První klinické využití MSC bez vedlejších účinků bylo zaznamenáno již v roce 1995 u pacientů s hematologickými malignitami. V průběhu času se MSC staly předmětem zájmu nejen humánní, ale i veterinární medicíny.

Z historie výzkumu a léčby koní kmenovými buňkami

Od počátku 21. století patří výzkum MSC a jejich uplatnění ve veterinární medicíně k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem s velkým nárůstem počtu klinických studií. 

První komerční terapie MSC byla zahájena v roce 2002 na Royal Veterinary College v Londýně, kde byly tyto buňky použity k léčbě poranění šlach. Zatímco dřívější přístupy spočívaly v injikování kostní dřeně do poškozené šlachy, novější se soustředily na aplikaci vyšší dávky samotných MSC získaných laboratorní kultivací. Oproti tradičním léčebným metodám se ukázalo, že šlachy se díky MSC regenerují bez jizev a dochází k plné obnově jejich funkčnosti. Milníkem se stal rok 2004, kdy kalifornská společnost VetStem začala k regeneraci koňských šlach využívat MSC z tukové tkáně. Do roku 2007 ošetřila více než 2000 koní s vysokou mírou návratnosti k výkonu. Zájem o tuto metodu rychle rostl, především díky zkrácené rekonvalescenci. Stejný potenciál tou dobou prokázala přímá aplikace MSC i v léčbě poraněných vazů. Například dostihoví koně s poraněním povrchového ohybače prstů se během půl roku vraceli na závody bez následků a recidiv. 

V následujících letech se oblast léčebného využití MSC u koní rozšířila i na další ortopedická onemocnění jako záněty kloubů a zlomeniny kostí, a také na regenerativní medicínu. Výsledky buněčné terapie prokázaly lepší hojení kostí a snížení komplikací v podobě infekce a špatné regenerace. V letech 2008–2009 několik významných studií potvrdilo účinnost MSC v léčbě muskuloskeletálních onemocnění jako tendinitida, poškození chrupavky a osteoartritida. 

V roce 2008 proběhla přelomová studie zaměřená na chování autologních a alogenních MSC, které byly aplikovány do poraněných šlach (Guest et al. 2008). Autoři studie nezaznamenali rozdíl v imunitních reakcích příjemců, což naznačilo možnost budoucího širšího využití dárcovských buněk v klinické praxi.

Vědci se zaměřili také na efekt aplikace MSC z dalších zdrojů – pupečníkové krve, tkáně a amniové membrány. Ve studii Koch et al. (2009) MSC získané z pupečníkové krve projevily vyšší chondrogenní potenciál než MSC z kostní dřeně. Další studie ukázala, že i MSC z tukové tkáně jsou díky svým regeneračním schopnostem vhodným nástrojem pro léčbu defektů koňských kostí a chrupavek (Braun et al. 2010). 

Kolem roku 2010 dochází k pokroku v technologiích pro izolaci a kultivaci kmenových buněk, analýzu jejich morfologie a genetických vlastností, optimalizují se techniky aplikace buněk. Výzkum v laboratořích se zaměřuje na pochopení biologických vlastností MSC, jako je jejich schopnost sebeobnovy, diferenciace a interakce s okolními tkáněmi. Do popředí se dostala otázka výběru optimálního zdroje MSC pro konkrétní terapeutické cíle (Toupadakis et al. 2010). Přibývají studie zaměřené na bezpečnost aplikace MSC.

V roce 2012 se výzkum zaměřený na využití kmenových buněk v léčbě koní značně rozšířil a přinesl řadu zajímavých výsledků. Studie se zabývaly především aplikací MSC z různých zdrojů, jako je kostní dřeň, tuková tkáň nebo periferní krev, a jejich využitím pro regeneraci šlach, léčbu degenerativních onemocnění kloubů včetně chronické kulhavosti, a dokonce i očních chorob. Extrakce MSC z tukové tkáně je hodnocena jako méně náročná a časově úspornější (Tuemmers et al. 2012). 

Vědci také zkoumali možnosti regenerace šlach pomocí kombinace kmenových buněk a krevní plazmy bohaté na destičky (PRP, platelet rich plasma). Tento postup vedl ke zlepšení kvality regenerující se tkáně a snížení tvorby jizev a potvrdil jejich synergický léčebný efekt.

Další zajímavou oblastí výzkumu byla distribuce MSC v organismu zvířete v závislosti na formě aplikace. Sole et al. (2011) ukázali, že intraarteriální aplikace MSC vedla k rovnoměrnější distribuci buněk v poraněné končetině ve srovnání s intravenózní aplikací. Potvrdilo se tak, že formu aplikace MSC je třeba volit v závislosti na typu a lokalizaci zranění a že způsob podání MSC hraje zásadní roli v úspěšnosti terapie. Becerra et al. (2013) zjistili, že při injekci MSC přímo do poškozené šlachy se v oblasti zranění po 24 hodinách drží jen malá část buněk, zatímco regionální perfuze, i když méně účinná než přímá aplikace, může být potenciálně lepší alternativou. Intravenózní podání nebylo v této studii příliš úspěšné, protože buňky se usazovaly hlavně v plicích, ne v poškozené tkáni.

