Dub (Quercus) je rod rostlin z čeledi bukovité. Jedná se o druhově nejbohatší rod stromů severní polokoule a jen v Evropě je původních okolo 23 taxonů dubů, přičemž většina z nich roste ve Středomoří. V České republice je půdních několik jeho druhů. Nejběžněji se zde vyskytuje dub letní (Quercus robur), lidově nazývaný křemelák, a dub zimní (Quercus petraea, syn. Q. sessilis, Q. sessiliflora) neboli drnák. Primárním vegetačním pásmem výskytu dubů jsou nížiny a pahorkatiny, tedy oblasti s vyšší teplotou a nižšími úhrny srážek. Proto se dalšími druhy dubů obvykle setkáváme jen v nejteplejších oblastech republiky. Jde o dub pýřitý čili šípák (Quercus pubescens), dub cer neboli dub slovenský (Quercus cerris), který roste na jižní Moravě, a vzácně i o dub balkánský neboli uherský (Quercus frainetto). Na našem území se objevují ještě dva druhy blízce příbuzné dubu zimnímu, a to dub žlutavý (Quercus dalechampii) a dub mnohoplodý (Quercus polycarpa). Velmi vzácný je u nás výskyt dubu jadranského (Quercus virgiliana) a dubu sivozeleného (Quercus pedunculiflora). Setkat se ovšem můžeme také s introdukovanými druhy dubů, přičemž nejčastěji se jedná o severoamerický dub červený (Quercus rubra), který se u nás v některých lokalitách šíří až invazivně.

Přirozené zastoupení dubu v lesích na území České republiky by mělo být okolo 19,5 %, v důsledku přeměn nížinných doubrav na zemědělskou půdu je ale jeho zastoupení výrazně nižší: Národní inventarizace lesů za období 2011–2015 udává údaj 7,8 %. Dnes je krajináři a ekology doporučováno zvyšování podílu dubů, protože se jedná o klimaticky i biologicky odolnou dřevinu s velkou druhovou a genetickou diverzitou, která se dobře vyrovnává i s častými epizodami sucha. Zavrhnout duby tedy nemůžeme, jen musíme dobře znát s nimi související rizika.

Lidové léčitelství

V lidovém léčitelství se po staletí používá kůra z mladých stromů. Vnitřně se odvar z dubové kůry užívá při zánětech trávicího ústrojí, v této souvislosti jeho popularita ale klesá. Nejvíce ceněné jsou desinfekční a stahující účinky odvarů z kůry pro vnější použití. Odvar z kůry má totiž významné protizánětlivé a regenerativní účinky a používá se kupříkladu k léčbě špatně se hojících, mokvajících ran a ekzémů, hemoroidů, bércových vředů, proleženin, křečových žil, popálenin a omrzlin nebo také k potlačení plísní na nohou. Jako kloktadlo je odvar z dubové kůry vhodný při paradontóze, uplatnění ale nachází i v léčbě všech infekcí v dutině ústní. Široké uplatnění tedy dub může najít i v našich stájích. Jen pozor, pokud stojí v blízkosti našich koní a ti jsou bez dozoru. Sami si totiž dubovou kůru rozhodně dávkovat nemohou.

Recept na odvar k vnější aplikaci (nehojící se, mokvající rány): 2 polévkové lžíce dubové kůry zalijeme 250 ml studené vody, přivedeme do varu a 10 minut povaříme, následně scedíme – používáme k omývání postižených míst, nebo na obklady. /pro přípravu odvaru ke kloktání snížíme dávku kůry na 1 polévkovou lžíci do 250 ml vody, pro čaj na 1 čajovou lžičku do 200 ml vody/

Pokud chceme využít dubovou kůru k léčbě špatně se hojících ran, doporučit lze také tinkturu z dubové kůry – takzvané dubové kapky. Jejich příprava není náročná. Sušenou dubovou kůru (mladou) zalijeme čistým – alespoň 42% alkoholem, a to v poměru 1 díl kůry na 5 dílů alkoholu a necháme směs tři týdny louhovat. Následně scedíme. Používáme všude tam, kde je třeba stahovat rány a bránit rozvoji infekce.

Koně a duby

Duby nejsou vůči koním přátelské. Toxická je pro koně celá rostlina. Toxicita dubů je založena na působení tříslovin – taninů (sekundární metabolity rostlin patřící do skupiny polyfenolických látek) a jejich metabolitů. Významný je obsah kyseliny digallové. Ta je bakteriální fermentací ve střevě metabolizována na kyselinu gallovou a pyrogallol, které se dále vstřebávají do krevního oběhu. Obsah tříslovin v rostlině kolísá jak v průběhu roku, tak i dne, nižší teploty vedou k vyššímu obsahu taninů. Výzkumy rovněž naznačují, že obsah taninů ovlivňuje aktuální klima – v některých letech může být obsah taninů v rostlině vyšší než v jiných.

