Prioritou v oblasti podpory gastrointestinálního zdraví koní byla tradičně prevence kolik a podpora motility (pohybu) střev. Pozornost si ale zaslouží i vysoce citlivá střevní mikroflóra, která se souhrnně nazývá mikrobiota. Termín mikrobiota vyjadřuje ekologickou komunitu komensálů a potenciálních patogenů žijících v organismu. Jan Suchodolski, MedVet, DrVetMed, PhD, AGAF, Dipl. ACVM ve studii z roku 2018 prokázal v koňském GI traktu přítomnost téměř 100 bilionů mikroorganismů. Střevní mikrobiotu koní tedy tvoří skutečně „rozsáhlá komunita“.

Vědci dnes považují mikrobiotu za „virtuální“ metabolický orgán a věnují jí stále více odborného zájmu kvůli roli, kterou mikrobiota hraje v obecném zdraví a pohodě. Nejnovější výzkumy ukazují, že mikroorganismy přirozeně přítomné ve střevech nemají vliv jen na metabolismus hostitele a jeho imunitní systém, ale i jeho chování a celkovou pohodu. A to se týká jak lidí, tak i koní.  

Všichni obratlovci včetně člověka jsou v průběhu života kolonizováni širokým spektrem neustále měnící se kombinace bakterií, plísní, parazitů a virů, kteří jsou v symbiotické homeostáze. U lidí se složení střevních mikroorganismů začíná pozvolna měnit ihned po narození a změny pokračují v průběhu prvního roku života, jak se zdroje potravy mění z tekuté na pevnou stravu. Vědci z Kalifornské univerzity v Davisu zjistili, že obdobný proces probíhá i u hříbat. Počínaje narozením se u hříbat začíná vyvíjet mikrobiom. Ovlivňuje ho požití plodové vody, výkalů klisny, mleziva (prvního mléka bohatého na protilátky) a mléka, vysvětluje Meriel Moore-Colyer, BSc, BHSII, PhD, RAnimSci, profesorka na Royal Agricultural University v Gloucestershire v Anglii.

"Imunoglobuliny (protilátky) obsažené v prvním mléce klisny jsou rozhodující pro včasnou ochranu proti onemocněním," říká. "Hříbata získávají z mleziva určité mikroorganismy potřebné pro zdravý vývoj a fungování střev."

Kolostrum obsahuje rovněž protilátky, které rozpoznávají bakterie a viry způsobující onemocnění, následně se na ně zaměřují a ničí je. Kromě protilátek obsahuje kolostrum i mnoho antimikrobiálních enzymů a proteinů, včetně lysozymu, laktoferinu a laktoperoxidázy.

Přítomné specifické mikroorganismy a populace přímo souvisí s dostupným zdrojem potravy. Například mléko obsahuje oligosacharidy, na kterých se daří určitým druhům bakterií. Když je mléko hlavním zdrojem potravy, je ve střevě přítomna velká populace bakterií, které mohou metabolizovat mléčné složky, jako jsou oligosacharidy.

"Některé bakteriální populace kolonizují GIT příležitostně a zdá se, že prosperují až při poklesu jiných populací," říká Michael Mienaltowski, DVM, PhD, docent na UC Davis.

„Žvýkání sena, slámy nebo uždibování žlabového krmiva klisny může také přispět k ranému vývoji mikrobiomu hříběte,“ dodává Moore-Colyer. Jakmile hříbě začne přijímat nové zdroje potravy, jeho mikrobiom se změní. Proto hraje klíčovou roli v rozvoji celoživotní imunity a odolnosti vůči nemocem. Z toho důvodu může mít podpora zdraví střev již od prvního dne trvalý dopad na celkové zdraví zvířete.

Změny ve výživě a zdraví střev hříběte

Většina hříbat projde několika významnými změnami ve výživě – od mléčné výživy, přes příjem potravy z prostředí až po pojídání půdy, výkalů, koncentrátů, trávy a sena. Hříbata sledují, jak ostatní koně ve výbězích žvýkají a ze zvědavosti to začnou zkoušet také.

"Naší snahou obvykle je, aby naše hříbata získala ty mikrobiální populace, které jim budou prospěšné a pomohou jim metabolizovat potravu," říká Mienaltowski. "Někdy ale přesto dochází k poruchám v GI mikrobiotě."

