Letošní začátek srpna má být stále dostatečně horký na to, abychom přemýšleli, jak koním pomoci od výhně rozpálených pastvin. V tento měsíc jsou již travní plochy v méně deštěm obdařených oblastech zežloutlé a propasené – a tedy o to více rozehřáté než svěže zelený hustý travní porost.

Stín

Základem úspěšného boje s horkem je, jak jinak, stín. První pomoc pro plochy bez stromů, tedy bez přirozeného stínu, je vybudování alespoň dočasného přístřešku. S úspěchem se používají lešenářské trubky, jen musíte dávat pozor na trčící velké šrouby – lepší je umístit tyto spoje vysoko (a nebo za hrazení), aby si o ně koně nepřivodili úrazy, jak už to tak naši čtyřnozí miláčkové umí…

Coby levné provizorium můžeme vidět i zapuštěné kůly a vypnuté maskovací plachty. Pokud v bouřkách o některou přijdete, není to žádná tragédie a zručná holka od koní si poradí i s opravou.

Pasení ve stařině – aneb co se senem na stojáka?

Vzalo vám vedro některé pastviny dřív, než jste na ně vůbec stihli koně vypustit? Nezoufejte – ba právě naopak! Nemáte-li koně hubené, ale po pastvinách se vám poflakují spíš kuličky, vůbec neplačte, že vám sluníčko zelený porost předčasně zestárlo. Ani vysoké a staré trávy se nebojte. Jde o skvělou dietní záležitost, kdy jsou jednotlivá stébla více než jen zralá, často už i vysemeněná. Že by koně zhubli přespříliš, se bát vskutku nemusíte, dobře opečovávaná pastvina stíhá zároveň podrůstat novou zelenou travičkou (prší-li vám alespoň trošku a je-li starý porost hustý, tudíž poskytuje mladému podrostu stín a chrání ho před nadměrným výparem). Koně samozřejmě v první řadě propasou plochu od všeho zeleného, teprve nebude-li zbytí, začnou postupně od vršků ukusovat dlouhá stará stébla. Vydržíte-li, postupně plochu, není-li příliš rozsáhlá, celkem obstojně vypasou. Zbytky zmulčujete. Našim koním nutně potřebuji trochu poupravit kypré tvary, takže již měsíc pasou právě seno na stojáka. Výrazněji zatím nezhubl ani jeden, jen bříška jsou méně melounovitá. :) Samozřejmě přispívá svým dílem i vedro – koně s ním obecně příliš nekamarádí. Naši vydrží na pastvině slabou hodinku a už honem honem odchází na základní výběh pod přístřešek. Stín je stín! Na stařinu se odloudají zase za hodinku až dvě – a takto pendlují sem tam celý den a celou noc…

Sláma na ležištích

Máte-li příjemně větrané nastlané přístřešky a koně se vám v nich v těchto vedrech zdržují neobvykle dlouho, jelikož díky vzdušnému proudění jsou prosté hmyzu, můžete často vidět, že namísto konzumace trávy v rozpálených pastvinách dají přednost stínu přístřešku – a tedy konzumaci slámy. V enormně horkých dnech buďte prosím na krmení slámy více opatrní. Především savá pšeničná a částečně i ječmenná odčerpávají ze střev mnoho vody. Ve spojení s vedrem a bohužel mnohde i absencí vody po větší část dne si koně snadno zadělají na zácpovou koliku. Tam, kde se koně schovávají do stlaných přístřešků, nabídněte uvnitř či poblíž i seno. Nebo dočasně nestelte slámou, ale sáhněte po vlhčených hoblinách, které nebudou prášit a ještě udělají díky vlhčení uvnitř příjemnější klima. Často a důkladně kydejte, protože koně do čehokoli měkkého, savého a nadýchaného budou rozhodně močit. Já osobně na horké dny volím ležiště mimo přístřešky (ale v blízkosti, aby koně neměli na „záchod“ dlouhou cestu a využívali ho raději než močení na nestlanou podlahu – ano, i to některým čuníkům pranic nevadí). Díky absenci moči udržím pod střechami ve vedrech příznivější klima, než kdybych domečky stlala.

Sláma ve stínu střechy často láká víc než tráva ve vedru na pastvinách.

