Symbolický šek ve výši 758 058 korun předal dnes odpoledne ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál manželům Svačinovým, zakladatelům jihočeské rezervace divokých koní Meandry Lužnice. Výtěžek veřejné sbírky je určený na zmírnění následků ničivé povodně, která v září zaplavila celou rezervaci.

V Podyjí brzy vznikne další pastvina exmoorských koní. Nové útočiště najdou koně nedaleko Havraníků na ploše přibližně 100 ha převážně lesnatého terénu. V Podyjí tak budou celkem tři pastviny – první dvě byly založeny v roce 2018 právě u Havraníků a také na bývalé střelnici u Mašovic.

Katastrofální povodně, které postihly Českou republiku, zasáhly také rezervaci velkých kopytníků na březích řeky Lužnice. Rozvodněný tok zaplavil celou rezervaci divokých koní, která se nachází na jejích březích nedaleko obce Majdalena.

Významného ocenění se dostalo milovické rezervaci velkých kopytníků. Vědecká rada ji vybrala mezi deset nejlepších projektů v České republice z oblasti udržitelnosti. Díky tomu se představí na letošním ročníku konference o udržitelnosti Czech and Slovak Sustainability Summit, která se uskuteční 25. dubna v Praze.

Klíčový dokument, který pomůže výrazně zlepšit ochranu přírody v České republice, certifikovalo ministerstvo životného prostředí. Aktualizovaná Metodika přirozené pastvy velkých býložravců poskytuje návod k přírodě blízké a finančně efektivní ochraně velkých krajinných celků.

Česká společnost ornitologická (ČSO), která spravuje ptačí park Mnišské louky u České Lípy, vypustila v dané lokalitě malé stádo dospělých klisen exmoorských pony. ČSO tak zavedlo pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků.

Stav krajiny České republiky je dlouhodobě neutěšený a seznamy ohrožených druhů naší flóry a fauny nabízejí mimořádně smutnou statistiku. Ne vše můžeme my sami teď hned změnit. Něco málo ale ano. I malý posun v managementu našich výběhů a pastvin totiž může naší přírodě významně pomoci. Stačí třeba i trochu jiný úhel pohledu na nedopasky. Právě ty totiž mají potenciál zvýšit biodiverzitu lokalit.

V uplynulých týdnech rezonovala médii a jezdeckou komunitou emotivní sdělení o dění v pastevní rezervaci Milovice. Tento text je snahou vnést do diskuze chybějící informace, bez nichž je těžké se v tématu zorientovat.

Ptačí park Josefovské louky je od roku 2018 domovem nejen mnoha druhů lučních a mokřadních druhů ptáků, ale i několika zástupců plemene exmoor pony. Koně zde částečně nahradili doposud využívanou těžkou techniku a pomáhají udržovat vhodné prostředí. A jak se zde divokým koním daří? Zjistěte sami! Pro všechny hipology skvělý tip na výlet!

Minule jsme nakoukli pod krovky koprofágních brouků a jejich veledůležité úloze při odstraňování trusu z pastvin. Dalšími dříči pod kopyty našich koní jsou žížaly.

Od května 2018 spásají Havranické vřesoviště a Mašovickou střelnici Národního parku Podyjí dvě stáda poníků plemene exmoor pony. Jak se jim daří? Mění pastva velkých kopytníků druhovou diverzitu těchto chráněných biotopů?

Mít živou pastvinu neznamená jenom hemžení pasoucích se koní. Znamená to mít bohaté hemžení také pod jejich kopyty, a to nejen na povrchu, ale i pod ním. Od malých larviček, choulících se na konci vyhloubených tunýlků v hnízdních komůrkách, až po pořádné kousky, někdy i v překvapivě nádherných barvách. Ano, řeč je o koprofágních broucích.