Atypická myopatie (AM) - sezónní pastevní myopatie

Atypická myopatie (AM) je potenciálně fatální získané onemocnění, které se vyskytuje u koní, kteří mají volný přístup do výběhů a na pastviny na nichž/v blízkosti nichž se vyskytují určité druhy rodu Acer. Nebezpečí pro koně představuje v našich podmínkách javor klen (Acer pseudoplatanus), javor jasanolistý (Acer negundo) a nově i javor stříbrný (Acer saccharinum). V těchto třech druzích javorů se podařilo prokázat výskyt významných koncentrací hypoglycinu A (HGA) a také methylencyklopropylglycin (MCPG), což jsou látky způsobující onemocnění známé jako atypická myopatie koní. U javoru babyka (Acer campestre) a javoru mléč (Acer platanoides) nebyla přítomnost hypoglycinu A doložena a tyto druhy proto lze považovat za bezpečné.

Po pozření nažek (semenáčků, listů, květů) těch druhů javorů, které obsahují hypoglycin A, dojde u koní k metabolizaci této látky na kyselinu metylencyklopropyloctovou (MCPA), která postihne metabolismus lipidů ve svalových buňkách a následně dojde k rozvoji svalového onemocnění - atypické myopatie (AM).AM je doprovázena rozsáhlou rabdomyolýzou vedoucí ke svalové slabosti, ztuhlosti, třesu a myoglobinurii. Uvádí se, že nejméně 75 % případů vede ke smrti koně do 72 hodin po nástupu prvních příznaků (Votion et al., 2008; Sponseller et al., 2012). 

Příčina AM nebyla dlouhou dobu známá. Za možný toxický zdroj byla považována houba Rhytisma acerinum, způsobující černou skvrnitost listů javorů, a bakterie Clostridium sordelii. V roce 2013 však byla příčina AM objasněna a to díky identifikaci metabolitů HGA v biologickém materiálu postižených koní (Valberg et al., 2013).

Hypoglycin A

Obávaný hypoglycin A (HGA) není sám o sobě toxický. Jedná se o protoxin, který je v játrech metabolizován na toxické produkty. HGA je přirozeně se vyskytující neproteinogenní aminokyselina, kterou lze detekovat ve výše uvedených druzích javorů. Nachází se převážně v nažkách, jež dozrávají a opadávají na podzim, v semenáčcích klíčících na jaře a v malém množství také v listech, přičemž u semenáčků byl zjištěn dvakrát vyšší obsah HGA ve srovnání s nažkami. Intoxikace se vyskytuje sezónně (na podzim nažky, na jaře semenáčky) a intenzita se rok od roku mění. 

Chovatelé často uvádí, že jejich koně semenáčky nebo nažky konzumují a jsou bez příznaků AM. To je ovšem velmi zavádějící informace. Bylo prokázáno, že například koncentrace HGA v nažkách je vysoce variabilní jak mezi stromy na stejné pastvině, tak mezi pastvinami (Unger et al., 2014). Hodnoty se nejčastěji pohybují v rozmezí 3–160 µg/semeno (Valberg et al., 2013). Byly však zjištěny i koncentrace dosahující až 820 µg/semeno (Unger et al., 2014). Co tedy je bezpečné na jedné pastvině, na jiné může být fatální.

Je důležité si rovněž uvědomit, že HGA byl detekován jak v krvi a moči koní s klinickými příznaky AM, tak i u koní bez příznaků, kteří se však pásli na stejných pastvinách, přičemž hodnoty jsou v séru velmi proměnlivé. Pro lepší představu o možnosti intoxikace - ve článku Baise et al. (2015) je uvedena průměrná koncentrace HGA u koní, kteří přežili, 4,5 µmol·l. U koní, kteří uhynuli nebo u nichž byla provedena eutanázie zjistili průměrné hodnoty 6 µmol·l a u koní vyskytujících se na stejné pastvině, avšak bez příznaků AM, se naměřily hodnoty v průměru 0,43 µmol·l.

Všechny faktory, které vedou k výskytu různého počtu případů v jednotlivých letech, nejsou ještě známé a proto se by se neměl volný pohyb koní v prostředí s výskytem problematických druhů javoru podceňovat. 

