Koncem loňského roku jsem byla chovatelskou organizací British Connemara Pony Society (BCPS) vybrána a obdržela jsem grant „Pat Parker`s Legacy“, což mi umožnilo jako člence BCPS prohloubit si své znalosti a zkušenosti v otázkách týkajících se chovu a využití Connemara pony. Mým cílem bylo seznámit se s průběhem a hodnocením na inspekcích hřebců a klisen a návštěva BCPS Breed Show, která je stěžejní chovatelskou akcí pořádanou BCPS. 

Že koně rádi okusují vše dřevěné, všichni dobře víme. Přemýšleli jste někdy, proč to dělají? Jestli za tím není víc než hra na „kdo rozčílí nejvíc ustajovatele“?

Hřebčín v Kladrubech nad Labem pečuje o starokladrubské koně, tedy plemeno, které je na světě přes 400 let. „Je to v současné době už jediné zachované plemeno na světě, které bylo speciálně vyšlechtěno jako ceremoniální kočárový kůň,“ přibližuje ředitel Národního hřebčína Kladruby Jiří Machek, kterému dánská královna udělila rytířský řád.

Jakmile denní teploty začnou atakovat třicítky, většina z nás se snaží přijmout taková opatření, která mají za úkol minimalizovat účinek tepelného stresu na naše koně. Jezdíme v ranních nebo večerních hodinách, snížíme objem pracovní zátěže, monitorujeme celkový příjem vody, navýšíme rozsah zastíněných ploch, měníme management ve využívání výběhů a koně co chvíli mlžíme, kropíme nebo je i zásobujeme po domácku vyrobenými koňskými zmrzlinami… Stačí to ale? A nejsou vysoké teploty přece jen trochu přeceňovaný problém?

16. července 5:15, Auburn, Kalifornie: 66. ročník legendárního závodu na 160 km přidal další napínavou kapitolu. Přestože už byl předtím stanoven náhradní srpnový termín, kdyby „mrzlo“, tentokrát pole koní vytřídilo velké horko i nešťastné pády. Jen 59 jezdců ze 131 si vysloužilo legendární přezku.

Srpen se nese ve znamení léta a alespoň jeho první polovice bývá ještě docela žhavá. Letní večery se již trošku krátí, tma připlouvá dřív a dřív. Mnozí zaregistrují, že minula rovnodennost a noci se začínají prodlužovat, dny krátit, právě až v srpnu – tehdy totiž mnoho koní pouští první dávku letních chlupů, i když sluníčko ještě peče.

S nácvikem stranové práce – kam patří cvik dovnitř plec – můžeme začít, když se náš kůň již přiměřeně dobře podélně ohýbá, nečiní mu problém plynulé a uvolněné projíždění rohů, obratů, linií i malých kruhů v dobrém kmihu a bezchybném taktu a je již schopen měkkého a funkčního přilnutí. Pokud je náš kůň v této fázi, pak bychom měli začít intenzivně pracovat na narovnání. A právě s ním nám cvik dovnitř plec – samozřejmě kromě zlepšení posunu, angažovanosti zádě, shromáždění a sebenesení – významně pomáhá. Lekce koní všech disciplín by ho proto jisto jistě vždy měly obsahovat.

Ošetření kopyt od kovářů se v uplynulých dnech dočkali všichni lichokopytníci ve vyškovském ZooParku. „Jezdí k nám jednou za dva měsíce a věnují se celkem dvanácti koním a šesti oslům. Postupují tak, že koním seříznou a ustřihnou starou odrostlou zrohovatělou část, aby následně oštípané kopyto zabrousili. Délka ošetření se liší v závislosti na plemeni a trpělivosti zvířete,“ přiblížila pracovnice zoo Michaela Malcherová.

Letos 8. července by František Lamich oslavil sté narozeniny. Celý jeho život byl nerozlučně spjat s koňmi a později také s jeho milovaným Albertovcem. Narodil se v Opavě – Kylešovicích na statku, takže zemědělství měl tak říkajíc v krvi.

Snad každý chovatel koní už někdy musel zabojovat proti hmyzu více, než jen ponecháním dlouhé hřívy a ocasu. Hmyz totiž umí být v některé roky doslova krvelačný a trápení některých zvířat se může projevovat mnohem výrazněji, než jenom zvýšenou pohybovou frekvencí.

Mnoho koní žije na území svých pastvin a výběhů zcela bez stromů, které by byly vhodné k podrbání hřbetu nebo bříška. V rámci obohacování koňského prostředí vřele doporučuji zakoupit nebo vyrobit tzv. drbadla. Ale má to i háčky...

Národní hřebčín uspořádal ve dnech 10. a 11. května 2022 výkonnostní zkoušky starokladrubských hřebců.