Radost, náklonnost, smutek, hněv, žárlivost – ponořte se s námi do oceánu koňských emocí. Co o nich víme, na to jsme se zeptali různých odborníků - od vědce přes fotografa divokých zvířat po trenérku kaskadérských koní.

Je vaše seno starší než šest měsíců? Pak mohlo dojít ke ztrátě některých významných živin.

Jak jsou na tom naši koně, když dojde na řešení náročných rébusů? Jsou dostatečně inteligentní na to, aby byli schopni inovovat své praxí ověřené postupy? Inteligenci dnes již koním neupíráme. V popředí našeho zájmu je spíše otázka, na jaké úrovni jejich kognitivní schopnosti jsou...

Otevřeli jste balík sena a stájí se vine vůně karamelu. Musíme zahnědlé seno vyhodit nebo ho můžeme přece jen zkrmit?

Dost možná právě řešíte problematiku související s výživou svých letošních odchovů. Mnoho hříbat má odstav před sebou nebo jím prošlo před několika málo týdny.

Ohrady a ploty. Mezi koňáky věčné a vděčné téma. Jaké, které, plusy, mínusy a za kolik. Co takhle ohrada, kterou nebudete muset stále znovu a znovu opravovat? Plot, který tu bude, i když vy už tu možná nebudete? Zkuste pokládané živé ploty. Možností a variací je milion!

Má kamarádka vodí každý večer koně z pastvy domů a na noc je zavírá. Už několikrát je ale potkala ráno nastoupené v padoku před boxy i přesto, že dveře boxů mají bezpečnostní západky a každý večer jsou pečlivě zavřené.

Psyllium, vláknina, která se získává ze semen jitrocele indického, je často doporučováno jako prevence vzniku pískových kolik. Odborník na výživu přináší odpovědi na otázky, které právě s touto problematikou a tímto výživovým doplňkem souvisí.

Cukrovarské řízky stále jsou jedním z nejdiskutovanějších krmiv pro koně. Jedni na ně nedají dopustit, jiní je považují za módní vlnu, která brzy přejde, další rovnou říkají, že je to odpad, kterým koně krmit nikdy nebudou. Pojďme se tedy na cukrovarské řízky podívat blíž. Povíme si něco o tom, jak se vyrábí, jaký mají obsah živin a k čemu jsou dobré a k čemu se naopak vůbec nehodí.

Stres není vůbec špatná věc. Aby se kůň naučil něco nového, je k tomu třeba malá dávka kortizolu – stresového hormonu. Ale skutečně jen velmi malá.

O tom, jaký management mají mít malá hříbata a odstávčata, se vždy živě diskutovalo a zřejmě i vždy diskutovat bude. I v této souvislosti totiž platí, že někdo rád vdolky, jiný zase holky. Některým prastarým chovatelským postupům ale dnes dává za pravdu i moderní věda... Zdá se totiž, že pokud necháme odstávčata růst jako dříví v lese, což se dnes v mnoha chovech preferuje, můžeme si zadělat na problém. Proutek je totiž opravdu snazší ohýbat, dokud je mladý! :)

Dekovat či nedekovat? Kdy ano a proč raději ne? Co na toto obehrané téma říká věda?