Výskyt onemocnění

AM může postihnout jak jednotlivce, tak i více koní ve stejné skupině. Všichni koně jsou potenciálně citliví na AM, přesto u mladých koní a koní nad 20 let bylo pozorováno, že riziko vzniku a rozvoje AM je vyšší. Prevalence u mladých koní nebyla dosud zcela vysvětlena, ale pravděpodobně je způsobena tím, že koně do tří let tráví více času na pastvinách a potřebují vyšší energetický příjem (Bochnia et al., 2015). Propuknutí AM je vysoce variabilní a sezónní, často nastává po období vlhkého a větrného nebo chladného počasí. Většina případů se vyskytuje na podzim, kdy jsou nažky přítomny na pastvině, nebo na jaře, kdy dochází ke klíčení semen a růstu semenáčků (van Galen et al., 2010, 2012).

        Javor horský - klen (Acer pseudoplatanus). Mladé listy a plody

Propuknutí onemocnění na jaře je méně časté než na podzim, ale přesto představuje 4– 12 % ze všech pozorovaných případů ročně (van Galen et al., 2012; Gonzalez et al., 2017). Onemocnění nejčastěji propuká u koní, kteří se pasou na pastvinách se stromy javoru klen, s nahromaděným opadaným listím, mrtvým dřevem a často v mokrých oblastech (Witkowska-Piɫaszewicz et al., 2019). Důležitou roli při otravě koní má pravděpodobně také stupeň zralosti a množství požitých semen. K vážné otravě může postačit jen několik semen obsahujících vyšší koncentrace HGA (Valberg et al., 2013; Bochnia et al., 2015). Rozdílný výskyt AM může být tedy způsoben individuální citlivostí daného koně a náhodnými rozdíly v příjmu HGA, MCPG a doprovodných látek (Bochnia et al., 2019).

 

        Javor jasanolistý (javorovec jasanolistý), Acer negundo ( Negundo aceroides). Strom produkuje obrovské množství plodů, které zůstávají viset na stromech přes zimu

V České republice byl zaznamenám také případ výskytu klinických příznaků AM u novorozeného hříběte. Hříbě se narodilo klisně, která prodělala atak AM v šestém měsíci gravidity. V době narození hříběte však byla bez příznaků onemocnění. Hříbě po šesti hodinách od narození začalo projevovat první pohybové potíže. Krevní rozbor ukázal velmi vysoké hodnoty svalových enzymů CK a aspartátaminotransferasy. Ve vzorku odebraném 16 hodin před eutanázií hříběte byly nalezeny látky potvrzující diagnosu AM (Karlíková et al., 2017).

Klinické symptomy

AM může být zaměňována za koliku. Je charakterizována subakutními nebo akutními obecnými příznaky, které se objevují během prvních 12 až 24 hodin po otravě (Votion et al., 2007b). Z počátku je pozorována zrychlená dechová i tepová frekvence, apatie, letargie, kolika, svalová ztuhlost a třes. Objevuje se také zvýšené pocení a svalová slabost. Během několika hodin se postižení koně nemohou postavit, chuť k jídlu zůstává nezměněná nebo je na rozdíl od koliky zvýšená. V terminální fázi je pozorována celková ztráta chuti k jídlu (Palencia et al., 2007; Votion et al., 2007b). U zvířat se často vyvinou respirační potíže, dochází k zúžení dýchacích cest a většina poté umírá nebo je uspána do 72 hodin po nástupu příznaků (Palencia et al., 2007). Během klinického vyšetření jsou zaznamenány překrvené sliznice (stávají se tmavě červené) a podchlazení (pod 36,5 °C) (Brandt et al., 1997; Palencia et al., 2007), existují však zprávy o normálních nebo dokonce hypertermických koních s AM (van Galen et al., 2012). Zpočátku onemocnění se nemění srdeční frekvence, ale s rozvojem poškození svalů se stává nepravidelná a akcelerovaná z důvodu kardiomyocytového poškození. Jsou pozorovány srdeční šelesty a zvýšená rychlost dýchání (Witkowska-Piɫaszewicz et al., 2019).

