Přestože bychom rádi slyšeli, že koně, zrození v suchých biotopech savan a stepí, se na vysoké teploty dobře adaptují, není tomu tak. Komfortní zóna koní – zóna s nejmenším termoregulačním úsilím – je jiná než ta naše a koně se proto začínají potýkat s vysokými teplotami, když nám je na sluníčku ještě docela hej. Důsledky tepelného stresu pocítí kůň (za srovnatelných podmínek prostředí) třikrát až desetkrát rychleji, než je pocítí člověk a na rozdíl od člověka už pouhých 17 minut zátěže střední intenzity v horkém a vlhkém prostředí dokáže zvýšit vnitřní teplotu organismu koně nad bezpečnou úroveň. Koně totiž umí teplo tvořit a udržovat, ale nevynikají v tom, jak se ho zbavovat. To jsou jasná data a podceňovat vliv teploty prostředí tedy opravdu dost dobře nemůžeme.

Na vysoké teploty prostředí se rozdílným způsobem adaptují nejen jednotlivé druhy teplokrevných živočichů, ale i jedinci uvnitř daných druhů. A vliv na termoregulaci jedince a jeho schopnost adaptace má nejen sama teplota prostředí, ale i vzdušná vlhkost a proudění vzduchu, kvalita hydratace, aklimatizace, stres, věk, zdravotní stav, plemenný typ nebo i fyzická a výživná kondice. Co je tedy komfortní pro jednoho, dávno nemusí být komfortní pro druhého. Neměli bychom tedy srovnávat jednotlivé koně mezi sebou a už vůbec ne porovnávat naše vnímání teploty prostředí s tím, jak danou situaci vnímá náš kůň. To vše jsme plus mínus nejspíš slyšeli už všichni a tomuto sdělení dobře rozumíme. Pokud ale cváláme po strništi a ovívá nás vlahý vítr nebo trénujeme s vidinou možného úspěchu, snadno můžeme význam této informace zasunout do podvědomí nebo na ni i zcela zapomenout. Není tedy od věci si to, co s koňmi versus vysokými teplotami souvisí, přece jen připomenout…

Voda a ionty

Přestože můžeme dopad vysokých teplot mírnit změnami v managementu ustájení a struktuře tréninkových jednotek, nejdůležitějším aspektem a mantrou horkých dnů musí bý zásobování koní kvalitní pitnou vodou a snaha o zachování optimálního poměru iontů. Ionty se totiž podílejí na většině biochemických procesů, které v organismu probíhají... ovlivňují proces distribuce vody, a tak i termoregulaci, udržují konstantní hodnoty krevního pH, zajišťují přenos nervových impulsů, transport živin a metabolitů do a z buněk... Vše, kognitivními procesy počínaje a výkonem konče, tedy skutečně tak či onak souvisí jak s vodou, tak i pohybem iontů.

Jedním z důsledků nedostatku vody v organismu – tedy dehydratace – je snížení objemu krevní plazmy. To omezuje schopnost ochlazování organismu, protože vyšší hustota krve zpomaluje její průtok, což snižuje schopnost organismu transportovat nadbytečné teplo, produkované pracujícími svaly, do "orgánu ochlazování" – kůže. Jestliže tedy není kůň dostatečně hydratovaný, rychleji podléhá tepelnému stresu a to samozřejmě platí dvojnásob při zátěži. Lze tedy říci: dostatečný přísun vody a optimální poměr iontů = vyšší schopnost produkce potu a transportu tepla = zdravý a výkonný kůň.

Teplo z organismu koně samozřejmě odchází vícero cestami. Část tepla ztrácí zahřátý kůň přímým vyzařováním, část konvekcí, která souvisí s předáváním tepla okolnímu prostředí díky proudění. Velký význam v procesu ochlazování mají i dýchací cesty. Během zátěže může rychlost dýchání dosáhnout 200 dechů/min a až 25 % metabolické tepelné zátěže proto může být z organismu odváděno prostřednictvím dýchacích cest. Mělké dýchání a zvýšená dechová frekvence tedy umožňují vyšší tepelné ztráty. Primární roli v procesu ochlazování přesto ale má pocení. Pocením může být v průběhu zátěže rozptýleno až 2/3 metabolické tepelné zátěže a produkce potu může dosáhnout více než 10 l/h. Platí ale, že termoregulace je méně účinná, když je proudění vzduchu nízké a relativní vlhkost vzduchu vysoká. Dusno v období letních bouřek je toho příkladem, to jste jistě zaznamenali i vy sami.

