Pravidla pro úspěšný výcvik klidného zvládání strašáků

1. Člověk se vždy nachází na té straně koně, kde je strašák.
2. Vždy ponechte koni únikovou cestu.
3. Nepracujte dlouho. Koně ztrácí koncentraci maximálně po dvaceti minutách – to je čas na odpočinek a odchod do výběhu nebo na pastvinu, kde může zpracovat, co se naučil, a odbourat stres.
4. Vždy začněte jedním strašákem, pak postupně přidávejte další.

Využít mrtvý úhel

Užitek z pytle na odpadky: „Tím mohu simulovat například třepetající se deku na hřbetě nebo převlékání bundy v sedle,“ říká trenérka.

Yvonne Gutsche drží zmuchlaný pytel před sebou a jde s klisnou Chex Me krokem. „Chex Me je nyní v řízené pozici, kdy jde dopředu a učí se, že všechny strašidelné věci před ní ustupují, a má pocit, že tyto rušivé podněty dokáže ovládat,“ vysvětluje 41letá Yvonne. Když to jde dobře, trenérka se otočí, couvne a nechá pytel mezi ní a klisnou.

Při prvním kroku Yvonne Gutsche drží zmačkaný pytel před sebou

Koně můžete igelitem hladit, až když je tak uvolněný jako Chex Me. Yvonne zastaví a hladí ji zmuchlaným pytlem po levé pleci. „Tahle část těla je u většiny koní nejvhodnější,“ poznamená svou zkušenost. Aby Chex Me nepřetěžovala, pytel na pár vteřin zase odejme a nechá klisnu uvolnit se snížením hlavy (viz minulý díl).

... pak ustoupí a přitom jím přejíždí klisně po pleci.

„Když jde vše dobře z obou stran, začnu pracovat na citlivějších částech těla,“ pokračuje Gutsche. To je krk, hřbet, záď a končetiny. Tip pro vás: mějte pytel vždy jen na jedné straně koně a nepřejíždějte s ním přes hřbet. „Z pohledu koně by to náhle uviděl druhým okem, mohl by se leknout a v nejhorším případě na vás uskočit.“

„Jestliže je kůň v klidu, můžeme to ztížit tím, že ho naplníme vzduchem a hladíme ho tím,“ radí Gutsche. Začněte opět na pleci koně.

Když se pytel nafoukne, je strašidelnější. Chex Me jej akceptovala i v místě, kde na něj nevidí.

Nečekaní strašáci

Když se z ničeho nic něco přikutálí nebo něco přiletí. „Můj kamarád se náhle ocitl s koněm uprostřed stáda srnek, které vyskočily z lesa,“ vypráví Yvonne. „Kůň zpanikařil, vzepjal se a převrátil. Když jsem se to dozvěděla, přemýšlela jsem, jak se dá na takovou situaci cíleně připravit a nakonec jsem vymyslela cvičení s balóny.“

Funguje to takhle: Yvonne Gutsche kutálí gymnastický míč po jízdárně a Nugget ji následuje na vodítku. „Seznámení s nečekanými strašáky funguje nejprve stejně jako u cvičení s pytlem na odpadky: nejprve míč kutálíme před člověkem, pak mezi člověkem a koněm,“ vysvětluje, „koni bychom měli vštípit, že míč není nic špatného.“

Yvonne Gutsche kutálí gymnastický míč po jízdárně a Nugget ji následuje na vodítku.

„Když jde vše dobře, cvičení ztížíme,“ pokračuje trenérka a vezme si na pomoc dva pomocníky, kteří se postaví za ohradu. Pak k nim vede podél hrazení Nugget. Důležité: „Jdu z té strany, kde je strašák, aby mě kůň nemohl zranit, kdyby se lekl a uskočil do strany.“

Jeden z pomocníků náhle vhodí míč do jízdárny několik metrů před Nugget. Klisna je trochu napjatá, ale neprchá. Když se to daří i při několika dalších pokusech, Yvonne požádá pomocníky, aby míče hodili do výše koně. „Dávejte pozor, abyste netrefili koně do hlavy,“ požádá je. Jestliže kůň zůstává v klidu, mohou míče házet za něj.

Nakonec se to dá trénovat i v sedle – jako Yvonne s Bailey.

S cyklisty v pohodě

Většina koní se cyklistů lekne. „Zvláště v případě, že se přiřítí zezadu a pak koně předjedou,“ říká Yvonne.

Nejprve požádejte pomocníka, aby prostě jezdil na kole okolo koně. „Tak si Chex Me zvykne na cyklisty a na zvuky,“ informuje trenérka. Pak Yvonne cyklisty následuje. „Chex Me je v pobízené pozici a zjišťuje, že před ní všechny strašáky uhnou,“ vysvětluje Gutsche.

„A teď, prosím, jeďte proti nám a projeďte kolem nás,“ volá na pomocníky. „Často je to pro koně zpočátku jednodušší.“ Když je Nugget v klidu, pak může cyklista jet zezadu a míjet ji. Přitom pomůže koně v týle přistavět tak, aby kůň cyklistu viděl a mohl se soustředit na jezdce.

Přes všechny povrchy

Nejen, že plachta šustí, ale koně také nevědí, co je pod ní. Navíc zaměstná zrak koně, protože je pro něj obtížné přepínat ze světlé (povrch jízdárny) na tmavohnědou plochu. „Ale s podobnými věcmi se setkáváte běžně, třeba když do haly prosvitne slunce,“ vysvětluje Gutsche.

„Aby byl kůň pohodovější a odvážnější, ráda používám princip přibližování a couvání,“ vysvětluje trenérka a vede mladou quarter horse klisnu k plachtě ležící na zemi (přiblížení). Jde jen tam, kam kůň pohyb vpřed nabízí. Před plachtou ji zastaví. Nugget je celá napjatá. „To je perfektní časový bod pro couvání,“ radí trenérka a nechá klisnu několik kroků rovně odcouvat. „Tento princip koni říká, že si s touto situací nedělám žádné starosti a mám ji pod kontrolou. Kromě toho se tím vyhnu eskalaci její reakce. Kůň se učí krok za krokem zvládat nové výzvy s důvěrou.“

Trenérka nechá klisnu několik kroků rovně odcouvat.

Při dalším přiblížení Yvonne požádá klisnu, aby plachtu přešla. Klisna se ji však pokouší obejít.

Klisna se ji však pokouší obejít.

Trenérka poklepe klisnu tušírkou na vnější straně, aby zaujala výchozí pozici. „Dovolím koni přejít plachtu jen rovně,“ říká Gutsche. „To mi ulehčí jiné situace jako nakládání, protože kůň se od začátku učí neobcházet nepříjemný objekt zleva nebo zprava.“ Korektura byla účinná. Už při druhém pokusu přechází Nugget plachtu v klidu. „Perfektní,“ pochválí ji trenérka.

Už při druhém pokusu přechází Nugget plachtu v klidu.

Yvonne Gutsche je známá z akčních show. Specialistka na bezpečné ježdění pracuje napříč jezdeckými styly a vede tréninkové centrum Double Divide v Bad Wimpfen/Baden-Württemberg.

Tento článek obsahuje originální materiály z německého časopisu CAVALLO vydávaného společností Motor Presse Stuttgart GmbH & Co.KG.