Koně a zima

Koně mají, na rozdíl od nás, efektivně fungující termoregulaci. Ta jim umožňuje udržovat optimální tělesnou teplotu v širokém teplotním rozmezí. U dospělých koní, kteří žijí v mírném klimatickém pásmu, se toto teplotní rozmezí – tak zvaná „termoneutrální zóna“ – pohybuje mezi 5 až 25 stupni. Při pěti stupních lidé bez kabátku klepou „kosu“, koně jsou ale stále ještě „naprosto v pohodě“ a nemusí pro udržení optimální teploty těla zapojit své výkonné termoregulační mechanismy. 

Pokud se koně ovšem ocitnou v prostředí, které je mimo jejich termoneutrální zónu, pak musí svou optimální tělesnou teplotu začít udržovat za pomoci složitých a sofistikovaných biologických procesů. Ty ovlivňují jak faktory vnějšího prostředí, tak i individuální rozdíly mezi jedinci. Mezi faktory, které se na termoregulaci podílí, patří věk, plemeno, zdravotní a výživný stav, stupeň aklimatizace a samozřejmě i kvalita osrstění. Organismus zdravého koně v dobrém výživném stavu se díky těmto procesům dokáže se zimou efektivně vypořádat, ale i zde platí, že nikdy „nic není zadarmo“. Během adaptace na chlad se – a to dvakrát až třikrát – zvyšuje rychlost jejich metabolismu. Z toho vyplývá, že adaptace koňského organismu na chlad je záležitost energeticky náročná a proto si péče o koně v zimním období přece jen určitou pozornost zasluhuje.

Výroba tepla

Teplo je vedlejším produktem metabolismu, který nepřetržitě probíhá ve všech tělesných tkáních. Koně si teplo umí nejen vyrobit, ale umí s ním i velmi dobře hospodařit. Kůň ale není jeden jako druhý. Co tedy platí pro jednoho, se druhého týkat nemusí.

Koně se zvýšeným bazálním metabolismem, do této kategorie patří koně ve vysoké zátěži (vyšší bazální metabolismus zajišťuje i sama svalová hmota jedince – čím více svalů, tím vyšší BEV), koně v růstu, březí klisny nebo klisny v laktaci, mají vyšší produkci bazálního tepla ve srovnání kupříkladu se starým nebo dlouhodobě výhradně výběhovaným valachem. Ovšem nejen okolní teplota sama o sobě, ale i její kombinace s rychlostí větru, srážkami, vlhkostí a množstvím slunečního záření určuje míru termoregulační zátěže, jíž jsou koně v zimě vystaveni. To vše tedy musíme při jejich managementu zohlednit.

Bazální neboli klidový metabolismus – bazální energetický výdej (BEV, basal metabolit rate BMR, basal energetic expenditure BEE), je energie potřebná k udržení základních funkcí organismu nezbytných k životu (např. krevního oběhu, dýchání, činnosti ledvin). 

Výzkum, který probíhal v klimatických komorách, doložil, že u aklimatizovaných dospělých valachů plemene quarter horse byl bazální metabolismus na nejnižší hodnotě při teplotě prostředí +10 až -10 °C a naopak – při teplotě -40 °C, kdy byl experiment s ohledem na welfare koní ukončen, se rychlost jejich metabolismu zvýšila o celých 142 %. Na individuální rozdíly a teplotu prostředí tedy musíme brát zřetel a nelze tvrdit, že deka nemá v chovu koní žádné místo. Spíše než ano nebo ne bychom tedy měli řešit proč a kdy. Deka totiž může být nejen nepřítel, ale i velmi dobrý přítel.

Co „umí“ deka

Nedávno publikovaná studie, která proběhla na University of Minnesota ve Spojených státech amerických, porovnávala množství přijatého krmiva (příjem sušiny), tělesnou hmotnost a výživný stav – Body Condition Score (skóre tělesné kondice, BCS) – dekovaných a nedekovaných koní v chladném zimním období. A mezi oběma kategoriemi koní byly ve výsledku zjistěny zajímavé rozdíly.