Kromě klinických studií se laboratoře zabývaly také optimalizací kultivace kmenových buněk včetně buněk z periferní krve. Dále byla zkoumána možnost kryoprezervace a použití zamražených MSC.

Jedna z významných studií roku 2014 se soustředila na použití kmenových buněk k léčbě degenerativního onemocnění kloubů u koní. V této studii byly do kloubů aplikovány kmenové buňky získané z kostní dřeně spolu s PRP. Kromě klinického zlepšení studie potvrdila též bezpečnost této léčby s minimálními vedlejšími účinky (Brehm et al. 2014).

Rozsáhlá studie Broeckx et al. (2014) hodnotila bezpečnost intravenózního podání alogenních kmenových buněk z periferní krve od dvou zdravých dárců ve věku 4 a 6 let celkem 291 koním ve věkovém rozpětí 3 měsíce až 33 let. Výsledky ukázaly, že aplikace je bezpečná, bez závažných akutních vedlejších účinků, a podporují využívání intravenózních aplikací alogenních MSC ve veterinární praxi.

V roce 2014 výzkum ukázal, že MSC z kostní dřeně vykazují rozdíly v chování v závislosti na věku a pohlaví koně, což je důležité pro personalizaci terapie. Dále bylo zjištěno, že MSC z periferní krve podporují angiogenezi, která se významně podílí na regeneraci tkání. Také se ukázalo, že MSC odvozené z tukové tkáně podporují léčbu šlach a vazů mj. zvýšením neovaskularizace. 

Co přineslo poslední desetiletí

V uplynulém desetiletí se laboratorní výzkum v oblasti kmenových buněk rozšířil a o jeho výsledky se opřela řada klinických studií. Ve veterinární péči o koně došlo k nárůstu uplatnění buněčné léčby u širšího spektra diagnóz.

V roce 2015 Broeckx et al. porovnávali účinnost aplikace autologních a alogenních epitelových kmenových buněk při hojení kožních ran. V jejich studii vykazovaly autologní i alogenní buňky podobné léčebné výsledky, autologní buňky však rány hojily poněkud rychleji, s menším množstvím granulační tkáně a vyšší vaskularizací. Výzkum Pezzanite et al. (2015) upozornil na fakt, že alogenní MSC mohou vyvolat protilátkovou odpověď proti antigenům hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) příjemce. Tento objev je důležitý pro hodnocení bezpečnosti terapie alogenními MSC, protože protilátkové odpovědi mohou ovlivnit účinnost a bezpečnost v případě opakovaných terapií. Vývojem protilátek proti alogenním MSC se zabývala studie Owense et al. (2016). Autoři zjistili, že u 37 % koní vznikly protilátky proti těmto MSC, přičemž většina koní měla protilátky i proti bovinnímu sérovému albuminu. Tento objev otevřel diskusi na téma bezpečnosti a účinnosti terapeutického využití alogenních MSC u koní.

V klinických studiích Williams et al. (2015) ukázali, že MSC z pupečníkové krve mohou snížit zánětlivé reakce v kloubech vyvolané lipopolysacharidy, přestože samotná aplikace MSC vedla k mírným známkám zánětu. Ty však rychle odezněly. 

Dlouhodobý výzkum Burk et al. (2016) se zaměřil na distribuci MSC po jejich lokální aplikaci do poraněných šlach. Ukázal, že MSC se dlouhodobě drží v postiženém místě a zároveň poodhalil mechanismus jejich účinku.

Jednou z významných studií byla práce Sherman et al. (2017), která porovnávala hojivé účinky MSC z kostní dřeně a účinky jejich supernatantu při poranění koňské rohovky. Komparace s výsledky v kontrolní skupině ukázala, že aplikace kmenových buněk výrazně zrychlila hojení a byla efektivnější.

Harman et al. (2017) se zaměřili na antibakteriální vlastnosti MSC. Ukázalo se, že MSC a jejich kondicionované médium účinně inhibují růst běžných bakterií, což potvrdilo potenciál MSC v léčbě chronických kožních ran.

Studie Romero et al. (2017) porovnávala hojivé účinky MSC z různých zdrojů (kostní dřeň, tuková tkáň) a PRP na léze šlach. Výsledky byly srovnatelné, ale o něco lépe fungovaly MSC z kostní dřeně.

Další významná studie zkoumala použití MSC k léčbě osteoartrózy u koní. Mariñas-Pardo et al. (2018) prokázali, že 1–2 aplikace MSC odvozených z tukové tkáně vedly k výraznému snížení kulhání a zlepšení pohyblivosti kloubů. To naznačuje, že MSC mohou být efektivním a bezpečným prostředkem pro zmírnění symptomů osteoartrózy a snížení potřeby konvenčních protizánětlivých léků.

Ortved (2018) se zaměřil na poúrazovou léčbu šlach a vazů pomocí MSC u sportovních koní. Výzkum ukázal, že MSC mohou významně napomoci obnově těchto tkání a urychlit regenerační a rehabilitační proces.