Pitný režim

Abyste zajistili koním v těchto vedrech dostatek tekutin (málokdo má v srpnu trávu natolik šťavnatou, aby mu koně nedopíjeli), nespoléhejte na kyblíky a nádoby, které koně snadno převrátí, případně do nich hrabou, čímž si je znečistí a vodu už potom nechtějí. Využít se velmi dobře dají staré vany – a nejen ty klasické, ale i rohové modely. Rozhoďte sítě a sežeňte si nějaký stabilní, robustní kousek bez ostrých hran. A nemusí být ani tak zánovní a naleštěný, jako na fotografii – ty méně zachovalé lidé většinou přenechávají za odvoz.

Bylinková samoobsluha

Chcete-li dopřát koním letní bylinkovou samoobsluhu, musíte si rostlinky před půltunovými nenechavci dobře ochránit. Šalvěj, bazalku, levanduli, mátu a jiné aromatické druhy někteří koně nežerou, ale většina se do nich po čase přeci jen pustí, dokonce s chutí. Vzorňákům stačí lem z větví a kamení, aby kopyty při konzumaci bylinek poctivě stáli mimo pozemní záhonek. Ale nevzorňákům, tedy velké většině koní, musíte hranice vymezit důkladněji. Zkuste z betonové skruže udělat nadzemní (vyvýšenou) chráněnou zahrádku s ochrannou mříží, díky které nejsou bylinky vykousány až ke kořínkům a mohou tedy snadněji regenerovat a dorůstat.

Bylinkové pásy kolem výběhů jsou ještě šikovnějším řešením. Poslouží jak koním, tak včelám a motýlům. Podle apetitu vašeho stáda budou buď bohatě rozrostlé i do vnitřku ohrad, nebo pečlivě koňskými zuby zarovnané tak, že za hrazení dovnitř ke koním nenakoukne ani lísteček.

Koňobrány

Letní prázdninový čas nahrává delšímu pobytu u koní a ladění krásy areálu. Jste-li majiteli vlastního hospodářství, zkuste si právě teď, kdy všechno kvete a zelená se, doladit vzhled (a bezpečí!) vašich prostor bránou, ze které si každý koňák takříkajíc sedne na zadek. Šikovných řemeslníků není mnoho, ale zlaté české ručičky zvládnou podomácku ledacos. Máte-li doma chlapa-kutila, který si troufne na výrobu originální brány s motivem koní (nebo alespoň branky), zahrňte ho odměnami všeho druhu – a nešetřete! :)

A nezapomeňte, že motiv koní nemusí zdobit jen vstupní bránu na váš pozemek. Ti, co brány nevlastní a vlastnit nemíní, mohou vjezd k soukromým pozemkům stájí označit koňo-motivem na ohradách.

Chytejte dešťovku!

Sběr dešťovky není žádný módní nesmysl, ale moudré počínání každého, kdo má jakoukoli výsadbu, která v suchu bez zálivky nepřežije. Postavit pod okapy nádoby je pro zahrádkáře nutnost. Máte-li kolem koní výsadbu, určitě neváhejte a pořiďte si sudy a větší nádrže. Bojíte-li se komárů, používejte poklopy (napojení rour z okapu potom musí vést přímo do sudu, nespoléhejte na to, že si vzpomenete a před deštěm poklop odklopíte, vyřešen musíte mít i přepad nadbytečné vody), síťové rámy nebo takové lidové finty, jako zakápnutí hladiny potravinářským olejem, přes vrstvičku kterého se samice komárů k vodě nedostanou (což samozřejmě předpokládá odběr vody spodem, nikoli vrchem přes hladinu).

A tip na závěr?

V našem podnebném pásmu jsou vedra přesahující 35 stupňů, navíc týden a více v řadě za sebou, pro domácí vegetaci velice náročná. Nepřitěžujte jí ještě mulčem z kamínků, který horko kumuluje a násobí. Pokud potřebujete určité plochy kolem koní zavézt kamením, vysazujte na ně skalničky, případně nechte přírodu, ať sama vybere, čemu se v takovém prostředí bude dařit. Netrapte v něm žíznivé rostliny, kolem kterých budete denně běhat s konvemi vody a chytat se za hlavu, jak nemožné je uzalévat je.

Snažte se kamenných a betonových ploch mít jen opravdu to nejnutnější množství. Mikroklima vašeho ranče/statku/jízdárny vám poděkuje.