Silnější tlak pomůcek by měl vyvolat odpovídajícím způsobem silnější reakci, tj. slabá pomůcka by měla vyvolat menší dopřednou reakci, silnější pomůcka silnější dopřednou reakci.

Ve srovnání s jinými formami tréninku koně by sportovní koně měli být výrazně reaktivnější na pomůcky co se týče změn tempa i energie. Pokud je například vaším cílem pouze užívat si vyjížděk do terénu, vaše výcvikové požadavky budou patrně méně složité než v případě military nebo drezurního koně. Vše, co v takovém případě potřebujete, jsou dobré brzdy, plyn a koně, který umí sám udržovat konstantní rychlost. Ve stájích, kde se jen jezdí na vyjížďky, se někdy považuje specializovaný výcvik za méně důležitý. Klidný kůň, naučený následovat ostatní koně ve skupině - to je výhodnější cíl výcviku, než aby kůň reagoval na náhodné tlaky nezkušeného jezdce.

Nezbytným aspektem výcviku sportovních koní ale je, aby obratně a aktivně měnili rychlost, aby rychle reagovali, precizně přecházeli z jednoho ruchu do druhého. Příkladem je kůň, který musí být schopný rychle zrychlit mezi dvěma cross-country překážkami a pak být zpomalen a zkrácen a to v co nejkratším čase. Ti, kteří zrychlují nebo zpomalují příliš pomalu, jsou penalizováni za čas. To samé je vyžadováno v parkurovém skákání. Drezurní koně zase musejí být schopni provádět přechody ze shromážděného cvalu do prodlouženého a zpět ve třech krocích. Na začátku výcviku tyto změny vycházejí ze změny v síle tlaku - a kůň se brzy naučí, že jeho reakce 'zrcadlí' působící tlak. Postupně se kůň přirozeně naučí provádět změny i na mnohem jemnější pomůcky, protože ví, že lehká pomůcka vždy předchází té silnější a tudíž ji předvídá.

Motivační úroveň tlaku

Aby se kůň naučil reagovat na různé typy pomůcek, musí být nejprve schopný vykonávat přechody mezi chody (např. krok-klus) bez zpoždění. Což přirozeně znamená, že jezdec musí použít takovou míru tlaku, která funguje. Představte si intenzitu možného tlaku otěží nebo holení na škále 1-10 (jak jsem to již popisoval ve článku Princip tlaku). Jako 'motivační tlak' nazýváme tlak takové intenzity, která u koně vyvolá žádanou reakci. Na počátku výcviku tuto intenzitu hledáme. Dalším krokem potom je zkrátit čas, po který je potřeba tento tlak aplikovat, takže k přechodu dojde ve třech krocích daného chodu. Což znamená, že přeskočíme všechny tlaky mezi a použijeme pouze takovou intenzitu, která funguje. Jemná pomůcka je prvním signálem, který kůň vnímá a je následována silnějším motivačním tlakem (tj. takovou intenzitou tlaku, aby vyvolala reakci) - což je následováno uvolněním tlaku.

Tyto tři složky, jemná pomůcka, tlak a uvolnění, by se měly přesně shodovat se třemi kroky v rytmu daného chodu. Kůň se brzy naučí reagovat už na jemnou pomůcku, ale stále by reakce měla probíhat ve třech krocích. V této fázi není zapotřebí uvolňovat tlak a kontakt zůstává stejný i během přechodu. Doba tří kroků je nejkratší čas, v němž je možné zpomalení a zrychlení pětisetkilogramové masy při zachování rytmu a plynulosti.

Trénujte přechody

Když se kůň naučí reagovat na jemné pomůcky je dalším krokem cvičit změny ruchu - přechody v rámci jednoho chodu (delší krok / kratší krok, atd.) a nakonec i obtížnější přechody mezi chody (např. krok / cval a cval / krok). I ty by měly probíhat ve třech krocích. Tento výcvik vyžaduje i uvolnění tlaku otěží a holení, aby bylo načasování správné. Jeden z nejčastějších problémů, se kterým se na svých soustředěním setkávám, je, že mnoho koní nenabízí různé reakce podle intenzity pomůcek. Namísto toho když se dá trochu silnější pomůcka, kůň často reaguje 'opačně'. Například zesílení pomůcky otěží vyvolá zrychlení a na zesílení holeně kůň přibrzdí. Tyto reakce musejí koně velmi mást a vysoce korelují s nejhoršími výcvikovými problémy, se vzpínáním, kozlováním, vyhazováním a lekáním se. V prvních fázích se to často projevuje jako náhlý 'záchvat'. Kůň vás zaskočí, protože najednou a celkem bez příčiny vyskočí, začne prchat, kozlovat, lekat se nebo vzpínat.

Pro trénování přechodů si musíte být jisti, že jasně rozlišujete mezi pomůckami pro změnu mezi chody a pomůckami pro délku kroků. Často jezdci používají ty samé pomůcky a pak se diví, že kůň poklusává, když má jít volným krokem na dlouhé otěži. Pomůcky pro přechody mezi chody (do a z kroku, klusu a cvalu) se nejlépe učí jako déletrvající pomůcky (tři kroky). Naproti tomu pomůcky pro přechod v rámci chodu, jako prodloužení a zkrácení kroku, klusu a cvalu jsou krátké (jen jeden krok). Navíc tyto pomůcky doprovází jiná sedová pomůcka. Sedová pomůcka pro prodloužení/zkrácení je delší nebo kratší zhoupnutí sedem, zatímco sedová pomůcka pro změnu chodu je déletrvající pobídnutí dopředu (při přechodu do vyššího chodu) nebo zadržující sedová pomůcka (při přechodu do nižšího chodu). Je-li jezdec konzistentní, kůň nemá s chápáním těchto kombinací žádné potíže. Jednoznačnost těchto pomůcek je nezbytná pro klid a pohodu koně: oprava u obou, jezdce i koně, dokáže často proměnit nervózního koně v koně klidného.

