Poslední roky se s výsadbou roztrhl příslovečný pytel. Všichni sází stromy, keře, vysévají květnaté louky. Mnoho lidí konečně přestává sekat trávníky na výšku golfového hřiště, někteří zachází tak daleko, že nesekají vůbec (a diví se, když jim zahradník sdělí, že nesekat vůbec nelze, pokud nechceme plochu pomalu, leč jistě, přeměnit v divokou džungli prorostlou nálety dřevin a bodláčí). Osvěta prostě v lidech probouzí žhavou touhu honem honem přiložit ruce k dílu – aniž by studovali problematiku více do hloubky (bezúdržbovost je mýtus). Jenže pokud už je ruka přiložena, neměla by být ani „odložena“ – aneb jak praví Malý princ: stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Chápete dobře – výsadbou/výsevem náš úkol nekončí. Ale začíná…

Důležité upozornění

Mnoho ochran kmene cílí na jeho obalení odolným materiálem. Ne vždy se ale používají materiály prodyšné. Měli byste vědět, že obalením stromu vytváříte vyšší vlhkost na povrchu kmene, čímž podpoříte mikroklima jako dělané pro rozvoj plísní a hub, také některých druhů podkorního hmyzu. Vybírejte proto ochranu s ohledem na tyto skutečnosti! Podle odborných studií vyhovují nejlépe rákosové a bambusové rohože. Bohužel rákos neodolá všímavým koním, i když někteří majitelé stád z velkých pestrých ploch, kde se koně nenudí a mají dost jiného okusového materiálu, hlásí dobrou zkušenost. Bambus je v tomto směru volbou jistější, i když ne stoprocentní…

Základní výběh – bezové zákoutí

Fotografie číslo 1 – zde je jasně patrno, že stromy byly na pozemku dříve, než si majitelé dovezli k domu koně. „Bezová“ část výběhu je vysypaná pískem, koně se zde hodně zdržují, protože se v tomto prostoru podává seno (v závěsných sítích i v krmelci). Vizí bylo ochránit podpovrchové kořeny vzrostlých bezů (kmenů si koně nevšímali, ale kořeny stromů trpěly zhutněním půdy a odšlapáváním /mechanickou erozí/ zeminy). Majitele tudíž napadlo pomoci kořenovému systému vytvořením kamenných ostrůvků vyplněných kůrou a dřevní štěpkou. Takže se zamulčoval již vzrostlý strom… Snaha se cení – ale TAKTO OPRAVDU NE!

Zásada I:

Mulč pod stromky NESMÍ přijít až ke kmeni!

Hrozí téměř jistě hniloba kořenového krčku (odumře kůra kmene těsně u země). Osobně, pokud chci mulčovat pod stromy a vyššími keři u koní, rozprostírám mulč z přírodních materiálů (dřevní štěpka, kůra, posečená tráva, kompost) na plochu pod korunou KROMĚ místa přímo u kmene. Nikdy nedávám vrstvu vyšší než max. 10 cm. Tento odhad výšky mulče mi potvrdili i profesionální zahradníci a arboristé, takže se jím řídím.

Rozumná vrstva mulče zabraňuje na nezatravněných plochách přesychání půdy pod korunami, brání vyklíčení semen plevelů (takže nemusíme za ohrádku chránící strom dosahovat křoviňákem), navíc díky žížalám stahujícím kousky mulče do hlubších vrstev půdy je obohacováno stanoviště o organický (velmi cenný!) materiál.

Fotografie číslo 2 a 3 – zde vidíme ochranu starého nádherného stromu v koňském výběhu pomocí dřevěné lavice, která kloubí ochrannou a užitkovou funkci – majitelé rádi sedí s kávou a moučníkem pod korunou a pozorují své koně.

Ideální by byly kapinku větší mezery mezi jednotlivými prkny (ale opravdu jen o trochu, v žádném případě nesmí dojít k prostrčení nohy koně ani hříběte!), aby byl kmen u země spolehlivě odvětráván, nepřidušen. Jinak jde o řešení nápadité i vhodné za 3 předpokladů:

• že se bude podle přirůstajícího obvodu kmene adekvátně zvětšovat i otvor v lavici
• že se koně nedostanou k okusu kůry vyskočením na lavici
• že bude únosnost lavice dostatečná pro případ, že se tak stane (v případě, že se koně naučí lézt nahoru, hrozí úrazy v případě proboření pod váhou zvířete)

Zásada II:

Při jakémkoli zabezpečování stromů myslíme i na bezpečnost koní!

