Konflikty a projevy agrese mezi členy stáda se v přirozených podmínkách objevují spíš výjimečně, a pokud už, pak především ve dvou konkrétních situacích – když hřebci bojují o klisny a v období, kdy klisny chrání své novorozené potomky. U plně domestikovaných koní naopak dochází – převážně díky nevhodně nastavenému managementu a častým změnám struktury stáda – ke konfliktům relativně často, a to především v souvislosti s přístupem ke zdrojům. V uzavřených chovech bývají zdroje, tedy krmivo, voda, přístřeší, dostupné omezeně a často chybí nejen zdroje jako takové, ale i prostor. Tyto konflikty následně vedou k vyšší míře projevů agonistického chování (dominantní, submisivní) mezi členy skupiny, což má dopad na nejen na psychickou pohodu koní, ale i jejich tělesnou kondici. Každý výzkum, který na toto téma proběhne, proto má pro chovatele význam. Zajistit kvalitu welfare koní chovaných ve skupinovém ustájení totiž není snadné, protože i tento způsob ustájení má své klady i zápory.

Sociální dominance a tělesná kondice

V nedávno publikované studii bylo 116 koní rozděleno do dvaceti malých stád, která byla monitorována dvakrát denně po dobu tří hodin během tří zimních měsíců. Doba pozorování se kryla s doplňováním sena do krmelců. Toto roční období bylo vybráno proto, že koně se u společných krmelců se senem významně více vzájemně ovlivňují, než je tomu v období pastvy.

Studie přinesla následující zjištění:

• Sociálně dominantnější koně měli vyšší skóre tělesné kondice (BCS). Podřízení koně trávili více času pohybem v důsledku toho, že byli vytlačeni od zdrojů píce. Dominantní koně rovněž museli kvůli projevům agonistického chování přerušit krmení, ovšem jejich přestávky v hledání potravy byli významně kratší než u submisivních členů skupiny.
• Koně s vyšším BCS byli více úspěšní při hledání potravy, což znamená, že poměr získané energie k energii vynaložené byl vysoký.
• BCS mohou ovlivnit i jiné faktory než sociální dominance. Také vysoce ostražití koně měli sníženou účinnost při hledání potravy. Ostražitost nutně neznamená dominanci. Tento projev chování se neobjevuje jen u dominantních koní. I submisivní jedinci často intenzivně sledují prostředí, monitorují možnou přítomnost predátorů, případně vyhledávají zdroje.

I tato studie tedy znovu ukázala, že je třeba věnovat pozornost všem koním ve stádě, aby bylo zajištěno udržení optimální kondice a konzumace adekvátní krmné dávky. To je důležité nejen v zimě, kdy je píce dávkována v krmelcích, ale i v letních měsících, pokud je píce nedostatek.

U dominantních koní by mělo být sledováno BCS, aby se předešlo obezitě a metabolickým onemocněním souvisejícím s obezitou. Pokud je to možné, je nejlepší seskupit koně podle jejich nutričních požadavků – například dobře krmitelní koně v jedné skupině, hůře krmitelní koně v jiné. Rozdělení koní do skupin podle jejich nutričních požadavků je prakticky jediným snadno proveditelným řešením, pokud chováme ve skupinovém ustájení koně s různými potřebami. Individuální dávkování objemového krmiva ve volném skupinovém ustájení je totiž komplikované a časově náročné. Výhodné je rovněž udržovat stabilitu ve složení stáda. V zavedených sociálních skupinách, se jednotliví členové stáda znají a řídí a orientují se za pomoci naučených modelů chování, které získávají z uskutečněných vzájemných konfrontací. Díky svým zkušenostem proto vědí, kterým koním se mají vyhnout a jak a kam se mají přemístit, pokud hrozí, že výhružky by mohly přerůst v agresi a konflikt. Znalost koně o chování jednotlivých členů stáda přesto neznamená, že kůň bude schopen uspokojit své nutriční požadavky. Je tedy na nás, chovatelích, abychom složení stáda a vztahům mezi koňmi skutečně věnovali pozornost.

Kvalita welfare souvisí s mnoha různorodými faktory, z nichž mnohé se opírají spíše o „babské povídačky“ než o doložitelná data. Naštěstí se ale i tato problematika dostává do popředí vědeckého zájmu a my se tak i v oblasti welfare můžeme stále lépe orientovat. Čím více totiž máme informací, tím přesněji a zodpovědněji můžeme o aspektech kvality života našich koní rozhodovat.

Použité zdroje

Giles, S.L., P. Harris, S.A. Rands, and C.J. Nichol. 2020. Foraging efficiency, social status and body condition in group-living horses and ponies. PeerJ 8:e10305.