Průběh studie

Experimentu se účastnilo 16 dospělých koní různých plemen (quarter horse, appaloosa, anglický a arabský plnokrevník) s průměrnou tělesnou hmotností 481 kg (+/- 65 kg) a průměrným BCS 5,5 (+/- 0,5) na počátku experimentu (použita byla desetibodová stupnice BCS). Koně byli náhodně rozděleni do dvou skupin – osm koní dostalo zimní přikrývky se střední gramáží (200 g), jakmile venkovní teplota klesla pod 5 stupňů Celsia, zbývajících osm koní dekováno nebylo.

Na začátku experimentu a po ukončení každého ze tří testovacích období byli všichni koně zváženi a byla stanovena jejich BCS. Koně měli v průběhu studie k dispozici seno ad libitum a množství spotřebovaného krmiva bylo průběžně váženo. Evidována byla hmotnost spotřebovaného sena a i odpadu (zašlapané zbytky byly denně odstraněny a zváženy), aby bylo možné vypočítat přesné množství přijaté sušiny ve vztahu k tělesné hmotnosti koně.

Výzkum doložil, že mezi oběma skupinami koní – dekovanými a nedekovanými – byl významný rozdíl v denním příjmu sušiny. Koně v první skupině, tedy koně se zimními přikrývkami, konzumovali 2,31 procenta své tělesné hmotnosti, zatímco koně, kteří deky neměli, konzumovali 2,51 procenta své tělesné hmotnosti.

Zvýšený příjem sušiny u nedekovaných koní má zřejmou souvislost s vyšší potřebou energie nutné k udržení odpovídající termoregulace. Tuto interpretaci podporuje i skutečnost, že ačkoliv hodnoty BCS koní zůstaly během všech tří testovacích období nezměněny, hmotnost dekovaných koní se po ukončení druhého testovacího období významně lišila od hmotnosti koní nedekovaných. Dekovaní koně měli průměrný hmotnostní přírůstek 7,3 kg, zatímco koně, kteří dekováni nebyli, měli hmotnost relativně shodnou jako na začátku experimentu. Dekování tedy snižuje spotřebu energie a vede ke zvýšení tělesné hmotnosti.

Závěry experimentu jsou tedy dvojí:

1. Dekování je schopné ovlivnit množství spotřebovaného krmiva, což může být výhodné v případě jeho nedostatku anebo nutnosti snižování nákladů na chov.

2. Dekování má souvislost s přírůstkem tělesné hmotnosti. To může být pro některé kategorie koní (geriatričtí koně, koně ve vysoké zátěži, koně nemocní / v rekonvalescenci) užitečné, vysoké procento našich koní ovšem v současné době spíše bojuje s obezitou.

Pokud tedy koně dekujeme, pak bychom měli pravidelně sledovat tělesnou hmotnost a celkovou kondici koně. Zdravý kůň bez zátěže v jarním a letním období přirozeně přibírá na hmotnosti a proto by tato kategorie koní neměla v zimě dále přibírat, ale naopak hubnout. Více si o problematice obezity u koní můžete na našem webu přečíst například zde.

Obecná doporučení související s dekováním

Protože ne všichni majitelé koní jsou dostatečně zkušení a někteří v problematice dekování tak trochu tápou, mohou se hodit některá z doporučení:

1. Pokud má váš zdravý kůň nebo pony nadváhu, aktivně nesportuje, není ostříhaný a má k dispozici box nebo kvalitní přístřešek, není dekování nutné. Využijte zimu ve svůj prospěch a nechte svého koně přirozeným způsobem zhubnout. Zvýšené množství tukové tkáně v organismu se podílí na vzniku a rozvoji závažných zánětlivých stavů a také inzulinové rezistence. Zánět a inzulinová rezistence  jsou zásadními prediktory metabolických disfunkcí, včetně equinního metabolického syndromu (EMS), který je spojován se vznikem laminitidy. Právě nadváha tedy představuje pro vašeho koně skutečné nebezpečí, zima nikoli!

