Kdy je tedy možné začít s cvikem dovnitř plec, ukáže citlivému jezdci/trenérovi kůň sám, jen se musíme umět dobře dívat. Trochu horší je to ale s jezdcem. Ne vše můžeme odkoukat z výukových videí a načíst, byť se budeme snažit sebevíc. Proto pokud vy sami s cvikem dovnitř plec začínáte, najděte si alespoň pro úvod instruktora, který vám vše, co v sedle činíte, zkontroluje a poradí, co a jak dál. To ale neznamená, že teorii hodíme za hlavu a počkáme si, až to do nás někdo nasype. Jestliže budete plnohodnotně vybaveni teorií a dokážete si cvik a souhrn pomůcek krok za krokem kdykoli a kdekoli vizualizovat, vaše tréninkové lekce to ve výsledku významně zhodnotí.

Proč potřebujeme učitele jezdectví?

Pokud chceme začít s cvikem dovnitř plec, nejde jen o pochopení a souslednost pomůcek. Pro začátečníka může být problém:

1. Odhadnout, zda koně dobře ohýbá – kůň reaguje na pomůcky a je schopen dobrého/adekvátního ohnutí – jde o to, zda při projíždění rohů, obratů a malých kruhů působí všechny naše pomůcky, především pak vnitřní holeň a vnější otěž, optimálně (přílišné/nedostatečné ohnutí v krku, vypadávání plece/zádi z kruhu, kůň v obratech padá/nepadá na předek a ztrácí/neztrácí přilnutí). Cvik dovnitř plec od koně mimo jiné vyžaduje, aby vnitřní zadní nohou došlapoval více ke středové linii těla – to vede k její větší angažovanosti zádi, schopnosti nést na vnitřní zadní více hmotnosti, celkové ohebnosti, a tak i stále lepšímu podsazení a shromáždění. Sed a pomůcky jezdce ale musí být prosty chyb. A to může vyžadovat zpětnou vazbu od školeného cvičitele.
2. Odhadnout správnou míru ohnutí ve cviku – pokud koně při „pokusech“ o cvik dovnitř plec příliš ohýbáme v krku, silou sestavujeme hlavu dovnitř, hrozí, že vnější plec vypadne a namísto toho, abychom docílili gymnastického přínosu cviku, dosáhneme situace, kdy plec jde ven a přínos se tedy žádný nekoná. Podstatná tedy pro nás je pozice plecí a nikoli krku nebo hlavy, což může vyžadovat zkušenost. Totéž se týká i vypadávání zádi, které rovněž nemusí být snadné v pozici začátečníka kontrolovat.
3. Odhadnout, zda se kůň i v postavení dovnitř plec pohybuje v taktu a dobrém kmihu.

Může toho zkrátka být na jednoho moc a bez dozoru se proto snadno můžeme začít obelhávat a neúmyslně tak začít s fixováním zásadních chyb.

Jak má cvik dovnitř plec vypadat?

Se cvikem dovnitř plec – nejprve v kroku, později ve shromážděném klusu – je dobré začít krátce poté, co kůň pochopí/ovládne ustupování na holeň. Pokud má s tímto cvikem kůň problém, neměli bychom se cvikem dovnitř plec ještě začínat. Platí ale také, že dlouhodobé ježdění ustupování na holeň může způsobit problémy při výcviku cviku dovnitř plec. Při cviku ustupování na holeň není požadováno žádné ohnutí nebo je kůň přistaven lehce proti směru pohybu. Cvik dovnitř plec naopak navazuje na ježdění v sestavení. Přestože tedy oba cviky patří do stranové práce, každý z nich je ve své podstatě úplně jiný a s cvikem dovnitř plec proto začínáme prakticky ihned poté, co jsme ovládli cvik ustupování na holeň.

Nedávno jsem „svou“ juniorku poslala do její první úlohy S, kde cvik dovnitř plec byl, a tak jsem si vykoledovala otázku: „Jak moc ji mám odstavit, abych dostala co nejlepší možnou známku?“. Cvik dovnitř plec pro nás není žádnou žhavou novinkou, jezdíme ho už roky. Přesto mi ale bylo za těžko odpovědět. Nejen já jsem si totiž všimla, že někteří rozhodčí preferují výrazné odstavení plece dovnitř a když ho vidí, až tak moc neřeší ani přítomnost chyby. Co tedy říci? Jak má korektně provedený cvik dovnitř plec vypadat? Jakou míru odstavení plece doporučit?

Není to tak snadné, jak se může zdát! Odstavení plece – cvik dovnitř plec – má totiž tři „vývojové fáze“, které plně korelují s jezdeckým vývojem koně.

