Tevis Cup 2022 – rodiné klany, vítězství, pády

3. 8. 2022 Michaela Burdová Autor fotek: Ron Osborn

16. července 5:15, Auburn, Kalifornie: 66. ročník legendárního závodu na 160 km přidal další napínavou kapitolu. Přestože už byl předtím stanoven náhradní srpnový termín, kdyby „mrzlo“, tentokrát pole koní vytřídilo velké horko i nešťastné pády. Jen 59 jezdců ze 131 si vysloužilo legendární přezku.

Svůj 8. start v Tevis Cupu proměnila ve vítězství zkušená Gabriela Blackeley na 13letém arabském valachovi LLC Pyro Choice. Závěr předvedla v dostihovém stylu – posledních 24 km ujížděla svým dvěma soupeřům, získala náskok 24 minut a cílovou čáru Pyro překlusal ve 22:24 v celkovém čase 17 hodin a 9 minut.

Gabriela Blakeley – LLC Pyro Choice / foto Ron Osborn

Pro Gabrielu to byl 8. dokončený Tevis Cup, z toho 3x dokončila právě s Pyro – na 6. místě v roce 2017 a na 2. místě v roce 2018. Letos poprvé zvítězila – 24 minut před Christophem Schorkem, jezdcem z Utahu na GE VA Blizzard of Ozz. Dante LaPierre na MS Dennie Mhf dorazila do cíle prakticky stejně se Schorkem, nicméně jí patří třetí místo. Čtvrté místo se stalo kořistí zkušené Heather Reynolds na 13letém běloušovi Assudengift Mfh v odstupu 36 minut na vítěznou dvojici a vládu arabských plnokrevníků přerušila na 5. místě klisna shagya jménem CH Fancy Finesse s jezdkyní Cameron Holzer.

Rodinné klany, muly a mustangové

Jméno Blackeley se objevuje na startovních listinách Tevis Cupu často – jen křestní jména se mění. Začali jezdit vytrvalost v roce 2004. Tím, že jezdili všichni čtyři členové rodiny, startovné a další náklady na závody rodinný rozpočet vyčerpávaly. Proto se rozhodli vypomáhat i ostatním jezdcům a trénovat jim koně nebo koně prodávat – a svým sportem se živit.

Gabriely manžel Wasch dokončil Tevis Cup pětkrát, její dcera Sanoma dokončila dvakrát a vyhrála závod v roce 2019, syn Barrak dokončil čtyřikrát. Pyro letos závodí ve vytrvalosti sedmou sezónu a z 26 startů jen jednou nedokončil. Vyhrál 11krát a šestkrát získal „Cenu kondice“.

V postu na Facebooku jeho výkon Gabriela okomentovala:

Věděli jsme, že na to Pyro má, a on také! Už se při trénování nudil a těšil se na „pořádný závod“. Doma byl trochu nervní, ale když jsme ho konečně začali holit, proměnil se v klid před bouří. Od startu až do cíle dělal svůj džob, nebláznil ani nebyl líný, jen chtěl tento závod dokončit a chtěl být vepředu! Tohle byla neuvěřitelně hladká jízda Tevisem – od začátku do konce jsem se musela každou chvíli "štípnout", abych uvěřila, že: "Mám letos opravdu šanci vyhrát!!" Pyro po etapách v kaňonech hladověl! Zastavil mi z klusu, aby si ukousl uschlý plevel. Promiň Heather :-). Byla radost sledovat, jak se na každé veterinární prohlídce vrhnul na žrádlo, a jeho apetit mi dodal ještě větší sebevědomí, abych po Franciscu zrychlila. Jsem na něj tak hrdá, na to, jaký je! Je to závodní kůň a současně umí být gentleman a chůva. Je šéfem stáda, ale nesnáší konfrontaci, takže si nechá od všech sežrat jádro. Je chytrý, nedivila bych se, kdyby mi jednoho dne řekl, proč mu obilí není úplně po chuti. Otevírá si vrátka a pouští se dovnitř a ven (a my ho necháme...). Je to prostě můj dokonalý kůň!