Nejprve pomůcky holení a otěží

Nyní se zaměříme na dilema výcviku jezdce. Jak nejlépe naučit jezdce používat pomůcky jak sedem, tak holení? Naučit člověka dělat současně víc věcí najednou je problém srovnatelný s průchodem minovým polem. Odpověď by měla být vždy založena na schopnostech učení koně. Proto, máme-li určit pořadí ve výcviku, prioritou je cvičit pomůcky otěží a holení ve všech intenzitách a variacích, protože jen tak může dojít ke správném načasování přechodů, které jsou nezbytné pro poslušnost koně. Když je toto dostatečně upevněno na straně koně i na straně jezdce, může se začít pracovat na dalším vylepšení při soustředění se na pomůcky sedem a polohy těla (váhou), které doplňují pomůcky sedem a holení. Výcvik reakcí v tomto sledu je nejlepším způsobem, jak se vyhnout zmatení koně a dosažení konzistentních reakcí.

Pozice jezdce

A pak je tu ještě problém s rovnováhou - je těžké dávat konzistentní pomůcky, aniž byste koně mátli nebo vyváděli z rovnováhy, když sami ztrácíte rovnováhu. Proto pokud se snažíte cvičit nebo převychovávat zkaženého koně, potřebujete vysokou úroveň stability vlastního těla - té se nejlépe dosáhne na lonži nebo na koni, který není ani tlačivý, ani neutíká. 'Tvrdohubí' koně jsou obzvlášť nároční na pozici jezdce a zvlášť nevhodní pro děti, pokud se chtějí naučit jezdit korektně. Při neustálém tlaku na otěže se jezdec nenaučí jezdit koně dopředu. Namísto toho kůň utíká (přičemž si jezdec myslí, že to je správný pohyb dopředu) a jezdec visí v jeho hubě.

Nespoléhejte pouze na pomůcky sedem

Spoléhat se pouze na pomůcky sedem nestačí, protože samy o sobě nedokáží zajistit reakci během tří kroků. Po chvíli se přechody pouze na sed mohou protáhnout na pět nebo šest kroků, kůň ztratí kmih a nesníží záď. Zkuste například počítat, kolik kroků trvá přejít z kroku do zastavení bez možnosti zesílení přilnutí. Navíc pokud nepůsobí holeň a otěž, ale pouze sed, existuje velké riziko snížení reaktivity koně na pomůcky. Výzkumy ukazují, že pokud učíte koně reagovat na dva signály (jako je otěž a sed), vedoucí oba k jedné reakci, pak použití pouze jednoho z nich snižuje reagování zvířete. Optimální řešení z hlediska efektivity je nejprve přejít v působení otěže a holeně od tlaku na jemné pomůcky a po dosažení tohoto cíle tyto nepostřehnutelné pomůcky holení a otěží doplnit správnými pomůckami sedem a váhou.

Jak si poradit s odporem

Při výcviku i redrezuře musí být tlak úměrný míře odporu koně. Měli byste používat pouze motivační tlak. Přesněji řečeno MUSÍTE. Například pokud použijete holeň pro pohyb vpřed a kůň otálí nebo na tlak nereaguje, tlak by měl být zvýšen na úroveň, který ho přiměje k pohybu, ale ani o chlup víc. To je umění dobrého tréninku a základní vlastnost úspěšných trenérů - vědí, kolik tlaku použít. Pokud ho použijete příliš, riskujete strach koně a snížení snahy vám vyhovět a nabídnout správnou reakci. Pokud použijete příliš málo, riskujete, že se kůň na tento tlak habituje a vy budete muset následně působit silnějším tlakem, než kdybyste použili správnou úroveň motivačního tlaku. Postupné otupění koně na silnější tlak může vyústit ve stav, který se nazývá 'naučená bezmocnost'. Pokud kůň na pomůcky reaguje zcela opačně, například na zesílení tlaku holeně začne couvat, pak je zapotřebí tlak zesílit výrazně více, dokud nevyvolá správnou reakci. Tímto způsobem koni řeknete 'tohle rozhodně není správná reakce - zkus to znovu'. Podobně tlak otěže pro zpomalení, pokud kůň mírně zrychlí, je mnohem menší než pokud začne najednou prchat nebo vyhazovat.

Výhody vyžadování rychlých reakcí na pomůcky

Koně, kteří potřebují víc času než tři kroky na přechod mezi chody nebo ruchy, mají často i problémy s chováním. V důsledku přechodů, které trvají příliš dlouho, si kůň zvykne na dlouhá období tlaku. Ztrácí reaktivitu a v případě pomůcek otěží se může opírat do udidla, což má za následek otevírání huby, křížení čelistí, problémy s jazykem a napětí v celém těle. Koně, kteří reagují na holeň příliš pomalu, se stanou otupělí, musejí být pořád pobízeni a mohou vyhazovat po holeni. Koně, kteří jsou otupělí a pomalu reagují na holeň i na otěž, se mohou vzpínat a v některých případech i sebepoškozovat. Udržování jemných pomůcek a adekvátních reakcí na ně je důležité pro udržení dobrého chování. Výcvik koně, aby byl rychlý a lehký na pomůcky, je dobrý pro pohodu koně - umožňuje mu vás 'číst' a to je hlavní složkou získání 'důvěry'. Také se tak kůň učí mít aktivní zadní nohy, snížit záď a podsadit se.