Laboratorní výzkum na poli kmenových buněk se v tomto období zabýval například metodami jejich kultivace a kryoprezervace. Použití autologního séra pro uchování kmenových buněk se ukázalo jako efektivní, bez negativního vlivu na růst nebo morfologii buněk po rozmrazení. Jiné studie se zaměřily na to, jak různé okolnosti (lokace odběru kostní dřeně, buňky od zdravých vs zraněných koní, podmínky transportu buněk, druh média pro přechovávání buněk) ovlivňují vlastnosti a použitelnost MSC a úspěšnost terapie. Byly izolovány MSC z dalších zdrojů (zubní dřeň, synoviální tekutina), a v in vitro experimentech se zkoumal jejich efekt na regeneraci chrupavky (Branly et al. 2017). Laboratorní studie také ukázaly, že zánět může ovlivnit viabilitu a plasticitu MSC (Barrachina et al. 2017), a že MSC mohou projevovat různé imunomodulační vlastnosti v závislosti na zdroji a podmínkách kultivace (Colbath et al. 2017; Reesink et al. 2017). Cortés-Araya et al. (2018) srovnávali antibakteriální a imunologické vlastnosti MSC z různých tkání (kostní dřeň, endometrium, tuk). Závěr je ten, že každá tkáň může svými unikátními vlastnosti ovlivnit terapeutický potenciál z ní odvozených MSC. Jiná studie, Rink et al. (2018), zkoumala vliv stáří zvířete a jeho hormonálních hladin na vlastnosti a kvalitu MSC s ohledem na optimalizaci terapeutických strategií. Důležitý výzkum probíhal v oblasti imunomodulačních vlastností MSC. Studie Saldinger et al. (2019) prokázala, že MSC mohou modulovat aktivitu CD4+ T-lymfocytů u koní s rekurentní uveitidou, což naznačuje jejich potenciál v léčbě autoimunitních a zánětlivých stavů.

Zajímavá studie Smieszek et al. (2019) se zaměřila na koně s equinním metabolickým syndromem (EMS). Ukázalo se, že podávání metforminu zvyšuje proliferaci a životaschopnost MSC odvozených z tukové tkáně a může výrazně zlepšit účinnost těchto buněk při léčbě EMS. To naznačuje nové terapeutické možnosti pro zvládání tohoto obtížně léčitelného stavu.

Jednou z prvních studií na téma léčby koní pomocí extracelulárních mikrovezikul byla studie Kornicka-Garbowska et al. (2019). Při léčbě poranění suspenzorového vazu se ukázalo, že mikrovezikuly získané z kmenových buněk z tukové tkáně (v této studii ošetřených 5-azacytidinem a resveratrolem), mohou být efektivní alternativou k tradičním terapiím. Studie prokázala, že stejně jako kmenové buňky, i samotné mikrovezikuly svými působky podporují regeneraci poškozené tkáně a mohou zlepšit její funkci. Toto zjištění je důležitým krokem k rozvoji nových terapeutických postupů.

Torrent et al. (2019) prezentovali inovativní postup injikování MSC do kraniální tibiální arterie za kontroly ultrazvukem. Tato technika může výrazně zlepšit přesnost a účinnost aplikace kmenových buněk, a tím přispět k lepším léčebným výsledkům.

Marycz et al. (2019) zkoumali přínos systémové aplikace kmenových buněk z tukové tkáně pro metabolismus jater u koní s EMS. Výsledky ukázaly, že tato metoda může významně snížit hladiny specifických jaterních enzymů a zlepšit jaterní funkce, a tudíž hrát významnou roli v léčbě metabolických poruch.

Studie Bertoni et al. (2019) analyzovala bezpečnost intraartikulárních injekcí alogenních kmenových buněk do koňských kloubů. Výsledky ukázaly, že použití MSC z kostní dřeně vyvolalo větší zánětlivou reakci než MSC z pupečníkové krve. Autoři zdůraznili, že pro minimalizaci nežádoucích účinků je důležité optimalizovat dávkování a výběr zdroje dárcovských buněk.

Magri et al. (2019) se zaměřili na porovnání účinnosti jednorázové a opakované injekce MSC z pupečníkové krve u koní s osteoartrózou. Studie ukázala, že jednorázová aplikace byla stejně účinná jako opakovaná. Autoři se domnívají, že toto zjištění může pomoci zjednodušit terapeutické postupy a snížit náklady na léčbu.

Studie Mund et al. (2020) prokázala, že intravenózní podání MSC z pupečníkové krve může podpořit hojení koňských ran. Dle autorů se MSC preferenčně hromadí v místech ran a přetrvávají zde dlouhodobě bez negativních reakcí. 

Další zajímavé výstupy přinesla studie Rivera et al. (2020) zaměřená na použití MSC v léčbě tendinitidy. Ve srovnání s konvenčními metodami léčby MSC významně urychlily hojení jizev.

Van Hecke et al. (2021) zkoumali efekt opakovaného intraartikulárního podávání alogenních MSC (tři injekce MSC podané koním od různých dárců). V jejich studii nebyly zaznamenány žádné závažné imunitní reakce ani vedlejší účinky a využití alogenních MSC pro léčbu degenerativních onemocnění kloubů se projevilo jako bezpečné a efektivní.