Důležitým projevem je přítomnost myoglobinu v moči jako následku těžké rabdomyolýzy, způsobující tmavou barvu moči (myoglobinurie). Nepřítomnost myoglobinurie však nevylučuje AM. Záleží na okamžiku vyšetření koně podle nástupu klinických příznaků a závažnosti rabdomyolýzy. Mezi méně časté příznaky patří ikterus, hemoragická diatéza, otoky hlavy, bezvědomí, mírný průjem, dislokace tlustého střeva, výhřez penisu, perirenální bolest, ptóza (pokles horního víčka) a trismus (křeč žvýkacích svalů) (Brandt et al., 1997; Votion et al., 2007a). 

Míra úmrtnosti v důsledku AM se pohybuje mezi 75–85 % (Puyalto-Moussu et al., 2004; Votion et al., 2014). Přežití závisí především na rychlé diagnóze onemocnění a okamžitém zahájení léčby. 

        Javor horský - klen (Acer pseudoplatanus). Květy

Léčba

Při podezření na AM je velmi důležité ihned omezit pohyb. Koně s AM vyžadují podpůrnou a ošetřovatelskou péči. Je nutné co nejdříve odvést koně z pastvin a umístit je do stáje s hlubokou podestýlkou, aby se zabránilo podchlazení a dalšímu volnému pohybu (Witkowska-Piɫaszewicz et al., 2019).  V současnosti neexistuje specifická léčba pro AM a terapie je pouze symptomatická.

První a nejdůležitější fází terapie je podávání infuzí pro obnovení acidobazické a elektrolytické rovnováhy. Podání glukózy intravenózně zvyšuje šance zvířete na uzdravení (Votion et al., 2007b). V závislosti na stavu se doporučuje zavést protizánětlivé léky, v případě nutnosti také analgetika. Nejčastěji jsou používána nesteroidní protizánětlivá léčiva, ale musí být používána s ohledem na možnost současného poškození ledvin. Dále podpůrná léčba zahrnuje podávání vitamínů a antioxidantů (vitamin B, C, E a selen). Koně, kteří dostávali podpůrnou léčbu, vykazovali vyšší míru přežití než skupina koní bez jakýchkoliv doplňků stravy (van Galen et al., 2012).

Prevence

Vzhledem ke skutečnosti, že terapie neexistuje, má prevence mimořádný význam. Dobře mířená prevence a také schopnost toto závažné onemocnění zavčasu diagnostikovat je jedinou možností, jak mnohdy fatálním otravám koní zabránit či alespoň zmírnit důsledky již probíhajícího onemocnění. Protože se jedná o sezónní záležitost, doporučuje se v podzimním a jarním období převést koně na jinou pastvu, případně ohradit část plochy, na které se nacházejí nažky nebo semenáčky. Doporučitelné je také pouštět koně na pastvu na omezenou dobu, a to na méně než 6 hodin denně, čímž se sníží doba potřebná k pozření většího množství částí javoru. Protože k otravě často dojde pozřením většího množství nažek či semenáčků při nedostatku přirozené pastvy, doporučuje se z jara a na podzim přikrmovat koně na pastvině kvalitním senem. Koně by měli mít dostatek krmiva, aby nespásali velmi nízkou trávu, kdy mohou společně s trávou spást i semenáčky/semena javoru. Pokud to lze, je vhodné uvedené druhy javorů odstraňovat z blízkosti pastvin, problémem ovšem je, že nažky mohou doputovat od mateřské rostliny velmi daleko, především v období silných větrů.V rámci prevence atypické myopatie lze již také analyzovat hypoglycin A v javorech přítomných na pastvině a zjistit tak míru potenciálního rizika pro koně. 

Doplňující informace

Velké a staré stromy mají obvykle vyšší obsah hypoglycinu A. Toxicitu si nažky a semenáčky uchovávají i po usušení a je proto nutné kontrolovat jejich obsah v seně. Bezpečné rovněž není, pokud nažky nebo semenáčky přemrznou. Tato informace je zavádějící, přemrznutí nemá vliv na obsah hypoglicinu A. Toxické jsou i listy (otravy jsou hlášené po 100 g až 2,5 kg přijatých listů) a květy.

