Osmidenní hříbě muselo být utraceno po požití toxinů z javoru klen v mléce matky
Osmidenní hříbě a jeho matka, kteří žili na pastvině v jihozápadním Německu, vykazovali příznaky „slabosti a deprese“ a diagnostické testy odhalily, že oba požili toxiny, které způsobují atypickou myopatii. Dr. Johannes Sander z laboratoře Screening-Labor Hannover v německém Ronnenbergu uvedl, že i o dva dny později vzorky mateřského mléka stále obsahovaly stopy toxinů, což naznačuje, že je hříbě přijalo sáním. Hříbě bohužel muselo být utraceno. Jde o druhý zdokumentovaný případ onemocnění novorozeného hříběte atypickou myopatií a první případ, kdy je toto onemocnění spojováno s toxiny přenášenými mlékem klisny.
Článek byl publikován 11. června 2021 v The Horse.com, autorkou je Christa Lesté-Lasserre, MA.
Pastevní myopatie a semena javoru
Atypická myopatie, známá také jako pastevní myopatie, je způsobena hypoglycinem A (HGA) a methylenecyclopropylglycinem (MCPG), dvěma toxickými aminokyselinami, které se nacházejí v semenech některých stromů javoru klen (acer pseudoplatanus) a javoru jasnolistého (acer nengundo). Jejich požití je často smrtelné.
Sander a jeho spolupracovníci analyzovali vzorek mléka klisny dva dny poté, co u ní byla diagnostikována atypická myopatie. Stav hříběte byl bohužel natolik vážný, že se veterináři rozhodli pro eutanazii. Klisna se po léčbě uzdravila. Přestože HGA metabolizuje rychle – což znamená, že je obtížnější ho ve vzorcích vystopovat – vědci zjistili dostatečné množství této látky i dva dny poté, co klisna přestala javorová semena konzumovat, což vzbuzuje obavy.
Dále byly rovněž zjištěny detekovatelné hladiny HGA a MCPG v jednom ze šesti vzorků kobylího mléka, které chovatelé prodávali zmrazené pro lidskou spotřebu. Toto mléko se vyrábí ze směsi mléka od několika klisen, takže je pravděpodobné, že toxiny byly zředěny. Jejich přítomnost nicméně vyvolává obavy a naznačuje, že by bylo vhodné mléko od klisen – i od jiných savců – před prodejem otestovat na HGA/MCPG.
„Toxiny z javoru klenu jsou nejprve krátce po požití rychle metabolizovány, ale jak se snižuje jejich koncentrace, snižuje se i tato rychlost,“ popsal Sander. „Po požití vyšší dávky může být nerozložený toxin stále detekovatelný i po 24 nebo 48 hodinách. Rozklad, který probíhá delší dobu, znamená, že opakované požití vede k nahromadění toxinů. Pokud jsou určité limity překročeny, energetický metabolismus se zhroutí.“
Dodal, že je to právě bod týkající se limitů, který je potřeba mít na paměti. V nízkých dávkách jsou toxiny pro lidi i pro koně neškodné. Se zvyšující se koncentrací však roste i riziko. „Vše záleží na dávce.“
Hříbata jsou na otravy citlivější než dospělí koně
„Zjištění potvrzují, že toxiny ze semen javoru klen mohou přecházet přes mléko klisen na hříbata,“ uvedl Sanders. Ve skutečnosti k tomu může docházet častěji, než si lidé uvědomují. „Hříbata nejsou rozhodně méně citlivá než dospělí koně. Naopak, mezi oběťmi otravy javorem jsou velmi často právě mladí koně,“ dodal. Podobně si i lidští lékaři všimli, že děti jsou častěji než dospělí postiženi otravami ovocem obsahujícím HGA a MCPG, jako je například liči.
Sander rovněž upozorňuje, že otravy mladých hříbat semeny javoru klen nejsou pravděpodobně dostatečně diagnostikovány. Jedním z důvodů může být to, že klisna v takovém případě nemusí nutně vykazovat symptomy atypické myopatie.
Chovatelé pozor: Držte březí a kojící klisny dál od nebezpečných stromů
Majitelé si nemusí uvědomovat, že javor klen představuje pro jejich chovná zvířata nebezpečí, řekl Sander. „Chovatelé obvykle uvádějí, že na pastvinách, kde se vyskytují javory klen, chovají koně po mnoho let bez jakýchkoli incidentů,“ upozorňuje Sander. „Proto je nebezpečí, které představují semena nebo sazenice, často podceňováno. Riziko je tím větší, čím hůře jsou koně krmeni. Zajištění dostatečného množství doplňkového krmení tak může nebezpečí snížit.“
Bohužel majitel ani ošetřující veterinář neuvedli plemeno, věk ani jiné detaily týkající se klisny a bohužel nemohli poskytnout vzorky mléka dříve než dva dny po utracení hříběte.
O AUTORCE:
Christa Lesté-Lasserre, MA.
Christa Lesté-Lasserre se vášnivě zajímá o koně a vědu od dob, kdy jezdila na svém prvním shetlandském poníkovi v Texasu, píše o vědeckých výzkumech, které přispívají k lepšímu pochopení všech koňovitých. Po vysokoškolském studiu vědy, žurnalistiky a literatury získala magisterský titul v oboru tvůrčího psaní. Nyní žije ve Francii a jejím cílem je představit nejzajímavější aspekt vědy o koních: příběh, který vytváří. Sledujte Lesté-Lasserreovou na Twitteru @christastelas
Galerie
Kopytní abcesy: Někdy nekonečný příběh
Když vidíte koně stát o třech nohou, chcete od veterináře nebo kováře slyšet: „Je to absces“. Z dobrého důvodu. Většina abscesů se totiž sama…
„Bioléčba“ zánětlivých onemocnění koní
Jedním z charakteristických znaků mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) je schopnost měnit se na různé typy. Méně známé jsou však jejich silné…