Pokud střídáte povrchy, na kterých kůň trénuje a pracuje, může z něho být silný, zdravý a všestranně upotřebitelný sportovní a volnočasový partner. Díky diferencovanému zatížení na různorodých površích je totiž možné zmírnit poškození tkání a posílit tělesné struktury.

Martinu Slukovou Niederlovou jste ve společnosti jejích shagya arabů už v rámci doprovodných programů různých akcí a výstav určitě viděli. Proč dala přednost přirozené komunikaci před sportovním jezdectvím? Na čem staví své výcvikové postupy? A co je podle ní při práci s koňmi důležité?

Valach jménem Savigny při práci často ztuhne. Bolí ho hřbet, nebo je to v hlavě? S drezurní trenérkou Sabine Ellinger odhalíme jádro problému.

Možná jste zaznamenali – obzvláště na sociálních sítích – informace, že koně nevymizeli z amerického kontinentu na konci doby ledové, ale že naopak v Severní Americe přežili a nativní obyvatelstvo je používalo k jízdě již před příchodem kolonistů. Jak je to tedy?

Existuje spousta článků o tom, jak pracovat s mladými koňmi. A také spousta těch, které se zabývají vznešenějšími drezurními cíli a cviky. Jen málokde ale najdete to, co leží mezi tím. Tedy jak se dostat od remontní práce a remontního držení k sebenesení zkušeného koně a pokročilejším cvikům.

Pravděpodobně každý z nás někdy listoval tituly jako „7 návyků skutečně efektivních lidí“, „7 návyků úspěšných teenagerů“ a tak dále. Nedávno mě napadlo sestavit něco podobného – malý seznam návyků, které z vás udělají úspěšného jezdce. Pokud budete věnovat pozornost položkám na tomto mém seznamu, věřím, že vy i váš kůň budete postupovat pomalu, ale jistě.

O výcvikové škále slyšel každý z nás, ne každý ale dokáže její body nazpaměť vyjmenovat a už vůbec ne všichni jí rozumí. A to přestože by i dnes měla být naším slabikářem. Článek z pera Thomase Rittera je proto stále aktuální...

Nedávno bylo v řeckém Phaleronu objeveno osmnáct pohřbených koní. Jedná se o jedinečný nález, který vyvolal u odborné veřejnosti řadu otázek, souvisejících s chovem koní a jejich rolí zejména ve starověkých Athénách.

Energické poplácání po krku po čistě zajetém parkuru nebo třeba po nezvykle klidné reakci na injekci. Slova jako “to je pašááák”, “tááák je hodný” nebo jiné slovní pochvaly... Je důležité pochvalou nešetřit a koně v průběhu i po skončení tréninkové lekce nebo třeba veterinárního úkonu pořádně pochválit, aby věděl, že si ceníme jeho spolupráce a odnesl si pozitivní zkušenost.

Čtenářce časopisu Cavallo Nicole Junga se s jejím haflingem ve cvalu nedaří, protože po nacválání valach zpravidla začne prchat nebo z něj hned vypadne. Drezurní trenérka Dr. Britta Schöffmann nabízí pro tento problém několik důležitých tipů.

Čtenářka německého časopisu Cavallo doufala, že problém s vyplazováním jazyka její klisny Rubi dokáže nějak vyřešit sama. Vyzkoušela všechno možné, ale bez úspěchu. Jak jí pomohla drezúrní trenérka Britta Schöffmann?

Kůň vyvolává ve velké části populace velmi pozitivní pocity: od milovníků koní, ať už se jim věnují aktivně profesionálně, nebo amatérsky, až po jejich tiché obdivovatele. Jen těžko najdete někoho, komu by koně neimponovali, komu by se nelíbili nebo k nim měl odpor. Proč tomu tak je? Proč člověk nemá stejný vztah k žirafě, jelenovi, pakoňovi nebo koze? Je to v koni, nebo v člověku? Jak vypadal vztah člověka ke koni dříve? Jak se vyvíjel? Kdy to všechno začalo? Dovolte nám, abychom vás vzaly na „vyjížďku“ do minulosti. Nejprve prosvištíme časem a euroasijskými stepmi, pak vám povíme něco o tom, co může a dokáže archeologie na poli hipologie a nakonec se podíváme do stájí antických Řeků.