Pneumatikám se vyhýbejte – v horké dny černá barva napomáhá nadměrnému přehřívání povrchu kmene a estetické hledisko je zcela nulové, navíc jsou gumy často použity nenařízlé a jak kmen nabývá na objemu, zarůstají do něj. Posléze při nařezávání takto zarostlých pneu bývá vždy více či méně poškozen kmen stromu.

Fotografie číslo 4 – kokosové a jutové tkaniny potkáte coby ochranu kmene celkem často. Stromu nijak nevadí za předpokladu pravidelné kontroly a povolování bandáží, aby nezarostly do kmene. Ovšem někteří koně, převážně mladí „hračičkové“, si s touto ochranou snadno zuby poradí…

K upevnění používejte provázky či šňůry, které vlivem počasí nekřehnou a které podle přírůstku obvodu kmene snadno povolíte. Opět myslete na hravé koně – úvaz nesmí skončit v jejich útrobách!

Chraňte i kořenovou podpovrchovou síť.

Zásada III:

Kontrolujte úvazy kmenů, ať nezarostou do dřeva!

Fotografie číslo 5 – bambusové a rákosové rohože. Velmi vhodná ochrana kmene, která však před koňmi ne vždy obstojí. Pokud ji doplníte o dřevěnou či kovovou ohrádku, můžete být v klidu, že jste učinili pro ochranu stromu skutečně maximum.

Pozor na zaškrcení stromu – povolovat úvazy! →

Zásada IV:

U ohrádek pozor na vzdálenost jednotlivých šprušlí!

Jako koňáci víme, kam všude si koně dokážou chytit končetinu – viz případy zlomených nohou z kovových krmelců, kam si koně při válení se v těsné blízkosti (v „peřince“ z natrouseného sena) nebo při vskočení dovnitř zachytili nohu. Někdy si ji bohužel kvůli úzkým mezerám zaklíní tak dokonale, že se nevysvobodí – a potom vždy záleží na konkrétním jedinci, jak se se situací popasuje, zda zvolí strategii nehybného čekání na pomoc, nebo se v panice nekontrolovaně zmítá. Často tak, až si přivodí fatální zranění... :(

Nechoďme proto neštěstí naproti!

← Zásah Koňské záchranky byl v tomto případě nutný…

 

→ Tato krásná kovová ohrádka zaručí, že strom mezi koňmi zůstane opravdu bez úhony. Vzdálenosti mezi šprušlemi volte buď velmi nahusto tak, aby neprošlo kopyto, nebo naopak v takových vzdálenostech, aby případná noha či hlava prošla jak dovnitř, tak stejně hladce ven. Pokud koně hlavu prostrčí, nakombinujte ještě s ochranou kmene latěmi nebo bambusem proti okusu. V případě ovocného druhu a tedy česání úrody poslouží ohrádka v době sklizně i jako pohodlný žebřík.

 

Fotografie číslo 6 – latě, trámky, desky. Tato ochrana poslouží pouze proti okusu kmene (dodržet zásadu vzdušnosti!), nikoli k ochraně podpovrchových kořenů. Tu musíte zajistit navíc – viz popisek u fotografie.

Zásada V:

Veškerý dřevní materiál využitý k ochraně kmene musí pocházet ze stromů pro koně nejedovatých, nenapuštěných závadnými nátěry!

Ochrana latěmi staženými širokou páskou. Kolem kmene coby ochranu před erozí a odšlapáním zeminy z podpovrchových kořenů použili majitelé této stáje ohraničení pomocí kmínků, uvnitř pravidelně na správnou výšku mulčovaných.

Fotografie číslo 7 – plastové chráničky „co dům dal“. Jsou asi tím prvním, co většina koňáků-nezahradníků utíká hledat, když najde okousaný kmen ve výběhu. Chyba! Platí to samé, co pro vzdušnost v případě použití latí: musí zůstat zachována. Takže zapomeňte na nopové fólie, plastové instalatérské krky, trubky a nejrůznější igelity (ty vám, mimochodem, koně roztrhají a někteří experti i ochutnají – a zácpovou koliku vážně nechcete!).