Patogeny (organismy způsobující choroby) jsou totiž součástí každodenního života. Hříbě se může setkat s jiným nemocným hříbětem nebo může pozřít bakterie z předmětů nebo materiálů, na nichž jsou patogeny přítomny. Patogeny mohou být dokonce i na rukou člověka. Bakterie žijí ve výkalech a půdě a s oběma těmito zdroji patogenů jsou hříbata soustavně ve styku. Hříbě se může také ocitnout v prostředí, kde byly používány antimikrobiální látky, někdy dokonce i u jiných koní. V takovém prostředí mohou vzniknout rezistentní kmeny, které si následně najdou cestu do stáda, půdy nebo na povrchy kolem hříběte, což může být nebezpečné.

„Právě čistota chovatelského zařízení proto může významně přispět k prevenci mikrobiálních poruch,“ říká Mienaltowski. "Existují dokonce oportunní patogeny (podmíněně patogenní), které jsou v GI traktu hříběte přítomny a mohou začít prosperovat, pokud nastanou vhodné podmínky pro zvýšení počtu bakterií."

Pro podporu zdraví střev hříběte lze doporučit:

1. Udržujte chovatelské zařízení v co největší čistotě. Nahromadění hnoje ve stájích a ve výbězích a další znečištění prostředí může vést k onemocněním hříbat, obzvláště pak pokud hříbata trpí GI problémy, které sekundárně doprovází jiný druh onemocnění.
2. Věnujte pozornost tomu, kdo a co přichází do kontaktu s koňmi v chovatelském zařízení. Získejte podrobnou anamnézu koní ve vašem areálu a zkontrolujte, zda některý z nich nebyl v nedávné době ve veterinární nemocnici. Významné jsou i předchozí expozice infekčním nemocem. Monitorujte i další živočišné druhy, jako je skot, kozy a ovce, na pozemku a jeho okolí. Jak domácí, tak i volně žijící zvířata mohou přenášet patogeny, které by mohly infikovat vašeho koně (například Salmonella, Leptospira interogans).
3. Rozpoznávání klinických příznaků. Zajistěte, aby veterinární lékař vyšetřil každé hříbě, které se zdá být nemocné. Pečlivě sledujte hříbata, která „nevypadají zdravě“, abyste předešli tomu, že se situace zhorší. I maximální míra preventivní ochrany proti chorobám, kterým lze předejít, vám může pomoci vyhnout se nákladům na léčbu nemocného hříběte a může i zachránit život.

Známky potíží a jejich prognózy

Poruchy v GIT hříběte mohou nastat z mnoha důvodů. Expozice patogenům a dietní změny (přechod z mléka na píci) mění populace mikrobiomu. Problémem mohou být i antibiotika. Ta mohou vyhladit zdravou populaci, potenciálně změnit počet a složení užitečných mikrobů a vytvořit „prostor“ pro jiné mikroby, a tak způsobit nerovnováhu – takzvanou dysbiózu.

Průjmy hříbat jsou jasným příznakem střevního problému, a to přestože přechod z mléka na píci a koncentrované krmivo běžně doprovází. I když průjem nemá příčinnou souvislost s patogeny, může se s ním související dehydratace stát vážným, a dokonce i smrtelným problémem.

"Je velmi důležité vyšetřit hříbata, pokud nesají, jsou letargická, mají pohybové problémy nebo se zdají celkově slabá," říká Mienaltowski. "Mezi další příznaky, které zaslouží pozornost chovatele, patří zvýšená teplota a zvýšená tepová a dechová frekvence. Pokud se zdá, že růstová křivka hříběte neodpovídá růstové křivce typické pro dané plemeno, může to být také znamení, že je něco v nepořádku.“

Průběh onemocnění může být u malých hříbat velmi rychlý. Proto je důležité být v kontaktu s veterinářem a hlásit všechny abnormality a odchylky od normálu. Prognóza pro hříbě trpící mikrobiální nerovnováhou se pohybuje od vynikající po špatnou. Výsledek do značné míry závisí na tom, jakým patogenem bylo hříbě infikováno, zda trpělo selháním pasivního přenosu imunity nebo prodělalo jiné onemocnění či zranění.

"Pokud některý novorozenec vykazuje známky nemoci, je důležité věnovat tomu pozornost a problém okamžitě řešit," dodává Mienaltowski.

V roce 2019 shromáždil Mienaltowski a jeho kolegové vzorky výkalů od hříbat s průjmem a bez něj. Zjistili, že vzorky se v jednotlivých chovatelských zařízeních liší. To dává smysl: Hříbata v jednotlivých chovatelských zařízeních žila v různých prostředích a podléhala rozdílnému managementu. I populace koní v každém jednotlivém zatřízení měla různou historii onemocnění a antimikrobiální expozice.