Regulační mechanismy organismu, které jsou zodpovědné za snižování teploty organismu, proto nemusí v určitých situacích postačovat a může dojít k přehřátí organismu. Příčinou tohoto závažného stavu je vysoká teplota prostředí kombinovaná s nedostatkem vody v těle (nedostatečný příjem, příliš vysoký výdej) – dehydratací, vysokou vlhkostí vzduchu nebo nepřiměřeně vysokou fyzickou zátěží. Je třeba si uvědomit, že přehřátí je stav, který vyžaduje neodkladné řešení, protože nekontrolovaně stoupající tělesná teplota, která je důsledkem činnosti vnitřních termoregulačních mechanismů, zvíře přímo ohrožuje na životě. O banální záležitost, která může být na okraji našeho zájmu, tedy rozhodně nejde a v horku proto musíme být ve vztahu k našim koním opravdu zodpovědní.

Voda

Jak jsme si již řekli, míra hydratace organismu je v procesu regulace teploty těla rozhodujícím faktorem. Ztráta tělesné vody potem je v horkém klimatu a při zvýšené fyzické aktivitě základním chladicím mechanismem koní, přičemž produkce potu je závislá na okolní teplotě, relativní vlhkosti vzduchu a úrovni aktivity. Kůň při vysoké zátěži za vysokých teplot může ztratit 10 a více litrů vody za jednu hodinu. Není proto těžké uvěřit, že bez dostatečného zásobení vodou se kůň nemůže potit příliš dlouho. Z těla se totiž v horkém prostředí – a to nejen v důsledku pocení – snadno může ztrácet více vody, než kolik jí organismus má/přijímá. A pokud ztráta není kompenzována příjmem, zejména v průběhu déle trvající a intenzivní fyzické aktivity, může proto dojít k hypohydratovanému stavu překvapivě rychle. Nesmíme proto nikdy zapomínat, že i při relativně nízké zátěži se při vysokých teplotách prostředí ztrácí z organismu koní velké množství vody a přehřátí proto může překvapit i zkušené chovatele a jezdce. Pokud tedy nemáte dlouhodobou praxi, raději "střečkujte" a riziko nadhodnoťte než naopak.

Příjem vody je veličina, kterou musíme skutečně intenzivně sledovat. Při tropických teplotách je nezbytné nabízet vodu nepřetržitě a ideálně i z více zdrojů (kombinace vědro/napáječka, více věder, než je koní) a také důsledně kontrolovat její kvalitu ve všech měřitelných aspektech. Pozor na převržení nádob na vodu, znečištění vody trusem, nefunkční (ucpání, zaseknutí ventilu) napáječky... Nejde jen o riziko přehřátí. Při nedostatečném příjmu vody dochází k poruchám látkové výměny a ke střevním dysfunkcím – změnám funkce střev, které mohou být příčinou vzniku kolik. Problémem může být i kvalita vodního zdroje. Kvalita zdroje vody, pokud nepoužíváme veřejný vodovod, by měla být občas prověřena. Znečištění vody má vliv na chuť i pach vody a někteří koně jsou v této souvislosti tak vnímaví, že mohou příjem vody neadekvátně omezit. Nádrže na vodu a napáječky je proto třeba při vysokých teplotách prostředí denně kontrolovat a čistit. Zbytky potravy a sliny koní jsou ideální kultivační půdou pro celou řadu patogenních mikroorganismů i plísní. Voda ze znečištěných nádob/napáječek, nevhodného zdroje (povrchová voda – obzvláště stojatá voda rybníků, koupacích jezírek) může být kontaminovaná i endoparazity. Na trhu je dnes k dispozici celá řada desinfekčních prostředků bez vedlejších účinků a dalších rizik (například peroxid vodíku). Pokud nádoby a napáječky desinfikujeme, je ale přesto vždy třeba provést po aplikaci i důkladný proplach. 