Druhy javorů, které obsahují hypoglycin A

Javor klen (Javor horský, Acer pseudoplatanus)

Listnatý opadavý strom vysoký i přes 30 metrů, s mohutným kmenem. U starších stromů s výraznou borkou, která se odlupuje ve větších šupinách a připomíná borku platanu. Koruna je široce vejčitá, v obrysu nepravidelná. Listy jsou tuhé, po okraji nepravidelně pilovité, vytvářejí 5 výrazných laloků, čepel dorůstá až 20 cm délky, řapík může být téměř stejně dlouhý. Líc čepele listu je tmavě zelený, rub nasivěle zelený. Při rašení jsou listy oranžové, hnědavé nebo červenavé. Převislé jednodomé květy mají zelenožlutou barvu a jsou uspořádány v hroznech dlouhých až 15 cm. Plodem jsou dvounažky s křídly svírající úhel ostřejší než pravý.

        Javor horský - klen (Acer pseudoplatanus). Plody

Javor klen má na rozdíl od javoru mléč (Acer platanoides) a javoru babyka (Acer campestre) pilovité okraje listů, jejichž laloky spolu svírají ostrý úhel. Nažky mezi sebou svírají ostrý úhel, jejich vnější strana je konvexní. Květy rostou až poté, co na jaře vyraší listy, visí volně dolů, dosahují délky až 20 cm.

        Javor horský - klen (Acer pseudoplatanus). Podzimní list

Javor jasanolistý (Acer negundo)

Listnatý opadavý strom, spíše menší výšky (do 10 m, výjimečně více), s kmenem obvykle průměru do 20-40 cm. Jde o rychle rostoucí a krátkověkou dřevinu. Málokdy tvoří přímý kmen, většinou jde o silně netvárný strom, často vytvářející mnohočetné trsy někdy až poléhavých kmenů. Borka hnědá až šedá, podélně brázditá. Kořenový systém hluboký. Koruna řídká, nepravidelná. Letorosty jsou typicky zelené barvy, navíc nápadně šedomodře ojíněné. Listy lichozpeřené, se 3 až 7 lístky, na větvích rostou vstřícně. Květy má jednopohlavně, jde o dvoudomou dřevinu. Plodem jsou nažky dlouhé 3,5-4,5 cm, spojené do dvojic, přičemž svírají úhel do 45°. 

        Javor jasanolistý (javorovec jasanolistý), Acer negundo ( Negundo aceroides). List

Javor jasanolistý je dobře poznatelný celkovým habitem (trsy pokroucených kmenů) a zelenými, modře ojíněnými letorosty. Jako jediný z javorů rostoucích u nás má složené listy. V poslední době se tento jasan šíří i na ruderální místa jako jsou nádrže, rumiště, dvory a sklady.  Populace je v současné době v invazní fázi, plně přizpůsobená podmínkám střední Evropy a šířící se do vhodných stanovišť. V porostech potlačuje ostatní dřevinnou složku zejména díky schopnostem rychlého obsazení prostoru. Často omezuje a vytlačuje vodní vegetace z vodotečí a toků, okolo nichž javor roste. 

Jako nejúspěšnější metodu omezování se doporučuje kácení nebo vysekávání spojené se zatíráním ran koncentrovaným herbicidem, což omezuje pařezovou výmladnost.

        Javor jasanolistý (javorovec jasanolistý), Acer negundo ( Negundo aceroides). Plod

Javor stříbrný (Acer saccharinum)

Listnatý opadavý strom, vysoký 25–30 m, v oblasti svého původu (Severní Amerika) často ještě vyšší. Koruna poměrně dosti řídká, avšak pravidelná a sotva mezerovitá, směrem k vrcholu rozšířená a vysoko klenutá. Větve příkře vzpřímené, poměrně štíhlé, v horní části často také směřující do stran. Borka u starších stromů hladká, šedá až hnědošedá, občas potažená jemnou sítí lišt a plochých žlábků, odlupčitá ve velmi jemných plátech. Letorosty sytě hnědočervené. Pupeny lehce hranaté, velké, hnědavé.