Zajímavá studie García-Lascuráin et al. (2021) se zaměřila na léčbu chronické laminitidy pomocí alogenních MSC z kostní dřeně. Výzkum ukázal, že infuze těchto buněk podporuje regeneraci lamelární tkáně a cévní remodelaci, což je pro léčbu tohoto chronického onemocnění kopytní tkáně zásadní. Bez nežádoucích reakcí a s pozitivním vlivem na celkový stav koní, tato studie potvrdila potenciál MSC v terapii laminitidy.

Studie Cequier et al. (2021) poukázala na schopnost MSC léčit nejen muskuloskeletální problémy, ale i další patologie (oftalmologické problémy, reprodukční poruchy, astma nebo metabolický syndrom), a vyzdvihla široké možnosti jejich aplikace ve veterinární medicíně.

Murata et al. (2022) představili inovativní přístup k regeneraci kloubní chrupavky a subchondrální kosti pomocí 3D konstrukce z MSC odvozených ze synoviální membrány. Oproti kontrolní skupině došlo u koní léčených touto metodou k lepší regeneraci a studie tak poukázala na její využitelnost v případě osteochondrálních defektů.

Adamič et al. (2022) se zaměřili na intrabronchiální aplikaci autologních MSC odvozených z tukové tkáně u koní s těžkým astmatem. Výsledky ukázaly, že tato terapie může zlepšit klinické skóre a do určité míry snížit hladiny zánětlivých markerů.

Kearney et al. (2022) se zabývali účinkem intraartikulární aplikace sekretomů MSC na zánět kloubů. Ve své studii zaznamenali ústup zánětu a pozitivní vliv léčby buněčnými sekretomy na metabolismus chrupavky.

Masri-Daba et al. (2022) zkoumali léčbu recidivující uveitidy pomocí MSC odvozených z Whartonova rosolu. Výsledky jsou slibné, neboť došlo k redukci zánětu a zlepšení symptomů.

Nedávné studie opakovaně potvrdily účinnost MSC při léčbě ran a poranění šlach u koní (Burk et al. 2023, Harman et al. 2023). Watts (2023) se zaměřil na vhodné způsoby aplikace MSC při řešení různých muskuloskeletárních komplikací. K podpoře hojení a redukce zánětu buňky injikoval přímo do postižených oblastí. Tímto postupem docílil výrazného zlepšení regenerace a funkčnosti tkání.

Jammes et al. (2023) s úspěchem vyzkoušeli zajímavou léčebnou alternativu u koně postiženého osteoartrózou, a to pomocí sekretomů MSC, zejména extracelulárních vezikul. 

Canonici et al. (2023) oznámili úspěšnou léčbu subchondrálních kostních cyst pomocí MSC odvozených z tukové tkáně v kombinaci s PRP. 

V nedávné studii Reis et al. (2024) popsali vyléčení těžkého poškození kloubní chrupavky u pětiletého hřebce pomocí kombinace MSC ze synoviální membrány a kondicionovaného média z pupečníkové tkáně. Po první aplikaci došlo k výraznému ústupu kulhání a bolesti, po druhé se kůň vrátil k vyššímu výkonu s kompletním vyléčením lézí. Tento přístup poukazuje na efektivitu kombinace MSC a jejich bioaktivních faktorů při regeneraci poškozených tkání a zlepšení funkce kloubů.

Podobně Leal Reis et al. (2024) zkoumali efekt výše uvedeného postupu při léčbě desmitidy kolaterálního vazu u parkurového koně. Docílili rychlejší regenerace vazu a úspěšného návratu koně k soutěžení. Potvrdili tím potenciál kmenových buněk a jejich sekretomů v léčbě muskuloskeletárních zranění.

Pezzanite et al. (2024) se zaměřili na použití imunitně aktivovaných MSC při léčbě septické artritidy u koní. Tato terapie vedla k vyšší expresi genů souvisejících s T-lymfocyty a nižší expresi genů spojených s vrozenou imunitou, což může ovlivnit odpověď na infekci a podpořit regeneraci.

Nehojící se vředy na koňské rohovce byly úspěšně vyléčeny pomocí sekretomu MSC z tukové tkáně (ASC). Casado-Santos et al. (2024) popisují, jak aplikace ASC s obsahem trofických faktorů a cytokinů vedla k rychlému zhojení vředu a obnově průhlednosti rohovky, což ukazuje na potenciál bezbuněčných přístupů v léčbě odolných očních vředů.

V oblasti laboratorního výzkumu byly v nedávné době zaznamenány pokroky mj. v optimalizaci kultivace MSC. Duysens et al. (2024) optimalizovali amplifikaci MSC z kosterního svalstva koní s využitím bioreaktoru. Tento postup přispívá k efektivnějšímu získávání MSC a jejich použití v klinické praxi. Proběhly také důležité studie zaměřené na imunitní odpověď koní na alogenní MSC. 

Závěr

Kmenové buňky si zejména díky regenerativním schopnostem vydobyly významné místo jako efektivní a bezpečný léčebný prostředek, a to nejen v equinní medicíně. Pochopení biologických mechanismů, které stojí za jejich účinky, se neustále zpřesňuje, zároveň se zlepšují klinické výsledky. S vývojem technologií a prohlubujícím se poznáním lze očekávat rozšíření spektra terapeutických aplikací kmenových buněk a jejich sekretomů, což bude znamenat další revoluční změny v léčbě našich čtyřnohých přátel.