A jako bonus pro vás, milí čtenáři, jsem oslovila certifikovaného arboristu (najděte si na FB Stromosad) s prosbou, zda by nám koňákům neporadil s ochranou stromů před našimi miláčky. Velmi ochotně mi dovolil uveřejnit několik jeho zásad (za což děkuji!).

Koně stromy poškozují převážně okusem kůry kmene a neustálým udusáváním půdy pod korunami.

Ochrana stromů v koňských výbězích

Obecné zásady:

Ochrana by měla být z přírodních materiálů. Dřevo nebo kov, případně kámen.

Chránit zpravidla potřebuje kmen, proti okusu, ale tam, kde je větší provoz, také kořenový systém proti zhutnění.

Měla by být vždy zachována možnost stromu přirůstat a samotný přístup ke stromu z důvodu údržby.

Kámen coby ochrana stromku před okusem koňmi.

Doporučuji používat ohrádky

Vhodné, ale docela nákladné, jsou dřevěné. Dlouhodobou funkci zajistí dřevo odolávající hnilobě (dub, akát) nebo mořené.

Další možnost jsou kari sítě. (Zde pozor na velikost ok – menší oka jsou ke koním vhodnější z důvodu bezpečnosti! – pozn. redakce) Používám kari síť různých tloušťek drátu i průměru ok. Chránička je samonosná a zajištěná třemi roxory o průměru 1 cm, délce 1 m, ohnuto do V, v zapruženém stavu zatlučené do země. Je rozvíratelná.

← Pro koně nenechávejte ostré horní konce kari sítí volně vyčnívat (nepoužijete-li takovou výšku, nad kterou se nenatáhne opravdu ani největší kůň ve stádě) → nebezpečí roztržení pod žuchvami nebo zachycení ohlávky.

Kari sítě se dají nastavovat i do větších obvodů pro ochranu koruny a celé kořenové zóny.

Poznámky k ohrádkám: Uvnitř ohrádek by měl být vegetační pokryv, který nevyžaduje častý zásah (sečení). Jakákoli chránička by nikdy neměla poškozovat kořenové náběhy!

Kořenový prostor

Pro ochranu kořenového systému mimo ohradník, v místech, kde by docházelo k hutnění zeminy nad kořeny, je třeba pěstovat stromy v tzv. strukturním substrátu (únosný substrát s velkým podílem štěrku). Obdobnou funkci zastává štěrkový trávník. (O něm si více řekneme příště – pozn. redakce.)

Pár slov k fotografiím z pohledu arboristy:

Plastové chráničky i navážka kolem bezu jsou příkladem chybné praxe. U bezů vedla snaha chránit kmen k tomu, že byl utopen kořenový krček stromů. Navážka je u stromů nevhodná. Pokud je nevyhnutelná, je třeba ji provést pomocí porézních materiálů (štěrk).

Plastové improvizované chráničky mohou být levné, ale většinou nejsou propustné pro vzduch a vodu, což vede ke vzniku hniloby kmene.

→ Odstranění zhutněné horní vrstvy zeminy až ke kořenům a zásyp porézním materiálem.

 

← Mnoho klestí coby ochrana kmene může fungovat, ale časem se bude muset materiál doplňovat. Upozorňuji na špatný přístup ke stromu pěstitelem.

 

 

 

→ Pružná síťovina jako ochrana takto starých stromů mi přijde v pořádku, ale bez igelitu a bez zašroubovaných drbadel ve stromě! Pokud jde o zahradní pevné pletivo, musí se pravidelně povolovat.

 

 

Neprodyšná ochrana – špatně!

→ Latě kolem kmene jsou ok, používají se v některých případech i při ochraně stromů při stavbě. Nesmí ale poškozovat kořenové náběhy.