"Stále pracujeme na pochopení rozdílů v průjmu podle věku," říká. "Některé rozdíly souvisejí s tím, zda bylo hříbě v prvních několika týdnech více závislé na mléce."

Výhody a nevýhody pre-/probiotik

Jen málo (nebo spíše žádná) studií prokázalo, že prebiotika a probiotika jsou účinná při podpoře zdraví střev hříběte (ačkoli byla prokázána jejich účinnost u některých dospělých populací). Ve skutečnosti některé studie doložily, že určitá probiotika ve srovnání s placebem vedla k více dnům v raném věku s průjmem, říká Mienaltowski.

"Většina výzkumných pracovníků v oboru souhlasí s tím, že nejlepší věc, kterou můžeme udělat, je zajistit, aby jakékoli preventivní nebo terapeutické opatření zachovalo bohatost GI mikrobioty hříběte," říká. "Neexistuje žádný druh probiotik, který bych mohl doporučit, protože studie týkající se koní nejsou publikovány."

Mienaltowski dodal, že ve výzkumu existuje tlak, aby byly provedeny studie o prebiotické a probiotické účinnosti. Většina klinických lékařů i vědců by totiž raději viděla výsledky klinických studií provedených u koní, než aby se přenášely poznatky z lidí a myší na koně, vzhledem k obrovskému rozdílu mezi zažívacími trakty jednotlivých druhů.

„Pokud váš veterinář doporučuje konkrétní prebiotikum/probiotikum pro vaše hříbě, zeptal bych se ho, proč je doporučuje a jaký druh účinnosti byl vědecky stanoven. Ptal bych se i proto, abych věděl, co mám za to, co utratím, očekávat,“ dodal Mienaltowski. "Náklady na produkt se pohybují od 10 do 150 $ za dávku a neviděl jsem žádnou studii, která by prokázala, že je některý z těchto produktů u koní skutečně účinný."

I Moore-Colyer souhlasí s tím, že prebiotika nebo probiotika by neměla být nutná, pokud jsou hříbě a klisna zdraví. Dodává ale, že pokud hříbě prodělalo průjmy opakovaně, mohly by být tyto produkty užitečné.

Pohled do budoucnosti

Výzkum zaměřený na mikrobiom koně, konkrétně u hříbat, je relativně novou oblastí výzkumu. Poznatky z obdobných výzkumů u lidí jsou výchozím bodem pro zahájení studia této problematiky u koní a dalších zvířat.

Peter Huntington, DVM, MANZCVSc, ředitel výživy pro Kentucky Equine Research (Australasie), říká, že jedna z nejzajímavějších oblastí výzkumu výživy koní se podle jeho názoru týká omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem – kyseliny eikosapentaenové (EPA) a kyseliny dokosahexaenové (DHA) – které obsahuje rybí tuk. Poukazuje na výzkum prokazující četné zdravotní přínosy suplementace těmito kyselinami, včetně posílení imunity.

"Bylo by zajímavé podrobněji prověřit hodnotu suplementace těmito kyselinami před oplodněním," říká. "Přidání omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem do výživy březích a kojících klisen totiž prokázalo značný přínos jak pro klisnu, tak pro hříbě."

Kromě toho vědci zjistili, že klisny, které konzumují stravu s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, produkují „bohatší“ kolostrum, které napomáhá pasivnímu přenosu kolostrálních protilátek a mohlo by proto lépe „nastartovat“ zdraví hříběte.

„Suplementace březích klisen DHA a EPA prospívá vyvíjejícímu se plodu a určitě poskytuje novorozenému hříběti výhody,“ říká. „Studie doložily, že placenta může být zodpovědná za přenos DHA a EPA do nervového systému plodu; proto přikrmování klisny během březosti může namoci optimálnímu vývoji hříběte v děloze.“

Mienaltowski vidí další dva významné trendy ve výzkumu souvisejícím se zdravím střev hříběte. Prvním je fekální přenos mikrobů ze zdravých koňských výkalů do GI traktu nemocného koně. Druhým pak opatrnost veterinárních lékařů při používání antimikrobiálních preparátů (látky působící proti mikroorganismům, tj. proti bakteriím, virům, houbám a parazitům) u klisen a hříbat. Existuje totiž riziko možných průjmů, infekcí rezistentních na antibiotika atd., které by se mohly objevit.

„Díky všem těmto trendům se dnes hodně diskutuje o sofistikovanějších genomických analýzách mikrobiálních populací. Potřebujeme totiž získat přesnější představu o mikrobech přítomných u zdravých a nemocných hříbat i dospělých koní,“ dodal.

---

Článek byl publikován na webu The Horse.com.