Zdroje 

• Adamič, N., Prpar Mihevc, S., Blagus, R., Kramarič, P., Krapež, U., Majdič, G., Viel, L., Hoffman, A. M., Bienzle, D., & Vengust, M. (2022). Effect of intrabronchial administration of autologous adipose-derived mesenchymal stem cells on severe equine asthma. Stem Cell Research & Therapy (Vol. 13, Issue 1). 
• Barrachina, L., Remacha, A. R., Romero, A., Vázquez, F. J., Albareda, J., Prades, M., Ranera, B., Zaragoza, P., Martín-Burriel, I., & Rodellar, C. (2017). Inflammation affects the viability and plasticity of equine mesenchymal stem cells: possible implications in intra-articular treatments. Journal of Veterinary Science (Vol. 18, Issue 1, p. 39). 
• Becerra, P., Valdés Vázquez, M. A., Dudhia, J., Fiske‐Jackson, A. R., Neves, F., Hartman, N. G., & Smith, R. K. W. (2013). Distribution of injected technetium99m‐labeled mesenchymal stem cells in horses with naturally occurring tendinopathy. Journal of Orthopaedic Research (Vol. 31, Issue 7, pp. 1096–1102).
• Bertoni, L., Branly, T., Jacquet, S., Desancé, M., Desquilbet, L., Rivory, P., Hartmann, D.-J., Denoix, J.-M., Audigié, F., Galéra, P., & Demoor, M. (2019). Intra-Articular Injection of 2 Different Dosages of Autologous and Allogeneic Bone Marrow- and Umbilical Cord-Derived Mesenchymal Stem Cells Triggers a Variable Inflammatory Response of the Fetlock Joint on 12 Sound Experimental Horses. Stem Cells International (Vol. 2019, pp. 1–17). 
• Branly, T., Bertoni, L., Contentin, R., Rakic, R., Gomez-Leduc, T., Desancé, M., Hervieu, M., Legendre, F., Jacquet, S., Audigié, F., Denoix, J.-M., Demoor, M., & Galéra, P. (2017). Characterization and use of Equine Bone Marrow Mesenchymal Stem Cells in Equine Cartilage Engineering. Study of their Hyaline Cartilage Forming Potential when Cultured under Hypoxia within a Biomaterial in the Presence of BMP-2 and TGF-ß1. Stem Cell Reviews and Reports (Vol. 13, Issue 5, pp. 611–630). 
• Braun, J., Hack, A., Weis-Klemm, M., Conrad, S., Treml, S., Kohler, K., Walliser, U., Skutella, T., & Aicher, W. K. (2010). Evaluation of the osteogenic and chondrogenic differentiation capacities of equine adipose tissue-derived mesenchymal stem cells. American Journal of Veterinary Research (Vol. 71, Issue 10, pp. 1228–1236). 
• Brehm, W., Burk, J., & Delling, U. (2014). Application of Stem Cells for the Treatment of Joint Disease in Horses. Methods in Molecular Biology (pp. 215–228). 
• Broeckx, S., Borena, B., Zimmerman, M., Marien, T., Seys, B., Suls, M., Duchateau, L., & Spaas, J. (2014). Intravenous Application of Allogenic Peripheral Blood-Derived Mesenchymal Stem Cells: A Safety Assessment in 291 Equine Recipients. Current Stem Cell Research & Therapy (Vol. 9, Issue 6, pp. 452–457). 
• Broeckx, S. Y., Borena, B. M., Van Hecke, L., Chiers, K., Maes, S., Guest, D. J., Meyer, E., Duchateau, L., Martens, A., & Spaas, J. H. (2015). Comparison of autologous versus allogeneic epithelial-like stem cell treatment in an in vivo equine skin wound model. Cytotherapy (Vol. 17, Issue 10, pp. 1434–1446).
• Burk, J., Berner, D., Brehm, W., Hillmann, A., Horstmeier, C., Josten, C., Paebst, F., Rossi, G., Schubert, S., & Ahrberg, A. B. (2016). Long-Term Cell Tracking following Local Injection of Mesenchymal Stromal Cells in the Equine Model of Induced Tendon Disease. Cell Transplantation (Vol. 25, Issue 12, pp. 2199–2211). 
• Burk, J., Wittenberg-Voges, L., Schubert, S., Horstmeier, C., Brehm, W., & Geburek, F. (2023). Treatment of Naturally Occurring Tendon Disease with Allogeneic Multipotent Mesenchymal Stromal Cells: A Randomized, Controlled, Triple-Blinded Pilot Study in Horses. Cells (Vol. 12, Issue 21, p. 2513). 
• Canonici, F., Marcoccia, D., Bonini, P., Monteleone, V., Innocenzi, E., Zepparoni, A., Altigeri, A., Caciolo, D., Tofani, S., Ghisellini, P., Rando, C., Pechkova, E., Rau, J. V., Eggenhöffner, R., Scicluna, M. T., & Barbaro, K. (2023). Arthroscopic Treatment of a Subchondral Bone Cyst via Stem Cells Application: A Case Study in Equine Model and Outcomes. Biomedicines (Vol. 11, Issue 12, p. 3307). 
• Casado-Santos, A., González-Cubero, E., González-Fernández, M. L., González-Rodríguez, Y., García-Rodríguez, M. B., & Villar-Suárez, V. (2024). Equine Corneal Wound Healing Using Mesenchymal Stem Cell Secretome: Case Report. Animals (Vol. 14, Issue 13, p. 1842). 
