Zástupci kmene Gidran, který je též v menší míře zastoupen ve sportu, jsou tito koně:
Gidran IV-K / Gidran Bártek, který se narodil v zemském chovu v Bruzovicích ve Slezsku po 111 Gidran XXXIII-R (po Gidran XXXIII z 268 Amurath), ze zemské klisny č. 1850 (po 396 Przedswit VI z 292 Gidran). Působil v hřebčíně Kladruby nad Labem, kde po něm bylo zařazeno do chovu 6 klisen a 6 hřebců. Ve sportu byl úspěšný jeho syn Jasan, z Laida (po Korsičan xx), který dosáhl výkonnosti ve skocích stupně „T" a zvítězil v roce 1966 s Milanem Mohylou v „Ceně ČS filmu".
Nejvýznamnějším potomkem, který dál předával sportovní výkonnost, byl jeho syn Gidran VII-K, narozený v Kladrubech, z 470 Przedswit-2 (po Przedswit VII-7 R z 320 Gidran XXXIV). Působil v zemském chovu a v hřebčíně Kladruby. Jeho potomci byli využíváni ve sportu a mnozí dosáhli výrazných úspěchů. Byli to Gidran VII-6 – Oran, Gidran VII-39 – Gabor. Zvláště Oran startoval v mnohých soutěžích až do stupně „T" a ve skoku mohutnosti překonal výšku 200 cm.
Pro chov moravského teplokrevníka měl význam syn Gidrana VII-K, Gidran XIV – K / Gidran VII-24, narozený v Kladrubech roku 1955, z 561 Przedswit III (po Przedswit III-K z 441 Furioso XIII). Tento hřebec měl do chovu zařazeno 18 synů a 17 dcer. Jeho potomstvo dosáhlo výkonnosti stupně „S" ve skocích. Úspěšná byla dcera 888 Gidran XIV, která do chovu zařadila dvě dcery – 75 Cidru (po Cent xx), která měla vlastní výkonnost ve skocích „S" a zařadila do chovu plemenného hřebce 2416 Libanon-54 s výkonností svojí i potomstva na úrovni „ST", a VČ 176 Gidvu, která dala dceru Gartu s vlastní skokovou výkonností „TT". Z hřebců vynikl svým potomstvem syn 998 Gidran XIV-18 z 818 Alarm, který dal všestranně úspěšné potomstvo v drezúře, skocích i v zápřeži na úrovni „T". Jeho dcera SČ 836 Magika z matky po Quoniam i její potomstvo dosáhlo této úrovně ve skocích. Do chovu zařadila hřebce Amio.
Vnuk Gidrana XIV-K, hřebec Gidran XVI / Gidran XV-7 (Gazal), narozený v hřebčíně Motešice po Gidran XV-K z 815 Furioso XLIII, dosáhl výkonnosti„ST" ve skocích a i jeho potomstvo dosáhlo této úrovně.
Do chovu moravského teplokrevníka zařadil tyto 2 hřebce:
Druhý syn 2735 Gidran XVI-8 se narodil v roce 1993 rovněž v Motešicích, z 160 Cent I – Citadela (po Cent I – Motěšický z 862 Spalato). Tento hřebec bohužel působil v chovu jen krátce. Zařazeny po něm byly 3 klisny a poté byl prodán do Maďarska. Jeho krev tak byla pro chov MT ztracena. Jeho potomstvo dosáhlo ve sportu úrovně „L" ve skocích a „Z" v drezúře.
Poslední hřebec, který působí v chovu MT a je nositelem sportovní výkonnosti stupně „ST" ve skocích a „L" v drezúře, je hřebec Gidran II MT / 505 Gidran bernartický, který se narodil roku 1987 v Boru u Tachova v chovu pana Rédla po 1096 Gidran XIV-38 z ZČ 694 Drina (po 16 Havel-1). Gidran bernartický dostal v chovu bohužel jen málo příležitostí. Do chovu zařadil jen 5 dcer. Jeho potomstvo dosáhlo zatím výkonnosti ve skákání stupně „L" a v drezúře „Z".
Dále si řekneme o linii Catalin, vhodné nejen na voltižní sport.
Informace byly získány z:
1) Nejvýznamnější plemeníci v chovu českého teplokrevníka – Vlastimil Sixta
2) Chov koní v Československu – J. Dušek a kolektiv
3) Vývoj chovu koní v Čechách, na Moravě a na Slovensku – Drahoslav Misař
4) 20 let mistrovství republiky v jízdě na koni – Přemysl Neumann a Zdeněk Vilimovský
5) 75 let jezdectví v ČSSR – Přemysl Neumann a Zdeněk Vilimovský
6) Programy jezdeckých soutěží z let 1961 až 1976 z archivu Evy Wolné
7) Přehled sportovních koní v ČR – ČJF
8) Jezdecký sport v České republice – ČJF
8) Informace poskytli také pamětníci:
Když do arény vjížděl kočár fenomenálního Australana Boyda Exella, zraky všech se upíraly především na ...
Otec české hipologie František Bílek, vizionář a muž, bez něhož by svět přišel o unikátní plemeno staro...
