Průjmy sužují koně poměrně často. K onemocnění může vést mnoho různých faktorů, ovšem častým původcem jsou chyby v krmení. Výrazně nepravidelné krmení, hladové hltání nebo chvatně vypitá studená voda riziko onemocnění zvyšují. Také nečistoty v krmení, jako je například písek, mohou mechanickým podrážděním způsobit průjem. Psychickým nebo fyzickým přepětím či náhlým podchlazením může být vyvolán stresový průjem.

Není průjem jako průjem

Když jsou koně zjara vypuštěni na pastvu a začínají spásat čerstvou trávu, je lehký průjem trvající tři až čtyři dny normální. Zelené krmení obsahuje skoro devadesát procent vody a střevní mikroflóra se musí nejprve přizpůsobit. Příčinou mohou být i příliš bohaté krmné dávky nebo náhlá změna krmení. Každé krmení, které obsahuje hodně uhlohydrátů a málo vlákniny, střeva zatěžuje.

Toxické, život často ohrožující průjmy, hrozí po požití jedovatých rostlin. Střevní mikroflóru ohrožují i chemické jedy, jako jsou prostředky na ochranu dřeva nebo postřiky rostlin. Zákeřný může být také vysoký obsah dusičnanů v některých druzích mrkve nebo na čerstvě pohnojených pastvinách.

Za chronickým průjmem se může skrývat silné napadení parazity, dlouhotrvající průjem může způsobit bakterie typu Salmonella a další bakterie a viry. Protože jsou nakažlivé, mohou parazitární, bakteriální nebo virové průjmy postihnout celé osazenstvo stáje.

Původcem průjmu mohou být i antibiotika, která kromě patogenů decimují i bakterie střevní mikroflóry, bez kterých střevo správně nefunguje. Potenciální nebezpečí představuje i blízký chov drůbeže, kde bývají do krmení přimíchávána kokcidiostatika proti parazitům, která jsou již v malých dávkách pro koně jedovatá. Dlouhodobá léčba chemoterapeutiky společně s jinými příčinami, jako je nadměrná zátěž, mohou vést ke tyflokolitidě (colitis X), zánětu tlustého střeva s masivním průjmem, na který koně hynou během několika hodin. 

Hříbata mohou trpět průjmem v okamžiku, kdy je jejich matka poprvé od porodu v říji. Pokud má hříbě v tomto období zašpiněný zadeček, ale jinak působí zdravým dojmem, není důvod k obavám. Hříbata navíc často ochutnávají trus svých matek, čerstvé koblížky v malém množství jim napomáhají budovat vlastní střevní mikroflóru. Na druhé straně ale několik dní starý trus obsahuje nebezpečné množství střevních parazitů. Pokud hříbě trpí horečkou a nechutenstvím, je třeba okamžitě volat veterináře.

Prevence je jako vždy důležitá

Dobře uskladněné, kvalitní seno je pro zažívání optimální. Delší intervaly mezi krmením (více než 4 hodiny) jsou nevhodné. Nikdy neměňte krmení náhle, střevní flóra se musí novému krmení přizpůsobit. Zamezte příliš bohatým krmným dávkám. Stejně tak na jaře postupně koně zvykejte na pastvu. Po hnojení pastvin počkejte čtyři týdny, než se hnojivo zcela rozpustí. Eliminujte jedovaté rostliny. Nezapomínejte na pravidelné odčervení.

Příznaky

Mezi typické příznaky patří: 

• Změna konzistence trusu od kašovité po tekutou
• Trus páchne kysele až shnile
• Hlasité střevní projevy
• Kratší intervaly mezi kálením
• Menší množství trusu 
• Znečištěná stehna
• Horečka
• Apatie
• Nechutenství
• Křeče
• Nadýmání

Proč průjem vzniká

Za normálních okolností se obsah střev mísí s trávicími šťávami a střevní mikroflórou, v tlustém střevě se vstřebává voda a tvoří se charakteristické koblížky. Když není v pořádku rychlost pohybu tráveniny ve střevě, nebo složení potravy, střevní stěny nemohou nerušeně pracovat a výkaly začnou mít tekutou konzistenci.

Lehký akutní průjem odezní obvykle po jednom až dvou dnech za předpokladu, že byla odstraněna jeho příčina. Pokud trvá dny až týdny, stává se z něj průjem chronický. Silné a chronické průjmy jsou nebezpečné zejména proto, že odvádějí z těla životně důležité elektrolyty a bílkoviny. Krev houstne a orgány nejsou dostatečně prokrvovány.

Stresovými průjmy trpí kvůli větší zátěži častěji sportovní koně. Náchylní k průjmovým onemocněním jsou i koně se špatnými zuby, koně, kteří byli delší dobu léčeni protizánětlivými léky nebo nebyli odborně odčerveni.

Léčba

V případě horečky nebo při zhoršení průjmu, pokud například začíná mít vodnatou konzistenci, doplní veterinář pomocí infuzí nebo nosní sondy doplní hladinu tekutin a elektrolytů, udělá rozbor trusu a krve. Krev v trusu může signalizovat životu nebezpečné trhliny na sliznici střeva.

K regeneraci střevní flóry radí někteří veterináři do krmení přimíchat kelímek přírodního jogurtu. Pozitivní účinky na střevní bakterie má podmáslí, kefír a veterinární preparáty se střevními bakteriemi. Cévy uklidní černý, heřmánkový nebo fenyklový čaj. Lněné semínko potáhne napadené sliznice ochranným filmem, pivní kvasnice regulují střevní flóru. 

Průjem by měl být vyléčen do tří dnů, aby nepřešel do chronické formy, která často léčbě vzdoruje. Kůň musí mít trvale přístup k čerstvé vodě.