        Javor stříbrný (Acer saccharinum). Plody dozrávají už na začátku května. Výrazně dříve, než jsme u javorů zvyklí

Listy vstřícné, dlouze řapíkaté, hluboce vykrojené, pětilaločné až pětidílné, jednotlivé laloky nestejně velké, sami rovněž několikrát laločnatě vykrojené až hrubě zubaté na líci svěže matně zelené, na rubu nápaditě stříbřitě bělavě chlupaté, neolysávající, asi 10–15 cm dlouhé a kolem 10 cm široké, na podzim krásně žluté, řidčeji též zbarveny červenými odstíny. Květy se objevují v březnu dlouho před vyrašením listů a jsou jednopohlavné. Samčí květy krátce stopkaté, odděleně vyrůstající samičí květy jsou dlouze stopkaté.

        Javor stříbrný, Acer saccharinum. Listy na podzim

Plody jsou poltivé dvounažky. Mají srpovitě zakřivená křídla svírající ostrý úhel. Jedno křídlo zůstává velmi často méně vyvinuté. Dozrávají v červnu, ztrácejí rychle klíčivost a vzklíčí, vysety po dozrání, po 2 až 3 týdnech. Klíčení podzemní. Pro svůj rychlý růst je tento druh oblíbenou dřevinou zahrad a městských parků a setkáváme se s ním proto již běžně i v naší krajině.

Použité zdroje

Boemer, F., Detilleux, J., Cello, C., Amory, H., Marcillaud-Pitel, C., Richard, E., ... & Votion, D. M. (2017): Acylcarnitines profile best predicts survival in horses with atypical myopathy. PloS one 12(8).

Bochnia M., Ziegler J., Sander J., Uhlig A., Schaefer S., Vollstedt S., Zeyner A. (2015): Hypoglycin A content in blood and urine discriminates horses with atypical myopathy from clinically normal horses grazing on the same pasture. Plos One 10, 9-11.

Bochnia M., Sander J., Ziegler J., Terhardt M., Sander S., Janzen N., Cavalleri J. V., Zuraw A., Wensch-Dorendorf M., Zeyner A. (2019): Detection of MCPG metabolites in horses with atypical myopathy. PloS one 14(2).

Karlíková, R., Široká, J., Jahn, P., Friedecký, D., Gardlo, A., Janečková, H., Hrdinová F., Drábková Z., Adam, T. (2016): Equine atypical myopathy: A metabolic study. The Veterinary Journal 216, 125-132.

Karlíková R., Široká J., Mech M., Friedecký D., Janečková H., Mádrová L., Hrdinová F., Drábková Z., Dobešová O., Adam T., Jahn P. (2017): Newborn foal with atypical myopathy. Journal of Veterinary Internal Medicine 32(5), 1768-1772.

Sander, J., Cavalleri, J. M., Terhardt, M., Bochnia, M., Zeyner, A., Zuraw, A., ... & Janzen, N. (2016): Rapid diagnosis of hypoglycin A intoxication in atypical myopathy of horses. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation 28(2), 98-104.

Unger L., Nicholson A., Jewitt E. M. Gerber V., Hegeman A., Sweetman L., Valberg S. (2014): Hypoglycin A concentration in seeds of acer pseudoplatanus trees growing on atypical myopathy-Affected and control pastures. Journal of veterinary internal medicine 28, 1289- 1293.

Valberg S. J., Sponseller B. T., Hegeman A. D., Earing J., Bender J. B., Martinson K. L., Patterson S. E., Sweetman L. (2013): Seasonal pasture myopathy/atypical myopathy in North America associated with ingestion of hypoglycin A within seeds of the box elder tree. Equine Veterinary Journal 45, 419-426.

Votion D. M., Serteyn D. (2008): Equine atypical myopathy: A review. The veterinary journal 178, 185-190.

Votion D. M., van Galen G., Sweetman L., Boemer F., De Tullio P., Dopagne C., Lefere L. (2014): Identification of methylencyclopropyl acetic acid in serum of European horses with atypical myopathy. Equine Veterinaty Journal 46, 146-149.

Witkowska-Piɫaszewicz O., Kaszak I., Żmigrodzka M., Winnicka A., Sacharczuk M., Szczepaniak J., Cywinska A. (2019): Equine atypical myopathy – a review. Animal Science Papers and Reports 37, 23-242.

Zuzaňáková K., (2020): Metabolomická analýza krevních skvrn koní s atypickou myopatií.

Nejčastější otravy koní rostlinami na území České republiky. Projekt IVA VETUNI 2021. MVDr. Tereza Novotná; Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc.; MVDr. Petr Jahn, Csc.