Muly

Shane, Daniel a Peyton Lesher, tahle rodina tradičně sedlá na Tevis Cupu muly – a dvě z nich dokončily – Sarah s Peyton a Lotto Ticket se Shane. Tady by se slušelo vzdát ušatým nezmarům hold. Shane dostal Ticket (foto výše) začátkem roku 2018 a Ticket mu velmi rychle napověděla, že má na to, aby zvládla Tevis. Shane zavolal do AERC, co má učinit pro to, aby mohl v legendárním závodě startovat – a dozvěděl se, že, musí absolvovat 300 mil ve vytrvalosti. Tak prostě oněch 300 mil splnil a ten samý rok v Tevis Cupu startoval a dokončil na 35. místě. Znovu slavný závod tato dvojice dokončila v roce 2019, 2020 byl TC zrušen kvůli covidu a letos byli zpátky na trati.

Shane váží kolem 105 kg plus westernové sedlo – 18 kg … proto nemohou dosahovat takových rychlostí jako koně s lehkými jezdci. Na druhou stranu jsou muly úžasné při jízdě v noci, kdy podle jezdců stačí jen se dobře držet v sedle a nechat to na jejich dokonale jistém kroku. Ticket byla také při své třetí účasti v TC mnohem dopřednější než v minulých ročnících.

Věrný mulám je i jezdec Frank Smith, který se už v roce 1996 na svém prvním TC umístil s mulou Little Buckaroo na 35. místě a o rok později dokonce na 7. místě. Jeho recept na trénink mul? Mnoho kilometrů s nákladem na zádech v kopcích. Pomalu, krokem, s nákladem na hřbetě. Co se týče povahy mul, je zajedno s tím, co o nich říkal Tom Dorrance: „Jsou stejní jako koně. Jen mají toho koně v sobě víc.“ Pokud rodiče muly kopali, pak potomek kopal ještě víc. Když se muly chovají dobře při kování, je to s nimi snadné. Pokud se vzpouzí, pak hodně divoce. Jejich údajná vzpurnost je dána schopností přežít a inteligencí. Cukr a bič u nich nefunguje, pokud je biče moc. Proto jejich kondiční trénink vypadá jinak než u koně – koně mohou „dřít“ a pak úspěšně závodit. S mulou se trénuje tak, aby byla spokojená a netušila, že tvrdě pracuje.

Mustangové

Letos v TC startovalo 6 mustangů a těm propadla rodina Campbellových. Alicia a Ken Campbellovi se s Favor the Bold a MM Cody umístili na 28. a 34. místě. Jen jeden mustang nedokončil – jezdec odstoupil.

Shagya arab

Tito koně si vedli dobře, nejúspěšnější byl My Danzig Bey na 5. místě, Lily Creek Kong na 14. místě, SS Chevelle na 59. Dva koně nedokončili – jedním z nich je klisna La Princessa Tzia, na které jel veterán i dřívější vítěz TC, Potatoe Richardson. Odstoupil na 68. míli.

Rocky Mountain Horse

Ze 4 příslušníků tohoto plemene dokončili dva – na 26. místě Tucker se Sabrinou va Horn a na 36. místě Nova s Haley Esteves.

Appaloosa

Zkušená britská vytrvalkyně Nicole Thorn, kterou vídáme na evropských i světových šampionátech, startovala s 6apůlletým valachem. Z rozhodnutí jezdkyně v polovině trati odstoupili.

Dvacetiletí koně

10 koní ze 131 startovalo ve věku mezi 19 a téměř 21 lety. Závod dokončili dva z nich – Tequila Gold PGA ve věku 21,5, arab s jezdkyní Giuliou Orth dojeli na 47. místě, půl hodiny před vypršením 24hodinového limitu.

Druhým úspěšným dvacátníkem byl Funnyman PW alias Joker s jezdkyní Sheri Weast, čas jízdy 23:37, do překročení času jim také moc nezbývalo.