Nebezpečné třísloviny

Nejčastěji jsou otravami dubem postiženi přežvýkavci (skot, ovce), toxický je dub ale i pro koně. Zajímavé je, že proteiny obsažené ve slinách prasat se na tyto třísloviny vážou, čímž neutralizují jejich toxický účinek. Pro prasata jsou tedy plody dubu bezpečné. K intoxikacím dochází u koní nejčastěji na jaře, kdy je v pupenech a také mladých listech obsaženo nejvíce taninů, a na podzim, kdy dozrávají žaludy a není dostatek travního porostu. Jsou koně, kteří si žaludů v podstatě nevšímají, takoví ale rozhodně nejsou všichni. Někteří koně žaludy preferují a sami je aktivně vyhledávají, a to přestože jsou hořké. Nevěřte tedy povídačkám o tom, že koně dobře vědí, čemu se mají vyhnout! Opatrnost je na místě i při procházkách se psy! Štěně nebo hravý pes může snadno žalud spolknout. A i psům (čím menší pes, tím vyšší riziko) hrozí otrava. Třísloviny obsažené v dubu vyvolají zvracení, letargii, průjmy a hrozí poškození jater a ledvin.

Pozor! Tanin (gallotanin – hydrolyzovatelný tanin) se nachází v žaludech, kůře a listech dubů, a přestože se hladina taninu u různých druhů dubů liší, je nezbytné zabránit koním v konzumaci jakéhokoliv množství jakékoliv části rostliny. Nebezpečná dávka není přesně známa a zdá se, že koně jsou na obsah těchto tříslovin různě citliví. Uvádí se, že pro koně průměrné hmotnosti by mohla být smrtelná dávka 3,2 kilogramu žaludů. Někteří jedinci ale netolerují ani významně menší množství v dubu obsažených tříslovin a zdá se také, že v některých letech může být koncentrace taninů v plodech rostliny tak vysoká, že nebezpečná dávka může být ve výsledku mnohonásobně nižší. Přesná data ale ještě k dispozici nemáme. Mimořádně pozor je třeba dávat v souvislosti s nezralými žaludy. V nich je obsah tříslovin velmi vysoký vždy.

Intoxikace tříslovinami obsaženými v dubech

Požití částí rostliny a plodů dubu je u koní spojováno s akutním parenchymatózním renálním selháním (akutní tubulární nekróza) a s akutním zánětem GI traktu – poškození sliznice trávicího traktu, které vede k průjmu a kolikám. Objevuje se edém tlustého a tenkého střeva a céka, difuzní nekrohemoragická a ulcerózní tyflokolitida a enteritida. V důsledku toxického poškození tubulárních buněk – které způsobuje v žaludech obsažená kyselina digallová, gallová a pyrogallol – dochází k nefróze, k přímému poškození až nekróze parenchymu ledvin. To vede k poklesu denní diurézy (produkce moči). Dojít může až k úplnému zastavení produkce moči (anurie), objevuje se takzvaný uremický syndrom (starší název uremie), jehož důsledkem je hromadění dusíkatých látek v organismu a porucha vodní a elektrolytové rovnováhy (dysbalance elektrolytů). Dochází k hemolýze – rozpadu červených krvinek, který provází uvolnění krevního barviva — hemoglobinu a vzniku podkožních krvácenin a hematomů.

Typ a závažnost klinických příznaků závisí na množství požitého taninu a délce trvání otravy. Může trvat pět až sedm dní, než se objeví klinické příznaky otravy, jindy je její manifestace velmi rychlá. Mezi příznaky otravy patří celková skleslost – apatie, zeslabení zájmů a reakcí vůči vjemům, nechutenství, úbytek hmotnosti, špatná nebo hrubá srst, žíznivost, vředy v dutině ústní, časté močení, moč s příměsí krve, zácpa s tvrdými, tmavými výkaly nebo naopak krvavý průjem, edém břicha a nohou. Může se objevit nadměrné slinění, pomalý nebo nepravidelný srdeční tep, zvýšená teplota, bledé sliznice a výtok z očí.

Při akutní otravě se objevují výrazné kolikové bolesti, které může provázet výrazná peristaltika, kůň opakovaně kálí, přičemž odchází jen malé množství stolice nebo hlenu s krví (tenezmus). Objevit se může zácpa nebo naopak průjem s příměsí krve. Může dojít k rozvoji hypovolemického šoku v důsledku přestupu tekutiny do tělních dutin.

Fotografie znázorňující: a) střední až výrazný mezenterický edém; b) difuzně nekrotická a hemoragická sliznice tlustého střeva. Měřítko = 10 cm.

Léčba intoxikace těmito tříslovinami není známa. Terapie je proto pouze symptomatická a spočívá v podpůrné infuzní terapii (korekce hypovolemie, dehydratace a acidobazické rovnováhy). Vhodné je perorální podávání laxativ, aby se zabránilo dalšímu poškození zažívacího traktu. Pokud existuje podezření na otravu tříslovinami dubu, je důležité okamžitě zabránit další konzumaci částí rostliny nebo žaludů. Rychlé zahájení infuzní terapie může pomoci zmírnit důsledky otravy a zabránit selhání ledvin. Nečekejte tedy a volejte při podezření na otravu dubem veterinárního lékaře ihned.

