Koprofágní (trus rozkládající – copros značí výkal a phagein jíst) brouci jsou velice významnou součástí našich pastvin, na kterých zajišťují vícero ekosystémových služeb. V první řadě se starají o odbourání trusu, čímž ho předpřipraví dalším dekompozitorům (žížalám, houbám, bakteriím). Současně obohacují půdu o organickou složku, patří tedy mezi významné tvůrce humusu, který i v suchých etapách roku zadržuje v půdním profilu vodu. Zároveň je tak v půdě vázán i uhlík. Zatahováním částí trusu pod povrch jsou živiny lépe zpřístupněny kořenovému systému vegetace a půda je snadněji provzdušněna. V neposlední řadě, a to koňáky hodně zajímá, koprofágní brouci zcela přirozeně snižují parazitární nálož výkalů.

Trus býložravců je bohatým zdrojem potravy i úkrytem pro brouky a mnohý létavý hmyz. Trusem se živící organismy potřebují k přežití živočišný odpad, na oplátku se starají o jeho rozklad. Bez nich by se svět utopil v exkrementech… Na foto Palaeonthophagus lemur.

Koprofágní brouci se dělí na:

Štolaře – pod trusem doslova tunelují, aby si vyhloubenými štolami do útrob zeminy zatáhli ke hnízdním komůrkám čerstvý trus pro své larvy.

Obývače – jejich larvy i dospělci žijí přímo v hromádce trusu, případně na hranici mezi zeminou a trusem.

Váleče – z kousků trusu si uválejí kuličku, kterou dopraví do vyhloubených tunýlků dál od zdroje.

Kleptoparazity – kradou trus ostatním skupinám koprofágních brouků, a to buď během přesunu trusu, nebo prohrabáváním se do hnízdních komůrek.

Pro všechny druhy koprofágů je trus na pastvinách životně důležitý. Bez dostatku trusu nemohou tito brouci uživit sebe, vykrmit mladé, někteří bez hromádky trusu nenaleznou dokonce ani domov.

Bohužel naše republika několik desetiletí čelila úbytku pastevních ploch. Postupné snižování počtů pasených hospodářských zvířat drasticky zasáhlo do života hmyzu vázaného na agroekosystémy. Koprofágní brouci jsou jednou z nejpostiženějších skupin, na které změny v hospodaření dolehly nejdrastičtěji. Úbytek pastvin postihl celou republiku, místy dokonce natolik, že v určitých oblastech některé koprofágní druhy úplně vymizely.

Odstraňování odpadních produktů je jedním z nejdůležitějších dějů na této planetě. Příroda si samozřejmě ví rady – jen jí to nesmíme kazit… Na foto Sisyphus schaefferi.

V současné době se naštěstí pastevní pozemky zase pomaličku postupně obnovují, ale díky plošnému používání odčervovacích přípravků se stavy trus rozkládajících brouků stále nijak výrazněji nezvedají. Jejich citlivost na způsob hospodaření je natolik zásadní, že jsou počty koprofágů v konkrétní pastvině velmi dobře použitelné coby lakmusový papírek zdraví sledované plochy.

Aktivní rezidua antiparazitik na bázi makrocyklických laktonů (především například ivermectinu) v trusu koní, vylučovaná po dobu několika týdnů po aplikaci odčervovacího přípravku, negativně ovlivňují koprofágní hmyz – dochází k nedokončenému vývoji larev, narušují senzoriku a motoriku dospělců. (Lumaret a kol., 2012)

Nezoufejte ale, jako majitelé koní můžete udělat dost pro regeneraci koprofágních společenstev. Nebojím se říci, že pomoc uklízecím četám je nejen v moci, ale že je přímo povinností majitelů koní přírodě na tomto poli pomocnou ruku podat.

Jak na to?

Hlídejte si dobrou kondici pastvin

Koprofágním broukům našeho zeměpisného pásma se daří ve vlhčím mikroklimatu, než jaké jim poskytuje hliněný výběh. Potřebují specifické prostředí travního a bylinného porostu, které drží vlhkost a kde teplota nekolísá tak prudce, jako na holých plochách. V tomto světle je nanejvýš rozumné odlehčovat v náročném období travnímu drnu stažením koní na část dne k senu do základního výběhu nebo na treky, aby porost dostával šanci i pod kopyty početnějšího stáda, které tak rádo mění pastvinu na hliněnou poušť. Odpočinek (s ohledem na výkyvy počasí) je pro kvalitní regeneraci travních nadzemních porostů i jejich kořenového systému klíčový. Přespříliš utužená půda nejenže zpomaluje prorůstání kořenů do hloubky i šířky, ale ztěžuje život i broukům hovniválům. Těžce utužené půdy mohou hroty na hrabavých nohách brouků přespříliš opotřebit, v důsledku čehož je omezena jejich schopnost tunelovat, mnohdy i hynou. Kompostování, mulčování a přídělová pastva jen na část dne, podle počtu koní a počasí, velmi významně pomáhá k rozvolnění půdního profilu horních vrstev.

Koprofágní brouci přispívají k mizení trusu, přímo nebo nepřímo připravují substrát pro další dekompozitory, především kroužkovce. (Holter, 1979).

Významně urychlují proces působení počasí na úplné rozložení trusu. (Lumaret & Kadiri 1995).

