Pokud je ale stresu příliš (a tím pádem i kortizolu), kladný přínos hormonu mizí. Kůň se nejenže nic nenaučí, ale může dokonce i zapomenout, co už uměl. Pokud je kůň ve stresu neustále, učenlivý jedinec z něho nebude.

Pozitivní stres

Z vědeckého hlediska je stres obecně následkem toho, že se tělo a mysl snaží vrátit do normálu poté, co jsou vystaveny čemukoliv, co běžný klid narušuje. Z pohledu koně to mohou být například závody, neznámá místa, vůně nebo zvuky. 

„Stresové reakce zahrnují všechny behaviorální a fyziologické reakce, které mají za cíl obnovit homeostázu (normální stav), což vede ke změnám v chování, nervovém systému, hormonech a imunitním systému,“ vysvětluje Janne Winther Christensen, Ph.D., z dánské university v Århusu. 

Vědci tvrdí, že kůň se nejlépe učí, pokud je v mírném stresu – ale opravdu jen mírném, spíš takzvaně ve střehu a soustředěný. Obvykle dosáhne této úrovně stresu sám, když se snaží naučit se a zapamatovat si zadaný úkol – cílem tedy rozhodně není úroveň jeho stresu během práce zvyšovat. 

Negativní stres

Lidská a zvířecí těla se vyvinula tak, aby byla schopna se s krátkodobým stresem vyrovnat, někdy jsou ale mechanismy zvládání neúčinné. Jedinec se nedokáže vrátit do homeostázy a stres se vleče dny, týdny, nebo dokonce roky. Takový stav může oslabit imunitní systém, zvýšit náchylnost k infekcím, žaludečním vředům, patologické únavě a dalším projevům. Nedávné studie prokázaly, že chronický stres může negativně ovlivnit i funkci mozku.  

Janne Winther Christensen podotýká: „Silné nebo dlouhodobé zdroje stresu mohou mít škodlivé účinky na aspekty vedoucí k poznávání. Vysoká hladina steroidních hormonů glukokortikoidů, produkovaných při stresu, poškozuje neurony v hipokampu, oblasti mozku, která je něco jako ústředna pro učení se a pamatování si.“ Kůň, který je vystaven intenzivnímu nebo dlouhotrvajícímu stresu, postupuje v tréninku pomaleji jednoduše proto, že má s učením větší potíže.

Stres a pravidelný trénink 

Podle Léy Lansade, Ph.D., z Institutu pro koně a jezdectví ve francouzském Tours, může i každodenní menší stres ovlivnit úspěch jednotlivých tréninkových lekcí. 

Platí to i tehdy, pokud kůň zažije stres před tréninkem, nejen přímo během něj. Léa Lansade nedávno prokázala, že výkon koně se v průběhu tréninku snižuje, pokud zažije stres – například izolaci od ostatních koní – těsně před prací. Stejné pravidlo platí i v případě, že kůň čelí stresu po tréninku, protože pak si dobře nepamatuje to, co se právě naučil.

„Měli bychom věnovat pozornost podnětům, které by mohly koně stresovat, a to před, během tréninku i po něm,“ apeluje. 

Pokud chcete optimalizovat výkon koně a zajistit mu během práce pohodu, zamyslete se nad zdroji případného stresu. Například pokud ho chcete naučit něco nového, učte ho to na místě, které zná. Eliminujte neznámé zvuky (třeba štěkot psů) nebo pohyby (vlající vlajky). Pokud je kůň mladý nebo není zvyklý být sám, zvažte přítomnost jiného koně na jízdárně, kterého by mohl vidět a vnímat.

Při cvičení, jakým je například přechod přes most nebo plachtu, nechte koně nejprve následovat zkušenějšího parťáka (za předpokladu, že cvik umí a jeho provedení mu nezpůsobí zvýšený stres), navrhuje Christensen. Praktické je to zejména pro hříbata, která následují přes různé překážky své matky a cvik se tak učí v podstatě mimoděk.

Po tréninku nevystavujte koně zvýšenému stresu, aby si v poklidu zafixoval vše, co se právě naučil, doporučuje Lansade. Pusťte ho na pastvu nebo do výběhu s obvyklými jedinci ze stáda. „Příliš často koně ihned po práci myjeme, čistíme, nakládáme do přepravníku, nebo ho uvážeme na rušném místě plném lidí a dalších koní, které nezná,“ vypočítává Lansade.

Jak stres omezit

Přes výsledky studií, které potvrzují, že kůň, který je neustále ve stresu, se hůř učí, je mnoho tréninkových metod zdrojem chronického stresu. Pokud kůň tráví 23 hodin denně v boxu nebo prochází tréninkem, který není založený na vědeckých principech teorie učení, to všechno může být příčinou permanentního stresu. Kůň má pocit, že nemá žádnou kontrolu nad tím, co se s ním děje. „Kůň, který za těchto podmínek nepodává dobrý výkon, není líný ani nezvladatelný,“ vysvětluje Christensen. Neurobiologie a věda dokládají, že prostě dělá jen to, co je pro něho v dané situaci přirozené. 

Pokud chcete svého koně uchránit od zbytečného stresu, zajistit mu lepší podmínky pro učení a dbát na jeho welfare, upřednostněte skupinové ustájení s dostatkem prostoru pro volný pohyb, doporučuje Christensen. Zajistěte dostatek krmiva, ideálně s automatickým dávkovačem, aby déle vydrželo. Používejte tréninkové metody, založené na vědeckých principech.

Stres a bojácný kůň

Učit se něco nového pod stálým tlakem je ještě obtížnější pro koně, který je hodně bojácný a emotivní. Po provedení testů temperamentu, které vyvinula Lansade, vědci zjistili, že kůň, který je od přírody vystrašenější, má tendenci učit se něco nového ve stresu delší dobu než ostatní koně. Pokud emotivnější kůň zažívá stres po tréninku, ovlivní to negativně jeho paměť a má problémy si nový poznatek zapamatovat.

Janne Winther Christensen podotýká: „I když máte pocit, že vás s vaším poněkud emotivním čtyřnohým přítelem pojí silné pouto a že vám v průběhu tréninku věnuje plnou pozornost, pravděpodobně na něj stále působí všechny vnější zdroje stresu. U všech koní – ale zvlášť u těch citlivějších – převažují zdroje stresu nad vlivem jezdce, což znamená, že okolnímu prostředí věnují větší pozornost.“

Citlivý a emotivní kůň má nicméně větší tendenci vytvářet návyky, takže jakmile se zadaný cvik nebo úkol naučí, udrží si jeho znalost jednodušeji než méně emocionální kůň. Trik je v tom pomoct mu naučit se správné reakce na pomůcky v co nejlepších a nejméně stresujících podmínkách.

Každý kůň je osobnost

Vědci uvádějí, že stres ovlivňuje každého koně jinak. Neexistuje žádná daná hranice stresu, na kterou byste si měli dávat pozor. Pro optimální výsledky tréninku a zajištění welfare koně by vaším cílem mělo být zejména snížení zdroje stresu, co jen to nejvíc jde.