Hedgelaying...nesmrtelné „pokládané živé ploty“

Pokládané živé ploty vytváří v krajině ovládané lidmi rezervoár biologické rozmanitosti
Pokládané živé ploty vytváří v krajině ovládané lidmi rezervoár biologické rozmanitosti

Ohrady a ploty. Mezi koňáky věčné a vděčné téma. Jaké, které, plusy, mínusy a za kolik. Co takhle ohrada, kterou nebudete muset stále znovu a znovu opravovat? Plot, který tu bude, i když vy už tu možná nebudete? Zkuste pokládané živé ploty. Možností a variací je milion!

Proces kladení živých plotů popsal už v roce 57 př. n. l. Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské. Pokládané živé ploty tedy skutečně nejsou žádným módním hitem, jde o kulturní dědictví Evropy. A co víc – pokud je pokládaný živý plot pravidelně stříhán pro podporu opětovného růstu a překládán každých patnáct až padesát let, může vydržet téměř nekonečně dlouho. Mekkou pokládaných živých plotů je Velká Británie a některé ze zdejších živých ohradníků pamatují nejen středověk, ale i Římskou invazi do Británie a jsou staré i více než 900 let.

71-Ancient-hedgerow.jpg

Tento prastarý pokládaný živý plot zvaný „Judith's Hedge“ najdete ve Velké Británii v přírodní rezervaci Monks Wood. Jeho stáří se odhaduje na více než 900 let.

Za starých časů věděl každý Evropan, jak si položit živý plot. Dnes ale tato tradice už příliš živá není a to je rozhodně škoda. Krátce po druhé světové válce bylo jen v Anglii více než osm set tisíc kilometrů pokládaných živých plotů. Od té doby ale docházelo k jejich rychlému úbytku, zejména kvůli změnám v zemědělských postupech, nedostatku pracovních sil a zavedení strojů na stříhání živých plot.

V posledních letech ovšem kladení živých plotů, především ve Velké Británii a Nizozemsku, znovu ožívá a stává se opečovávanou tradicí a ekologicky silným motivem. Snad tedy všechny výhody a krásy živých plotů budou znovu plně objeveny! Pokládané živé ploty totiž nejsou jen neproniknutelnou bariérou pro hospodářská zvířata a koně. Svou estetikou podtrhnou krajinný ráz, zabraňují erozi půdy, zadržují vodu, uhlík spíše sekvestrují, než aby ho produkovaly, fungují jako účinné větrolamy a jsou mimořádně cenným biotopem pro mnoho druhů bezobratlých, ptáků i malých savců. V naší vyčerpané krajině by si tedy rozhodně své místo zasloužily.

hedgelaying-feature.jpg

Pokládané živé ploty...co sázet?

K výsadbě pokládaných živých plotů je ideální použít původní domácí druhy keřů nebo keře volně se vyskytujících v krajině. Oblíbený je hloh, líska a trnka. Na ni ale pozor. Trnka má tendenci se masivně šířit pomocí kořenových výběžků a vytvářet rozsáhlé klonální porosty, může být proto víc než náročná na údržbu.

hawthorn-hedge-2-.jpg

        Položený živý plot z hlohu

Využít můžete ale také jilm, jasan, buk, jabloň, olši, břízu, slivoň švestku, jeřáb, javor (pozor - ne javor klen – hrozí akutní otrava látkou hypoglycin A), rakytník řešetlákový, habr, muchovníky, aronii, meruzalku, kdoulovec čínský, brslen evropský, svídu krvavou, dřín obecný nebo třeba růži šípkovou.

Přesazovat tam, kde aktuálně potřebujete, můžete ale i spontánně vyrostlé semenáčky prakticky všech stromů/keřů, které naleznete ve volné přírodě ve vašem blízkém okolí. Ve výsadbě se následně vždy samovolně objeví různé druhy ostružiníků, růže šípková, svída krvavá a další druhy rostlin, jejichž semínka do plotů zanesou ptáci nebo drobní savci. Určitě nechte tyto přivandrovalce růst a neberte je jako otravné invazivní návštěvníky. Rozmanitost druhů je významná jak pro zajištění dlouhověkosti plotu, tak i pro podnícení biologické rozmanitosti.

V zamokřených oblastech lze pokládané ploty zakládat i z keřových vrb. Při výsadbě domácích keřových vrb je ale nutné zohlednit nadmořskou výšku stanoviště. V nížinách (100- 250 m.n.m.) se bude dařit vrbě košikářské, vrbě plazivé, vrbě popelavé nebo vrbě nachové. V pahorkatinách (250-350 m.n.m.) je doma vrba lýkovcová nebo vrba hlošinová. V podhorském pásmu (350-500 m.n.m.) se bude dařit vrbě ušaté nebo vrbě pětimužné, v horském pásmu (500-1500 m.n.m.) pak vrbě šípovité, vrbě slezské nebo vrbě velkolisté.

Vrby jsou v mnoha ohledech nesmírně vděčné a lze je také snadno rozmnožovat řízky, které řežeme ze spodní části vyzrálých prutů. Na nadmořskou výšku je ale u nich třeba brát zřetel, pokud chcete dosáhnout uspojivých výsledků.

Pokládané živé ploty...kdy a jak sázet?