• Cequier, A., Sanz, C., Rodellar, C., & Barrachina, L. (2021). The Usefulness of Mesenchymal Stem Cells beyond the Musculoskeletal System in Horses. Animals (Vol. 11, Issue 4, p. 931). 
• Colbath, A. C., Dow, S. W., Phillips, J. N., McIlwraith, C. W., & Goodrich, L. R. (2017). Autologous and Allogeneic Equine Mesenchymal Stem Cells Exhibit Equivalent Immunomodulatory Properties In Vitro. Stem Cells and Development (Vol. 26, Issue 7, pp. 503–511). 
• Cortés-Araya, Y., Amilon, K., Rink, B. E., Black, G., Lisowski, Z., Donadeu, F. X., & Esteves, C. L. (2018). Comparison of Antibacterial and Immunological Properties of Mesenchymal Stem/Stromal Cells from Equine Bone Marrow, Endometrium, and Adipose Tissue. Stem Cells and Development (Vol. 27, Issue 21, pp. 1518–1525). 
• Duysens, J., Graide, H., Niesten, A., Mouithys-Mickalad, A., Ceusters, J., & Serteyn, D. (2024). Optimization of the Amplification of Equine Muscle-Derived Mesenchymal Stromal Cells in a Hollow-Fiber Bioreactor. Methods and Protocols (Vol. 7, Issue 2, p. 32). 
• García-Lascuráin, A. A., Aranda-Contreras, G., Gomez-Chavarin, M., Gómez, R., Méndez-Bernal, A., Gutiérrez-Ospina, G., & Masri, M. (2021). Tratamiento de la laminitis crónica en equinos utilizando células troncales mesenquimales alogénicas de la médula ósea. Revista Mexicana de Ciencias Pecuarias (Vol. 12, Issue 3, pp. 721–741). 
• Guest, D. J., Smith, M. R. W., & Allen, W. R. (2008). Monitoring the fate of autologous and allogeneic mesenchymal progenitor cells injected into the superficial digital flexor tendon of horses: Preliminary study. Equine Veterinary Journal (Vol. 40, Issue 2, pp. 178–181). 
• Harman, R. M., Yang, S., He, M. K., & Van de Walle, G. R. (2017). Antimicrobial peptides secreted by equine mesenchymal stromal cells inhibit the growth of bacteria commonly found in skin wounds. Stem Cell Research & Therapy (Vol. 8, Issue 1).
• Harman, R. M., Rajesh, A., & Van de Walle, G. R. (2023). Use of Biologics and Stem Cells for Wound Healing in the Horse. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice (Vol. 39, Issue 3, pp. 525–539). 
• Jammes, M., Contentin, R., Cassé, F., & Galéra, P. (2023). Equine osteoarthritis: Strategies to enhance mesenchymal stromal cell-based acellular therapies. Frontiers in Veterinary Science (Vol. 10). 
• Kearney, C. M., Khatab, S., van Buul, G. M., Plomp, S. G. M., Korthagen, N. M., Labberté, M. C., Goodrich, L. R., Kisiday, J. D., Van Weeren, P. R., van Osch, G. J. V. M., & Brama, P. A. J. (2022). Treatment Effects of Intra-Articular Allogenic Mesenchymal Stem Cell Secretome in an Equine Model of Joint Inflammation. Frontiers in Veterinary Science (Vol. 9). 
• Koch, T. G., Heerkens, T., Besonov, K., Thomsen, P. D., Betts, D. H., & Berg, L. C. (2009). Chondrogenic potential of mesenchymal stromal cells derived from equine bone marrow and umbilical cord blood. Veterinary and Comparative Orthopaedics and Traumatology (Vol. 22, Issue 05, pp. 363–370).
• Kornicka-Garbowska, K., Pędziwiatr, R., Woźniak, P., Kucharczyk, K., & Marycz, K. (2019). Microvesicles isolated from 5-azacytidine-and-resveratrol-treated mesenchymal stem cells for the treatment of suspensory ligament injury in horse—a case report. Stem Cell Research & Therapy (Vol. 10, Issue 1). 
• Leal Reis, I., Lopes, B., Sousa, P., Sousa, A. C., Branquinho, M. V., Caseiro, A. R., Rêma, A., Briote, I., Mendonça, C. M., Santos, J. M., Atayde, L. M., Alvites, R. D., & Maurício, A. C. (2024). Treatment of Equine Tarsus Long Medial Collateral Ligament Desmitis with Allogenic Synovial Membrane Mesenchymal Stem/Stromal Cells Enhanced by Umbilical Cord Mesenchymal Stem/Stromal Cell-Derived Conditioned Medium: Proof of Concept. Animals (Vol. 14, Issue 3, p. 370). 
• Magri, C., Schramme, M., Febre, M., Cauvin, E., Labadie, F., Saulnier, N., François, I., Lechartier, A., Aebischer, D., Moncelet, A.-S., & Maddens, S. (2019). Comparison of efficacy and safety of single versus repeated intra-articular injection of allogeneic neonatal mesenchymal stem cells for treatment of osteoarthritis of the metacarpophalangeal/metatarsophalangeal joint in horses: A clinical pilot study. P. Fiorina (Ed.), PLOS ONE (Vol. 14, Issue 8, p. e0221317). 
