Jirka se narodil do koňařské rodiny, vždyť jeho otcem nebyl nikdo jiný, než Ing. František Lamich, ředitel hřebčína, vlastně tehdy se to jmenovalo Plemenářský podnik, odštěpný závod Albertovec, špičkový drezurní jezdec, mnohonásobný mistr tehdy ještě ČSSR s Aresem a potom s nezapomenutelným plnokrevným Vadarem, ale také účastník Velké pardubické, kde se s klisnou Gombou umístil na pátém místě. Kromě tohoto výčtu jezdil i parkury a všestrannost. Pamětníci jej znají i jako dražitele koní.

Jeho syn se takříkajíc potatil a Jirkova kariéra byla nerozlučně spjata s Baníkem Ostrava a s albertoveckými koňmi. Pokud si pamatuji, tak začínal na Odře, která dříve běhala dostihy. Neměl to s ní jednoduché, byla to nádherná tmavá hnědka a byla hodně vyblázněná, když nemohla dopředu, tak dokázala třeba půl jízdárny po zadních odcouvat. Co do původu si pamatuju, že byla po Furioso XIII, z matky po plnokrevném Norfolk. Dalším Jirkovým koněm byla Olga, malá, černá, hezká a bez původu, ale s Jirkou si rozuměla a byli docela úspěšní.

A potom přišla z Albertovce klisna Bečva, jak jinak, na jedno oko slepá. Byla jednou z trojlístku Jirkových životních koní – vlastně klisen, se kterými si Jirka rozuměl nejlépe. Bečva se narodila v roce 1964, byla to malá, pouhých 157 cm vysoká, ušlechtilá, téměř černá klisna po Quoniam, z matky 369 Omen a báby 292 Furioso XIV. Baníkem Ostrava byla zakoupena někdy kolem roku 1970, poté, co byla vyřazena z chovu. S Jirkou začala velmi rychle sbírat první úspěchy, a už v roce 1971 byla členkou vítězného družstva na MČR. Následující rok byli druzí, opět v družstvech, a když byla v roce 1974 čtvrtá ve Velké ceně Ostravy „T“ parkur, bylo jasné, že se s ní musí počítat. Vrcholem její kariéry bylo vítězství na  MČR a poté i na MČSR, kde za sebou zanechala celý náš reprezentační tým. Na základě tohoto vítězství byl i Jirka zařazen do reprezentace. S Bečvou pak byl členem vítězného družstva na MČR ještě v roce 1976.

Bečva

V té době začal také jezdit Satyra, bělouše po plnokrevném Lukovi z Něvy. I s tímto koněm byl úspěšný, i když nepatřil k jeho oblíbencům. Uměl zaskákat, ale musel mít den, nebyl příliš spolehlivý. Jeho největším úspěchem bylo třetí místo v jednotlivcích na MČR v roce 1977. Tento rok byl pro Jirku mimořádně úspěšný, ale to už se váže k jiným koním.

Satyr

Trojlístek albertoveckých klisen, Havana, Iluze a Ithaka, přišly na Baník přibližně ve stejnou dobu, kolem roku 1974. Nejstarší Havana byla čtyřletá, Ithaka a Iluze o rok mladší. Všechny tři byly dcerami Przedswita X -  Alb. Matka Havany byla klisna 519 North Star IV a bába 432 Shagya XV. Matkou Iluze byla klisna 431 Shagya XV a bába byla po A1/1 Tulák. No a Ithaka byla dcera klisny 510 Almhirt a bábou jí byla klisna 404 Furioso XIV.

Podle původu byly předurčeny k sportovní kariéře a to naplnily beze zbytku. Havanu a Iluzi měl jezdit právě Jirka Lamich, ale v té době nebyl vhodný kůň pro Miloše Steina, kdy jeho Tristan už pomalu dosluhoval, a tak se Jirka Iluze vzdal. Iluze Milošovi dopomohla k mnoha cenným vítězstvím i umístěním doma i v zahraničí. K mistrovskému titulu v družstvech, třetímu místu v jednotlivcích na MČSR, k cennému vítězství ve skoku mohutnosti na CSIE v maďarském Kiskunhalas, ve velké ceně tehdejší NDR do 160 cm na dvě rozeskakování byli třetí a mnoho dalších vítězství i umístění.

Ale zpět k Jirkovi, kterému zůstala Havana a k ní přibyla na krátký čas z Albertovce zapůjčená Ithaka. Veleúspěšný rok 1977. V tomto roce, kromě již zmíněného úspěchu se Satyrem, byl Jirka s Havanou členem vítězného družstva na MČSR. S Ithakou byl ve stejném roce ve druhém družstvu druhý. V následujícím roce Ithaka opět zazářila, když se umístila na MČR v družstvech na třetím místě a na MČSR byla členkou vítězného týmu.