Prevence intoxikace tříslovinami obsaženými v dubu a hypoglycinem A

Pokud paseme koně na pastvinách, kde rostou duby, měli bychom rostliny oplotit tak, aby je koně nemohli okusovat. Pokud mohou zralé žaludy napadat do výběhů, měli bychom koně před jejich dozráním přemístit a plody mechanicky odstranit. Pozor na silný vítr, ten může srazit ze stromů velké množství plodů v krátkém čase nebo i velmi toxické nezralé žaludy. Určitou prevencí je také dostatek objemového krmiva v průběhu celé pastevní sezóny. Ukazuje se, že nebezpečí mohou představovat i nádoby na vodu, v nichž se louhuje větší množství dubového listí nebo žaludů. Zpozornit je nutné opět především na jaře, kdy je obsah tříslovin v listech rostliny vysoký.

Připomenout musíme v této souvislosti i javory. Ty jsou spojovány s atypickou myopatií koní, která je důsledkem intoxikace hypoglycinem A obsaženým především v nažkách a semenáčcích javoru klen (Acer pseudoplatanus). Atypická myopatie (AM) – intoxikace hypoglycinem A obsaženým v nažkách a semenáčcích javoru klen – je akutní onemocnění postihující kosterní i srdeční svalovinu. Po pozření nažek s hypoglycinem A dojde k jeho metabolizaci na kyselinu metylencyklopropyloctovou (MCPA), která postihne metabolismus lipidů ve svalových buňkách. Přesný mechanismus poškození není znám, ale je pravděpodobné, že hromaděním nezpracovaných lipidů a energetickou deprivací dojde k masivnímu rozpadu svalových buněk. Nástup AM může být velmi rychlý (6–12 hodin). Prognóza je často špatná s úmrtností kolem 56–61 %.

 Mezi příznaky intoxikace hypoglycinem A patří:

• Svalová ztuhlost
• Svalový třes
• Pocení
• Vysoká tepová frekvence
• Apatie, zeslabení zájmů a reakcí vůči vjemům, postoj s nízko svěšenou hlavou
• Hnědá nebo tmavě červená moč
• Slabost, potíže s chůzí nebo neochota chodit a/nebo neschopnost stát
• Potíže s dýcháním

Příznivé klimatické podmínky letošního léta by mohly mít vliv na obsah tříslovin v žaludech i obsah hypoglycinu A, obsaženého v nažkách javoru klen (Acer pseudoplatanus) – riziko bychom proto neměli podceňovat. Ostatní druhy javoru, vyskytující se na našem území, jsou považovány za netoxické.

Rizikové faktory

• Některý z druhů dubu / javor klen ve výběhu či na pastvině nebo v jeho blízkosti
• Intenzivní pastva
• Podzim – období dozrávání nažek/žaludů
• Silné větry – byl popsán případ intoxikace hypoglycinem A na pastvině vzdálené 200 metrů od nejbližšího javoru. Nažky mohou doletět poměrně daleko. Totéž se, v menší míře, týká i dubu. Větve s plody mohou být zaváty daleko od stromů, hrozí i pád stromů (či jejich částí) do výběhu.

Snížení rizika

• Průběžně odstraňujeme nažky, semenáčky/žaludy z pastvin – mechanicky (hrábě) nebo za pomoci ručního fukaru
• Ohradíme rizikové oblasti
• Přesun koní na jinou, bezpečnější lokalitu – pastvinu, v jejíž blízkosti uvedené druhy stromů nerostou
• Zajistíme dostatek objemového krmiva
• Pokud není jiná možnost, omezíme dobu pobytu na rizikových pastvinách na <6 hodin denně

Použité zdroje:

• Bednářová, Jaroslava. Herbář aneb Stromy a keře. 2019, Fortuna Libri
• Katalog datových informací, Výstupy Národní inventarizace lesů v ČR
• Smith, S., R.J. Naylor, E.J. Knowles, T.S. Mair, S.D. Cahalan, D. Fews, and B. Dunkel. 2015. Suspected acorn toxicity in nine horses. Equine Veterinary Journal. 47(5):568-572.
• Fatal acorn poisoning in a horse: pathologic findings and diagnostic considerations. Anderson GA, Mount ME, Vrins AA, Ziemer EL. J Am Vet Med Assoc. 1983 May 15;182(10):1105-10. PMID: 6863124
• Smith, B.P. (2009) Oak (acorn) toxicosis. In: Large Animal Internal Medicine, 4th edn., Ed: B.P. Smith, Elsevier, St Louis. p 874.
• Nejčastější otravy koní rostlinami na území České republiky. Projekt IVA VETUNI 2021. MVDr. Tereza Novotná; Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc.; MVDr. Petr Jahn, CSc.