Ionty

Pocením koně samozřejmě neztrácí jen vodu, ale i velké množství iontů. Pro představu – koncentrace solí v koňském potu je asi čtyřikrát vyšší než u člověka a matematika je v této souvislosti jednoduchá. Čím těžší je práce, kterou kůň vykonává, a čím vyšší je teplota okolního prostředí, tím více se kůň potí a tím více elektrolytů z jeho těla mizí. Ano, dehydratace je hypovolemický stav s negativní bilancí vody, faktem ovšem je, že prakticky vždy je dehydratace spojena s hyponatremií (stav relativního nepoměru mezi zásobou Na⁺ v extracelulární tekutině a objemem vody v tomto prostoru). Jeden litr koňského potu totiž obsahuje přibližně 4 g sodíku, 7 g chloridu, 1,3 g draslíku, 0,13 g hořčíku a 0,25 g vápníku a pocením se ztrácí, sice minimálně, i fosfor. Kůň produkuje 5 litrů potu každou hodinu i při průměrných teplotách v lehké až střední zátěži. To odpovídá ztrátě přibližně 50 g elektrolytů a takovou ztrátu nedokáže kompenzovat běžná denní krmná dávka složená pouze ze sena/pastvy a malého množství koncentrovaného krmiva. Zdraví koně bez zátěže mohou pokrýt svoji potřebu elektrolytů z běžné krmné dávky (koncentráty, píce), koním v reprodukci, sportovním a dostihovým koním a koním, kteří cestují na dlouhé vzdálenosti, by tato ztráta už ale měla být kompenzována prostřednictvím kvalitních výživových doplňků obsahujících elektrolyty. Zabráníme tak nejen poklesu výkonnosti, ale i dalším problémům způsobeným iontovou dysbalancí. Důležité ale je myslet na obohacení krmné dávky o elektrolyty před zátěží, je totiž doloženo, že suplementace elektrolyty před intenzivní zátěží – a tak i intenzivním pocením – je schopna kompenzovat ztráty elektrolytů z měkkých tkání, což má vliv nejen na zdraví, ale i výkon.

Půda v GI traktu

Letní vedra s sebou ovšem nepřináší jen riziko dehydratace a iontové dysbalance. Ohroženi jsou i koně ponechaní v klidu na pastvinách. Na mnoha místech České republiky se totiž pastviny v době letních veder přemění ve vyprahlé suché holiny. Při pastvě na takových lokalitách se do GI traktu koní dostává vysoké množství prachových a půdních složek, a i to je nebezpečné. Výška a hustota travního porostu je totiž prediktorem úrovně požití půdních částic – čím nižší výška a hustota travního porostu, tím více půdy zvířata přijímají. Vysoký obsah půdních složek v GI traktu koní ale může být zodpovědný za špatný výživný stav, vznik pískových kolik, záněty střev, fekální vodu (free fecal water syndrome), chronické průjmy nebo i erozi střevní výstelky. Pokud se tedy i vaše výběhy proměnily v poušť, nabízejte i v letních měsících jako alternativu k pastvě kvalitní seno, a to na těch nejméně prašných místech – sítě/krmiště umísťujeme na zpevněné plochy, které kropíme, zastiňujeme. Pokud to není možné, měníme umístění krmiště. Jestliže koně s GI problémy nabízené seno ignorují a stále upřednostňují pastvu, pak je na místě změna managementu – může jít o zkrácení doby pobytu na pastvinách a prodloužení pobytu v boxe nebo ustájení ve zpevněném padocku. Bonusy pastvy totiž za této situace nepřevyšují míru rizika.

Zabývat se nadměrnou absorpcí půdy musíme nejen v souvislosti s funkcí GI traktu koní, ale i z hlediska možné kontaminace organismu zdraví ohrožujícími látkami obsaženými v půdě. Znečištění je v této souvislosti v České republice na mnoha lokalitách významný problém. Kontaminace půdy je způsobena zvýšeným obsahem potenciálně rizikových látek v půdním prostředí, zpravidla antropogenního původu – do půdy se v důsledku činnosti člověka dostávají imisní zátěže z mnoha zdrojů – jde i o vypouštění odpadních vod a používání agrochemikálií. Pozor především v sousedství zaniklých průmyslových zón (přeprava a skladování chemikálií), v blízkosti i již nevyužívaných nebo nezabezpečených skládek odpadů, v lokalitách, kde probíhala těžba a zpracování nerostných surovin – okolí zaniklých dolů a hutí bývá kontaminováno například arzenem.