• Mariñas-Pardo, L., García-Castro, J., Rodríguez-Hurtado, I., Rodríguez-García, M. I., Núñez-Naveira, L., & Hermida-Prieto, M. (2018). Allogeneic Adipose-Derived Mesenchymal Stem Cells (Horse Allo 20) for the Treatment of Osteoarthritis-Associated Lameness in Horses: Characterization, Safety, and Efficacy of Intra-Articular Treatment. Stem Cells and Development (Vol. 27, Issue 17, pp. 1147–1160).
• Marycz, K., Szłapka-Kosarzewska, J., Geburek, F., & Kornicka-Garbowska, K. (2019). Systemic Administration of Rejuvenated Adipose-Derived Mesenchymal Stem Cells Improves Liver Metabolism in Equine Metabolic Syndrome (EMS)- New Approach in Veterinary Regenerative Medicine. Stem Cell Reviews and Reports (Vol. 15, Issue 6, pp. 842–850). 
• Masri-Daba, M., Camacho-Flores, M. E., Gómez-Romero, N., & Basurto Alcántara, F. J. (2022). Uso de células estromales mesenquimales derivadas de la gelatina de Wharton para el tratamiento de uveítis recurrente equina: estudio piloto. Revista Mexicana de Ciencias Pecuarias (Vol. 14, Issue 1, pp. 137–153). 
• Mund, S. J. K., Kawamura, E., Awang-Junaidi, A. H., Campbell, J., Wobeser, B., MacPhee, D. J., Honaramooz, A., & Barber, S. (2020). Homing and Engraftment of Intravenously Administered Equine Cord Blood-Derived Multipotent Mesenchymal Stromal Cells to Surgically Created Cutaneous Wound in Horses: A Pilot Project. Cells (Vol. 9, Issue 5, p. 1162). 
• Murata, D., Ishikawa, S., Sunaga, T., Saito, Y., Sogawa, T., Nakayama, K., Hobo, S., & Hatazoe, T. (2022). Osteochondral regeneration of the femoral medial condyle by using a scaffold-free 3D construct of synovial membrane-derived mesenchymal stem cells in horses. BMC Veterinary Research (Vol. 18, Issue 1). 
• Ortved, K. F. (2018). Regenerative Medicine and Rehabilitation for Tendinous and Ligamentous Injuries in Sport Horses. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice (Vol. 34, Issue 2, pp. 359–373). 
• Owens, S. D., Kol, A., Walker, N. J., & Borjesson, D. L. (2016). Allogeneic Mesenchymal Stem Cell Treatment Induces Specific Alloantibodies in Horses. P. V. Pham (Ed.), Stem Cells International (Vol. 2016, Issue 1).
• Pezzanite, L. M., Fortier, L. A., Antczak, D. F., Cassano, J. M., Brosnahan, M. M., Miller, D., & Schnabel, L. V. (2015). Equine allogeneic bone marrow-derived mesenchymal stromal cells elicit antibody responses in vivo. Stem Cell Research & Therapy (Vol. 6, Issue 1).
• Pezzanite, L. M., Chow, L., Engiles, J. B., Kurihara, J., Plaisance, C., Goodrich, L. R., & Dow, S. (2024). Targeted transcriptomic analysis of synovial tissues from horses with septic arthritis treated with immune-activated mesenchymal stromal cells reveals induction of T-cell response pathways. Journal of the American Veterinary Medical Association (pp. 1–10). 
• Reesink, H. L., Sutton, R. M., Shurer, C. R., Peterson, R. P., Tan, J. S., Su, J., Paszek, M. J., & Nixon, A. J. (2017). Galectin-1 and galectin-3 expression in equine mesenchymal stromal cells (MSCs), synovial fibroblasts and chondrocytes, and the effect of inflammation on MSC motility. Stem Cell Research & Therapy (Vol. 8, Issue 1). 
• Reis, I. L., Lopes, B., Sousa, P., Sousa, A. C., Rêma, A., Caseiro, A. R., Briote, I., Rocha, A. M., Pereira, J. P., Mendonça, C. M., Santos, J. M., Lamas, L., Atayde, L. M., Alvites, R. D., & Maurício, A. C. (2024). Case report: Equine metacarpophalangeal joint partial and full thickness defects treated with allogenic equine synovial membrane mesenchymal stem/stromal cell combined with umbilical cord mesenchymal stem/stromal cell conditioned medium. Frontiers in Veterinary Science (Vol. 11).
• Rink, B. E., Kuhl, J., Esteves, C. L., French, H. M., Watson, E., Aurich, C., & Donadeu, F. X. (2018). Reproductive stage and sex steroid hormone levels influence the expression of mesenchymal stromal cell (MSC) markers in the equine endometrium. Theriogenology (Vol. 116, pp. 34–40). 
• Rivera, C., Tuemmers, C., Bañados, R., Vidal-Seguel, N., & Montiel-Eulefi, E. (2020). Reduction of Recurrent Tendinitis Scar Using Autologous Mesenchymal Stem Cells Derived from Adipose Tissue from the Base of the Tail in Holsteiner Horses (Equus ferus caballus). International Journal of Morphology (Vol. 38, Issue 1, pp. 186–192). 