1. Prvním „vývojovým stadiem“ cviku dovnitř plec je cvik PLEC VPŘED (PLEC PŘED SEBE). Cvik plec vpřed jezdíme ještě dříve, než začneme o realizaci stranové práce vůbec uvažovat. Proč? Již v základním výcviku se snažíme docílit narovnání. Pokud ale necháme koně kráčet po stěně bez našich zásahů, bude se kůň sám od sebe snažit zůstat vnější přední i vnější zadní na linii, bude „srovnaný“ pěkně podle stěny. Problém je, že kůň je v plecích užší než v kyčlích a koně ponechaní sami sobě proto kráčí mírně šikmo a jejich záď je vždy trochu přistavena směrem dovnitř. Naším cílem je ale rovný kůň. Už v úvodní fázi výcviku tedy musíme začít používat cvik – PLEC VPŘED. Abychom dostali vnitřní přední před vnitřní zadní, musíme pozvolna a jemně přistavovat plec směrem dovnitř (žádný významný tah za otěže). Jde o posun velmi malý – o srovnání, které vede k tomu, že se plece koně mírně odstaví od stěny, díky čemuž se vnitřní přední končetina dostane do stopy zadní vnitřní končetiny. Jak na to? Při cviku PLEC VPŘED mírně přistavíme plec – za pomoci obou otěží – dovnitř a zároveň vnější holení kontrolujeme, aby nám při tomto mírném odstavení plece záď nevypadla ven. Kůň se díky tomu cviku už v základech učí narovnání a přirozeně a didakticky se připravuje na pozdějšího věrného životního průvodce, kterým bude cvik dovnitř plec. Se cvikem PLEC VPŘED by se proto jezdec měl seznámit velmi brzy a zažít si ho. Nejen, že ke cviku dovnitř plec je od plece vpřed jen malý krůček, ale tento cvik nám pomůže v mnoha situacích. Je to cvik, který zařazujeme od úplných základů a vracíme se k němu vždy, když narazíme na problém. Dost možná jste i vy slyšeli větu: „Mysli na dovnitř plec!“, kterou opakují trenéři svým svěřencům, když nejde nacválání, když nejdou obraty. Až na to, že nejde o dovnitř plec, ale o PLEC VPŘED. Jakmile máme problém s ohnutím, kůň nám tam či onam vypadává, mysleme tedy na: „Plec vpřed!“
2. O tom, že cvik dovnitř plec má dvě úrovně, se moc nemluví, a požadovaná míra odstavení se v úlohách nikde ani neuvádí. Přesto ale dvě „formy“ cviku dovnitř plec existují. První formou cviku DOVNITŘ PLEC je cvik dovnitř plec na třech stopách. Plece koně jsou při této formě cviku dovnitř plec odstaveny přibližně v úhlu 30 % a vnější přední končetina je v zákrytu s vnitřní zadní končetinou. Kůň tedy při pohledu zepředu anebo zezadu kráčí na třech stopách (vidíme jen tři nohy). Co přesně to znamená? Míra odstavení plece od stěny má příčinnou souvislost s mírou dosaženého podélného ohnutí. Čím menšího podélného ohnutí je tedy kůň schopen, tím menšího je schopen odstavení plece. Kůň na úrovni L/S tedy je schopen při cviku dovnitř plec docílit toho, že jeho vnější přední končetina bude kráčet ve stejné stopě jako jeho vnitřní zadní končetina, a ne o mnoho víc. Při pohledu zepředu nebo zezadu – u koně této úrovně – bychom tedy měli vidět, že vnější přední a vnitřní zadní končetina jsou v zákrytu – na jedné stopě je vnější zadní, na druhé je vnější přední a vnitřní zadní a na třetí stopě pak vidíme vnitřní přední.
3. Více vzdělaný kůň – kůň schopný velmi vysokého podélného ohnutí, aniž by se lámal v krku či kohoutku – tedy kůň, který dokáže jezdit i osmimetrové a menší kruhy a je již významně zdokonalený v narovnání – již může provádět cvik dovnitř plec v kroku a klusu na čtyřech stopách (v úhlu asi 35 až 40°) a měl by za to být i patřičně hodnocen (ve cvalu je cvik dovnitř plec na čtyřech stopách sporný – ohrožena je čistota a pravidelnost chodu). Odpovědět na výše uvedenou otázku je tedy těžší, než se může zdát, protože ne vždy rozhodčí vidí vše, co by vidět měli (samozřejmě nic ve zlém!) – větší odstavení koně při cviku dovnitř plec – odstavení na čtyři stopy, není lepší než odstavení na tři stopy, pokud koni vypadává, byť jen trochu, záď, ztrácí takt/kmih anebo se bortí v krku. Kvalita cviku dovnitř plec je v kvalitě předvedeného ohnutí a nikoli míře odstavení od stěny. Plec tedy vždy odstavujeme jen natolik, nakolik je vnější holeň schopna působit proti působení vnitřní holeně a vnější otěže. Kůň musí zvládnout být ohnutý i pilně kráčet po rovné linii. Pokud v rané fázi výcviku požadujeme větší míru odstavení plece, obvykle nedocílíme cviku dovnitř plec, ale zcela nežádoucího stavu, kterým je vypadnutí zádi směrem ven. Myslet musíme i na čistotu chodu a kmih – příliš brzo požadované přílišné odstavení plece vede k chybám v taktu (pravidelnost) i ke ztrátě kmihu. Takové chyby jsou chyby zcela zásadní a rozhodčí by na ně měli jezdce v protokolu upozornit.