Nevyhladovte hovnivály

Aby koprofágní brouci prosperovali, potřebují dostatek čerstvého trusu. Neodstraňujte všechny koblížky, nechávejte část nejčerstvější produkce na pastvinách. Trus sbírejte až ve fázi zavadání, kdy začíná zasychat. Sbírejte hromádky staré tři až čtyři dny staré, čerstvé nechte ležet. Ještě lepší je, z pohledu čistě pro-koprofágního a s ohledem na druhy obývačů, pastviny průběžně nesbírat, ale nárazově převláčet až těsně před zámrazem na konci podzimu. Bohužel tato strategie nevyhovuje v teplejších lokalitách zdraví koní – mrazy nesníží část parazitální nálože pastviny (vajíčkům nevadí mráz jako takový, ale vysychání, kterému mráz napomáhá). Také tam, kde je oplůtků málo a stádo se musí na přepasené a znovu obrostlé plochy vracet ještě před zimou, není čistě pro-koprofágní strategie péče o pastviny koňsky udržitelná. Rozvláčením si totiž infekční stádia parazitů roznášíte po celé pastvině. Taková plocha zvyšuje infekční tlak na stádo a v konečném důsledku budete muset častěji odčervovat. Což ale povede k vymírání koprofágních populací na pozemku. Trochu začarovaný kruh, že?

Afričtí hovniválové nevyužívají svoji hnojnou kuličku pouze jako zdroj potravy, ale v jejím stínu nalézají i útočiště před vedrem.

Odčervujte s rozmyslem

Abyste se začarovanému kruhu pokud možno vyhnuli, směřujte plošné odčervení stáda na předjaří, dokud aktivita koprofágů ještě nezačíná, a pak na konec roku, kdy je už v útlumu. Po odčervení nechte stádo alespoň čtyři dny na základních výbězích, lépe týden až čtrnáct dní. Pokud nemáte základní zpevněnou/hliněnou plochu, můžete si vytvořit pro tato období trek kolem pastviny, kdy koním obětujete okruh široký čtyři až sedm metrů (podle velikosti stáda), na který stádo odstavíte vždy po odčervení, ale i v blátivém období – pošetřením hlavních pastvin podpoříte nejen růst zdravé trávy, ale i bohatost koprofágních společenstev.

Na obnovu travního porostu mají největší vliv tunelující druhy.

Starejte se o ozelenění hranic koňských výběhů

Zdraví koní je vrcholný zájem. Abyste koně zdravé měli, potřebujete je držet na zdravých plochách. Aby mohli žít na zdravých plochách, musíte do okruhu našeho vzdělání a zájmů zahrnout kapku víc než jen koně samotné. Musíte se naučit hospodařit s pozemky tak, aby  po vašich koních nezůstávala poušť. Koprofágní brouci potřebují travní porost, holé vydupané plochy jsou v teplých měsících příliš suché, neudrží si patřičnou vlhkost, nutnou pro vývoj nových generací. Pokud nedisponujete pastvinami, ale pouze hliněnými výběhy, snažte se ozelenit jejich přímé sousedství a použít i kusy starého dřeva a větší kameny, kde mohou brouci nalézt úkryt. Travní a keřové pásy kolem hrazení a zelené ostrůvky přímo ve výbězích poskytují životní prostor nejen ptactvu a motýlům, krásným a viditelným obyvatelům zeleně, ale i méně viditelným pracantům, koprofágním broukům. Čím víc osázení vpašujete do koňské blízkosti, tím zdravější bude půda, na které koně žijí. A tím zdravější budou i koně samotní.

Rapidní dekompozicí jsou koprofágní brouci schopni odstranit potravní zdroj ostatnímu koprofágnímu hmyzu, což ovlivňuje především koprofágní larvy much, kterým znemožňují dokončit larvální vývoj. (Edwards & Aschenborn 1987; Doube et al. 1988).

Podporujte přirozenost a různorodost

Ochrana přirozeného prostředí je důležitá pro udržení zdravých podmínek pro všechny živočišné druhy v daném ekosystému, včetně koprofágních brouků. Udržování keřů a stromů, tůní, meandrů, skalnatých oblastí, remízků a dalších prvků nenarušené krajiny je zároveň podpora biodiverzity. A právě to (podpora krajinných prvků, rostlinných společenstev) může vést k žádanému zvýšení počtu koprofágních brouků.

Aphodius rufus

Kdybyste měli rentgenové oči, kterými byste viděli do útrob pastvin, nalezli byste celou zoologickou zahradu přímo pod kopyty koní, nadupanou přepestrým množstvím druhů, od těch nejmenších pidi organismů až po takové mamutí exempláře, jako jsou například žížaly. A právě o nich si povíme příště.

Zdroje:

https://www.researchgate.net/publication/

354330963_Koprofagni_vrubounoviti_Scarabaeidae_a_chrobakoviti_Geotrupidae_brouci_na_vybranych_lokalitach_Sumavy_a_jejich_odpoved_na_aplikaci_antiparazitik_u_hospodarskych_zvirat_II

https://www.entu.cas.cz/novinky/novinka/6154-dlouhodoby-pokles-funkcnosti-a-druhove-bohatosti-efekt-uzivani-ivermektinu-na-spolecenstva-koprofagnich-brouku/