Obecně je sazenice keřů nejlepší sázet na podzim (říjen, listopad). Výsadba ale není jediná možnost, někdy může být efektivní i výsev, který je levnější, rychlejší a ne tak pracný. Na méně úrodných nebo suchých místech, kde hrozí výrazné úhyny sazenic po výsadbě, má výsev rozhodně své místo. Na podzim semínka nasbíráme ve volné přírodě a rozhodíme je tam, kde potřebujeme, aby plot vzešel. Jen je třeba zbavit povrch porostu. Ze semen dobře vzejde například svída krvavá, brslen nebo plané růže. Semínka růže šípkové ovšem klíčí až po druhém přezimování. Nedivte se tedy, když růže v prvním roce nenajdete. Sázení a setí je ideální kombinovat, už proto, že ušetříme náklady na nákup hotových sazenic.

dark-peak-hedgerow.jpg

        Tento živý plot byl položen v zimě a takto obrostl brzy na jaře

Pokládané živé ploty...jak je zakládat?

40-plessage.jpg

Před položením živého plotu musí být keře alespoň dva až tři metry vysoké. Prvním krokem je osekání vedlejších větví tak, aby se ke kmínkům dostal vzduch a světlo a z odřezaných kmenů mohly vyrůst nové větve. Po položení se do živého plotu zarazí opěrné kůly

36-plessage-explication-1-.gif

        Šikmý pahýl kmene se zařízne rovně, aby se zabránilo onemocnění a podpořil nový vertikální růst

Pokládaný živý plot krok za krokem

Na linii budoucího pokládaného plotu sázejte sazenice v jedné nebo dvou řadách. Vzdálenost jednotlivých sazenic od sebe by měla být 30 až 50 centimetrů. V prvních letech po výsadbě se keře nechávají volně růst. K prvnímu položení plotu se přistupuje, až když keře dosáhnou výšky dva až tři metry. Ideální čas na položení živého plotu jsou zimní měsíce, kdy z rostlin „odchází míza“. Kmínek se nepokládá úplně horizontálně, protože míza teče pouze nahoru. 

laid-hedge-1.jpg

        Před prvním položením živého plotu...začátek března

Z kmínku se osekají boční/vedlejší větve a na bázi kmene se provede zásek sekerou, aby bylo možné celý keř bez zlomení kmínku ohnout přibližně do úhlu 45 stupňů. Umění spočívá v tom, vědět, jak moc proříznout kmen, aby životaschopnost keře byla zachována a zároveň bylo možné kmen ohnout o 35 až 60 stupňů aniž by se kmínek zlomil. Pahýly kmínků se zaříznou do roviny.

laid-hedge-2.jpg

        Čerstvě položený živý plot...začátek března

Následně se ve vzdálenost asi jednoho metru od sebe zatlučou do linie plotu pomocné kůly, ke kterým se propletením nebo přivázáním za pomoci proutků z lísky, jasanu nebo vrby připevní položené keře. Takto upravené keře v průběhu vegetační sezóny obrazí. Nové výhony rostou vertikálně, přirozeně kolmo vzhůru, což plot zahustí a vznikne neproniknutelná bariéra. 

overgrown-laid-hedge.jpg

        Tentýž živý plot koncem léta téhož roku

Jak kůly, tak i proutky časem uhnívají, ale živý plot je do té doby již dostatečně hustý, aby se sám udržel. Následně se živý plot nechává volně růst a až v dalších letech se podle potřeby prořezává tak, aby se příliš nerozrůstal do šířky ani do výšky.

dark-peak-hedgerow.jpg

        Styl Derbyshire pouze s kolíky, bez horního vázání

Britská společnost National Hedgelaying Society eviduje více než třicet stylů tradičního pokládaného živého plotu. Tady se proto fantazii meze nekladou. Pojďme se společně inspirovat!

50.jpg

        Položený živý plot nedaleko hradu Elmley

52.jpg

Nový růst z úrovně země omlazuje živý plot. Překládání živého plotu by mělo probíhat každých 20-50 let. Tento živý plot je ve stylu Derbyshire

39-plessage.jpg

Každý kraj má svůj styl pokládání – někde se přidává horní vázání, které se vytváří ze svazků dlouhých (3-4 metry), tenkých, poddajných větví (vrba, líska) podél vrcholu kůlů, aby byl živý plot pevný, jinde ne. Jak kůly, tak i horní proplétání časem shnijí, živý plot ale bude do té doby dostatečně hustý, aby se sám udržel

44.jpg

Pokládka živého plotu se provádí vždy na konci podzimu nebo v zimních měsících, kdy „odchází míza“. Fotografie pochází ze soutěže v kladení živých plotů v Penyfforddu

886.webp

Nově položený živý plot na farmě v Dartmooru, Devon

49.jpg

Určitou představu o výšce živého plotu před zahájením jeho pokládání si můžete udělat z vyšších hlohů na fotografii vlevo

44-HedgeLaying.jpg

Rozmanitost rostlinných druhů v živém plotu má význam pro zajištění dlouhověkosti a biologické diverzity. 

long-hedgerow.jpg

Položený živý plot v Grendonu, Northamptonshire, jehož vznik se datuje do 13. století

hedgerow-road.jpg

Přerostlý pokládaný živý plot se vzrostlými stromy v Irsku

K tématu pokládaných živých plotů se brzy vrátíme. Pokládané živé ploty jsou totiž o tolik krásnější, než elektrické ohradníky. No uznejte sami! :)

Mnoho dalších informací získáte na webových stránkách The National Hedgelaying Society.

Podobné články

Zrovna si užíváte poklidnou vyjížďku a povídáte si se spolujezdcem, když najednou ze křoví vylétne bažant (nebo cokoliv jiného) a vy musíte…

Zdravotní stav kopyt koně je ovlivněn mnoha faktory, včetně genetiky, prostředí, dalších zdravotních problémů, péče o kopyta a výživy

Zdravá rohovina kopytní stěny je hladká, růstové kroužky jsou téměř neviditelné, má lesklý povrch a nejsou na ní vidět žádná odštípnutá místa ani…