Dobře provedený cvik?

Jak jsme již řekli – míru odstavení plece určuje úroveň přiježděnosti koně. Předek koně tedy přistavujeme jen tolik, kolik kůň zvládne. Dobře provedený cvik je především o kvalitě ohnutí, a ne o míře odstavení plece, a na to nesmíme v sedle zapomínat. K většímu odstavení plece od stěny se musíme dopracovat, protože pokud spěcháme, kůň obvykle situaci „nezvládne“ a vypadne zádí. A celá podstata cviku, tedy jeho přínos, je pryč.

Pomůcky?

Podíváme se na to prakticky. Pokud jsme na krátké stěně a chceme na dlouhé stěně začít s cvikem dovnitř plec:

Korektně projedeme roh – ve správném ohnutí, sestavení – a to s důrazem na aktivitu vnitřní zadní končetiny. Obě otěže v součinnosti pozvolna a plynule přistaví plece a krk tak, jako bychom chtěli zahájit obrat/pokračovat v obratu. Pozor – krk nesmíme ohnout více, než je požadovaná míra odstavení od stěny – jinak vypadne vnější plec.

Poté, co kůň odstaví plec, udržuje (nikoli táhne) vnější otěž ve spolupráci s vnitřní holení (umístěnou na podbřišníku) koně v pohybu dopředu – a tedy i do strany. Vnitřní holeň zajišťuje ohnutí a zároveň pobízí vnitřní zadní končetinu k vyšší aktivitě. Kůň ve výsledku kráčí kupředu, ale vnitřní přední končetina překračuje a předem kříží vnější přední končetinu a vnitřní zadní končetina jde ve stejné stopě jako vnější přední končetina, přičemž aktivně došlapuje ke středové ose těla. Pozor – působit do strany musíme začít opravdu až po odstavení plece od stěny! Souběžně vnější holeň působí živě za podbřišníkem a tak kontroluje vnější zadní – pokud vnější holeň není přítomna, záď vypadne.

Jezdec sedí na obou sedacích kostech, váha jde při cviku dovnitř plec přirozeně (snížení vnitřní kyčle koně) mírně dovnitř. V úvodu ale můžeme koni pomoci tím, že přeneseme váhu směrem ven a tak „ukážeme“, kam chceme jít – tedy přímo a ne ve směru obratu, do kterého je kůň přistavený (což kůň samozřejmě očekává). Kyčle a ramena jezdce jsou paralelně s rameny a kyčlemi koně. Jezdec se tedy musí v ramenou a kyčlích natočit, ovšem nedívá se tam, kam je natočen a kůň odstaven – nedívá se mezi uši koně, ale sleduje linii, po které se dále bude pohybovat – přímou linii dlouhé stěny, dívá se tedy do následujícího rohu. Je důležité si uvědomit, že při cviku dovnitř plec nejde jen o pohyb do strany, ale především o pohyb vpřed. Na to se nesmí nikdy při stranové práci zapomínat. Kmih a pravidelnost kroků je důležitější než míra ohnutí.

Cvik dovnitř plec je výborný prostředek ke zdokonalení narovnání a zlepšení shromáždění, a tak i uvolnění koně, a proto také je nezbytnou součástí přípravy k překrokům a piruetám. Dobře provedený cvik dovnitř plec ale bohužel není práce na pár hodin. Pokud se náš kůň dobře podélně ohýbá a je prostupný, nemusí pro něj být cvik dovnitř plec významný problém, pokud ale ne, cvik pro něj určitě náročný bude. Dovnitř plec nás tedy nejen posouvá a dále školí, ale přináší i velmi didaktickou a srozumitelnou zpětnou vazbu. Takže? Vzhůru do toho, půl je hotovo! :-)