Pravděpodobně každý z nás někdy listoval tituly jako „7 návyků skutečně efektivních lidí“, „7 návyků úspěšných teenagerů“ a tak dále. Nedávno mě napadlo sestavit něco podobného – malý seznam návyků, které z vás udělají úspěšného jezdce. Pokud budete věnovat pozornost položkám na tomto mém seznamu, věřím, že vy i váš kůň budete postupovat pomalu, ale jistě.

O výcvikové škále slyšel každý z nás, ne každý ale dokáže její body nazpaměť vyjmenovat a už vůbec ne všichni jí rozumí. A to přestože by i dnes měla být naším slabikářem. Článek z pera Thomase Rittera je proto stále aktuální...

Nedávno bylo v řeckém Phaleronu objeveno osmnáct pohřbených koní. Jedná se o jedinečný nález, který vyvolal u odborné veřejnosti řadu otázek, souvisejících s chovem koní a jejich rolí zejména ve starověkých Athénách.

Energické poplácání po krku po čistě zajetém parkuru nebo třeba po nezvykle klidné reakci na injekci. Slova jako “to je pašááák”, “tááák je hodný” nebo jiné slovní pochvaly... Je důležité pochvalou nešetřit a koně v průběhu i po skončení tréninkové lekce nebo třeba veterinárního úkonu pořádně pochválit, aby věděl, že si ceníme jeho spolupráce a odnesl si pozitivní zkušenost.

Čtenářce časopisu Cavallo Nicole Junga se s jejím haflingem ve cvalu nedaří, protože po nacválání valach zpravidla začne prchat nebo z něj hned vypadne. Drezurní trenérka Dr. Britta Schöffmann nabízí pro tento problém několik důležitých tipů.

Čtenářka německého časopisu Cavallo doufala, že problém s vyplazováním jazyka její klisny Rubi dokáže nějak vyřešit sama. Vyzkoušela všechno možné, ale bez úspěchu. Jak jí pomohla drezúrní trenérka Britta Schöffmann?

Kůň vyvolává ve velké části populace velmi pozitivní pocity: od milovníků koní, ať už se jim věnují aktivně profesionálně, nebo amatérsky, až po jejich tiché obdivovatele. Jen těžko najdete někoho, komu by koně neimponovali, komu by se nelíbili nebo k nim měl odpor. Proč tomu tak je? Proč člověk nemá stejný vztah k žirafě, jelenovi, pakoňovi nebo koze? Je to v koni, nebo v člověku? Jak vypadal vztah člověka ke koni dříve? Jak se vyvíjel? Kdy to všechno začalo? Dovolte nám, abychom vás vzaly na „vyjížďku“ do minulosti. Nejprve prosvištíme časem a euroasijskými stepmi, pak vám povíme něco o tom, co může a dokáže archeologie na poli hipologie a nakonec se podíváme do stájí antických Řeků.

Při zkušební jízdě na jezdeckém simulátoru se ukázalo, že testující jezdkyně sedí jinak na jezdeckém padu než v sedle. Výsledky jsou přinejmenším překvapivé.

Kůň, který má tendenci šetřit energií, může být náročný partner, protože vám nedá moc možností, na čem stavět. Každý jezdec, který někdy jezdil koně, který na všechny pomůcky říká NE, chápe důležitost umění motivovat a inspirovat, protože žádný tlak nemůže koně donutit udělat něco, co dělat nechce.

Buffalo Bill se zasloužil o hodně. O smrt stovek či tisíců bizónů, mnoha indiánů, ale také o vytvoření legendy Divokého západu tak, jak jej známe, a zachování alespoň zlomku indiánské filosofie a způsobu ježdění. Měl hluboké znalosti indiánského ježdění, jezdil indiánské koně jejich stylem a jeho zážitky stojí za to.

Končí duben roku 1945. Sovětské armádní sbory svádějí bitvu o Berlín, vyhánějí nepřítele z Moravy a Dolních Rakous. Americká armáda se probila až do Bavorska/Horní Falce a likviduje poslední ohniska německého odporu na samé hranici s Československem. V sídle štábu „čtyřhvězdičkového“ generála George S. Pattona, velitele 3rd U.S. Army, se rozdrnčel telefon. Adjutant zvedá sluchátko a se slovy „Naléhavé, pane“, je podává generálovi. Na opačném konci drátu je plukovník Reed, velitel 2. jízdní průzkumné skupiny, Pattonův dlouholetý přítel. Generál pozorně naslouchá a vzápětí odpovídá: „Dobrá, Charlesi, zachraňte je! Smeťte všechno, co se vám postaví do cesty, jen ať už jste tam! Tvoje jednotka právě dostala nový bojový úkol!“ Schyluje se k nevídané vojenské akci, která vstoupí do dějin pod názvem „Operace Kovboj“.

Konečně sedět na koni zcela uvolněni a s dobrým pocitem? Cvičení na lepší jezditelnost od Yvonne Gutsche vás k tomuto cíli přiblíží.