Na základě četných experimentů jsem si vytvořil takový „chráničkový algoritmus“ – má posloužit prioritně pro ochranu vysazených stromků. Je třeba připomenout, že chránička (ať už v podobě ohrádek nebo obložení) slouží pro následující účely:

Ochrana kmene před změnami teploty způsobenými přímými slunečními paprsky (týká se tedy jen stromů s výše zavětvenou korunou, ale těch je většina). Je možné rozlišit poškození:

• Změnami teplot mezi dnem a nocí koncem zimy, kdy už začíná proudit míza. To často vede k prasklinám.
• Přehřátím kmene v letních dnech, kdy teplota kůry atakuje 50 °C.

Ochrana kmene/celého stromu před zvěří (týká se stromů mimo oplocené plochy nebo tam, kde jsou domácí zvířata). Je nutné zvážit výšku ochrany:

• Zajíci: 1 metr
• Srnčí: 1,5 metru
• Vysoká a koně, kozy: 2 metry
• (Kalkulace výšky zahrnuje i potenciální sněhovou pokrývku.)

Ochrana paty kmene před poškozením sekačkami u stromů v trávnících a v pastvinách: Obecně je třeba říci, že zdravý kmen je pro strom naprosto klíčový. Musíme myslet na to, že mladý strom si ještě nevytvořil svoji přirozenou ochranu. Jeho korek (borka) má jen několik mikrometrů a prakticky hned pod ní je lýko a kambium, které jsou pro strom klíčové. Pokud se tyto poškodí po celém obvodu, strom odumře zhruba do roka. Většinou se setkáváme s tím, že se kmen poškodí částečně, strom pak neroste klidně několik let, kdy se snaží nahradit funkci kmene novými pletivy. Paradoxně se může poškodit i nevhodnou nebo špatně nainstalovanou chráničkou (zaškrcení, korní nekrózy).

V praxi má smysl uvažovat o třech typech ochrany:

a/ Rohož ze štípaného bambusu

Zajišťuje ochranu 1, 2 a 3. Bambus je tvrdší než dřevo, odolává zvěří i sekačkám. Je zároveň dostatečně prodyšný, lze ho koupit v různých výškách a rozměry upravit na míru konkrétnímu stromu. Jediný požadavek pro použití bambusu je, že strom musí mít přiměřeně rovný kmen. To nebývá při dnešní uniformované školkařské produkci problém. Pokud sadím strom křivý nebo s větvemi níže, než je dosah zvěře, pohlížím se po možnostech B a C.

b/ Bílý nátěr

Zajišťuje pouze ochranu 1. Vzhledem k tomu, že výrazně modifikuje vzhled stromu, používám ho jen tam, kde mají svítící polomáčené stromy tradici. To jest u ovocných stromů v zahradách a sadech. Kromě klasického vápenného nátěru, který se musí každý rok obnovovat, existují varianty, které vydrží déle (dražší francouzský nátěr 2–3 roky nebo velmi drahý německý 3–5 let). Není ale nutné pídit se po co nejdelší výdrži, mladý strom je každopádně vhodné jednou za rok až dva zkontrolovat.

c/ Pozinkované pletivo

Zajišťuje pouze ochranu 2 a 3. Výhodou je, že umožňuje ochránit celou mladou rostlinu včetně části korunky. Pro zajištění totální ochrany lze kombinovat s bílým nátěrem (menší ovocné stromy v krajině). Nejlepší pletivo je takové, které je částečně samonosné a umožňuje přístup ke kmeni a závlahové míse (tedy nikoliv králičí).

Ani jedna ochrana nevyžaduje dodatečné stahovací pásky nebo bužírky. Bambus se vždy drátkuje vlastními drátky (stačí každá druhá úroveň) a pletivo logicky také. Obvod bambusu použijeme s výhledem na několik let dopředu, bambus vydrží min. 3 roky, mám ověřeno, že drátky je pak strom schopen povolit i sám, takže ani v případě opomenutí nehrozí zaškrcení vodivých pletiv. Po této době lze nainstalovat nový, třeba už jenom poloviční.

Toto je takový základ. Alternativou bambusu je i rákosová rohož, ta ale nezajišťuje ochranu č. 3 a č. 2 pouze částečně. Často používaná juta je vhodná v podstatě pouze výjimečně (okrasný nízko zavětvený solitér). Je třeba ale vždy použít jutovou síťovinu, nikoliv plsť.

