Drbadla – vyšší komfort koňského života na výbězích
Mnoho koní žije na území svých pastvin a výběhů zcela bez stromů, které by byly vhodné k podrbání hřbetu nebo bříška. V rámci obohacování koňského prostředí vřele doporučuji zakoupit nebo vyrobit tzv. drbadla. Ale má to i háčky...
Drbadlo pro koně musí být v prvé řadě bezpečné. Pod tímto oznámením si většina majitelů představí absenci ostrých trčících hřebíků, šroubů a svárů. Již méně z nás předem tuší, že pohlídat si musíme i sebemenší skulinky mezi drbadlem a konstrukcí, na kterou je přichyceno. Že stačí malá mezírka, ne úplně dobře přiléhající k podkladu a máme zaděláno na plešatého koně.
Jak to?
Koňské žíně se velice rády chytají právě do těchto skulinek a mezírek. Kůň se drbe, hříva létá – a po chvíli je pramínek v pasti. Kůň ucítí tah, škubne – a pramen hřívy visí nikoli na koni, ale na drbadle...
Jak těmto nehodám předcházet?
Pečlivé uchycení – věc náročná
Pečlivě uchytit drbadlo je to nejnáročnější, co vás čeká. Troufám si tvrdit, že je to ještě ošemetnější věc, než vymyslet a doma vyrobit svou vlastní verzi drbadla.
V článku o dlouhých hřívách jsem psala:
„U drbadel dávejte bedlivý pozor na jejich hrany, šrouby a veškeré výstupky, za které by se mohly zachytávat (a tedy i urvat) dlouhé žíně. Většinu ve větším množství zachycených žíní má na svědomí nikoli kartáč, ale některý šroub nebo mezírka mezi rukojetí a násadou kartáčů, do které se při drbání pravidelně zachytávají někdy bohužel i celé pramínky kštice a hřívy.“
A přesně tak to je. Zrovna včera mi volal kamarád s otázkou: „Jak ty máš uchycené to drbadlo, že jsem na něm nikdy neviděl celé prameny žíní? U nás jsme nedávno instalovali kartáče a už nám na nich visí pramínky! O plešatý koně nestojím...“
Jistě. Plešaté koně nechceme nikdo. :) Proto je tak důležité věnovat instalaci patřičnou pozornost a vzít si, krom vodováhy, šroubů, vrtačky a ostatního běžného nářadí k ruce i silikon nebo nějaký pružný těsnicí tmel. A konstrukci doladit opravdu natěsno, všechny mezírky tmelem dotěsnit tak, aby žíně prostě nechytala.
Jednoduchá drbadla
Úplně nejjednodušší drbadlo, pominu-li stromy, je obyčejný dřevěný trám zapuštěný v zemi. I takové drbadlo ale musíte pravidelně kontrolovat, záleží-li vám na délce a hustotě koňských okras – hřív a kštic. Kontrolujte nejen vizuálně, ale i pravidelným pohmatem, obzvláště dřevěné části, zda někde nečouhají třísky. Pokud koně dřevo okusují a zároveň se o ně drbou, s téměř stoprocentní jistotou vám takové drbadlo žíně bude trhat. Ať už v množství malém, nebo větším…
Vylepšená drbadla
Jednoduché vylepšení zapuštěného kůlu spočívá v instalaci kartáčů nebo třeba rohoží. Ano, slyšíte dobře, koně se dobře podrbou o docela obyčejnou rohožku na čištění obuvi nebo o kus umělého trávníku uchyceného na stojinu přístřešku. Pokud kůl kartáči, gumovými hřbílky a rohožkami obalíte opravdu odshora až dolů, obslouží se koně drbáníčkem všude na hlavě, na většině částí těla i na kořeni ocasu. Ale nedostanou se na břicho...
Vylepšit se dají i hrany přístřešků – je to úplně jednoduché! Stačí našroubovat kartáče, násady z košťat nebo kupované kartáče určené přímo pro koňská drbadla. Na obrázku jasně vidíte, jak hojně je kartáč v tomto přístřešku využíván.
V tomto kontextu ještě jednou připomenu:
Nezapomínejte drbadla obírat od chlupů a žíní!
Kartáče vydrží poměrně dlouho – obzvláště ty velké, určené pro průmyslové zametací stroje. Koupíte je jako náhradní díl určený pro úklidovou techniku.
Domácí výroba – stojina přístřešku obalená umělým trávníkem.
Domácí výroba – kůl obalený kartáči.
Muchaři, alergici a chroničtí svědiči bohužel drbadla k dispozici dostat nemohou – většina z nich by si svědící místa vydrbávala tak úporně a „na krev“, že byste drbadlo brzy prokleli...
Násady košťat na větší pneumatice, zapuštěno v zemi. Slouží i k drbání bříšek.
Jednoduché obalení stojiny přístřešku gumovou rohožkou na boty.
Patřičně těžký a stabilní kmen stromu sloužící jako uchycení sítě na seno i drbadlo.
Drbadla hodně vylepšená
Nejde pouze o celé soustavy drbadel, ale i o drbadla na bříška. Máme-li štěstí a svolení vlastníka lesa, nalezneme příhodnou větev tam. Domácí kutilové si poradí a jako drbadlo břicha jim poslouží například pařez příhodné výšky s nahoře našroubovaným kartáčem – stejně poslouží i pneumatika částečně zapuštěná v zemi.
Nadšenci staví koním celé soustavy drbadel – radost pohledět! A hlásí, že jsou koňmi velice využívány. Platí u nich stále to samé: žádné ostré hrany a trčící šroubky, pozor na mezírky chytající pramínky žíní. A dál už je to na vás – fantazii se meze nekladou!
Tento kartáč má předchystané otvory na šrouby tak, aby hlavičky nevyčnívaly, ale byly hezky schované – prodává se i v ČR.
Kupovaná drbadla
Dnes už i v českých e-shopech najdete nejeden druh kartáčů i celých drbadel. Vždy se informujte, zda jsou určeny ke koním. A kdo chce nakupovat pro domácí tvorbu drbadla dle své osobní fantazie, může se podívat i do úklidových prostředků (velká silniční košťata) a na úklidovou techniku, konkrétně na náhradní díly. Například rotační kartáče, tak často k vidění ve venkovních stájích u našich německých sousedů, jsou často zakoupené právě coby náhradní kartáč k zametacímu stroji.
Údržba drbadel
Každé drbadlo, ať už koupené nebo doma vyráběné, je nutné udržovat. Tedy kontrolovat vizuálně i hmatem, zda se někde neobjevily třísky, ostré hrany, zda nepovylezl šroub nebo se neuvolnila některá matička. Dále je potřeba obírat z drbadla žíně a chlupy. Obzvláště v línacím období. Koně dokážou drbadlo chlupy a žíněmi tak zanést, že kartáče přestávají plnit svoji úlohu. I z hygienického hlediska je dobré občas dopřát kartáčům pořádnou očistu – i s dezinfekcí.
Tak ať se vašim koníkům dobře drbe!
Galerie
Kdo je nespokojen s holými pastvinami bez křoví a stromů, bez remízků a lesíků? Věřte, že každý, kdo má koně venku a je posedlý zvláštním druhem…
Mnozí z nás, kteří máme koně celoročně venku, bědujeme nad stavem hřív a kštic našich miláčků. S láskou pěstovanou vlající okrasu ne a ne udržet dost…