• Romero, A., Barrachina, L., Ranera, B., Remacha, A. R., Moreno, B., de Blas, I., Sanz, A., Vázquez, F. J., Vitoria, A., Junquera, C., Zaragoza, P., & Rodellar, C. (2017). Comparison of autologous bone marrow and adipose tissue derived mesenchymal stem cells, and platelet rich plasma, for treating surgically induced lesions of the equine superficial digital flexor tendon. The Veterinary Journal (Vol. 224, pp. 76–84). 
• Saldinger, L. K., Nelson, S. G., Bellone, R. R., Lassaline, M., Mack, M., Walker, N. J., & Borjesson, D. L. (2019). Horses with equine recurrent uveitis have an activated CD4+ T‐cell phenotype that can be modulated by mesenchymal stem cells in vitro. Veterinary Ophthalmology (Vol. 23, Issue 1, pp. 160–170). 
• Sherman, A. B., Gilger, B. C., Berglund, A. K., & Schnabel, L. V. (2017). Effect of bone marrow-derived mesenchymal stem cells and stem cell supernatant on equine corneal wound healing in vitro. Stem Cell Research & Therapy (Vol. 8, Issue 1). 
• Smieszek, A., Kornicka, K., Szłapka-Kosarzewska, J., Androvic, P., Valihrach, L., Langerova, L., Rohlova, E., Kubista, M., & Marycz, K. (2019). Metformin Increases Proliferative Activity and Viability of Multipotent Stromal Stem Cells Isolated from Adipose Tissue Derived from Horses with Equine Metabolic Syndrome. Cells (Vol. 8, Issue 2, p. 80). 
• Smith, R. K. W., Korda, M., Blunn, G. W., & Goodship, A. E. (2003). Isolation and implantation of autologous equine mesenchymal stem cells from bone marrow into the superficial digital flexor tendon as a potential novel treatment. Equine Veterinary Journal (Vol. 35, Issue 1, pp. 99–102). 
• Sole, A., Spriet, M., Galuppo, L. D., Padgett, K. A., Borjesson, D. L., Wisner, E. R., Brosnan, R. J., & Vidal, M. A. (2011). Scintigraphic evaluation of intra‐arterial and intravenous regional limb perfusion of allogeneic bone marrow‐derived mesenchymal stem cells in the normal equine distal limb using99mTc‐HMPAO. Equine Veterinary Journal (Vol. 44, Issue 5, pp. 594–599). 
• Torrent, A., Spriet, M., Espinosa‐Mur, P., Clark, K. C., Whitcomb, M. B., Borjesson, D. L., & Galuppo, L. D. (2019). Ultrasound‐guided injection of the cranial tibial artery for stem cell administration in horses. Equine Veterinary Journal (Vol. 51, Issue 5, pp. 681–687). 
• Toupadakis, C. A., Wong, A., Genetos, D. C., Cheung, W. K., Borjesson, D. L., Ferraro, G. L., Galuppo, L. D., Leach, J. K., Owens, S. D., & Yellowley, C. E. (2010). Comparison of the osteogenic potential of equine mesenchymal stem cells from bone marrow, adipose tissue, umbilical cord blood, and umbilical cord tissue. American Journal of Veterinary Research (Vol. 71, Issue 10, pp. 1237–1245).
• Tuemmers, C., Rebolledo, N., & Aguilera, R. (2012). Effect of the application of stem cells for tendon injuries in sporting horses. Archivos de medicina veterinaria (Vol. 44, Issue 3, pp. 207–215).
• Van Hecke, L., Magri, C., Duchateau, L., Beerts, C., Geburek, F., Suls, M., Da Dalt, L., Patruno, M., Saunders, J., Broeckx, S. Y., Depuydt, E., & Spaas, J. H. (2021). Repeated intra-articular administration of equine allogeneic peripheral blood-derived mesenchymal stem cells does not induce a cellular and humoral immune response in horses. Veterinary Immunology and Immunopathology (Vol. 239, p. 110306). 
• Watts, A. E. (2023). Use of Stem Cells for the Treatment of Musculoskeletal Injuries in Horses. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice (Vol. 39, Issue 3, pp. 475–487). 
• Williams, L. B., Koenig, J. B., Black, B., Gibson, T. W. G., Sharif, S., & Koch, T. G. (2015). Equine allogeneic umbilical cord blood derived mesenchymal stromal cells reduce synovial fluid nucleated cell count and induce mild self‐limiting inflammation when evaluated in an lipopolysaccharide induced synovitis model. Equine Veterinary Journal (Vol. 48, Issue 5, pp. 619–625). 

MVDr. Mária Vinczeová působí jako odborný asistent projektu Avecell. AVECELL® je veterinární projekt Medicínského centra Praha, v němž se tým odborníků zaměřuje na výzkum a využití nových metod léčby pomocí aplikace kmenových buněk ve veterinární medicíně.

Medicínské centrum Praha získalo povolení pro výrobu veterinárního léčivého přípravku (autologní mezenchymální kmenové buňky) od Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) v květnu 2015.