Je chyba dekovat všechny koně bez rozdílu, pokud to není nutné. Bráníme tak koním, aby v průběhu zimy přirozeným způsobem regenerovali. Pokud má váš kůň ke konci zimy hmatná žebra, není to ostuda, ale bonus. Dávat tedy deku na koně jen proto, abychom měli méně práce s čištěním před ježděním, je pohodlnost a nerozum.

2. Koně mají nízký termoneutrální rozsah (teplotní rozsah, v němž nemusí používat energii, aby se zahřáli). U koní se toto rozmezí pohybuje od 5 do 25 stupňů, u lidí od 20 do 35 stupňů. To znamená, že když nám je zima, náš kůň ještě nemá s teplotou prostředí žádný problém. Nedávno publikovaná studie ale odhalila, že to, kdy a jak koně dekujeme, do značné míry ovlivňuje chování ostatních majitelů koní ve stáji.

Zdá se, že vzájemný kontakt mezi majiteli vytváří sociální tlak, který může majitele přinutit, aby svého koně zadekoval, i když by o tom sám neuvažoval. Takže pozor. Jakmile začnou ostatní majitelé koní dávat na svá zvířata přikrývky, měli byste se mít na pozoru – hrozí totiž, že se "nakazíte" a brzy začnete dekovat i vy. Rozhodnutí, zda dekovat či nedekovat je třeba činit podle aktuálního BCS koně, jeho zdravotního stavu a dané tréninkové zátěže. Kondici, tréninkovou zátěž a výživný stav nemají všichni koně stejné, nelze je tedy všechny stejně „oblékat“. Dekujte proto výhradně pod vlivem svých vlastních rozhodnutí a nehleďte na ostatní! :) Zdravé koně v souvislosti s naší středoevropskou zimou opravdu není třeba litovat. Jejich zažívací trakt funguje jako obrovský spalovací motor, který produkuje teplo. My lidé nic tak výkonného nemáme a neumíme si tedy představit, jak se žije „s kamny“ uvnitř svého těla. Kůň není člověk a "bundu" proto obvykle potřebuje, jen když padají opravdu pořádně velké trakaře! :) 

3. Deka je významný zásah do termoregulace. Pokud se rozhodnete koně dekovat, musíte mít k dispozici více dek různých gramáží a musíte se o dekovaného koně zodpovědně starat. Uprostřed zimy to není až takový problém. Stačí denně předekovat, používat vhodný typ deky a kontrolovat, zda deka nedře/netlačí. V případě potřeby vyměníte mokrou deku za suchou. Skutečné problémy přichází s podzimním a jarním přechodovým obdobím. Koním totiž hrozí přehřátí spíše než podchlazení. Teplota se v těchto ročních obdobích v průběhu dne významně mění. Ráno může být na nule, v poledne se ale teplota vyšplhá i ke dvaceti stupňům. Bez pečlivého managementu dekování se tedy neobejdete. Důkladně proto zvažujte všechna pro i proti! Dekování není nic pro lenochy! 

Jak určit BCS našeho koně a rozhodnout se?

Pro lepší představu o tom, jak dobře odhadnout výživnou kondici svého koně, se můžete podívat na obrázky zobrazující šestibodové BCS, které nabízí britský Blue Cross For Pets.

Při pracování s daty je ale důležité si uvědomit, že k dispozici je i desetibodová stupnice BCS. Pokud tedy v souvislosti s BCS naleznete nějaké údaje, zkontrolujte si, s jakým typem stupnice daný text pracuje!

BCS 0 - Podvýživa

BCS 1 - Velmi hubený kůň

 

BCS 2 - Hubený kůň

BCS 3 - Dobrá kondice

BCS 4 - Nadváha

BCS 5 - Obezita

Závěr

Koně žijící v našem klimatickém pásmu, přestože jsou schopni se na zimu dobře adaptovat, čelí v zimním období určitým termoregulačním výzvám. Tyto výzvy bychom měli být schopni objektivně posoudit a adekvátně na ně reagovat.

