Minule jsme se podívali na zoubek přírodním hranicím pozemků tvořených živými ploty. Ovšem jsou tu i další netradiční možnosti, jak ohraničit koňské plochy tak, aby zapadaly do krajiny: optický přírodní předěl nemusíme nutně vysazovat, obzvláště, pokud je jen dočasný (například na pronajatých pastvinách) – můžeme ho celkem jednoduše skládat, vrstvit či plést. Krom rostoucích živých plotů je tu totiž ještě jiná varianta – ploty z proutí a klestí, zapomenout nesmíme ani na kamenné suché zídky (těm se budeme věnovat v dalším díle).

Také máte koně na rovných nebo jen mírně zvlněných pastvinách? A jste doslova na "Větrné hůrce"? Pořiďte si větrolam!

V minulém díle jsme se bavili o výsadbě dřevin u koní a kolem koní, o vhodných druzích do pastevních sadů a pouze lehce jsme naťukli ochranu kmene stromů. Dnes si tuto problematiku, tedy jak stromy chránit před okusem i sešlapem koňmi, rozebereme více do hloubky.

Kdo je nespokojen s holými pastvinami bez křoví a stromů, bez remízků a lesíků? Věřte, že každý, kdo má koně venku a je posedlý zvláštním druhem choroby: vytvářením životního prostředí přátelského nejen koním samotným, ale i ostatním obyvatelům krajiny.

Není nad to dostat se suchou nohou z jednoho konce svého areálu na druhý. Nebo snad potřebujete zpevnit povrch pro dopravu materiálu, parkování či příjemné venkovní posezení? A co koně? Cesty a cestičky se hodí vždy, takže se nyní podíváme na pár tipů, jak si je svépomocí vyrobit.

O bahně a boji s ním jsme už tento týden mluvili, ale protože je to téma skutečně široké, věnujeme mu i jeden díl našeho seriálu o zeleni u koní. Jak řešit mokro na pastvinách a ve výbězích? Přinášíme vám další zajímavé tipy.

Snadná údržba, celoročně kompaktní vzhled a textura nás vedou k výsadbám živých plotů a kulisových výsadeb z jehličnanů. Živé ploty dobře zapadají do krajiny, jsou dlouhověké a relativně bezúdržbové. Jehličnany jsou méně tolerantní k řezu a k zápoji. Musíme pečlivě vybírat jednotlivé druhy a vhodně volit výsadbovou vzdálenost. Méně snášejí zastínění, vyjma tisu, což je dalším důvodem k řídkému zavětvení a úhynu spodních větví.

Dovolte nám v seriálu jedno nedodržení slibu: tento díl měl být pokračováním o jehličnatých stromech, ale protože - podle ohlasů na díly minulé - vás zajímají přednostně rostliny, které mohou ohrozit zdraví koní, včleníme článek o jedovatých rostlinách, s nimiž se můžete setkat v blízkosti stájí, pastvin, zahrad a luk.

Jehličnaté a listnaté stromy jsou nejdokonalejšími, nejsložitějšími a nejmohutnějšími rostlinami, které dosahují nejdelšího věku. Počet původních stromovitých a keřovitých jehličnanů, tzn. druhů domovem ve střední Evropě, je poměrně malý.

Máme za sebou keře vhodné jako živý plot i keře používané pro pokrytí svahů místo trávníku. Co když ale chceme něco výrazného, co mezi ostatní zelení přitáhne oko návštěvníka? Pár tipů na okrasné "solitéry" přínáší tento díl.

V minulém díle seriálu Bc. Jany Syrové jsme se seznámili s listnatými stromy, nyní přikročíme ke keřům. Listnaté keře by totiž měly být součástí každého jezdeckého areálu, protože v něm plní celou řadu různých funkcí - od zkrášlení okolí, přes jeho zastínění či rozčlenění až po pokrytí půdy na nepřístupných místech. A výběr je skutečně veliký!

Trávníky a pastviny máme za sebou a dnes pokročíme o patro výš: ke stromům. A začneme těmi, které jsou pestřejší a "živější": listnatými. Přesto však nenecháváme "bylinné patro" u ledu, ale pokud byste měli jakékoli dotazy k trávě a pastvinám, autorka je ráda zodpoví v některém z příštích dílů.