Hiporehabilitační kůň je nejdůležitějším členem týmu a jeho výběru a přípravě by měla být věnována velká pozornost. Důvod je prostý a tím je bezpečnost, a proto by měl být takový kůň na tuto činnost cíleně vybrán a připravován. Jeho výběr ovlivňuje mnoho faktorů, požadavky vycházejí z praxe.

Hlava je pro jezditelnost koně tou nejzásadnější věcí, ovšem v tomto článku se nebudeme zaměřovat na hlavu ve smyslu psychiky, vyrovnanosti, ochoty a jezditelnosti, ale spíše její stavby, protože finišujeme seriál o stavbě těla koně. Takže se pojďme podívat, jak má vypadat hlava, kterou byste u svého koně chtěli mít, po fyzické a praktické stránce.

V minulém díle jsme se bavili o výsadbě dřevin u koní a kolem koní, o vhodných druzích do pastevních sadů a pouze lehce jsme naťukli ochranu kmene stromů. Dnes si tuto problematiku, tedy jak stromy chránit před okusem i sešlapem koňmi, rozebereme více do hloubky.

Kdo je nespokojen s holými pastvinami bez křoví a stromů, bez remízků a lesíků? Věřte, že každý, kdo má koně venku a je posedlý zvláštním druhem choroby: vytvářením životního prostředí přátelského nejen koním samotným, ale i ostatním obyvatelům krajiny.

Pokračujeme v našem výletě stavbou těla koní. Poté, co jsme se v minulé části prokousali stavbou krku koní obecně, je na čase podívat se na naši ukázkovou skupinu šesti koní, abychom zjistili, jak jsou na tom se svými krky.

Když jsem před pár lety začala dělat rozhovory o koních s našimi předními jezdci, bylo mi líto, že už nikdy neudělám rozhovor s Jirkou Lamichem, který už není mezi námi. V letošním dušičkovém čase mě napadlo zavolat své kamarádce a Jirkově ženě Áje, která se se mnou podělila o vzpomínky na Jirku a poskytla mi ze svého archivu krásné fotky.

V našem putování s Mercedes, které vede spíše od ocasu k hlavě než naopak, se začínáme dostávat do finiše. Dnes si povíme něco o krku. Jeho délce, tvaru, flexibilitě a nasazení. Ukážeme si, jaký mají tyto faktory vliv na správnou práci krku a jeho teleskopické vytahování a také, co to vlastně je. Je to natolik důležité a obsáhlé téma, že mu věnujeme minimálně dva díly.

Když jsem dělala rozhovor s Míšou Mohylou, netušila jsem, že než ho zveřejním, Míša už nebude mezi námi. Míšu si pamatuju ještě ze „staré jízdárny“. Tak jsme říkali jízdárně TJ Baník Ostrava, která stála v centru Ostravy, ze všech stran sevřená městskou zástavbou, než se přestěhovala do nového objektu ve Staré Bělé. Těch vyjížděk kolem Odry, to jsme si vážně všichni moc užívali.

Co mají společného slavní Quimero-M, Quoniam II-A či Dietward-86? Společným jmenovatelem je rodina Távol. Pojďme si trochu ji a její zástupce představit!

Už hodně dlouho jsme neměli žádný článek o tom, jak by měl být kůň stavěný, takže pokračujeme v našem seriálu Od hlavy k ocasu. Postupujeme vlastně od ocasu k hlavě a po lopatce nás čeká zbytek přední končetiny. Víte, jak by měla ideálně vypadat, aby kůň zůstal pokud možno co nejdéle zdravý?

V tomto článku se ještě naposledy vrátíme k lopatce, která je skutečně pro pohyb koně velmi zásadní. A jako model nám poslouží jiná klisna paint horse, ovšem s podobně rozporně stavěným tělem jako „naše“ paintka.

Pokračujeme s rozborem stavby plece koně. Dnes se zaměříme na pažní kost, její délku a orientaci. Ta má totiž naprosto zásadní vliv na to, jakým způsobem se váš kůň pohybuje, zda má pohodlný, prostorný pohyb, nebo naopak drncá a drobí jako šicí stroj. Určuje také, jestli jsou jeho chody ploché, nebo si naopak strká kolena až za uši. Měla by zajímat jak sportovce, kteří hledají buďto výrazné chody či dobré krčení předků nad skokem, tak hobby jezdce, kteří si nechtějí nechat vytřást duši z těla.