Žádný z deseti dvacetiletých koní nebyl zraněn, většina nedokončení byla z rozhodnutí jezdců. Jen jeden byl eliminován z metabolických důvodů, nejstarší kůň závodů (22,4) – Missoury Foxtrotter Foxfires Little Britches.

… věk jezdců je jen číslo

Ze sedmi juniorů jich pět dokončilo, což je příslib do budoucna. Mládí vpřed… ale ani "stáří" není překážkou. 78letá Kathie Perry si dojela pro svou 25. přezku na 30. místě.

S vytrvalostí začínala v roce 1969 a když se o tři roky později přestěhovala do Auburn, bylo jasné, že jednou pojede i Tevis Cup. Na dotaz, zda se pokusí příští rok o 26. přezku, odpověděla: „Tevis Cup přestanu jezdit, až to přestane být zábava.“

Na startu nemohl chybět ani zmíněný legendární vytrvalec Potatoe Richardson (79).

Cena kondice – Haggin´s Cup

Potřetí za sebou se umístit na druhém místě není vítězství, ale získat v Tevis Cupu Cenu kondice je také vítězství, a velmi cenné. Christoph Schorth s 15letým GE VA Blizzard of Ozz (Blitzen of Pico – Cavu Elana) opravdu vypadali po zdolání 160 km v horku a těžkém terénu velmi svěže. Má za sebou 6 sezón, ve kterých dosud zdolal přes 3000 mil, 53 závodů a z toho neuvěřitelných 36 vítězství a několik dalších umístění na 2. a 3. místě.

Tři pády, dva koně zraněním podlehli

Uděláte všechno dobře, jste natrénovaní, kůň ve výborné kondici. Pak jedno špatné šlápnutí přehodí výhybku života a o svého parťáka přijdete. Susan Kramer z Arizony dorazila na stanoviště Robinson Flat současně s budoucí vítězkou Gabriele Blakeley a dalšími čelními jezdci. Na úzké stezce mezi Last Chance a Devils Thumb pak její kůň A Ali Aseel (Steel) uklouzl a zřítil se ze srázu. V té chvíli na něm ani jezdkyně neseděla, naopak ho chtěla ve strmém svahu na úzké stezce pošetřit a běžela s ním. Bohužel utrpěl fatální zranění a uhynul, než se k němu dostala pomoc, což v těžko přístupném terénu nějakou dobu trvalo. Loni tato dvojice dokončila Tevis Cup na 4. místě. Byl to zkušený a sehraný pár. 12letý Steel od roku 2016 nasbíral 2360 mil (3776 km), všechny dokončil – až na letošní Tevis Cup. Pro Susan Kramer byl parťákem na tratích od roku 2016.

Jako kdyby tahle nešťastná záležitost nestačila, spadl na trati další kůň – 17letý Jamboree, který se lekl a uskočil poblíž Foresthill na cca 72. míli. O několik hodin později jezdkyni Carrie Ellinwood transportoval vrtulník do nemocnice, naštěstí se jednalo jen o naražená žebra. Koně také nebylo možné dostat na kliniku jinak než letecky, protože sjel po srázu 150 metrů a sklon 70° a terén, který se sype pod nohama, nedovolí ani zdravému koni vylézt nahoru. Podle původních zpráv byl z kliniky propuštěn s prognózou plného zotavení. Ještě ve čtvrtek vypadal na pastvině normálně, ale v pátek ráno se jeho stav zhoršil a náhle uhynul.

Pád třetího koně se obešel bez následků. AERC avizovala, že nehody budou náležitě vyšetřeny.

Když se podíváte na dobře natočené 10minutové video z obtížného úseku mezi Last Chance a Michigan Bluff, zhruba od minuty a půl uvidíte, jak vypadá část trasy, kde spadl Steel. 

Tevis Cup 2022 je za námi a další odpočítávání do 67. ročníku běží – do 29. července 2023. Pro české jezdce je zatím jen snem, ale nic není nemožné. Jednou se to podaří.

Podobné články

Kolem dvou set jezdců se každoročně vydává drsnou krásou Sierra Nevady. Dnes už nikoliv s vidinou zlata, ale stříbrné přezky s nápisem 100 mil…