Pastviny

Vlny veder mohou představovat problém i pro koně s metabolickými problémy, jako je dysregulace inzulínu a equinní metabolický syndrom. V období tropických teplot, kdy je vysoká intenzita slunečního záření a horko, dochází v rostlinách ke kumulování fruktanů v důsledku tepelného stresu. To může mít přímou souvislost se vznikem a rozvojem kolik a také s laminitidou. Kategorie koní, které mají predispozice k rozvoji laminitidy a equinního metabolického syndromu tedy v tropických teplotách paseme omezeně a věnujeme zvýšenou pozornost kvalitě porostu. Pokud nemůžeme pastviny zavlažovat, což obvykle nemůžeme, snažíme se alespoň přihnojovat dusíkatými hnojivy. Na tvorbu fruktanu v rostlinách totiž nemá vliv jen tepelný stres, ale i nedostatek některých prvků – především ale dusíku – v půdě.

V horkém počasí je vhodné se zaměřit na péči o pastviny i v souvislosti s endoparazity. Pokud lze očekávat dlouhodobé sucho a horko, měli bychom pastviny vláčet. V suchu a horku lze totiž redukovat vývojová stadia malých strongylidů. Jestliže pastviny vláčíme za vlhkého a chladného počasí, dochází ke kontaminaci velké plochy pastviny těmito parazity, protože za vlhka přežívají larvy déle. Důležité je v horkých dnech ale dodržování všech hygienických opatření – zaměřit bychom se měli na přesouvání napajedel, oplocování vlhkých míst, pasení po oschnutí rosy a střídání věkových kategorií koní na pastvinách. To vše omezuje šíření parazitů. Dodržování hygieny v přístřešcích a stájích, které spočívá v udržování čistoty napáječek a žlabů, denním odstraňováním výkalů a nezkrmovaní sena znečistěného výkaly, patří k základním předpokladům úspěšného boje s parazity, a to samozřejmě platí nejen při vlnách veder.  

Stín a deky proti hmyzu

Při nástupu vysokých teplot mají koně přirozenou tendenci vyhledávat stín. Proto je základním požadavkem, aby ho koně měli v dostatečném množství k dispozici. V pastevním ustájení 24/7 je tento požadavek obvykle zajištěn, problémy se ale objevují ve stájích, kde jsou koně výběhováni a mají nastaven režim 12/12. Pokud výběhy/pastviny nemají dostatek přirozeného stínu (hluboký stín stromů) anebo nejsou vybudovány vhodně konstruované, dostatečně prostorné a vzdušné přístřešky, měli by mít koně v letním období obrácený režim. Ve dne pobyt ve stáji, ideálně vzdušné a dobře větrané, a v noci výběh/pastvina. Pozor na mýtus, že deky, které primárně slouží jako ochrana před hmyzem, nahrazují stín. Deky sice chrání před hmyzem, ale ne před přehřátím. To doložila i jedna z nedávno publikovaných australských studií. V rámci výzkumu byla skupina nezadekovaných koní umístěna na přímém slunci po dobu dvou hodin při teplotě vzduchu > 25 °C. Následně byla polovina koní zadekována síťovanými dekami proti hmyzu. Všichni koně zůstali na slunci další dvě hodiny a monitorována byla jejich tělesná teplota, produkce potu a dechová frekvence. Ve výsledku měli koně s dekami významně vyšší dechovou frekvenci a více se potili než skupina koní bez dek. Proto pozor především u koní s alergií na hmyz („letní vyrážka“), kteří trvale nosí pevnější ekzémové letní deky proti hmyzu. Deky a ochranné masky skutečně nejsou alternativou stínu!

Vlny letních veder mají svá úskalí, nenechte si jimi ale zkazit tu nejkrásnější část roku! Vždy ovšem přemýšlejte o trochu víc o potřebách koní než o těch svých. Platí totiž, že když je nám horko, koním je vždy ještě o něco hůř.