Záměrně jsem vynechal plastové ochrany, které vnímám jako takovou nouzovku, asi podobně jako víno v PET láhvi. Některé plastové chráničky pouze blbě vypadají, ale některé také blbě fungují…

Vzorně ochráněné stromy i s kořenovými náběhy po celé délce zpevněného treku.

Milí čtenáři, možná dnešní článek zakončím trochu nudně, ale znalost zákonů nemůže škodit.

Pravidla pro kácení dřevin (platnost od 1. listopadu 2014):

Cílem vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení je snížit administrativní zátěž žadatelů o kácení dřevin i příslušných orgánů státní správy. Za tím účelem bylo na základě § 3 písm. d) vyhlášky č. 189/2013 Sb. nově umožněno kácet dřeviny rostoucí v zahradách bez povolení orgánu ochrany přírody, což v případě původní právní úpravy bylo doposud možné pouze u stromů, jejichž obvod kmene nedosahoval 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, příp. pro souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2.

Zahrada byla pro účely nové vyhlášky definována jako pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti, a to bez ohledu na druh pozemku, pod kterým je pozemek veden v katastru nemovitostí.

Záměrem bylo na takto definovaných pozemcích, které jsou převážně v majetku fyzických osob a jsou bezprostředně svázány s užíváním bytových a rodinných domů, bez zbytečné administrativní zátěže umožnit nezbytnou pravidelnou obnovu převažujících ovocných dřevin plnících především produkční funkci.

Bez povolení bude možné kácet:

§ 3

Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení

Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje

pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,

pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin3),

pro dřeviny rostoucí v zahradách pro ovocné dřeviny *rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří a ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň**.

* Bod 5 Ovocné druhy a stromy v příloze vyhlášky č. 378/2010 Sb. o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin.

** Část 1 Druh pozemku, bod 5, 13 a 14 a část 2 Způsob využití pozemku, bod 19 v příloze vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

Přijetí nové právní úpravy založené na uvolnění režimu kácení dřevin v zahradách však přineslo řadu problémů právního i věcného charakteru. Nově vydaná vyhláška nebyla zcela v souladu se zmocněním obsaženým v § 8 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (stanovení velikosti nebo jiné charakteristiky dřeviny). Na tento nedostatek upozornila jak Pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády, tak i veřejný ochránce práv. Nejasné definiční znaky zahrady způsobily i nedostatky v praktickém výkonu státní správy a především pak ve svém důsledku zapříčinily významný úbytek zeleně v obcích.

Cílem novely vyhlášky č. 189/2013 Sb. je výše uvedené nedostatky odstranit, a to při zachování původního deklarovaného cíle snížit administrativní zátěž žadatelů o kácení dřevin i příslušných orgánů státní správy. Záměrem novelizace je proto na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří a ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň, které jsou převážně v majetku fyzických osob, umožnit nezbytnou pravidelnou obnovu na těchto pozemcích převažujících ovocných dřevin plnících především funkci produkce člověkem poživatelných plodů.

Obsahem novely je dále úprava ustanovení dle poznatků při aplikaci současné vyhlášky č. 189/2013 Sb. tj vyjmutí školek z definice stromořadí, doplnění možnosti označit kácené dřeviny rodovým jménem a úprava zjednodušených náležitostí oznámení kácení provedeného složkami IRZ.

Text novely vyhlášky:

222

VYHLÁŠKA

 ze dne 14. října 2014,

kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. d) a k provedení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., (dále jen „zákon“):

Čl. I

Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, se mění takto:

1.V § 1 se písmeno c) včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

2. V § 1 písm. c) se za slovo „sadech“ vkládá slovo „, školkách“.

3. V § 3 písmeno d) zní:

„d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.“.

4. V § 4 odst. 1 písm. c) a v § 4 odst. 2 písm. c) se za slova „zejména druhy“ vkládají slova „, popřípadě rody“ a za slova „s uvedením druhového“ se vkládají slova „,popřípadě rodového“.

5. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 4 zákona), které bylo provedeno složkami integrovaného záchranného systému z rozhodnutí velitele zásahu při záchranných nebo likvidačních pracích anebo při ochraně obyvatelstva, obsahuje označení místa, kde se dřeviny nacházely (katastrální území a číslo parcely nebo adresu) a jejich množství a druh, popřípadě rod.“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2014.

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.