Dne 6. března slaví Národní hřebčín Kladruby nad Labem významné jubileum.

Místo nechtěných akátů kvetoucí plochy v trávě a vřesovištích.

Hřebčín ve Slatiňanech již také přivítal na svět první letošní hříbata.

V hřebčíně v Napajedlích na Zlínsku zanikl po 137 letech chov koní. Majitelé ustájených koní si podle zjištění Českého rozhlasu Zlín na výzvu majitelů hřebčína museli odvézt zvířata zpět do domovských stájí, nebo je přesunout jinam. V hřebčíně, ve kterém byl nejstarší chov anglických plnokrevníků v Česku, už zůstalo pouze několik klisen.

Když v únoru 2023 odjel poslední plemeník z hřebčína Napajedla, bylo to symbolické ukončení éry hřebčína, který fungoval od 19. století do dnešních dní, přežil pět změn režimů státu (1918, 1939, 1945, 1948, 1989), dvě světové války a vážnou existenční krizi v 30. letech, kdy zasáhl stát. Tentokrát to na spásu zvenčí opravdu nevypadá.

Bezpečnostní helmy a bezpečnostní přilby jsou dnes již standardní součástí jezdeckého sportu. Parkurové skákání, všestrannost, vytrvalost – pro všechny soutěže v rámci těchto disciplín platí, že přilbu musí nosit všichni jezdci bez rozdílu věku, a to vždy, když sedí na koni v areálu závodiště. I při drezurních závodech je už bezpečnostní helma až na výjimku povinná pro všechny závodníky i další osoby, které se v areálu pohybují v sedle koní. Děti, jezdci na pony, junioři, mladí jezdci a U25 (= jezdci do 25 let) jsou dokonce povinni nosit bezpečnostní přilbu i při veterinární prohlídce.

Slovo trek je v „koňo-terminologii“ celosvětově užívaný termín pro cesty, uličky, pěšinky, dráhy – prostě vymezené koridory pro koně, navyšující porce pohybu i mimo pastevní období, kdy jsou koně drženi sice 24/7 venku, ale pouze na menších plochách základních výběhů. Případně i celoročně, pokud jde o jedince metabolicky nemocné, s doporučeným minimálním přístupem (nebo také žádným) k trávě.

Na aukcích plnokrevných koní všichni hledají jedno, a to to samé – koně s vynikající konstitucí, jiskrnýma očima a megapůsobivým rodokmenem. Jenomže koně, kteří splňují tato kritéria, jsou obvykle nejen žádaní, ale také tak drazí, že jsou zcela mimo cenové možnosti převážné většiny kupujících. Musíme se tedy spokojit s kdoví jakým původem a kdoví jakou konformací? Ne nezbytně! Nově publikovaný výzkum přináší zajímavý tip, jak najít mezi ročky potenciálního vítěze!

Kdo hledá keře, kterými by osázel okolí výběhů a umožnil koním zdravotně přínosný okus přesahujících větviček, ať určitě neopomene dřín. Že jste o něm neslyšeli? Že jste ovoce zvané dřínky nikdy v obchodě nepotkali a nevíte o něm vůbec nic bližšího? Tak to pojďme napravit!

Máte ve výbězích vzrostlé duby? Pasete v jejich majestátním stínu? Pak máte s podzimní nádherou zase o jednu starost navíc. Ideálně byste totiž měli koně z těchto pastvin přemístit… Proč? Nejen nažky javorů představují pro koně nebezpečí, ohrožují je i žaludy, které právě popadaly z dubů.

Podzim barví přírodu do zářivé palety odstínů, které projasňují kraj i naši náladu. Říjnovým sluníčkem škádlené cesty vedoucí kolem remízků a okrajem lesů ukrývají poklady, kolem kterých bychom neměli na vyjížďkách projíždět bez povšimnutí…

Kamaše a bandáže jsou standardní součástí jezdecké výstroje. Na ochranu končetin koní je v tréninku i soutěžích používají sportovci všech disciplín a na doladění celkového image i zástupy začínajících i pokročilých. Na kamaších a bandážích jsme totiž vyrostli. Mají je a motají je všichni. A proto o tom, jaký vlastně mají tyto ochranné pomůcky vliv na citlivou anatomii dolní části končetin našich koní, ani moc nepřemýšlíme. Jenomže stále více výstupů z uskutečněných výzkumů nám ukazuje, že bychom o kamaších a bandážích přece jen o něco víc vědět měli. Kamaše a bandáže totiž mohou být jak dobrými sluhy, tak i vskutku nelaskavými pány.