odstraněním škod a obnovením provozu areálu. Jestliže potřebujete pomoc, neváhejte kontaktovat naši redakci. Každá medializace výzvy má svou hodnotu. Hodně sil všem!

V souvislosti z aktuální situací připomínáme i článek Jste připraveni krizi?