Ithaka

V témže roce se Jirka s Havanou umístil na CHI Löbnitzu na pátém místě a zvítězil ve skoku mohutnosti. Zdolali oxer o rozměrech 160 x 180 a zeď 180 cm vysokou. Na CHIO v Lucemburku byli v „T“ devátí a v ceně národů spolu s Fetyšem, Forintem a Amorem šestí. V roce 1981 na halových závodech v Karviné s mezinárodní účastí byla Havana třetí a zvítězila Iluze s M. Steinem. Na Grand Prix Bratislava CSIO se družstvo ve složení Stein – Iluze, Lamich – Havana, Glatz – Salvator a Pecháček – Dany umístilo na pátém místě. V roce 1981 byl Jirkovi Lamichovi udělen bronzový odznak FEI.

V roce 1983 se Miloš Stein odstěhoval do Svinčic, kde jeho kariéra pokračovala s Danym, a Jirka začal jezdit Iluzi. Velmi rychle se spolu sžili a v témže roce zvítězili v memoriálu Antonína Stáhaly „ST“. Ve VCO „T“ byl Jirka s Iluzí osmý a s Havanou pátý. Následovala účast na CSIO v Sopotech, kde obsadili s Iluzí druhé místo. Na MČR v jednotlivcích zvítězili s Havanou a ještě stihli CSI v Kiskunhalasu, kde byl Jirka s oběma klisnami a spolu s Hrůzkem – Forint, Necela – Fakt a Juráček – Litor členem ČS družstva, které se umístilo z deseti družstev na čtvrtém místě. Iluze jako jediná šla obě kola čistě. V žebříčku našich reprezentantů byl Jirka vyhodnocen s Iluzí na druhém místě za Ing. Glatzem a s Havanou na třetím. 

Za období 1978 – 1983 byla Havana vyhodnocena jako nejlepší klisna v parkúrech obtížnosti „T“ a „TT“, Iluze byla na třetím místě.

Havana

V roce 1984 byla Iluze vyhodnocena jako druhý nejlepší skokový kůň. Následující rok začal výborně, když Jirka s Iluzí zvítězil na CSN v Karviné, v bariérovém skákání do 165 cm bez jediné chyby, následovalo druhé místo na VCO za Quidem. Dále to bylo MČR, kde vyhráli zahajovací skákání a v přeboru se umístili jako třetí. Také byli členem družstva, které se umístilo jako druhé na Grand Prix Bratislava CSIE. Na CSIO v Plovdivu byli pátí.

V celkovém hodnocení skokových koní sezony 1985 byli třetí a v hodnocení „TT“ soutěží zvítězili. Od roku 78 do roku 85 absolvovala Iluze 66 parkurů „T“ a „TT“. Málem bych zapomněla, Iluze splnila kvalifikaci na OH v Moskvě, kde ji měl jezdit Jirka Pecháček, ale kam se nakonec bohužel nejelo.

Iluze

Ještě v následujícím roce jsme mohli Jirku, s již patnáctiletou Iluzí, vídat na kolbištích. Zvítězil v Ceně Poděbrad a téhož roku mu byl udělen titul mistra sportu. O rok později už naposledy ve Velké ceně Ostravy, kde byli v Memoriálu A. Stáhaly po rozeskakování třetí. V témže roce odešla Iluze do chovu, byla připuštěna a měla dvě hříbata, hřebce 2701 Idola po Topas, s vlastní výkonností ve skocích „ST“, a klisnu 7-151 Idylu po 3227 Konzulent-30 sportovním jménem Regent, která sama nesportovala, ale její potomstvo dosáhlo výkonnosti „ST“.

Jirkovu sportovní kariéru předčasně ukončila nemoc. Chvíli ještě jezdil na Karině, ale vleklá těžká nemoc již neumožňovala Jirkovi závodit. Přesto koně neopustil a snažil se své zkušenosti předávat dál a trénoval mladé jezdce. V pouhých 52 letech své nemoci podlehl.

V Jirkovi odešel velký milovník koní, citlivý, věčně usměvavý jezdec, který koně nebral jen jako sportovní náčiní, ale jako živé bytosti a oni mu jeho lásku velkou měrou vraceli. Pokud si vzpomínám, tak nikdy k ježdění nepotřeboval žádné pomocné otěže, pouhý martingal a vše odjezdil na obyčejném stihlovém udidle. Inu, mnoho řemení, málo umění.

Satyr