Nejnáročnějším typem počasí, v souvislosti s termoregulací, jsou teploty okolo 0 °C kombinované s větrem a deštěm a teploty od -10 °C dál. V těchto podmínkách může být – s ohledem na BCS našeho koně, jeho zdravotní stav a kupříkladu pracovní zátěž – vhodné deky používat, a to přestože stříhání koní a používání dek narušuje přirozené termoregulační mechanismy. 

Ve venkovních chovech je nutností kvalitní přístřešek poskytující sucho a závětří. Ve ztížených klimatických podmínkách bychom neměli zapomínat ani na tepelné ztráty, které způsobuje přímý kontakt těla koně s chladným povrchem. Význam tedy má i podestýlka - lože. Tepelná ztráta bude u mokrého materiálu (hlína, písek, tráva) vždy významně vyšší než u suché podestýlky, protože voda je dobrý vodič.

Pro zajištění tepelné pohody má tedy význam:

• Možnost přístupu do úkrytu
• Kvalita a podloží úkrytu
• Výživa (výživný stav)

O všech uvedených aspektech bychom proto měli intenzivně přemýšlet ještě před tím, než koně začneme dekovat. Dekování může i nemusí být potřeba! 

A ještě malý dekovací rádce

Rozhodnutí, jak a kdy dekovat, nemusí pro nezkušené majitele úplně jednoduché. Pro lepší orientaci lze využít níže uvedenou tabulku. Dané údaje jsou samozřejmě orientační, vždy je třeba zohlednit individuální rozdíly a aktuální výživný a zdravotní stav koně. BCS koně je ovšem v této souvisloti významný údaj. Pokud máte pochybnosti, pak je na místě konzultovat management dekování se svým trenérem nebo veterinárním lékařem.

Teplota	Ostříhaný kůň ve stáji	Neostříhaný kůň ve stáji	Kůň v režimu 24/7 neostříhaný	Kůň v režimu 24/7 ostříhaný
15 stupňů a více	Letní deka	Bez deky	Bez deky	Bez deky
10 až 15 stupňů	Letní deka nebo lehká stájová deka	Letní deka nebo bez deky	Bez deky	Bez deky, výběhová deka bez zateplení, pláštěnka, pokud je velmi mokro a větrno
5 až 10 stupňů	Stájová deka do max. 150 g	Lehká stájová deka nebo deka se zateplením max. 100 g	Bez deky nebo výběhová deka bez zateplení	Výběhová deka bez zateplení nebo se zateplením do max. 100 g s krytem krku
Nula až 4 stupně	Stájová deka střední gramáže do max. 300 g	Stájová deka do max. 200 g	Bez deky nebo výběhová deka se zateplením do max. 100 g	Výběhová deka se středním zateplením s krytem krku
-10 až nula stupňů	Stájová deka s vysokou gramáží a krytem krku	Stájová deka střední gramáže, do max. 300 g	Výběhová deka se střední gramáží a krytem krku	Výběhová deka s vysokou gramáží a krytem krku
-10 stupňů nebo chladněji	Stájová deka vysoké gramáže a krytem krku + vložka/ druhá deka	Stájová deka vysoké gramáže s krytem krku	Kvalitní výběhová deka s vysokou gramáží a krytem krku	Výběhová deka s vysokou gramáží a krytem krku + vložka/druhá deka

 

A protože je dekování skutečně velké téma, brzy se k němu znovu vrátíme!

Použité zdroje: 

• Journal of Equine Veterinary Science, Michelle DeBoer, Alexandra Konop, Bailey Fisher, Krishona Martinson: "Dry Matter Intake, Body Weight, and Body Condition Scores of Blanketed and Nonblanketed Horses in the Upper Midwest"